RECENZE: DELL Alienware 15 R3 - stylové provedení s výborným herním výkonem GeForce GTX 1070

13. 1. 2017 06:26    Rubrika: Recenze    Autor: J Z

Alienware je značkou DELLu zaměřenou čistě na výkonné herní notebooky. Nebývají sice nikdy levné, ale za to jsou luxusně zpracované a obvykle velmi stylové. Nový 15,6“ model nabízí čtyřjádrové procesory, kombinaci SSD a plotnového disku a výkonné grafické čipy NVIDIA i AMD.

Základní popis

V nabídce herních modelů Alienware jsou tři modely odstupňované podle velikosti displeje – 13, 15,6 a 17,3“. Testovaný model Alienware 15 R3 představuje střed nabídky z hlediska velikosti a R3 značí, že jde o poslední generaci stroje.

Jasné herní zaměření se odráží už ve vzhledu počítače. Za klouby víka se nachází ještě několik centimetrů základny s prostorem masivních výdechů chlazení a šedému kovovému víku dominuje tradiční hlava mimozemšťana, která slouží jako logo značky. Samotný vzhled notebooku je sice jasně herní, ale svým způsobem se vyvaroval většiny kýčů charakteristických pro výkonné herní modely. Pokud si vypnete barevné podsvícení loga a postranních lišt, můžete mít i počítač, za který se nebudete muset stydět na pracovní poradě. Mezi hi-end herními notebooky jde dle mého názoru o jeden z nejhezčích strojů.

K mechanickému provedení nemám výhrady. Tlusté kovové části zajišťují perfektní odolnost vůči tlaku. Obavy z častého přenášení bych v tomto konkrétním případě určitě neměl.

Víko notebooku lze vyklopit do plného úhlu 180°. Samotné otevírání je o něco složitější. Je to jedno z míst, kde funkčnost ustoupila stylu. V základně není žádný výřez, který by otevření usnadnil, takže stejně budete potřebovat obě ruce. Výhradu bych měl také k nízkým gumovým „nožičkám“ na spodku, které dohromady se zúženým spodkem základny způsobují, že se notebook špatně zvedá z hladkých rovných povrchů.

Konektorová výbava se z větší části soustředí v zadní části. Na levém boku najdete jedno USB 3.0, dvojici zvukových konektorů (vstup a výstup) a jedno USB-C. Na pravém boku je dále už jen druhé USB 3.0. Vzadu jsou obrazové výstupy HDMI a mini-DisplayPort spolu s konektorem ThunderBolt 3.0 (v mechanickém provedení USB-C), konektor pro připojení do počítačové sítě LAN, zdířka napájení a speciální rozhraní pro připojení externí grafické karty.

Pokud bych měl výbavu shrnout, vnímám jako nedostatek pouze dvě USB v klasickém provedení a chybějící čtečku paměťových karet SD XC.

Půdorysné rozměry počítače 389 x 304 mm jsou o něco větší, než je zvykem u notebooků s 15,6“ displejem. Zejména do hloubky je už blíže těm s úhlopříčkou 17,3“. Tloušťka 28-32 mm je s ohledem na výkon stále dobrá a je jen o půl centimetru větší než u standardních plně vybavených kancelářských notebooků. Velký rozdíl ovšem pocítíte u hmotnosti, neboť samotný notebook váží 3,62 kg a jeho 230W napájecí zdroj k tomu spolu s přívodním kabelem může přidat dalších 989 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Přestože jsou většinou 15,6“ notebooky vybaveny klávesnicí s numerickým blokem, zde byste jej hledali marně. Výrobce numeriku odstranil (chybí i zástupná varianta), což mu umožnilo střed psací části klávesnice umístit na střed základny a nemít klávesnici odsunutou do strany. Zvolené rozložení je redukované o některé méně používané klávesy – Insert, Pause a PrintScreen jsou dostupné aspoň jako funkce Fn. Taková klávesa kontextové nabídky zmizela bez náhrady.

Po levé straně je sloupec šesti kláves. Pět z nich je programovatelných a šestá přepíná mezi sadami tří uživatelských programů. U každého programu si můžete zvolit, jakou barvou bude celý pruh svítit. Ke klávesám je možné přiřadit klávesové zkratky, makra, zástupce pro spuštění programů, nebo třeba blok textu.

