RECENZE: HP EliteBook Folio G1 - stylově a tence pro manažery

13. 10. 2016 06:53    Rubrika: Recenze    Autor: J Z

Notebooky EliteBook můžete potkat u zaměstnanců nejedné větší firmy. Obvykle jde o univerzální pracovní stroje. Testovaný model Folio G1 však míří na často cestující pracovníky a manažery, kde množství rozhraní a výkon nejsou tím nejdůležitějším. Zaujmout dokáže naopak tenkým provedením a velmi nízkou hmotností.

Základní popis

Folio G1 je novým tenkým zástupcem pracovní řady EliteBook a jako hi-end míří především na uživatele v manažerských pozicích středních a větších podniků. Jde o velmi kompaktní počítač se stylovým tenkým vzhledem, který dává jasně najevo, že jej nenajdete někde v supermarketu za cenu do deseti tisíc korun.

Hliníkové tělo přístroje má zkosené hrany, které mají pouze tu nevýhodu, že v určitých situacích dokážou poměrně intenzivně odrážet světlo zářivek v místnosti přímo do očí. Jinak má ovšem notebook praktické povrchy a kromě dotykového displeje překrytého lesklým sklem na něm nejsou nikde vidět otisky od používání.

Mechanické zpracování je na špičkové úrovni. Přestože je notebook velmi tenký v případě základny i víka, obě tyto části mají vysokou tuhost a netrpí prohýbáním, ani kroucením.

Kloub víka má optimální tuhost, díky které je možné stroj otevřít pohodlně jednou rukou. Pozitivně vnímám i maximální úhel otevření rovných 180°.

Konektorová výbava je omezena na pouhé dva konektory USB-C kombinované s rozhraním Thunderbolt 3.0 a jeden zvukový konektor sloužící jako vstup i výstup. Tím výčet rozhraní končí. Konektory USB-C je možné použít i pro napájení notebooku a je jedno, do kterého z nich připojíte napájecí adaptér. Pokud na cestách připojujete externí zařízení, nejspíš vás zamrzí absence klasických konektorů USB a výstupu HDMI v plné velikosti. Obrazové výstupy i klasická USB lze získat jedině dokoupením vhodné redukce.

V zavřeném stavu se z notebooku stane tenká placka o rozměrech 292 x 208 x 14,5 mm. S hmotností pouhých 1,08 kg jde o stroj přímo dělaný na každodenní cestování, neboť o něm v batohu (brašně) prakticky nebudete vědět.

Malý napájecí adaptér váží 279 g včetně třížilového přívodního kabelu.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice Folia G1 se liší od těch v jiných malých EliteBoocích posledních let. Opět se HP vrátilo u redukovaných klávesnic k přiřazení čtveřice kláves pro pohyb v dokumentech na kurzorové šipky v kombinaci s Fn, což je dle mého názoru pochopitelnější řešení než to minulé. Chybí bohužel zástupný numerický blok a horní řada kláves má primárně multimediální funkci, takže pro přístup k F1-F12 musíte držet opět přepínač Fn. Alespoň tuto logiku lze změnit v nastavení firmware (stejně jako prohození Ctrl a Fn).

Mechanika kláves je na tenký notebook velmi příjemná. Klávesnice se vlastně nezdá o nic mělčí než u klasických notebooků a má navíc velmi čitelnou odezvu, kdy už je klávesa stisknuta. Díky tomu je možné od začátku psát rychle a bez překlepů. Celkově na mě nepůsobila klávesnice kupodivu nijak stísněně a považuji ji za jednu z předností tohoto stroje.

Hlučností se klávesnice řadí někam do středu. Její hlučnost však neklesá ani při maximálně jemném psaní.

Bílé podsvícení kláves se přepíná pomocí Fn+F9 (případně jen F9) a cyklicky lze tímto způsobem vybírat mezi vypnutím a dvěma stupni intenzity. Při maximálním jasu je podsvícení stabilní a při sníženém (pocitově přibližně na polovinu) diody blikají pomocí PWM na frekvenci 150 Hz. Provedení podsvícení je velmi dobré, neboť dochází k prosvítání v mezerách mezi klávesami jen u kurzorových šipek. Ty však při psaní obvykle zakryjete pravou rukou.

