RECENZE: DELL Precision 7510 - 15,6“ pracovní stanice v klasickém formátu s procesory Intel Xeon

19. 1. 2016 08:00    Rubrika: Recenze    Autor: J Z

Nejvýkonnější řadu pracovních stanic Precision 7000 lze osadit výkonnými procesory Core i7 a Xeon E3 v kombinaci s certifikovanými grafickými čipy a díky čtveřici rychlých slotů DDR4 pojme až 64 GB operační paměti. V případě maximální orientace na stabilitu navíc podporuje i paměti s korekcí chyb ECC. Dá se říci, že je předurčena pro nejnáročnější uživatele pracovních stanic. Rozhodli jsme se zjistit, jak si bude stát, a otestovali 15,6“ model s procesorem Xeon a velmi slušným Full HD IPS displejem.

Základní popis

Již v recenzi modelu 5510 jsem zmiňoval nové značení pracovních stanic, kdy základní řada 3000 má nabídnout dobrý výkon čtyřjádrových procesorů a základních grafik v relativně mobilním provedení, řada 5000 dává maximum výkonu v tenkém stylovém těle a řada 7000 je orientovaná čistě na výkonové parametry. Dnes testovaný model 7510 má úhlopříčku 15,6“ a existuje od něj ještě odvozená 17,3“ varianta 7710, která má navíc možnost osadit ještě výkonnějšími grafickými čipy.

Vzhled zvolil DELL spíše decentní. Na povrchu kombinuje černé plasty se stříbrným hliníkovým rámem po obvodu. Vnější stranu víka pak zdobí ještě povrch vyztužený uhlíkovými vlákny. Tvary jsou pouze mírně zaoblené a dávají najevo, že tento stroj je primárně na práci. Z větší tloušťky pak leckdo vytuší, že zrovna zde nebude ani nouze o výkon.

Mechanické provedení počítače je na špičkové úrovni a v této ceně jsem ani nečekal nic jiného. Základna je na všech místech pevná a prokazuje svou tuhost i při zvednutí otevřeného notebooku za její roh. Velmi pevné je také víko, které perfektně chrání proti tlaku z vnější strany. Ani při silném zatlačení nedochází k vlnění barev na displeji.

Víko lze díky klasické konstrukci kloubů vyklopit až do úhlu plných 180°. Kombinace optimální tuhosti kloubů a těžší základny umožňuje snadné otevření víka jedním prstem.

Díky klasické konstrukci kloubů jsou konektory nejen na bocích, ale také vzadu. Na levém boku najdete pouze jedno USB 3.0 a digitální obrazové výstupy (HDMI v plné velikosti a mini-DisplayPort). Pravý bok výbavu doplňuje o čtečku paměťových karet SD XC (vložená karta nepřesahuje z notebooku), kombinovaný zvukový konektor a další tři USB 3.0. Na zadní straně už najdete jen konektor pro připojení do počítačové sítě LAN a zdířku napájení.

Ve výbavě chybí z klasických konektorů již pouze VGA, což u tak velkého notebooku někoho nejspíš překvapí. DELL již evidentně nechce tento obrazový výstup ve svých zařízeních dále trpět (vyhodil jej i ze všech větších aktuálních monitorů). Jako náhrada je na trhu alespoň dostatek relativně levných redukcí, které VGA obraz vytvoří z výstupu mini-DisplayPort. Více mě mrzí, že na těle testované konfigurace nenajdete výkonné rozhraní ThunderBolt (3), které má aktuálně v základu z řady Precision pouze model 5510 odvozený od XPS 15. DELL zřejmě předpokládá, že uživatelé tohoto stroje jsou konzervativnější, takže je ThunderBolt 3 (kombinovaný s USB Type-C) dostupný při uživatelské konfiguraci až za příplatek.

