RECENZE: Alcatel Plus12 - lehký tablet s připojitelnou klávesnicí s LTE modulem

10. 11. 2017 06:34    Rubrika: Recenze    Autor: J Z

Alcatel na našem trhu začal prodávat několik tabletů a my jsme se podívali na ten největší z nabídky (11,6“). Nabízí dvoujádrový Celeron N, 4GB RAM a (v součtu) 64 GB úložného prostoru. Přibalená klávesnice, do které se dá zacvaknout, je navíc vybavena LTE modemem a schopností vytvořit Wi-Fi hotspot sdílející internetové připojení.

Alcatel Plus12 - lehký tablet s připojitelnou klávesnicí s LTE modulem

Základní popis

Elegantní tablet s příjemným broušeným povrchem na zadní straně a tenkými okraji okolo sklem překrytého displeje je pochopitelně plnohodnotným počítačem, na kterém běží standardní Windows 10 (Home). Rozměrově a hmotností se přitom nijak neliší od podobných tabletů běžících na Androidu. Jeho výrobcem je společnost TCL Communication, která vlastní značku Alcatel.

Z hlediska mechanického provedení představuje zařízení lepší průměr třídy. Kovové části zabraňují kroucení celku za rohy a ochrana displeje proti tlaku na zadní stranu je výborná. Snad jen při silném zatlačení na dotykovou vrstvu dochází v některých místech k vlnění barev displeje. Dodávaná základna s klávesnicí je sice plastová a v některých místech se mírně prohýbá, ale kvalitativně odpovídá tomu, na co jsme v této kategorii zařízení zvyklí.


Výrobce se v rámci úspory hmotnosti rozhodl sáhnout po řešení základny bez nastavitelného sklonu displeje. Základna nabízí jeden fixní úhel, pod kterým se tablet do základny zasune. Zezadu podepřený tablet je k základně spodní hranou přitahován silným magnetem. Kupodivu udrží tablet i ve chvíli, kdy celek otočíte vzhůru nohama. Tablet „odpadne“ pouze v případě, že nakloníte základnu dopředu.

Do základny lze tablet připojit také obrazovkou dozadu, kdy může základna fungovat alespoň jako stojánek (bez elektrického spojení obou částí). Obě části spolu magneticky drží také ve chvíli, kdy je položíte na sebe, aby bylo možné celek přenášet se stejným pohodlím jako klasický zavřený notebook.


Konektorová výbava je dle očekávání naprosto minimální. Samotný tablet má tři standardní konektory a všechny jsou na pravém boku. Jde o kombinovaný sluchátkový výstup, USB-C a zmenšenou variantu obrazového výstupu HDMI (micro-HDMI).

Po spojení s klávesnicí získáte ještě jedno USB 2.0. Vzhledem k tomu, jak je tablet s klávesnicí spojený, není tento port vhodný pro zařízení, která vyžadují „bezpečné odpojení“. Při manipulaci se totiž může snadno stát, že na malý okamžik spojení zruší a zase obnoví. K tomu ostatně stačí tablet jen naklonit, i když je stále magneticky spojený. Spojení funguje nicméně spolehlivě, pokud je celek položen například na stole.

USB porty jsou limitovány výkonem a externí plotnový disk napájený přímo z USB by nefungoval ani v portu základny a ani v portu tabletu po zapojení potřebné redukce z USB-C.

Samotný tablet má rozměry 283 x 175 x 13 mm a dohromady se základnou dojde k navýšení na 287 x 191 x 19 mm. Hmotnost tabletu je příznivých 608 g. I komplet po spojení se základnou je stále lehký – váží jen 1,02 kg. Napájecí zdroj je malý a připojuje se k němu USB-C kabel – celé to vypadá spíše jako nabíječka k mobilnímu telefonu a kabel je na můj vkus příliš krátký (jen asi metr), výhodou je nízká hmotnost 94 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice využívá téměř plnou šířku základny, což znamená, že nebylo nutné zužovat základní klávesy (s písmeny a dalšími znaky). Oceňuji, že redukce v rozložení se nedotkla pravého Ctrl a klávesy kontextové nabídky. Právě ty u menších notebooků často mizí jako první. Pro hmatovou orientaci je užitečné předsunutí bloku kurzorových šipek. Hlavním kompromisem je odstranění kláves Home a End, které jsou dostupné jako funkce Fn v kombinaci s PageUp a PageDown. Připravte se na zvláštní chování, kdy při zkratkách jako Shift+Home bude nutné stisknout Fn+Shift+PageUp ve správném pořadí s Fn jako prvním (jinak je ignorováno).