Většina indikačních diod je umístěna na klávesnici. Bíle svítí indikace Caps Lock a oranžově umí svítit některé klávesy v horní řadě (ukončení hovoru, vypnutí mikrofonu, ztlumení reproduktorů, vypnutí bezdrátových sítí). Jediná dioda na těle počítače je na pravém boku vedle napájecího konektoru. Můžete z ní vyčíst, zda se počítač nabíjí (oranžová), nebo je již téměř nabitý (bílá).

Počítač je vybaven precision touchpadem s elektronikou od Alps nabízející dnes již průměrně rychlou odezvu na pohyb prstu. Precision touchpady od Synaptics mají odezvu lepší, nicméně je vidět, že i v Alps na ní zapracovali. Touchpad lze za chodu přepínat mezi precision módem, kdy je vše řízeno operačním systémem a GlidePoint módem, kdy se chová jako standardní touchpad. Možností nastavení však v tradičním režimu není o moc více, takže jsem v praxi pro toto přepínání neviděl důvod.

Hladká dotyková plocha je od okolí odlišena jiným povrchem a prst po ní příjemně klouže. Přestože HP zkoušelo v minulých tenkých EliteBoocích zrušit mechanické tlačítko uvnitř dotykové plochy, zde se k němu (naštěstí) opět vrátilo. Tuhé je tak akorát a při stisku pouze tlumeně klape.

Celkové provedení touchpadu vnímám jako dobré a neměl jsem potřebu k notebooku připojovat pro delší práci myš. V testované konfiguraci je vedle touchpadu možné použít také dotykovou obrazovku, která podporuje vyhodnocení až deseti současných dotyků.

Hlavní HW parametry

Základní deska je postavena na úsporných dvoujádrových procesorech Core-M poslední generace. V testované konfiguraci je konkrétně Core m7-6Y75 s výchozím taktem 1,2 GHz a režimem TurboBoost až do 3,1 GHz. Mezní tepelný výkon (TDP) má procesor nastaven na 4,5 W s tím, že výrobce notebooku jej může zvýšit až na 7 W.

Operační paměť je celá integrovaná na desce a s pozdějším rozšířením se nepočítá. V této konfiguraci má kapacitu 8 GB a čipy jsou zapojeny v režimu dual-channel.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 73025
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 16049

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 151325
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 52035

Cinebench R11.5

• Rendering (Single CPU): 1,11 pts
• Rendering (Multiple CPU): 2,10 pts
• Multiprocessor Speedup: 1,89

Cinebench R15

• Rendering (Single CPU): 93 cb
• Rendering (Multiple CPU): 176 cb
• Multiprocessor Speedup: 1,90

RAM

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 13286 MB/s

Procesor je koncipován pro krátkodobou zátěž. Na několik sekund se umí přetaktovat klidně až na 3,1 GHz pro jedno jádro a přibližně 2,4 GHz pro plnou zátěž. Do půl minuty však takty klesnou, jak dojde k ohřátí procesoru. Logika omezování výkonu se chová různě v závislosti na teplotě procesoru v době před zátěží. Když je notebook studený, drží se plný výkon tak dlouho, až procesor dosáhne na hranici 100°C a podtaktuje se někam k 1,2 GHz, aby se zas ochladil. Pokud už byl notebook před začátkem testu ohřátý, celkem rychle se takt snížil v průměru na 2,0 GHz, kde se dokázal držet klidně dvacet minut.

V praxi se dá říct, že v případě krátkodobých zátěží dává Core m7 výkon podobný úsporným Core i5 (15 W TDP). Pokud však dojde na dlouhodobější zátěž, je i úsporné Core i3 rychlejší asi o 20 %. Z toho plyne, že zátěže typu 3D renderingu a konvertování videa pro tento procesor s pasivním chlazením nejsou vhodné. Klasickou kancelářskou práci, kdy některé operace pravidelně vytíží procesorové jádro na maximálně pět sekund, naopak zvládá, aniž by dal najevo své nízké energetické nároky.