Na spodku je standardní dokovací konektor pro velké stanice E-Dock, který DELL drží v různých kompatibilních variantách už řadu let. Z hlediska držení kompatibility příslušenství nyní DELL v podstatě nemá konkurenci.

Notebook od předchozí generace trochu zhubl a ubral na váze. V zavřeném stavu má 378 x 260 mm, což je stále trochu nadprůměr na úhlopříčku 15,6“. Tloušťka 29-33 mm je sice větší, než je zvykem u notebooků obecně, ale u tak výkonného, plně vybaveného počítače jde o dobrou hodnotu. Provozní hmotnost 2,88 kg je s ohledem na velkou baterii poměrně dobrá, když je průměr pro úhlopříčku (bez ohledu na výkon) jen o půl kila níže.

Na dlouhých cestách se počítač pronese, až když do batohu přihodíte i 180W napájecí adaptér. Ten dohromady s třížilovým přívodním kabelem znamená dalších 0,78 kg. Díky dlouhé výdrži ho naštěstí nebudete nuceni nosit pořád.

Napájecí adaptér používá původní DELLovskou koncovku (tlustější typ) známou z pracovních řad už mnoho let.

Klávesnice a ovládací prvky

DELL změnil rozložení klávesnice počínaje generací notebooků Latitude xx50, a to tak, že odstranil klávesy Home a End z horní řady, aby je přesunul na kurzorové šipky jako funkce Fn. Tento prvek se týká jak malých modelů, tak i těch, které mají úhlopříčku 15,6“ a více. Nyní se stejné rozložení přeneslo i do pracovních stanic Precision (s výjimkou řady 5000, kde klávesnice vychází z multimediálních řad). Ve výsledku zde tedy chybí dedikované klávesy pro Home a End a místo nich najdete nad numerickou částí speciální tlačítko pro kalkulačku a ovládání přehrávače. Jsem však přesvědčen, že notebook velikosti Precisionu řady 7000 by měl mít všechny klávesy pro pohyb v dokumentech dedikované, když jde o třídu workstation, a jakékoli jiné řešení je ústupek v použitelnosti.

Mechanika kláves má při stisku velmi výraznou změnu odporu, takže jej poznáte přesně při každém stylu psaní. Na můj vkus by klávesnice mohla být měkčí (hlavně teď v zimě, kdy na ní uživatel může psát se zmrzlejšími prsty), ale to je čistě subjektivní poznatek. Větší odpor se projevuje také hlasitějším dutým klapáním a nehlučně není možné psát prakticky nikdy. Není však problém psát rychle a bez překlepů. Celkově spadá provedení klávesnice do lepšího průměru.

Klávesy jsou vybaveny bílým podsvícením, které se zapíná manuálně zkratkou Fn+F10 (případně jen F10, pokud je zapnutý Fn-Lock – Fn+ESC) a nabízí dva stupně intenzity. Oproti klávesnici v Precision 5510 je zde patrné větší prosvítání diod v mezerách mezi klávesami, a to hlavně při pohledu pod úhlem nad 60°.

Přímo na klávesnici je indikační dioda pro Caps Lock a je umístěna na vyhrazené klávese. Další tři indikační diody (taktéž bílé) jsou na čelní straně vpravo a informují o zapnutí (uspání) přístroje, aktivitě disku (logika je prohozená a při nečinnosti dioda svítí) a nabíjení baterie.

Konektor na napájecím adaptéru u tohoto notebooku (naštěstí) nemá bílý svítící kroužek, který byl roky pro DELL typický.

Precisiony řady 7000 a 3000 mají standardní touchpad kombinovaný s obdobou trackpointu. Minimálně v řadě 7000 (ale pravděpodobně to platí pro obě) jsou tato zařízení obsluhována elektronikou Alps na rozdíl od řady 5000, kde je dle mého názoru pokročilejší typ „precision touchpad“ s téměř okamžitými reakcemi (nicméně k tomuto typu pravděpodobně nejde přidat trackpoint).