Horní řada kláves má primárně multimediální funkce, jako jsou změna hlasitosti zvukového výstupu, nastavení jasu displeje a ovládání přehrávače. Původní funkce F1-F12 jsou dostupné jen s přepínačem Fn. Přepnutí primární funkce těchto kláves navíc chybí jak v operačním systému, tak v nastavení firmware. Potěšující nicméně je, že alespoň klávesa na pozici F4 dělá zavírání oken (Alt+F4). Právě to je nejčastější funkce, kvůli které si u jiných notebooků uživatelé obvykle přepínají primární funkce kláves zpět na F1-F12.

Mechanika kláves není špatná. Klávesy mají jasně rozpoznatelný stisk a při psaní tlumeně klapají. Výjimkou je Mezerník, který při stisku cvaká. Právě ten je asi nejslabším článkem klávesnice, neboť při jemnějším stisku u pravého okraje občas nereaguje. Pokud jej mačkáte více u prostředku, nebo jej stisknete s větší razancí, problém zmizí. V rámci podobných zařízení s odpojitelnou klávesnicí spadá tato do průměru. Má své mouchy (tedy jen jednu), ale po troše zvykání umožňuje rychlé psaní.

Indikační diody jsou na základně s klávesnicí pouze dvě a jsou spojené s vytvářením bezdrátového hotspotu. Indikace zámků klávesnice je řešena aplikací, která zobrazuje informaci na displeji. Jednou dvoubarevnou indikační diodou je vybaven také tablet a vyčtete z ní nabíjení (nabití) baterie.


Dotyková vrstva zvládá dle operačního systému až deset současných dotyků a ovládání perem (které výrobce nedodává, nicméně zkoušel jsem aktivní pero pro jiný notebook a fungovalo). Ovládání prsty funguje velmi dobře i při připojení klávesnice díky fixnímu úhlu usazení. Nehrozí totiž, že by se displej při používání viklal.

Další možnost ovládání nabízí malý precision touchpad s integrovaným tlačítkem v dotykové ploše. Ten reaguje na pohyb prstu jen s malým zpožděním a považuji jej za velmi přesný. Umí všechna základní gesta, neboť jej řídí integrovaný ovladač touchpadů ve Windows. Výtka směřuje snad jen k posunu stránek tahem dvou prstů, který elektronika ne vždy identifikuje jako gesto. Tedy přesněji, někdy jej rozpozná se zpožděním, kdy už je prst téměř na opačném kraji na výšku malé dotykové plochy.

Hlavní HW parametry

Srdcem počítače je dvoujádrový procesor Celeron N3350 (TDP 6 W). Písmeno N znamená, že jde o stejné výpočetní jádro, jaké se používá v procesorech Atom. V tomto případě jde o nový procesor na architektuře Apollo Lake. Jeho dvě jádra (bez HyperThreadingu) mají výchozí takt 1,1 GHz a režim turbo až do 2,4 GHz.

Procesor na rozdíl od těch na jádře Core nepodporuje pokročilé vektorové instrukce AVX, nicméně s ohledem na zacílení tohoto stroje to asi nikomu vadit nebude. Potěšující je naopak podpora instrukcí pro šifrování AES-NI.