Uživatelské programy se nastavují v přehledné utilitě AlienFX. Samotný systém přiřazení kláves fungoval bezchybně, ale po několika hibernacích a probuzeních notebooku mi párkrát přestala fungovat změna barvy pruhu. Restart pomohl.

Samotná klávesnice je velmi dobrá. Působí prostorně a má příjemnou mechaniku, která je vhodná i pro psaní dlouhých dokumentů. Rozhodně mezi herními notebooky jde o nadprůměr.

Podsvícení kláves je dnes téměř u všech notebooků barevně nastavitelné. Řešení od Alienware neumí přímo nastavovat jas pro statické barvy, ale jeho velkou výhodou je, že nebliká vlivem nízké frekvence PWM. Svítivost je navíc tak akorát, takže při práci v noci nebudete potřebovat jas snižovat.

Podsvícení se nenastavuje jen pro klávesnici. Svítit může také plocha touchpadu, postranní lišty základny i víka a loga výrobce. To vše má libovolně nastavitelnou barvu, takže si můžete zvolit úroveň kýčovitosti přesně podle vašich potřeb. Sám jsem všechny okolní prvky vypnul a nechal svítit jen klávesnici čistou červenou barvou spolu s logem a hlavním vypínačem. Konkrétně hlavní vypínač svítit musí a má tak asi trojnásobnou intenzitu ve srovnání s ostatními prvky, což mě zprvu poněkud iritovalo. Naštěstí při zvolení červené barvy nebyl pro oči zátěží ani při práci v noci.

Nějaké indikační diody byste na těle počítače hledali marně. Kromě možnosti nastavit dvě oddělené barvy hlavního vypínače pro napájení ze sítě a z baterie a bílé diody na klávese Caps Lock tu nic není.

Touchpad používá elektroniku Synaptics a nabízí dvě samostatná tlačítka s příjemným tichým stiskem. Dotyková plocha je mírně zapuštěná a vycentrovaná pod psací část klávesnice. Z výroby je touchpad doplněn ovladačem upraveným od DELLu, který během testování měl jednu malou, ale otravnou chybku. Při pomalém tahu dvou prstů posouval stránku v některých programech opačným směrem než při rychlém. Nakonec jsem ovladač odstranil a stáhl generický ze stránek Synaptics. Od té doby nemám k touchpadu výhrady.

Hlavní HW parametry

Základní deska je navržena pro čtyřjádrové procesory Core i5 a i7 generace Skylake (TDP 45 W). V testované konfiguraci je základní čtyřjádro i7-6700HQ s výchozím (garantovaným) taktem 2,6 GHz a režimem TurboBoost až do 3,5 GHz.

Testovaná konfigurace je z výroby vybavena operační pamětí o velikosti 16 GB. Tvoří ji dva 8GB moduly DDR4-2400, které zaplnily dvojici slotů na základní desce. Maximální podporovaná velikost modulu je 16 GB, což dává limit 32 GB celkové operační paměti.

Paměťové moduly jsou snadno přístupné po odšroubování celého spodního krytu. Spolu s nimi se dostanete také ke slotu M.2 pro SSD a šachtě pro 2,5“ SATA disk. V notebooku jsou sloty až pro 3 M.2 SSD karty z nichž jeden má poloviční délku (viz fotogalerie). Přístup k žebrům chladiče kvůli čištění však tak jednoduše nezískáte.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 75483
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 18023

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 300314
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 103964

Cinebench R11.5

• Rendering (Single CPU): 1,33 pts
• Rendering (Multiple CPU): 6,83 pts
• Multiprocessor Speedup: 5,14

Cinebench R15

• Rendering (Single CPU): 117 cb
• Rendering (Multiple CPU): 642 cb
• Multiprocessor Speedup: 5,50

RAM

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 15964 MB/s

Notebook nemá příliš agresivní režim TurboBoost a takty se v zátěži jednoho i více jader pohybují v průměru okolo 3,0-3,1 GHz. Důvodem bude pravděpodobně snaha zamezit většímu zahřívání. Zároveň to ale znamená, že výkonnější procesory už možná v tomto notebooku nenabídnou o moc více výkonu. I tak je ovšem výpočetní výkon na velmi dobré úrovni a plně postačuje jak k hraní, tak pro všechny běžné úlohy. Notebook tak může posloužit i k 3D renderingu a střihu videa na cestách.