Touchpad má klasickou konstrukci s mírně zapuštěnou hladkou dotykovou plochou a třemi dedikovanými tlačítky s příjemně měkkým a tichým stiskem. V základu jsou tato tlačítka nastavena stejně jako na myši. Elektronika podporuje všechna běžná gesta a přes ovládací panel od DELLu je možné vše nastavit. Nevýhodou této elektroniky je určité zpoždění kurzoru za pohybem prstu. Není to tak hrozné jako u některých jiných touchpadů a jde stále spíše o průměr, ale některým uživatelům, kteří se snaží pohybovat kurzorem s maximální rychlostí a neradi připojují myš, by už takové zpoždění mohlo snižovat přesnost a pohodlí.

Trackpoint má modrou čepičku, která má na můj vkus možná až příliš nevýrazné okraje, takže lidé, kterým se potí ruce, možná budou muset vyvíjet více síly k pohybu kurzoru. Byť není reakce na prst tak dobrá jako v originále od IBM, považuji přítomnost trackpointu za velké plus a hlavně na cestách v autobuse a letadle budete rádi, že nemusíte kroutit zápěstí, abyste dosáhli na touchpad. Stejně tak jej ocení uživatelé, kteří většinu času mají ruce na klávesnici a nechtějí je přesouvat při každé potřebě pohybu kurzoru.

Trackpoint má taktéž tři vlastní tlačítka, nicméně zde je prostřední tlačítko nastaveno na posun stránek. K vyvolání této funkce jej stačí držet za současného pohybu páčky.

Hlavní HW parametry

Základní desku je možné konfigurovat s čtyřjádrovými procesory Core i5, Core i7 a Xeon E3 s TDP 45 W. V testované konfiguraci je zvolen nejvýkonnější z aktuálně dostupných procesorů, a to Xeon E3-1535M v5 s výchozím taktem 2,9 GHz a režimem Turbo Boost do 3,8 GHz.

Na desce se nachází čtveřice SO-DIMM slotů pro paměťové moduly DDR4. V nabídce jsou standardní i ECC moduly s efektivním taktem 2133 MHz a „přetaktované“ moduly (bez ECC) s taktem 2667 MHz. Ač hlavní předností procesorů Xeon je právě řadič podporující ECC paměti se schopností kontrolovat a opravovat chyby, v testované konfiguraci takové moduly nebyly. Uživatelé si je však mohou konfigurovat a v případě koupě sestav s procesory Xeon bych je doporučil.

V testovaném kusu je dvojice 8GB modulů DDR4-2133, která tvoří celkových 16 GB operační paměti. Podporovaným maximem je 64 GB operační paměti (4x 16 GB) v případě standardních pamětí a 32 GB (4x 8 GB) v případě ECC pamětí. Přístup ke slotům je trochu horší, neboť pod spodní krytkou najdete pouze baterii a 2,5“ disk. Pro další komponenty je nutné přinejmenším alespoň sejmout celou spodní vanu základny.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 84 702
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 19 512

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 342 725
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 121 119

Cinebench R11.5

• Rendering (Single CPU): 1,70 pts
• Rendering (Multiple CPU): 8,19 pts
• Multiprocessor Speedup: 4,82

Cinebench R15

• Rendering (Single CPU): 139 cb
• Rendering (Multiple CPU): 750 cb
• Multiprocessor Speedup: 5,38

RAM

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 16695 MB/s

Výkon procesoru je velmi dobrý a pohybuje se asi 10 % nad základní čtyřjádrovým Core i7 (6700HQ). Notebook by s ním neměl mít problém zvládat i náročnější činnosti na cestách a pro mnohé pravděpodobně bude dostačovat i jako plnohodnotná náhrada stolního počítače. Výrazně více výkonu nabídnou až „stolní“ varianty procesorů Xeon E5 a víceprocesorové systémy. Pro srovnání – ve vícevláknových výpočtech má tato konfigurace přibližně dva a půl krát více výkonu než průměrný notebook s úsporným dvoujádrovým procesorem.

