RECENZE: Lenovo Miix 700 - vybavený tablet s poměrem stran 3:2, dotykovým perem a klávesnicí v pouzdře

1. 3. 2016 08:00    Rubrika: Recenze    Autor: J Z

Lenovo pro jednou odbočilo od své konvertibilní konstrukce Yoga a použilo koncept klasického tabletu s širokým stojánkem a odklápěcím magnetickým krytem s klávesnicí. Nejde vůbec o levné zařízení, ale v útrobách najdete procesor Core m5, 8 GB paměti, velké SSD, LTE modem i displej s vysokým rozlišením. K tomu si připočtěte také dotykové pero s rozpoznáním přítlaku a téměř plnohodnotnou klávesnici v krytu.

Základní popis

Lenovo je jedním z dominantních výrobců konvertibilních počítačů všech druhů. Kdysi přišlo s překlápěcí konstrukcí, která je dodnes vidět u řady Yoga. Tentokrát se však sáhlo po jiném provedení. Miix 700 má na zadní straně široký odklápěcí stojánek, díky kterému si můžete tablet položit na stůl s přesným nastavením potřebného sklonu. K tabletu se na spodek magneticky připojuje kryt, jehož součástí je i klávesnice s touchpadem. Celek je následně velmi dobře použitelný jako klasický notebook.

Přední strana je celá překrytá tvrzeným sklem, zatímco zbytek počítače tvoří hliníková vana stříbrné barvy s hrubším povrchem. Tvary jsou ostřeji řezané se zaoblením jen na správných místech, aby nic netlačilo do rukou. Výsledek je vizuálně velmi povedený a vypadá reprezentativně.

Po mechanické stránce spadá tablet někam do průměru, což vzhledem k jeho vyšší ceně možná překvapí. Proti kroucení za rohy je poměrně odolný a neduhy poznáte jen u dvou prvků: Přední skleněný kryt se prohýbá, pokud si o displej opřete ruku během používání dotykového pera, a vyklápěcí stojánek je sice kovový, ale není moc tvrdý, takže jsem si po několika dnech používání všiml, že již je mírně ohnutý. Navzdory těmto neduhům je celkový dojem dobrý.

Nastavení displeje pomocí stojánku poskytuje velký rozsah srovnatelný s klasickými notebooky. Tento typ konstrukce již mám z jiných zařízení odzkoušený i pro cestování vlakem s kompletem položeným na nohách. V takové situaci jen berte v potaz, že si nelze dopřát větší sklon obrazovky, protože k tomu už je potřeba příliš mnoho prostoru do hloubky.

Konektorová výbava je dle očekávání chudší. Na pravém boku najdete USB 3.0 v plné velikosti, zmenšený obrazový výstup micro-HDMI a pod odklápěcím stojanem ještě sloty pro karty micro-SD a SIM. Na horní hraně vpravo je ještě kombinovaný zvukový konektor a na levém boku výbavu zakončuje mírně upravený konektor USB 2.0, který slouží i pro nabíjení tabletu – konektor na kabelu z napájecího adaptéru má jiný tvar, aby nešel připojit do standardních USB portů.

Samotný tablet má rozměry 291 x 210 x 9,5 mm a připojením krytu s klávesnicí se zvětší hlavně tloušťka (291 x 213 x 16 mm). Přesto ani komplet nelze označit za zbytečně velký a tlustý. Dobrá je hmotnost – pouhých 0,79 kg v případě tabletu a 1,15 kg, když se připojí klávesnice. Právě zde se ukazuje výhoda zvolené konstrukce v porovnání s konvertibilními počítači Yoga.

Napájecí adaptér má výkon 40 W a vypadá jako přerostlá nabíječka k mobilnímu telefonu. Kabel mezi tabletem a zdrojem je na obou koncích odpojitelný a vypadá jako upravené USB. Zdroj i s kabelem přidá na cestách 194 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice v odklápěcím krytu má standardní rozložení charakteristické pro malé IdeaPady a stejný je i tvar kláves. Home a End nemají vlastní klávesy a jsou řešeny jen jako funkce Fn na PageUp a PageDown, které najdete u kurzorových šipek. Rozložení je téměř plnohodnotné, ale některé funkce už na něm nenajdete – konkrétně jde o klávesy NumLock, ScrollLock a Pause/Break. Pro běžné potřeby cílové skupiny to však nevidím jako problém.

Mechanika kláves je mělká, ale kupodivu ne o moc víc než v některých tenkých noteboocích. Při psaní jsem spíš měl problém s větší tuhostí těsně před momentem, než se klávesa vyhodnotí jako stisknutá. Někdy jsem to měl tendenci kompenzovat silnějšími údery, aby nedocházelo k vynechávání písmen. Sice nejde o nejlepší možnou klávesnici na dlouhé psaní, ale celkem bez problému jsem si na ni po pár dnech zvykl a mnohým bude stačit. Vzhledem k tomu, že jde o řešení v tenkém odklápěcím krytu, považuji výsledek za zdařilý.