Testovaná konfigurace je vybavena 256GB SSD typu NVMe (přímé připojení na sběrnici PCIe). Výkonově však není nijak oslnivé a podávaný výkon je celkově spíše okolo SSD připojených přes SATA (snad s výjimkou sekvenčního čtení, které je rychlejší), stále je však výrazně rychlejší než klasické HDD.

2,5“ pevný disk má kapacitu 1 TB a jde o výkonnější typ mezi plotnovými modely. Jeho plotny se točí rychlostí 7200 rpm a přenosové rychlosti jsou mezi HDD nadprůměrné.

SSD

• HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 567,9 MB/s
• Průměrná přístupová doba: 0,1 ms

HDD

• HD Tach (měření přenosové rychlosti při čtení z cache): 390 MB/s
• HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 115,5 MB/s
• Průměrná přístupová doba: 15,9 ms

Bezdrátové možnosti počítače zahrnují Bluetooth a dvoupásmové Wi-Fi včetně podpory standardu /AC. Kabelové i bezdrátové připojení obsluhují síťové řadiče Killer s možností nastavení priorit jednotlivých aplikací pro minimalizaci latencí při on-line hraní.

Navzdory silné kovové konstrukci neměl notebook žádný problém s příjmem Wi-Fi na místech s horším signálem.

Displej a grafika

Matný 15,6“ displej (Sharp SHP1450, LQ156D1) má vysoké rozlišení UHD 3840x2160 a matici typu IGZO (s R-G-B řazením subpixelů). Displej nemá extrémně zářivé barvy, jaké znám z panelu u multimediálního XPS 15, ale není ani vybledlý. Jde o takový lepší střed mezi IPS panely. Výhodou je, že má velké pozorovací úhly, netrpí nádechem bílé do jiné barvy a při zobrazení černé plochy nejsou nikde vidět výrazně světlejší místa. Z pohledu kvality zobrazení jde o dobrý displej.

Svítivost displeje je nadprůměrná ve srovnání se základními displeji s maticí typu TN. Podsvícení nabízí široké možnosti regulace, nicméně pouze při jasu nad 50 % je stabilní a nebliká. V případě jasu pod 50 % (a to včetně toho nejnižšího) displej bliká kvůli PWM regulaci na frekvenci mírně nad 200 Hz. Při práci v potemnělých prostorech, případně v úplné tmě je kvůli tomu displej větší zátěží pro oči a dříve je může unavit. Citlivějším uživatelům mohou nízké hodnoty PWM blikání způsobovat bolest hlavy.

PWM znamená regulaci jasu pomocí pulzně šířkové modulace, kdy cílového jasu displej obvykle dosáhne velmi rychlým přepínáním mezi maximem a minimem podsvícení ve správném poměru. V tomto případě displej přepíná mezi jasem použitým pro nastavení 50 % a vypnutým podsvícením. Rychlost 200 Hz znamená, že 200x za sekundu displej v podstatě vůbec nesvítí, což přestože LED technologie má prakticky okamžitý dosvit, stačí mozku na to, aby měl pocit, že je obraz stabilní, ale ještě to neznamená, že jde o ergonomicky přijatelnou hodnotu.

O vykreslování se stará dedikovaný grafický čip vyšší třídy – NVIDIA GeForce GTX 1070 – který představuje maximum dostupné v tomto notebooku (dále jej lze konfigurovat s GTX 1060 a AMD Radeon RX 470). Velké jádro s 2048 shadery se od varianty ve stolních počítačích liší pouze nižšími takty (proto už v názvu není písmeno M) a je k němu 256bit sběrnicí připojena vlastní paměť o kapacitě 8 GB. Taková konfigurace plně postačuje i při vyšších nárocích setů pro virtuální realitu.

V rámci šetření energie a snížení hlučnosti při nenáročných činnostech je notebook vybaven technologií NVIDIA Optimus. Může tedy vypnout dedikovaný grafický čip a pracovat výhradně s integrovaným grafickým jádrem Intel HD530 se sdílenou pamětí. Pokud však chcete vynutit běh GeForce na všechno včetně vykreslování pracovní plochy Windows, je možné přepnout režim grafik pomocí zkratky Fn+F7 (přepnutí vyžaduje restart). Pak integrovanou grafiku neuvidíte ani ve správci zařízení.

Další zajímavou možností notebooku je rozšíření o Alienware Graphics Amplifier, což je krabice s cenou okolo šesti tisíc korun, vlastním zdrojem a slotem pro výkonnou grafickou kartu určenou do stolních počítačů. S notebookem se tento dokoupitelný box spojuje speciálním konektorem, uvnitř kterého jsou čtyři linky PCIe 3.0, které jsou na rozdíl od ThunderBoltu 3.0 dedikované jen pro připojenou grafickou kartu.