Operační systém a programy jsou uloženy na 256GB NVMe SSD ve formě karty M.2, která je připojena přímo ke sběrnici PCIe. Podávaný výkon je zatím nejvyšší v rámci testovaných notebooků v naší redakci a je přibližně dva a půl krát vyšší než u běžných SSD připojených ke sběrnici SATA. Díky tomu se na diskové operace prakticky nikdy nečeká.

Pro uložení objemnějších dat je v počítači ještě standardní 2,5“ pevný disk s kapacitou ploten 1 TB. Plotny se otáčí rychlostí 7200 rpm a disk nabízí na poměry plotnových modelů výborné přenosové rychlosti i odezvu. Pouze je potřeba počítat s vyšší úrovní hluku v podobě šumění ploten, což je pro 7200rpm disky charakteristické.

Optickou mechaniku v nejvýkonnějších 15,6“ pracovních stanicích od DELLu nenajdete. Výrobce ji už pravděpodobně nepovažuje za potřebnou (s čímž souhlasím).

SSD

• HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 960,4 MB/s
• Průměrná přístupová doba: <0,1 ms

HDD

• HD Tach (měření přenosové rychlosti při čtení z cache): 313,4 MB/s
• HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 122,4 MB/s
• Průměrná přístupová doba: 15,3 ms

Takový notebook samozřejmě nemůže být bez kabelového připojení do sítě Ethernet – v tomto případě řešeného pomocí sofistikovaného řadiče od Intelu s podporou vzdálené správy. Bezdrátová karta vyšší třídy od Intelu nabídne jak Wi-Fi včetně standardu /ac, tak Bluetooth 4.0, NFC a podporu technologie Miracast. Aby to nebylo všechno, je také možné počítač konfigurovat s bezdrátovým modemem (LTE/4G).

Displej a grafika

Do tohoto notebooku se osazují tři varianty displeje s tím, že prostřední typ může být také v dotykové variantě. Bez ohledu na podporu dotyku jsou však všechny v matném provedení. Základní Full HD (1920x1080) displej využívá technologii TN a s 45% pokrytím barevného prostoru (Adobe) jde o úplně základní typ, který se vyskytuje i v levných noteboocích od 10 tisíc korun. Bude volen hlavně tam, kde se většinou pracuje s notebookem v dokovací stanici. Prostřední volbou je IPS panel se stejným rozlišením, nicméně 72% pokrytím barevného prostoru a širokými pozorovacími úhly – předpokládám, že tento panel bude nejčastější volbou. Nejvyšší možností je PremierColor displej na technologii IGZO, který má rozlišení UHD (3840x2160) a 100% pokrytí barevného prostoru. U něj lze předpokládat, že si jej budou volit především fotografové a všichni ti uživatelé, kteří potřebují vyšší barevnou přesnost (jediný z nich má 8bit rozlišovací schopnost na barevný kanál) a jemný rastr. Tento displej jsme již testovali v modelech XPS 15 a Precision 5510.

V testovaném kusu je prostřední z displejů, a to v nedotykové variantě. Podáním barev tento displej příjemně překvapil, neboť má širší gamut než většina IPS panelů v běžných multimediálních a business strojích. Navíc má i dobré nastavení teploty bílé barvy a obraz nedegraduje při pohledu pod větším úhlem. Ve výsledku jde o skvělý panel, který bude postačovat pro práci na cestách. S rozlišením Full HD na úhlopříčce 15,6“ lze navíc pracovat při nastavení operačního systému na 100% zvětšení, čímž odpadají problémy s kompatibilitou programů a rozdílným DPI při připojení externích monitorů.

Displej nabízí vyšší svítivost ve srovnání s běžnými TN panely a je díky matné povrchové úpravě použitelný minimálně pro kancelářskou práci i v létě na přímém slunci. Nejnižší jas je vhodný pro práci v úplné tmě.