Tablet samotný obsahuje pouze tlačítko hlavního vypínače a dvoutlačítko pro nastavení hlasitosti zvuku. Indikační diody byste jak na klávesnici, tak na tabletu hledali marně.

Dotyková vrstva tabletu je duální a pracuje kromě prstů (deset současně) i s dotykovým perem. Toto pero je aktivní a v balení k němu najdete AAAA baterii. V případě, že se k obrazovce přiblížíte hrotem pera, deaktivuje se snímání prstů – zvolený snímač pera však reaguje až těsně před obrazovkou, takže si nelze jen tak položit ruku na obrazovku a začít psát, aniž by došlo k náhodně vyhodnoceným dotykům pod rukou. Ač jde o problém mnoha dnešních zařízení s dotykovým perem, v systému a ani od výrobce zařízení není dodávána žádná aplikace, která by snadným způsobem ovládání prsty vypnula. Sám jsem vyhodnotil jako nejjednodušší řešení spustit Správce zařízení a vypnout v něm ovladač „Dotyková obrazovka standardu HID“ (nevyžaduje restart a aplikuje se okamžitě).

Na části s klávesnicí najdete malý touchpad, který je bohužel vycentrovaný vůči opěrkám a ne vůči středu psací části klávesnice. Jde o jakousi USB variantu, na kterou nelze nahrát nějaký ovladač umožňující nastavení. Nejenže nemůžete změnit směr posunu stránky při tahu dvou prstů, ale nelze ovlivnit ani filtrování náhodných dotyků dlaně. Při delším psaní jsem musel touchpad vypínat klávesou F6 (Fn+F6), aby mi neustále náhodně nepřesouval kurzor v rámci dokumentu. S tímto problémem jsem se přitom už dlouho nesetkal a moderní touchpady obvykle filtrují dotyky dlaně dobře.

Přestože touchpad nedokáže odfiltrovat dotyky dlaně při psaní, evidentně měli vývojáři snahu tuto funkci implementovat. Touchpad sám se totiž vypíná po dobu asi sekundy kdykoli stisknete nebo i pustíte nějakou klávesu. Krom toho, že se na chvíli vypne, pokud jste zrovna pohybovali kurzorem, dojde po časovém intervalu k návratu o kus zpátky. Pohyb touchpadem se navíc deaktivuje i při stisku dotykové plochy, a to dokonce tak, že není možné stisknout tlačítko a pak pohybovat kurzorem (tedy jde to, ale jen pomocí dvou prstů).

Abych však jen nehanil, jako pozitivní vnímám rychlejší reakci snímače na pohyb prstu. Počítejte však spíše s nouzovým řešení a tak nějak přirozeně budete tablet i s připojenou klávesnicí raději ovládat prsty, pokud to zrovna jde.

Hlavní HW parametry

Základní deska je postavena na dvoujádrovém SoC procesoru Core m5-6Y54, který se chlubí mezním tepelným výkonem (TDP) pouhých 4,5 W (s možností změny pro výrobce zařízení od 3,5 do 7 W). Procesor podporuje Hyper-Threading, takže se tváří jako čtyři virtuální jádra, a taktuje se automaticky pomocí funkce Turbo Boost i nad svůj výchozí takt. Ten je nastaven poměrně nízko na 1,1 GHz, nicméně v případě potřeby se procesor alespoň krátkodobě umí dostat až na 2,7 GHz.

Paměť o velikosti 8 GB je integrována na základní desce a jde o moduly DDR3L-1600 v zapojení dual-channel. Pozdější rozšíření paměti není kvůli absenci slotů možné.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 63 564
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 13 978

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 124 726
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 42 817

Cinebench R11.5

• Rendering (Single CPU): 0,84 pts
• Rendering (Multiple CPU): 1,95 pts
• Multiprocessor Speedup: 2,33

Cinebench R15

• Rendering (Single CPU): 52 cb
• Rendering (Multiple CPU): 150 cb
• Multiprocessor Speedup: 2,88

RAM

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 12289 MB/s

Procesor umí plných 2,7 GHz využít pouze krátkodobě. Při jakékoli trochu delší zátěži jednoho jádra se procesor v průměru pohybuje okolo taktu 2,2 GHz. Kdykoli se teplota dostane na hranici 60 °C, sníží se takt někam k 1,8 GHz, aby se zvedl na 2,4 GHz, jakmile se teplota sníží pod 55 °C. Při plné zátěži obou jader se takt sníží na 1,4 GHz (v průměru).