Operační paměť (LPDDR3) je integrovaná, má kapacitu 4 GB a efektivně pracuje na taktu 1600 MHz. Vzhledem k osazenému procesoru paměť funguje v jednokanálovém zapojení (64 bitů). Některá podobná zařízení mívají jen 2 GB paměti, což je dnes nedostatečné i pro běžnou práci s několika otevřenými programy. Zde byl naštěstí výrobce velkorysejší. Během testování, které bylo především o kancelářské práci a webových aplikacích, jsem nepociťoval žádné omezení vlivem kapacity operační paměti.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 29576
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 11846

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 56024
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 24147

Cinebench R11.5

  • Rendering (Single CPU): 0,50 pts
  • Rendering (Multiple CPU): 1,05 pts
  • Multiprocessor Speedup: 2,08

Cinebench R15

  • Rendering (Single CPU): 46 cb
  • Rendering (Multiple CPU): 84 cb
  • Multiprocessor Speedup: 1,84

RAM

  • HWiNFO32 (propustnost paměti): 5450 MB/s

Procesor zde nemá problém dlouhodobě běžet na maximu turba snad ve většině typů výpočetní zátěže – až při maximální zátěži na obou jádrech se takt po čase sníží na 2,15 GHz. Výpočetní výkon na jedno jádro je přibližně poloviční ve srovnání s úspornými Core i3, resp. třetinový ve srovnání s Core i7. Z toho vyplývá, že zařízení moc výkonu nenabídne. Na druhou stranu, vedle čtyřjádrového Atomu (Z3735F) je výkon na jádro o třetinu vyšší a v zátěži všech jader podobný – mohou za to především vyšší takty. Ve výsledku tedy nejde o tak slabý procesor, jak se na první pohled může zdát.

Výkon stačí na základní kancelářskou práci v MS Office a plynulé prohlížení webových stránek včetně náročnějších webových aplikací (ačkoli Facebook umí tabletu dát zabrat). Taktéž přehrávání videa funguje díky akceleraci grafickým čipem plynule i ve vysokém rozlišení.

Problém může být, že výkonu už není o moc více. Poznáte to hlavně ve chvílích, kdy se zapne nějaká služba na pozadí – stačí Windows Defender nebo Update. Jakmile se sejdou dvě takové náročné úlohy, rázem je procesor vytížen na 100 % a všechno reaguje s viditelným zpožděním. Já během testování řadu podobných služeb na pozadí raději deaktivoval, abych si ušetřil trápení (konec konců službu Windows Update stačí zapnout jednou za čas ručně).

Úložný prostor zajišťuje eMMC flash paměť od Sandisku. Ta má v testovaném zařízení kapacitu pouhých 32 GB, což znamená, že ve Windows 10 vám zbude po instalaci několika základních programů maximálně 10-15 GB volného místa. Z mého pohledu by se pro Windows nikdy nemělo používat méně než 64 GB, ale dle současné nabídky mají výrobci asi jiný názor. Zde je alespoň malou náhradou, již z továrny vložená 32GB micro-SD karta.

Přenosové rychlosti interní paměti nejsou nijak ohromující. Jsou na úrovni slabšího průměru plotnových disků. Výhodou je nicméně krátká přístupová doba při náhodných čteních, takže starty systému a programů jsou přece jen svižnější.

Pro případ rozšíření úložného prostoru je tablet vybaven slotem micro-SD (pro karty s kapacitou až 128GB), který je krytý záslepkou a je připravený na to, že v něm nějaká karta bude trvale vložena.

  • HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 79,4 MB/s
  • Průměrná přístupová doba: 0,7 ms

Bezdrátový adaptér je od Intelu a jde o základní dvoupásmový (2,4/5GHz) typ Wireless-AC 3165. K příjmu bezdrátového signálu nemám výhrady, neboť tablet fungoval spolehlivě i při větších vzdálenostech od přístupového bodu.

Displej a grafika

11,6“ displej má lesklou povrchovou úpravu a rozlišení full-HD (1920x1080). Obrazová kvalita je díky IPS matici velmi dobrá a v porovnání se základními IPS panely dokonce mírně nadprůměrná. Displej má dobrý kontrast a bílá není výrazně vychýlena do jiné barvy. Pod úhlem asi 45° dochází k mírnému ztmavení obrazu, dále už ale barvy nedegradují.

Svítivost displeje je nadprůměrná ve srovnání se základními displeji. Potěší také velký rozsah nastavení jasu. Jedinou nevýhodou je blikání PWM na frekvenci okolo 230 Hz, kdykoli klesne jas pod 40 %, což vede k většímu namáhání očí. Při dlouhodobé práci je tedy lepší zvolit takové světelné podmínky, aby mohl být nastavený jas alespoň 40 %.