Jedinou vyměnitelnou součástí je 512 GB SSD ve slotu M.2 (SATA). Přístup k němu vyžaduje odstranění osmi Torx šroubů pro demontáž krytu spodku základny. Demontáž je překvapivě příjemně snadná.

• HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 408,2 MB/s
• Průměrná přístupová doba: 0,068 ms

Notebook spoléhá v základu pouze na bezdrátové technologie, o které se stará karta od Intelu zajišťující Wi-Fi/AC i Bluetooth.

Displej a grafika

12,5“ displej má v testované konfiguraci rozlišení UHD (3840x2160). Jde o panel typu IPS (resp. podobné technologie) s pen-tile maticí. Pen-tile matice se liší použitím méně sub-pixelů pro složení jednoho bodu na obrazovce. Místo trojice pro každý bod (červená-zelená-modrá) mají sousední body vždy střídavě bílou-červenou a zelenou-modrou. Barevné rozlišení je tedy v podstatě poloviční. Z toho plynou obvykle nevýhody horšího podání některých odstínů žluté a oranžové a „neostré“ jeden bod tlusté čáry. Ani jednu z těchto nevýhod však v tomto konkrétním případě nebudete vnímat díky extrémně malým bodům.

Výhodou pen-tile matice je naopak vedle nižší ceny také vyšší svítivost displeje při stejné intenzitě podsvícení (za to mohou bílé sub-pixely). Celkově je displej velmi dobrý co do pozorovacích úhlů, kontrastu i barevného rozsahu.

Svítivost displeje je značně nad průměrem základních TN panelů. Velmi dobrý je také rozsah nastavení a fakt, že ve všech stupních jasu je podsvícení stabilní (měření sondou potvrdilo, že displej nebliká).

Finální konfigurace nabízené pro český trh jsou všechny nabízeny s full-HD (1920x1080) IPS displejem a UHD varianta u nás zatím dostupná není.

V procesoru je integrované grafické jádro Intel HD 515, které nabízí stejnou podporu technologií jako jádra v klasických procesorech Core iX generace Skylake. Má dokonce stejných 24 výpočetních jednotek, a hlavní rozdíl tak je v mírně nižším základním taktu (300 MHz) i turbu (1000 MHz pro m7). Takty jsou sice podobné tomu, co najdete v 15W procesorech, ale v praxi je nutné počítat s menší schopností turba udržet plný takt vlivem omezeného tepelného výkonu celého čipu. Patrné je to nejvíce právě v případech, kdy je vedle grafiky zatížen také procesor (což se u mnohých her děje).

K notebooku lze připojit externí monitory pomocí portů USB-C na pravém boku. Oba mají totiž součástí i přenos obrazu DisplayPort 1.2 se schopností zobrazit rozlišení až 3840x2160 při 60 Hz. V obou případech je možné použít funkci řetězení a přes rozbočovač připojit více monitorů na jeden výstup (dělí se pak ovšem o přenosové pásmo).

Testy 3D Mark

• 3DMark 11: P887 (Graphics: 801, Physics: 2332)
• Ice Storm (DX9): 25865 (Graphics: 28567, Physics: 19434)
• Cloud Gate (DX10): 3172 (Graphics: 3855, Physics: 1958)
• Fire Strike (DX11): 444 (Graphics: 490, Physics: 2472)

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R11.5: 30,40 fps
• Cinebench R15: 26,11 fps

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1366x768: 17,2 fps
• 3840x2160: 5,0 fps

Výkon ve 3D lze přirovnat k integrovaným grafikám v procesorech Core generace Haswell, a to navíc těch využívajících jen jednoho kanálu paměťového řadiče. V porovnání s moderními čipy Skylake je výkon jen na 60 % hodnoty pro Intel HD530 s dvoukanálovým zapojením paměti. Dedikované grafiky nižší třídy dnes nabízí asi trojnásobek výkonu.

Ve výsledku si zahrajete spíše starší a méně náročné hry. Úroveň detailů bude nutné omezit, stejně jako rozlišení, které u čehokoli novějšího nepůjde přes 1366x768.