Parametry displeje (LG)

• Typ obrazovky: IPS
• Počet barev: 262 tisíc (6bit eDP)
• Pozorovací úhel: 170° horizontálně, 170° vertikálně
• Pokrytí barevného prostoru: 72 % AdobeRGB
• Podsvícení: W-LED

[GAL|1,2,3,4]

Integrované jádro v procesoru Xeon (Intel P530) je doplněno dedikovaným grafickým čipem NVIDIA Quadro M2000M s 4 GB paměti (128bit GDDR5). Jde o profesionální variantu odvozenou od střední třídy v podobě GeForce GTX 960M. Čip podporuje DirectX 12, OpenCL, CUDA a navíc má rozšířenou akceleraci OpenGL pro CAD/CAM aplikace.

Externí monitor lze v testované konfiguraci připojit prostřednictvím výstupů HDMI 1.4 a mini-DisplayPort 1.2. V obou případech je podporováno rozlišení až 3840x2160, v případě HDMI však maximálně s obnovovací frekvencí 30 Hz. Na DisplayPort lze připojit více monitorů pomocí řetězení, nicméně přenosové pásmo portu se dělí mezi ně. Další výstup DisplayPort je součástí rozhraní ThunderBolt 3 na vyšších konfiguracích notebooku.

Další obrazové výstupy jsou dostupné na dokovacích stanicích.

Testy 3D Mark

• 3DMark 11: P5692 (Graphics: 5320, Physics: 9460)

Testy 3D Mark (2013)

• Fire Strike (DX11): 4002 (Graphics: 4289, Physics: 10 758)

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R11.5: 47,03 fps
• Cinebench R15: 52,53 fps

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

• CATIA (catia-03): 46,89
• EnSight (ensight-04): 41,90
• LightWave 3D (lightwave-01): 46,12
• Maya (maya-02): 56,24
• Pro/ENGINEER (proe-05): 17,89
• SolidWorks (sw-03): 43,22
• Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 37,51
• Siemens NX (snx-01): 41,79

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1920x1080: 60,2 fps

Herní výkon odpovídá střední třídě v podobě GTX 960M, což znamená, že moderní náročné hry lze hrát v rozlišení Full HD a střední úrovni detailů. V případě profesionálních OpenGL CAD/CAM aplikací si vede Quadro samozřejmě mnohem lépe než libovolná herní grafická karta.

Ve srovnání s Quadro M1000M (testovaném v DELL Precision 5510) již není rozdíl tak velký jako u předchozích generací čipů, která může být pro mnohé plně postačující. Výkon je vyšší dle situace jen o 10-25 %.

Při práci na baterii lze šetřit energii použitím integrovaného jádra, neboť Intel P530 v procesorech Xeon je certifikovaný pro profesionální aplikace a má pro ně upravený výkon. Quadro M2000M je samozřejmě stále rychlejší, ale na jednodušší projekty může integrované jádro plně postačovat a ještě šetřit baterii.

Multimédia

Notebook je vybaven dvojicí reproduktorů na spodku v přední části základny. Vypomáhá jim softwarové rozšíření MaxxAudio Pro, které výrazně zvyšuje jejich hlasitost a dělá zvuk celkově plnější. Hlasitost je pak skutečně nadprůměrná, nicméně z hlediska kvality reprodukce jde maximálně o průměrné řešení mezi kancelářskými notebooky. Zázraky nečekejte, nicméně zvuk je o něco lepší než u tenkého modelu Precision 5510.

Nad displejem je klasická kombinace webkamery základní kvality (indikace bílou diodou) obklopené duálním mikrofonem.