Výpočetní výkon se proti předchozí generaci nijak nezvýšil a pohybuje se stále v hodnotách lehce pod úspornými procesory Core i3. Výkon obou jader dohromady sice odpovídá výkonu čtyřjádrových Pentií N (založených na procesoru Intel Atom), nicméně ve výkonu jednoho jádra je logicky téměř dvakrát rychlejší a právě výkon jednoho jádra je pro většinu běžných operací naprosto zásadní. Core m5 působí podstatně svižnějším dojmem už při načítání složitých webových aplikací.

256GB SSD je vloženo do slotu M.2 a komunikuje rozhraním SATA-3 (6 Gb/s). Výkonově spadá do průměru SATA SSD a napomáhá rychlé odezvě operačního systému i aplikací.

• HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 421 MB/s
• Průměrná přístupová doba: 0,1 ms

Tablet spoléhá na bezdrátové spojení s okolím, což zajišťuje jednak karta od Intelu s podporou Wi-Fi /ac a Bluetooth 4.0, jednak LTE modem od Huawei. Pro kabelové připojení k počítačové síti si budete muset dokoupit USB adaptér.

Displej a grafika

12,0“ displej (Samsung LTN120QL01L01) má na dnešní dobu velmi netradiční poměr stran 3:2. Má rozlišení 2160x1440 a překrytý je tvrzeným sklem, kvůli kterému je na povrchu lesklý. IPS matice zajišťuje velmi nadstandardní obrazové parametry se skvělými pozorovacími úhly a vysokým kontrastem.

Na úhlopříčce 12,0“ je použité rozlišení velmi jemné a operační systém automaticky vyhodnotí zvětšení 150 % jako optimální. V takovém případě je efektivní rozlišení 1440x960 a jde o ideální hodnotu, když chcete mít velkou pracovní plochu pro větší množství oken programů. V případě, že preferujete spíše pohodlí, doporučuji zvětšení 175 %, kdy efektivní rozlišení klesne na 1234x822 a všechny ovládací prvky jsou sice velké, ale také prokreslenější.

Svítivost displeje je značně nad průměrem běžných notebooků s TN displeji. Nebýt lesklého povrchu, bylo by možné provádět kancelářskou práci bez problému i na slunci. Takto občas nejspíš budete bojovat s odlesky.

Regulace podsvícení je vyřešena s ohledem na pohodlí při dlouhodobé práci. Při jakémkoli jasu nad 25 % (počítáno bez automatického nastavení jasu) displej během měření sondou netrpěl blikáním. To se projevilo až při nižších jasech, kdy je frekvence PWM nastavena na pouhých 200 Hz. Vzhledem k tomu, že s jasem nad 25 % si vystačíte při práci k večeru za slabšího osvětlení, lze tento displej doporučit i pro případy, kdy souvisle pracujete s počítačem několik hodin.

V procesoru je integrované grafické jádro Intel HD 515 se sdílenou pamětí. Technologicky se neliší od grafických jader procesorů Core iX generace Skylake, takže podporuje DirectX 12 i akceleraci 4K videa. Disponuje 24 výpočetními jednotkami a pracuje na taktu až 1 GHz.

K připojení externího monitoru je na těle tabletu obrazový výstup micro-HDMI (1.4a), který při plné obnovovací frekvenci (60 Hz) zvládá rozlišení až 2560x1440. Kvůli použití zmenšené varianty konektoru však budete muset dokoupit redukci na plné HDMI a hodí se dodat, že byste si měli najít nějakou redukci na delším kabelu. Micro-HDMI se rádo ničí a konektor umístěný ve výšce bude tíhou redukce mechanicky zatěžován v podstatě neustále.

Testy 3D Mark

• 3DMark 11: P921 (Graphics: 848, Physics: 2299)
• Fire Strike (DX11): 499 (Graphics: 540, Physics: 2748)

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R11.5: 20,88 fps
• Cinebench R15: 21,23 fps

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1366x768: 14,1 fps
• 2160x1440: 5,8 fps

Grafický výkon navzdory dvoukanálovému zapojení paměti odpovídá jádrům Intel HD 520 a 530 z procesorů Core iX při zapojení pouze jednoho modulu paměti. Je to pravděpodobně dáno řízením taktů grafiky kvůli zajištění nízkého tepelného vyzařování. Zahrajete si spíše středně a méně náročné hry a počítejte se sníženými detaily i nižším rozlišením. Relativně dobře si však zahrajete hry, které vznikly přibližně před rokem 2008.

Multimédia

Reproduktory jsou zabudované na bocích tabletu. Na poměry tabletů hrají relativně dobře a jsou srovnatelné možná i s lepším průměrem kancelářských notebooků. O softwarové vylepšení zvuku se stará rozšíření Dolby Digital Plus.