Parametry displeje

  • Typ obrazovky: IPS
  • Počet barev: 16,7 miliónů (8-bit eDP)
  • Pozorovací úhel: 170° horizontálně, 170° vertikálně
  • Podsvícení: W-LED

V procesoru je integrované grafické jádro Intel HD Graphics 500, které je založené na stejné architektuře jako grafická jádra v procesorech Core. Díky tomu nabízí stejnou úroveň kompatibility a také stejně dobrou podporu akcelerace přehrávání videa ve vysokém rozlišení. Rozdíl je především v polovině výpočetních jednotek (12 EU) a nižších taktech. Základní takt je jen 200 MHz s možností turba na 650 MHz.

Externí monitor lze připojit prostřednictvím obrazového výstupu micro-HDMI, ke kterému si nejspíš budete muset dokoupit redukci na HDMI v plné velikosti. Procesor podporuje specifikaci HDMI 1.4b, což znamená, že v 60 Hz si dopřejete rozlišení až 2560x1440. Vysoké rozlišení 3840x2160 také funguje, ale už jen při 30 Hz.

V konektoru USB-C není zapojena obrazová část, což je velká škoda. Konektor micro-HDMI obecně není příliš dobře mechanicky navržený a na USB-C už začínají být dostupnější redukce všeho druhu (nejen na HDMI, ale také na DisplayPort a VGA).

Testy 3D Mark

  • 3DMark 11: P510 (Graphics: 464, Physics: 1261)
  • Fire Strike (DX11): 292 (Graphics: 336, Physics: 1348)

Cinebench (OpenGL)

  • Cinebench R11.5: 6,65 fps
  • Cinebench R15: 16,31 fps

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

  • 1920x1080: 5,1 fps

Výkon čipu je dle situace třetinový až poloviční ve srovnání s moderním Intel HD 620 z procesorů Core. Rozdíl je tím menší, čím více jsou limitem geometrické operace. V praxi takový výkon stačí k hraní pouze starších a nenáročných 3D her. Výkon je srovnatelný s low-end dedikovanými grafickými čipy z let 2010-2011 (NVIDIA GeForce GT520 a AMD Radeon HD 7470M).

Multimedia

Stereofonní reproduktory jsou umístěny v horní hraně tabletu a nezvládnou hrát příliš hlasitě. Taktéž kvalita zvuku je spíše podprůměrná a chybí v ní byť jen náznaky nižších frekvencí. Poblíž pravého reproduktoru se nachází také zdířka mikrofonu.

Webkamera nad displejem nemá diodu indikující její aktivitu a nabízí základní (průměrnou) kvalitu snímání.

Zabezpečení

Možnosti zabezpečení na úrovni firmware zahrnují heslo pro spuštění a vstup do nastavení. Tablet je dále vybaven čipem TPM 2.0 a čtečkou otisku prstů, která je šikovně vestavěná do hlavního vypínače. Při probouzení tabletu tedy stačí ponechat prst na tlačítku a Windows vás sám může přihlásit. Čtečka fungovala během testování bezproblémově.

Chlazení a provozní hluk

Tablet spoléhá na pasivní chlazení, takže bez ohledu na zátěž zůstává vždy úplně tichý. V případě běžných kancelářských a multimediálních činností nedochází na povrchu k žádnému zahřívání.

V zátěži je nejteplejším místem levý horní roh, kde teplota může dosáhnout až na 38,5 °C. Celkově se teploty ani v takové situaci nedostávají k hodnotám, které by znatelně snížily pohodlí při používání.


Baterie

Integrovaná baterie uvnitř zařízení má kapacitu pouze 26,2 Wh, což v našem standardním* redakčním testu stačilo na 6 hodin a 20 minut provozu. Při on-line kancelářské práci s Wi-Fi a polovičním jasem displeje lze reálně dosáhnout na čtyři a půl hodiny běhu na jedno nabití. V plné zátěži se počítač vybije přibližně o dvě hodiny dříve.