Zabezpečení

Základní deska všech konfigurací je vybavena čipem TPM pro bezpečné uložení šifrovacích klíčů. Testovaná konfigurace je poměrně chudá na další prvky zabezpečení, takže v ní nenajdete ani čtečku otisku prstů, ani čtečku bezpečnostních karet SmartCard. Obě možnosti jsou nicméně volitelně dostupné při konfiguraci počítače. SmartCard může být volitelně i bezkontaktní.

Na úrovni firmware lze počítač zabezpečit standardními hesly včetně podpory dlouhých hesel. V nastavení lze také zablokovat jednotlivá rozhraní.

Chlazení a provozní hluk

Systém chlazení má dva oddělené okruhy a každý má svůj vlastní ventilátor i výdech na zadní straně. Jeden slouží pro procesor a druhý pro dedikovaný grafický čip. Při kancelářské práci dochází k zapnutí ventilátoru pouze občas a v nejnižších otáčkách si toho obvykle ani nevšimnete. Notebook je velmi tichý, pokud si nastavíte vypínání disku po krátké době nečinnosti (vzhledem k tomu, že operační systém je na SSD), je většinu času dokonce úplně nehlučný.

V zátěži se situace mění. Poměrně záhy se oba ventilátory roztočí a přechází do vyšších otáček, kdy je hluk notebooku rozpoznatelný i v místnosti s běžným ruchem více lidí. Ve výchozím nastavení totiž notebook drží co nejnižší teploty interních komponent, aby nehrozilo snižování výkonu ani po několika hodinách intenzivního provozu. Výsledkem však je vyšší hlučnost v zátěži než například u tenčího modelu Precision 5510, kde lze konfigurovat jen nepatrně slabší procesory.

V Power Manageru od DELLu jsou čtyři režimy chlazení, které by měly ovlivnit logiku a rychlost ventilátoru, nicméně zkoušel jsem je i s restartem a z měření jsem nezaznamenal žádný rozdíl. To není u notebooků (nejen od DELLu) zas tak neobvyklá situace.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 24,3°C
• levá strana pod klávesnicí = 23,9°C
• pravá strana pod klávesnicí = 24,9°C
• klávesnice vlevo = 28,5°C
• klávesnice vpravo = 27,0°C
• spodek maximum = 33,2°C (pravý zadní roh)
• výdech chlazení = 33,6°C
• napájecí adaptér = 29,7°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 24,4°C
• levá strana pod klávesnicí = 24,3°C
• pravá strana pod klávesnicí = 25,6°C
• klávesnice vlevo = 30,9°C
• klávesnice vpravo = 35,4°C
• spodek maximum = 39,0°C (pravý zadní roh)
• výdech chlazení = 46,1°C (pravý)
• napájecí adaptér = 35,3°C

teplota okolí při měření: 21°C

Při kancelářské práci není na povrchu notebooku znát zahřívání. Snad jen ve chvíli, kdy s ním pracujete třeba hodinu na klíně, budete cítit teplo v zadní části spodku základny a je to dáno převážně pasivním chodem chlazení.

V zátěži je naopak snaha chladit vnitřní komponenty na nízkých teplotách, což se projevuje i na teplotách povrchu, které se výrazně nezvýší. Přes klávesnici je cítit pouze minimum tepla, a to navíc pouze v horní části (nejvíce u numerické klávesnice), takže při práci vás teplo omezovat nebude. Na spodku je teplo cítit hlavně vpravo dole u výdechu od chladiče procesoru, ale teploty nejdou ani po hodinách zátěže vysoko.

Baterie

Do modelu 7510 jsou nabízeny tři kapacity Li-Ion baterie (72 Wh, 91 Wh a 85 Wh „long life cycle“), která je umístěna pod krytkou v přední části základny. V testovaném kusu je typ s kapacitou 91 Wh, který v našem standardním redakčním testu* vydržel celých 11 hodin a 34 minut. Při kancelářské práci s Wi-Fi a polovičním jasem se výdrž stále může pohybovat těsně pod hranicí deseti hodin. Přehrávat filmy je možné necelých šest hodin a plnou zátěž například ve hrách (byť při sníženém výkonu dedikované grafiky) notebook vydrží okolo dvou hodin. Celkově jde o skvělé výsledky pro tento typ zařízení, které dávají možnost netahat všude s sebou napájecí adaptér, pokud jen něco potřebujete předvést u zákazníka.