Shodou náhod jsem Graphics Amplifier měl doma, přestože nebyl dodán na test s notebookem, takže jsem si vyzkoušel jeho chod. Horní kryt boxu lze snadno odklopit a vložení grafické karty je tedy otázkou chvíle. Výhradu bych měl k ventilátoru na předku, který jede bez regulace otáček neustále a v mém případě byl hlučnější než chlazení grafické karty (GeForce GTX Titan). Aktivace grafické karty vyžaduje restart notebooku a odpojení taktéž není možné bez vypnutí/restartu. Jakmile je box připojen a grafická karta aktivní, notebook deaktivuje svoje grafická řešení i NVIDIA Optimus a pracuje jen s externí kartou. Ta umí vrátit obraz zpět do notebooku, takže není potřeba externí monitor a můžete hrát s připojeným boxem i na interním displeji.

Přímo na notebooku najdete obrazové výstupy v konektorech HDMI 2.0 (obsluhován výhradně dedikovanou grafikou), mini-DisplayPort a USB-C. Všechny výstupy by měly být schopné v digitální kvalitě nabídnout rozlišení 3840x2160 v 60 Hz a notebook teoreticky zvládne současné připojení tří takových monitorů v režimu rozšířené plochy.

Testy 3D Mark

• 3DMark 11: P15563 (Graphics: 22783, Physics: 7922)
• Fire Strike (DX11): P12683 (Graphics: 16912, Physics: 9344)

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R11.5: 61,30 fps
• Cinebench R15: 99,58 fps

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

• CATIA (catia-03): 15,07
• EnSight (ensight-04): 60,78
• LightWave 3D (lightwave-01): 15,95
• Maya (maya-02): 17,60
• Pro/ENGINEER (proe-05): 2,22
• SolidWorks (sw-03): 9,66
• Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 3,38
• Siemens NX (snx-01): 11,54

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1920x1080: 222,7 fps
• 3840x2160: 69,4 fps

S GeForce GTX 1070 už má notebook dostatek výkonu pro hraní v rozlišení 4K. U náročných her samozřejmě může být problém a bude nutné snížit detaily (= nemůžete všechno nechat na maximum), ale středně náročné hry běží ve 4K i na vysoké detaily, a tak to byl pro mě první kontakt s hraním v tak vysokém rozlišení na notebooku. Je to samozřejmě individuální, ale sám vidím jen malý přínos proti hraní ve full-HD na tak malé úhlopříčce.

Zatímco u statického obrazu v programech potěší ostrý text, u her jsem většinou viděl rozdíl, jen když jsem se zastavil a přiblížil hlavu k displeji. Mnohem víc vylepší zážitek z hraní 120 Hz full-HD displej, protože rozdíl mezi 60 a 120Hz vykreslováním pozná například při hraní stříleček skoro každý. Navíc s full-HD rozlišením přijdete o všechny ty nepříjemné obtíže s Windows při připojování externích monitorů (nutné odhlášení/přihlášení, aby byl obraz na externím monitoru ostrý).

Multimedia

Stereofonní reproduktory jsou umístěny v přední hraně základny a nabízí na poměry herních notebooků jen průměrnou kvalitu zvuku. Samozřejmě ve srovnání s kancelářskými notebooky by šlo o nadprůměr, byť ne nějak zásadní. V případě herních modelů je ovšem konkurence tvrdá a některé jiné notebooky umí hrát o třídu lépe. Problém vestavěných reproduktorů u Alienware 15 R3 je ve velmi utlumených nižších frekvencích a zbytečně ostrých výškách. Citelně zde chybí pomoc subwooferu.

Zabudovaná webkamera nabízí základní kvalitu zobrazení a její aktivitu indikuje bílá dioda. Okolo objektivu najdete také zdířky duálního mikrofonu a senzory pro Eye Tracker – tedy snímání pohybu očí. Tato technologie by měla ve hrách nabídnout nějaké užitečné funkce navíc (zaměření cíle pohledem atp.), nicméně žádná ukázková hra v systému nebyla předinstalována. V systému je možné technologii využít jen pro různé formy uspávání počítače v případě, že před ním nesedíte (nebo naopak probouzet, když k němu přijdete).