Uspaný tablet spotřebovával během testování asi 9 % baterie za den. Vzhledem k chybějící možnosti hibernace (uložení stavu na disk) je uživatel na cestách odkázán především na uspávání počítače, pokud nechce pokaždé absolvovat čistý start operačního systému a programů.


30W napájecí adaptér zvládne nabít prázdnou baterii na 90 % za jednu a půl hodiny. Tato doba není příliš ovlivněna výpočetní zátěží zařízení.

BIOS

Firmware Aptio má v nastavení povolených jen několik základních voleb. Můžete nastavit datum a čas, zabezpečit firmware heslem (spuštění, vstup do nastavení), vypnout SecureBoot a zakázat rychlý start systému.

Počítač umí zavádět systém pouze v režimu UEFI. Nejsem si jistý, jakým způsobem by mělo být možné udělat novou instalaci systému v případě úplného poškození té stávající, neboť tablet na úrovni firmware v podstatě ignoroval jakékoli připojené externí zařízení (včetně SD karty). V nabídce pro zavádění je vždy jen Windows Boot Manager.

Příslušenství

Součástí balení je tablet, LTE klávesnice, 30W napájecí adaptér s USB-C kabelem a základní tištěná dokumentace.

Operační systém Windows 10 Home (64-bit) je předinstalovaný jen s minimem bloatware. Při prvním spuštění si může uživatel zvolit jazyk operačního systému a ve výběru nechybí čeština ani angličtina.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace, která je také pravděpodobně jedinou určenou pro český trh, stojí 13.999,- Kč s DPH. Zařízení lze reklamovat u prodejce a záruka má standardní dobu trvání dva roky.

Závěr

11,6“ tablet od Alcatelu může díky připojitelné klávesnici na cestách nahradit v určitých situacích i plnohodnotný notebook. Na poměry třídy nabízí slušné mechanické zpracování, velmi nízkou hmotnost celku a poměrně dobře použitelnou klávesnici. Touchpad je sice menší, ale je alespoň přesný a s příjemným povrchem. Koncept LTE modemu v klávesnici (s vlastní baterií), ke které se tablet může připojit jako na Wi-Fi hotspot je rozhodně netradiční – má své výhody (možnost připojení jiných zařízení) i nevýhody (nutnost další baterie).

Vedle pro tuto třídu počítačů standardních nedostatků, jako je absence podsvícení klávesnice, vnímám jako určitý problém výdrž baterie, která je reálně pod pět hodin na jedno nabití. U podobných tabletů bych si dnes představoval reálnou výdrž alespoň osm hodin – tedy celý pracovní den. Za danou cenu bych také raději viděl celých 64 GB ve formě interní paměti a ne jako kombinaci 32GB interní paměti s vloženou micro-SD kartou.

Klady a zápory

+ nízká hmotnost včetně klávesnice
+ použitelné rozložení klávesnice a přesný touchpad
+ mechanické provedení

- Mezerník občas vynechává při mačkání u kraje
- nižší výdrž na baterii
- pouze 32GB interní eMMC paměti

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 5% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Technická data

  • Testovaná konfigurace: Alcatel PLUS 12
  • Instalovaný procesor: Intel Celeron N3350 (1,10/2,40 GHz, 4-core, 1 MB L3)
  • RAM (GB): 4 LPDDR-1600 (on-board)
  • SSD (GB): 32+32 (interní eMMC + micro-SD karta)
  • ODD: -
  • LCD: 11,6" TFT/IPS (lesklý)
  • LCD rozlišení: full-HD (1920 x 1080)
  • Video: Intel HD Graphics 500 (IGP)
  • Modem: -
  • LAN: -
  • WiFi: Intel Dual Band Wireless-AC 3165 (ac/a/b/g/n)
  • Zvuková karta: HD Audio
  • Polohovací zařízení: dotyk + touchpad (precision)
  • Software: Windows 10 Home (64bit)
  • Baterie/výdrž: Li-Pol 26 Wh / 6h 20min
  • Rozhraní: 1x audio IN/OUT, uSD XC, 1x USB 2.0, 1x USB-C (Gen1), micro-HDMI
  • Rozměry: 287 x 191 x 19 mm
  • Hmotnost (kg): 1,02
Recenze

Diskuse