Jako správný tablet má Miix 700 přední i zadní webkameru. Obě nabízí pouze základní kvalitu snímače. Zadní má navíc schopnost automatického ostření, nicméně kvalitu fotoaparátů z mobilních telefonů nečekejte.

Chlazení a provozní hluk

Tablet je chlazen pasivně a nemá v sobě rotační pevný disk. Výsledkem je příjemně nehlučný provoz bez ohledu na výpočetní a grafickou zátěž.

K zahřívání dochází už při delší kancelářské práci, a to především v pravé polovině. Teploty však nedosahují hranice 40°C. Tu dokážou mírně překročit až při delší zátěži. Můžete pak cítit, že je tablet teplejší, ale nedá se říct, že by to výrazně ovlivňovalo pohodlí při používání.

Baterie

Integrovaná baterie má na poměry tabletů nadstandardní kapacitu 41 Wh, což samo o sobě dává naději na delší výdrž. V našem standardním redakčním testu* s ní tablet vydržel 10 hodin a 10 minut. Reálná výdrž s Wi-Fi, připojenou klávesnicí a polovičním jasem je při kancelářské práci mezi pěti a šesti hodinami na jedno nabití.

Vybitou baterii lze nabít na 90 % přibližně za jeden a tři čtvrtě hodiny a tato doba není výrazně ovlivněna výkonovou zátěží.

BIOS a zabezpečení

Firmware počítače umožňuje zavádět operační systém v režimu UEFI i BIOS. Zabezpečení je možné na úrovni hesel firmware (start, nastavení) a pro bezpečné uložení šifrovacích klíčů je počítač vybavený TPM čipem (2.0).

Příslušenství

V testované konfiguraci je součástí balení tablet, kryt s klávesnicí, napájecí adaptér včetně propojovacího kabelu a sáček s dotykovým perem (včetně AAAA baterie). Operační systém Windows 10 Pro je již předinstalován a na SSD se vyskytuje spolu s obnovou instalace do továrního nastavení. Obnova je ukryta v samostatném diskovém oddílu o velikosti 25 GB.

Instalace počítačů od Lenova je často plná více či méně zbytečných programů a Miix 700 není výjimkou. Pokud by měl počítač skutečně sloužit pro práci, doporučoval bych některé odstranit, neboť v poslední době mělo Lenovo několik afér kvůli bezpečnostním chybám ve svých produktech. Ostatně v tabletu je například aplikace ShareIt ve verzi s kritickou bezpečností chybou umožňující vstup útočníka do privátní Wi-Fi sítě, neboť vývojáři v Lenovu pro zabezpečení hotspotu použili heslo „12345678“. Je samozřejmě možné stáhnout novou verzi, kde již je problém vyřešen. Na druhou stranu od společnosti, která má takto svérázný přístup k bezpečnosti, bych raději neměl v počítači žádné programy, které nejsou pro chod nezbytně nutné.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace vychází na 28 519,- Kč bez DPH (34 508,- Kč s DPH). Záruka je standardní dvouletá s opravou v autorizovaných servisech.

Závěr

12“ tablet Miix 700 vychází ze snahy Lenova nabídnout co nejtenčí a nejlehčí konvertibilní řešení, které by mělo umět oslovit i náročné zákazníky. Proto je v testované konfiguraci rovnou vybaven bezdrátovým modemem s podporou LTE sítí a profesionální edicí operačního systému. Pominu-li určité výkonové limity pasivně chlazeného procesoru s TDP 4,5 W, má Miix 700 v podstatě plnohodnotné komponenty, ať už jde o 8 GB operační paměti, nebo rychlé 256GB SSD.

Za své (nemalé) peníze v tomto případě dostanete dobře zpracované zařízení s nehlučným chodem, kvalitním displejem a pouzdrem s dobrou klávesnicí, která není (na rozdíl od jiných podobných řešení) ošizená na velikosti kláves nebo jejich rozložení. Pominu-li několik drobných konstrukčních nedostatků (zejména stojánek méně odolný proti prohýbání) je celkový dojem ze zařízení velmi dobrý a lze jej doporučit těm, kteří chtějí především tablet – ale takový, který v případě potřeby zastane i roli notebooku, a to navíc bez výrazného omezení pohodlí. V tom se Miix 700 povedl.

Klady a zápory

+ 3:2 displej s vysokým rozlišením a dobrými obrazovými parametry
+ klávesnice (na poměry tak lehkých tabletů)
+ vestavěný modem

- místy podivné chování touchpadu
- vyklápěcí stojánek je měkčí a dá se při manipulaci ohnout

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 5% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru hwinfo32.zip