K nabití prázdné baterie na 90 % potřebujete dvě až tři hodiny a rychlost nabíjení není závislá na výkonové zátěži.

BIOS

Počítač je vybaven firmwarem od DELLu s rozsáhlými možnostmi nastavení (na dnešní poměry až neskutečně). Z hlavních možností stojí za zmínku konfigurace portů (včetně adres a režimů sériového a paralelního, které jsou dostupné přes dokovací stanici), nastavení zavádění systému ze sítě (PXE, BIOS/UEFI), nastavení SATA řadiče (vypnutý, AHCI, RAID pro Intel Rapid Restore), deaktivace jednotlivých diskových portů (SATA 0, 1, 3 a M.2 PCIe), vypnutí USB portů a Thunderboltu (lze přepnout režim autorizace, nebo vynutit pouze výstup DisplayPort), nastavení doby pro vypnutí podsvícení klávesnice (odděleně pro napájení ze sítě a z baterie; lze nastavit, že se nevypne nikdy) a vypnutí přepínatelné grafiky (následně by se měla používat pouze dedikovaná).

Operační systém lze zavádět v režimu BIOS i UEFI včetně volitelného SecureBoot.

Příslušenství

Notebook byl zapůjčen s napájecím adaptérem (180 W) a čistou instalací doplněnou pouze o ovladače. V továrním nastavení lze očekávat relativně čistou instalaci Windows 10 Pro s možností downgrade na Windows 8.1 Pro a 7 Professional.

Předinstalovaný operační systém je samozřejmě možné konfigurovat v rámci objednávky a podporované jsou i linuxové distribuce, konkrétně Ubuntu a Red Hat Enterprise Linux (RHEL 7.2).

Ceny a záruka

Pracovní stanice Precision jsou uživatelsky konfigurovatelné přes partnery DELLu. Testovaná konfigurace by měla vycházet přibližně na 56 800,- Kč bez DPH (68 728,- Kč) s tříletou zárukou on-site NBD (oprava u zákazníka s reakcí do druhého dne).

Závěr

Notebook DELL Precision 7510 je právoplatným zástupcem vyšší třídy klasických pracovních stanic a najde uplatnění jak u konstruktérů, tak při náročných výpočtech a analýzách. Díky podpoře procesorů Xeon v kombinaci s ECC paměťovými moduly navíc nabízí ještě vyšší stabilitu pro kritické nasazení. Pracovní stanice ovšem nejsou jen o kvalitním hardware, ale také o rozšířených zárukách, které DELL podobně jako další velcí hráči nabízí ke všem svým notebookům řady Precision.

Mezi přednosti modelu 7510 lze zařadit velmi tichý provoz, kdykoli není potřeba výkon, a dlouhou výdrž na baterie. V případě provozu s SSD je možné nyní v zimě pracovat v podstatě s pasivním chlazením i při delší kancelářské práci. V zátěži se ventilátor naopak rozjíždí do vyšších otáček poměrně záhy, neboť prioritou jsou nízké teploty vnitřních komponent a udržení vysokého výkonu neomezeně dlouho. Větším kompromisem se tak zdá být pouze klávesnice, které chybí dedikované klávesy pro Home a End.

Klady a zápory

+ pěkný matný IPS displej
+ velmi solidní mechanické provedení
+ schopnost podávat plný výkon neomezeně dlouho
+ dlouhá výdrž při nízké a střední zátěži

- nelze změnit režim chlazení pro snížení hlučnosti v zátěži
- Home a End pouze přes Fn v kombinaci s kurzorovými šipkami

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru hwinfo.zip