Multimedia

Na spodku základny jsou v přední části vidět stereofonní reproduktory. HP se chlubí nápisem Bang & Olufsen a reproduktory neobvyklých obdélníkových tvarů (viz foto rozebraného notebooku) skutečně hrají lépe, než je zvykem v těch nejtenčích počítačích. Mají hlasitý zvuk a zvládají velmi dobře zejména hlas, takže se hodí pro sledování různých zpravodajství a IP telefonování. Při přehrávání hudby se pochopitelně ukážou nedostatky v nižších frekvencích a Folio G1 se nemůže zvukem rovnat lepším multimediálním notebookům. I tak ovšem výsledný dojem předčil očekávání.

Nad displejem najdete jak webkameru základní kvality (s bílou indikační diodou), tak duální mikrofon s možností odstranění okolních ruchů.

Zabezpečení

V testované konfiguraci nenajdete ani čtečku otisku prstů, ani čtečku bezpečnostních karet SmartCard. Notebook spoléhá primárně na zadávání hesla, popřípadě USB klíče emulující SmartCard. Hesly je možné zabezpečit firmware (start, nastavení) i pevný disk.

V operačním systému je předinstalovaný program HP Client Security, kterým lze jednoduše šifrovat pevné disky a schraňovat hesla v podporovaných programech (webové prohlížeče).

Chlazení a provozní hluk

Procesor Core m7 je kombinován s pasivním chlazením. Uvnitř počítače tedy není žádný ventilátor, a procesor se tak chladí přímo do kovového šasi. Výhoda takového řešení je zřejmá – bez ohledu na zatížení je notebook vždy úplně tichý.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 30,1°C
• levá strana pod klávesnicí = 29,8°C
• pravá strana pod klávesnicí = 30,2°C
• klávesnice vlevo = 32,7°C
• klávesnice vpravo = 33,1°C
• spodek maximum = 35,5°C (vzadu uprostřed)
• napájecí adaptér = 38,5°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 31,6°C
• levá strana pod klávesnicí = 32,1°C
• pravá strana pod klávesnicí = 32,6°C
• klávesnice vlevo = 38,4°C
• klávesnice vpravo = 41,7°C
• spodek maximum = 45,4°C (vzadu uprostřed)
• napájecí adaptér = 38,1°C

teplota okolí při měření: 26,0°C

Během testován, docházelo i při kancelářské práci místy k většímu zahřívání kovového spodku, takže nebylo příliš příjemné pokládat si jej po delší dobu na klín. Dokonce to bylo tak nepříjemné, že jsem si po čase vždy notebook podkládal nějakou knihou.

Spodek se na některých místech umí až nečekaně rychle zahřát. Jakmile něco vytíží procesor a držíte notebook v ruce, už třeba za dvě sekundy to poznáte na teplotě spodku. V zátěži je pochopitelně spodek v místě procesoru ještě rozžhavenější (~50 °C). Klávesnice se však naštěstí příliš nezahřeje.

Notebook je sice bez ventilátoru, ale raději bych v něm občas nějaký ventilátor viděl. Ideálně kombinovaný s možností nastavení různých režimů, kdy jeden bude preferovat co nejvíce pasivního chodu.

Baterie

Integrovaná Li-Pol baterie má kapacitu 38 Wh a v našem standardním* redakčním testu postačovala na 6 hodin a 39 minut provozu na jedno nabití. Reálně jsem se při prakticky výhradně kancelářských činnostech a vyšším jasu pohyboval maximálně půl hodiny pod pětihodinovou hranicí.

Při plné zátěži jednoho jádra a dvoutřetinovém jasu se výdrž pohybuje okolo tří a čtvrt hodiny. Spotřeba počítače při minimální zátěži je okolo 5 W. S vyšším jasem spíše 6,5 W. Reálně se však budete pohybovat kolem hodnoty 8 W při prohlížení webových stránek. Na vině je z části určitě vysoké rozlišení displeje.

Ve výchozím nastavení notebook používá režim connected stand-by, kdy se uspává jen tak „napůl“. Fakticky stále běží a programy mohou stahovat poštu a aktualizovat informace, jako by byl počítač normálně zapnutý. Zásadní nevýhodou však je, že tento režim spotřebuje za šest hodin uspání asi třetinu kapacity baterie. Jeho vypnutí lze naštěstí provést ve firmware počítače a klasické uspávání je o poznání úspornější.