Chlazení a provozní hluk

Počítač je vybaven dvojicí ventilátorů v zadních rozích základny. Mezi nimi je obří chladič přes procesor i grafický čip a všechno dohromady spojuje trojice heatpipe. Při kancelářské práci není problém, aby se ventilátory dlouhodobě zastavily, a vy jste si užili práci s nehlučným strojem (za předpokladu, že si nastavíte vypínání plotnového disku při nečinnosti).

Poměrně dobře si chlazení poradí i s krátkodobou nárazovou zátěží, nicméně jakmile dojde na hraní moderních her, počítejte s rozjetými ventilátory do vyšších otáček. Při dlouhodobém hraní se ventilátory skokově přepínají mezi dvěma vysokými rychlostmi, mezi kterými je větší odstup. V obou případech však notebook bezpečně uslyšíte z několika metrů i v místnosti s ruchem více lidí a zvuky počítačových her z reproduktorů. Záleží na tom, jak jste na hluk citliví (případně zda máte uzavřená sluchátka), ale pro mě jako citlivějšího jedince už byl zvuk po dvou hodinách hraní poměrně nepříjemný, a to přestože nemá pískavý, ani jinak rušivý projev.

Notebook při hraní nelze z hlediska hluku označit přímo za "stíhačku" – to vůbec ne. V minulosti jsme měli mnohem hlučnější herní stroje a kdejaký standardní notebook v zátěži vygeneruje stejný hluk. V posledním roce ovšem mnozí konkurenti dokázali přijít s novými herními modely, které mají chlazení tišší, a Alienware jako prémiová značka s nimi bude muset držet krok. Právě u herních notebooků lze totiž očekávat, že v plné zátěži poběží velmi často.

Hodí se dodat, že ventilátory se roztočí do vyšších otáček i v případě intenzivní zátěže procesoru bez použití grafického čipu a při práci může být hluk o něco otravnější.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 28,1°C
• levá strana pod klávesnicí = 29,9°C
• pravá strana pod klávesnicí = 28,5°C
• klávesnice vlevo = 32,1°C
• klávesnice vpravo = 31,9°C
• spodek maximum = 33,7°C (vzadu uprostřed)
• výdechy chlazení = 34,8°C
• napájecí adaptér = 33,3°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 26,9°C
• levá strana pod klávesnicí = 29,4°C
• pravá strana pod klávesnicí = 27,9°C
• klávesnice vlevo = 35,8°C
• klávesnice vpravo = 35,0°C
• spodek maximum = 40,4°C (vzadu uprostřed)
• výdech chlazení = 41,5°C
• napájecí adaptér = 36,4°C

teplota okolí při měření: 22°C

Na povrchu se počítač zahřívá pouze minimálně. Při kancelářské práci prakticky vůbec a v zátěži pocítíte teplo hlavně u výdechů a vzadu pod procesorem. Klávesnice však během zátěže zůstává maximálně vlažná, a to i v případě několikahodinového hraní.

Baterie

Uvnitř počítače je integrovaná baterie s přímo extrémní kapacitou 100 Wh. Díky ní je možné, aby tak „žravý“ notebook vydržel v našem standardním* redakčním testu 5 hodin a 25 minut na jedno nabití. Reálně jsem se s výdrží při on-line kancelářské práci pohyboval bez omezování lehce nad hranicí pěti hodin, což je použitelná hodnota, abyste s sebou nemuseli všude nosit i napájecí adaptér. Sledování filmů ve 4K je možné lehce pod čtyři hodiny a při vhodném nastavení lze hrát středně náročné hry necelé dvě hodiny.

Nabíjení baterie nezabere ani dvě hodiny, neboť většinu času dochází k nabíjení výkonem 60 W. Napájecí adaptér nabízí dostatečnou výkonovou rezervu, aby se nabíjení při hraní her nemuselo výrazně zpomalovat.

