Kde se vzal, tu se vzal ... AMD Sempron

15. 10. 2004 06:00    Rubrika: Technologie    Autor: Aleš Miklík

Vývoj v oblasti procesorů nebyl nikdy nudnou záležitostí, avšak letošní léto bylo z tohoto pohledu obvzláště bohaté na události. Na první pohled se na nás začaly valit nové procesory pod stále neobvyklejším značením, avšak jak zjistíte při bližším pohledu, z velké části se jedná o modifikované existující řady, přejmenované za marketingovým účelem (diverzifikace nabídky). Jedním z těch "novějších" kousků je i AMD Sempron. Co je tento kousek křemíku vlastně zač a co dokáže?

AMD Sempron je zjednodušeně řečeno výsledkem poněkud chaotické situace, do které se dostalo AMD uvedením nových 64 bitových procesorů a s tím souvisejícím cenovým posunem celé nabídky této společnosti. Původní klasické rozdělení procesorů na dvě základní kategorie podle výkonu a ceny - na střední třídu a lowend (nebo též "value") - které svorně dodržuje jak AMD, tak jeho největší konkurent Intel, se totiž v případě AMD s nástupem nových Athlonů značně porušilo. Původní lowend, který rezprezentovaly procesory Duron, totiž hrozil úplným zhroucením prodejů: Durony totiž při takřka srovnatelné ceně jako levné Athlony (zástupci střední třídy) nabízely výrazně nižší výkon a tudíž je kupovalo čím dál méně lidí.

Řešení se v podobných případech nabízí dvě, přičemž oba výrobci doposud dávali většinou přednost tomu prvnímu, a totiž vylepšení stávající řady nižší třídy procesorů (to provedl letos i Intel, kdy uvedl novou podobu svých Celeronů pod označením D). V AMD se však tentokrát rozhodli jinak: vzali starší jádro Athlon XP (Thorton nebo Thoroughbred-B), zvýšili mu frekvenci sběrnice ze 133 MHz na 166 MHz (s přenosem dat dvakrát za cyklus, tedy efektivně 333 MHz) a vzniknul procesor Sempron pro patici Socket A.

Durony tím pádem skončily a nahradily je - Athlony, které si místo nich lidé kupovali už nyní, avšak od teď budou za ceny, jaké vyhovují konečně více výrobci než uživatelům. Abychom však nebyli k AMD přehnaně jízliví, uveďme také, že některé Semprony budou vycházet také z jádra nových 64 bitových Athlonů. Sempron tak spíše než procesor označuje celou rodinu - levnější a méně výkoné deriváty svých dražších sourozenců. Cenově by měly Semprony konkurovat Celeronům Intelu, ale nikoliv již Athlonům, jako se to podařilo právě Duronům.

Sempron, vycházející z 64 bitového jádra, má v nabídce modelové značení 3100+ a je pochopitelně určen pro patici 754, stejně jako jeho 64 bitový vzor, ze kterého vychází. Ostatní desktopové modely s nižší frekvencí jsou tedy všechny určeny pro patici Socket A. Všechny Semprony pak mají shodně 256 KB L2 cache, čímž se liší jak od Duronů (ty měl pouze 64 KB), tak od Athlonů XP typu 2500+ a výše (ty mají s výjimkou modelu 2700+ 512 KB cache L2).

Základní parametry desktopových Sempronů shrnuje následující tabulka:

Typ	FSB	Frekvence jádra	L2 cache
2200+	333 MHz	1,5 GHz	256 KB
2300+	333 MHz	1,583 GHz	256 KB
2400+	333 MHz	1,667 GHz	256 KB
2500+	333 MHz	1,750 Ghz	256 KB
2600+	333 MHz	1,833 GHz	256 KB
2800+	333 MHz	2,0 GHz	256 KB
3100+	1600 MHz	1,8 GHz	256 KB

Pokud vás zaráží nižší frekvence jádra a zároveň výrazně vyšší frekvence FSB u nejvyššího modelu 3100+, pak vezměte v úvahu, že tento procesor vychází z Athlonu 64 pro socket 754. Díky tomu má jak integrovaný paměťový řadič a ochranu paměti proti spuštění kódu, tak sběrnici HyperTransport, která pracuje právě na výše uvedené frekvenci.

V noteboocích se již tradičně můžeme setkat s procesory dvou druhů: s těmi "nativními", tedy určenými primárně pro mobilní použití, a ovšem také se stolními, které nachází uplatnění především v levnějších přenosných počítačích, kde se tolik nehledí na spotřebu či váhu přístroje (stolní Sempron má již ve své nabídce pro ČR Acer, jeho model Aspire 1360 pohání Sempron 2800+). Procesory, upravené pro běh v noteboocích, totiž splňují náročnější kritéria pro tepelné vyzařování (a spotřebu), a tím svoji cenu notně prodražují. AMD s rodinou Sempronů uvedlo i jejich mobilní verze, které se v některých parametrech liší od svých stolních příbuzných: především velikostí L2 cache, ale i spotřebou, která u dvou modelů dosahuje 25 W oproti 62 W stolních verzí Sempronů.

Rodina Mobile Sempron se navíc od desktop verzí liší tím, že všichni její členové vychází z 64 bitového mobilního Athlonu 64. Tím získávají např. výhodu integrovaného paměťového řadiče a sběrnice HyperTransport. Jejich ceny jsou však samozřejmě o poznání vyšší než u stolních Sempronů, takže se s nimi budeme setkávat spíše v noteboocích vyšších tříd.

Mobile Sempron	2600+	2800+	2600+	2800+	3000+
Určení	Tenké a lehké počítače		Běžné notebooky
Socket	754-pin lidless micro PGA
Paměťová sběrnice	64bitový integrovaný řadič 3,2GB/s
HyperTransport (FSB)	jeden kanál až 6,4 GB/s
Typy paměti	PC1600, PC2100, PC2700 a PC3200 DDR
Velikost cache L1	128 kB
Velikost cache L2	128 kB	256 kB	128 kB	256 kB	128 kB
Teplotní vyzařování	25 W		62 W
Velikost jádra	118 mm2
Frekvence [GHz]	1,6	1,6	1,6	1,6	1,8

Jak si můžete všimnout, mobilní Semprony mají různá modelová čísla při stejné frekvenci. Klíčem k rozlišení podle výkonu je tu totiž L2 cache, která pro sílu procesoru udělá opravdu hodně (Intel Celeron M má mimochodem 512KB novější i 1MB této cache a Celeron D 256 KB).

Srovnání s Celerony od Intelu pro Semprony nevychází nijak zle. Pro platformu Socket A tyto procesory oscilují zhruba kolem výkonů frekvenčně ekvivalentních Athlonů XP, což není nijak překvapivé vzhledem k tomu, že jsou prakticky jen jinak nastavenými Athlony XP.

Socket 754 má o něco lepší vyhlídky jak do budoucnosti, tak vzhledem k výkonu. Určitou nevýhodou je nepřítomnost 64 bitových instrukcí, které AMD v rámci šlechtění lowendu ze Sempronů odstranilo. I tak je však Sempron pro socket 754 (a mobilní Semprony obecně) perspektivním procesorem se slušným výkonem a nízkým teplotním vyzařováním. Ve srovnání s Pentii M by zřejmě neobstál, avšak s Celerony (řady M i D, tedy mobilní i stolní) může soupeřit směle.

Související články:
Acer Aspire 1360 - nová kategorie Low-Endu