45W napájecí adaptér poskytuje dostatečnou výkonovou rezervu pro současné napájení notebooku a nabíjení baterie. Nabití prázdné baterie na 90 % kapacity trvá přibližně dvě hodiny.

BIOS

Firmware, který HP používá, podporuje chod v režimu BIOSu i EFI (volitelně se SecureBoot). Nastavení se skrývá pod klávesou F10 a je kompletně grafické s možností nepříliš pohodlného ovládání myší nebo touchpadem (u dotykových konfigurací lze ovládat i prstem). Možnosti nastavení jsou, jak už bývá zvykem u pracovních notebooků od HP, velmi rozsáhlé.

Příslušenství

V balení najdete vedle notebooku ještě 45W napájecí adaptér a třížilový přívodní kabel se zakončením speciálně pro daný adaptér. Na disku je předinstalovaný operační systém Windows 10 Pro (64bit) spolu s minimálním množstvím zbytečností.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace v ČR tuto chvíli není dostupná. Jediná v ČR dostupná konfigurace s dotykovou obrazovkou stojí 45.446,- Kč bez DPH (54.990,- Kč s DPH) a liší se použitým displejem, resp. jeho rozlišením (full-HD IPS).

Dále jsou v ČR dostupné konfigurace bez dotykové obrazovky, které by měly mít matný povrch a rozlišení opět full-HD. Silnější z nich je o pět tisíc levnější než výše zmíněná a kromě dotykové vrstvy se liší také použitím SSD s poloviční kapacitou (256 GB) a přítomností čtečky otisku prstů. Levnější varianta sice čtečku nemá, ale stojí o dalších jedenáct tisíc (celkem 16 tis oproti nejdražší) méně, přestože hlavní rozdíl je jen v použití slabšího procesoru Core m5-6Y54. V přepočtu výkonu na cenu jde z dostupných konfigurací o tu nejzajímavější.

Záruka je u všech konfigurací tříletá s opravou v síti autorizovaných servisů a tato záruka platí mezinárodně. Je možné ji dále prodloužit nebo rozšířit o další služby (pojištění proti náhodnému poškození, oprava u zákazníka).

Závěr

12,5“ HP EliteBook Folio G1 je velmi příjemným notebookem pro ty, kteří se neustále někam musí přesouvat. Právě ti ocení hmotnost mírně nad jeden kilogram a kompaktní rozměry. Tento notebook však může nabídnout ještě více – má velmi příjemnou klávesnici, která kupodivu nepůsobí stísněným dojmem, a jeho IPS displej s vysokým rozlišením umožňuje vykreslovat text tak detailně, že už nepoznáte rozdíl proti papírovému výtisku. Výhodou je také nulová provozní hlučnost.

Pasivní chlazení má bohužel i stinné stránky. Už při občasné střední zátěži po chvíli pocítíte nezanedbatelné množství tepla na spodku základny. Zejména v letních vedrech je notebook jen obtížně použitelný pro dlouhodobou práci na klíně. Při cestování můžete narazit i na omezenou výdrž na jedno nabití, což by však mohlo být způsobeno UHD displejem v testované konfiguraci (full-HD displeje v českých konfiguracích budou určitě úspornější).

Nahrazení všech konektorů dvojicí výkonných rozhraní USB-C (resp. ThunderBolt 3.0) je spíše otázkou preferencí. Pokud vše přenášíte bezdrátově a přes cloud, nebudete mít problém. Ve chvíli, kdy vám sem tam někdo něco dá na klasickém USB flash disku, nebo je potřeba udělat prezentaci a od projektoru jsou vytaženy pouze kabely HDMI a VGA, budete mít smůlu, jestliže s sebou nebudete všude nosit také potřebné redukce (dají se dokoupit).

Klady a zápory

+ kvalitní mechanické zpracování
+ nehlučný provoz
+ pohodlná klávesnice

- minimální konektorová výbava (žádné HDMI, žádné klasické USB)
- nižší výdrž baterie
- výrazné zahřívání spodku základny při jakékoli zátěži

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 5% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru hwinfo32.zip