BIOS a zabezpečení

Počítač je vybaven firmwarem Aptio a nabízí řadu nastavení:

• vypnutí podpory Intel SpeedStep (snižování frekvence)
• vypnutí podpory virtualizace (VT-x, VT-d)
• vypnutí integrované síťové karty
• vypnutí emulační vrstvy pro zpřístupnění USB zařízení v DOSu
• vypnutí USB PowerShare (tj. napájení jednoho USB u vypnutého notebooku pro nabíjení dalších zařízení)
• povolení možnosti probudit notebook signálem z USB zařízení
• nastavení režimu SATA řadiče (AHCI, RAID)
• vypnutí varovných hlášení při připojení nepodporovaného napájecího adaptéru
• nastavení primární funkce horní řady kláves (funkční, multimediální)
• nastavení ExpressCharge, resp. rychlého nabíjení (automatické, vždy ExpressCharge)
• nastavení podsvícení touchpadu (automatické, vždy zapnuto)
• povolení rozšíření Intel Software Guard Exptensions
• zablokování možnosti spustit obnovení operačního systému ze zálohy na disku
• povolení možností taktování u procesoru (pravděpodobně použitelné jen s procesory K)
• vynucení maximálních otáček ventilátoru

Operační systém lze zavádět v režimu UEFI i BIOS. K zabezpečení lze použít standardní hesla (spuštění, nastavení, pevný disk). Počítač je vybaven také bezpečnostní technologií Computrace a čipem TPM pro bezpečné uložení šifrovacích klíčů.

Příslušenství

Notebook je dodáván spolu s 230W napájecím adaptérem a přívodním kabelem (stejný typ jako ke zdroji od stolního počítače). Předinstalovaný operační systém Windows 10 Home (64bit) má obnovu do továrního nastavení uloženou na samostatném oddílu SSD a zabírá necelých 13 GB.

Tovární instalace systému je velmi čistá a neobsahuje hromadu zbytečností, které byste hned po zakoupení museli mazat.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace vychází na 55 860,- Kč bez DPH (67 590,- Kč s DPH) a představuje střed nabídky pro ČR. Deset tisíc lze ušetřit, pokud si vystačíte se slabším grafickým čipem GeForce GTX 1060. Naopak, když přihodíte okolo sedmi tisíc, získáte vyšší konfiguraci s 32 GB RAM a 512GB SSD.

Všechny konfigurace jsou vybaveny dvouletou zárukou typu on-site NBD – tedy s opravou u zákazníka a odezvou do druhého pracovního dne.

Závěr

15,6“ DELL Alieware 15 R3 je stylový herní notebook a z toho vyplývá i jeho hlavní cílová skupina. S jistotou se dá říct, že nejde o nejlevnější z notebooků na trhu s daným výkonem – zákazník si zde zaplatí za značku, vzhled a výborné mechanické zpracování. Ve výsledku se tedy nejlépe bude prodávat těm, kteří chtějí něco stylového, peníze je zas tolik netrápí a nechtějí řešit nedostatek výkonu – ať už kvůli hrám, nebo kvůli používání nějakého náročného programu. Ty hráče, kteří se orientují čistě podle poměru výkon-cena, bude pravděpodobně oslovovat jen obtížně.

S GeForce GTX 1070 dostanete dostatek herního výkonu, abyste si mohli zahrát v plném rozlišení displeje (4K), což může být pro někoho velké lákadlo. Potěší také vyšší mechanická odolnost pro časté přenášení a osazení obří 100Wh baterie (což je maximum, abyste si zařízení mohli vzít do letadla mezi cestující). Navzdory vyšší klidové spotřebě je s tak velkou baterií možné dosáhnout na pět hodin výdrže při kancelářských činnostech a prohlížení webových stránek.

Ač je notebook relativně tenký, hmotností se příliš neliší od tlustých výkonných modelů. Na zádech se rychle pronese a celé je to ještě horší, pokud si do batohu přibalíte jeho 230W napájecí adaptér. Je otázkou, zda to lze brát jako nedostatek, nebo jako vlastnost této kategorie notebooků. Je ovšem dobré mít na paměti, že Alienware 15 R3 může být klidně o polovinu těžší než standardní notebooky se stejnou úhlopříčkou displeje.

Menší tloušťka ve srovnání s většinou notebooků vybavených GeForce GTX 1070 je kompenzována vyšší hlučností v zátěži. Při nenáročných činnostech se však notebook dokáže chladit pasivně a být tak úplně tichý. Pokud mě něco opravdu během používání štvalo, je to blikání displeje (PWM) na nízké frekvenci při nastavení jasu pod 50 %.

Klady a zápory

+ pasivní chlazení při nenáročných činnostech
+ velmi stylové provedení
+ extrémně velká baterie

- nízká frekvence PWM u podsvícení displeje (pouze pro jas pod 50 %)
- hlučnější v zátěži (na poměry herních notebooků)

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 5% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru hwinfo32.zip