VIA - čipsety pro notebooky (2)

9. 7. 2004 06:00 Rubrika: Technologie Autor: Aleš Miklík

V minulém díle jste měli možnost blíže se seznámit s čipsetem nForce3 Go150 firmy nVidie, který sice neoplýval přebytečným výkonem, avšak výbavou rozhodně v současných trendech nezaostával. Dnes se podíváme na nabídku společnosti VIA, konkrétně tři její čipsety, se kterými se můžete v noteboocích setkat nejčastěji - VIA KM400, VIA K8T800 a VIA CLE266.

VIA patří mezi firmy, jejichž jméno se zběhlejšímu uživateli počítače (ať už stolního nebo notebooku) dříve či později dostane pod kůži. Její produkty pokrývají na poli počítačového průmyslu obrovskou plochu a byť se leckdy pojí s dojmem nepříliš vysokého výkonu, nachází si velké množství příznivců díky ceně. Ani výkon však často u jejich výrobků poslední doby nezůstává pozadu za lídry trhu, o čemž nakonec svědčí i její čipsety pro notebooky, které se dnes chystáme zmapovat.

Samotných čipsetů, tedy north bridge a south bridge čipů, z nichž se čipsety obvykle skládají, nabízí VIA dlouhou řadu a popsat je by byl úkol zbytečně obsáhlý. Nás pochopitelně zajímají především kousky určené notebookům, čímž se ovšem rejstřík nabídky zase o tolik nezúží. Řada čipsetů pro stolní počítače je totiž často integrována spolu se stolními procesory do DTR (desktop replacement) notebooků, u kterých je kladen důraz na složku výkonu a míra spotřeby či hlučnosti nehraje takovou roli. Po krátké úvaze jsme proto vybrali tři hlavní zástupce čipsetů, které jsou poměrně rozšířeny a které prošly našima testovacíma rukama, abychom mohli jejich výkon porovnat s ostatními a neplýtvali prostorem jen na "suché" srovnání jejich charakteristik.

Jako první si vezmeme pod mikroskop VIA KM400. Tento čipset patří mezi svými souputníky od VIA spíše mezi novější, vydán do světa byl v dubnu loňského roku (čipsety obecně nepatří mezi často inovované součásti, s mírným zpožděním kopírují svým životním cyklem procesory). Čipset je určen pro platformu AMD, procesory Athlon XP a Duron, tedy do stolních i přenosných počítačů. Svým nasazením v noteboocích tak plně dosvědčuje pokračující prolínání obou světů, z nichž jeden si z druhého bere nízkou spotřebu (a tím nižší hlučnost) a druhý zase výkon. Svou konstrukcí je typickým představitelem duálního uspořádání (o jednočipovém jsme psali například v minulém díle, věnovaném čipsetu nVidia nForce3). Northbridge, tedy čip, zajišťující komunikaci s procesorem, pamětí a zobrazovacím zařízením, nese označení VT8378. O vnější rozhraní, tedy disky, PCI sloty, USB porty apod. se pak tradičně stará southbridge, tentokrát řady VT8237.

KM400 block diagram

Duální řešení samozřejmě kromě svých výhod (lepší rozložení tepla, více prostoru pro integraci funkcí) přináší podstatný problém k vyřešení, kterým je dostatečně rychlé spojení obou částí čipsetu. U KM400 je zajišťuje tzv. V-Link 8x sběrnice o rychlosti 533 MB/s.
Jak si z diagramu můžete všimnout, je součástí northbridge u KM400 také integrovaná grafická "karta" pod názvem UniChrome 2D/3D Graphics. To je užitečné řešení pro "value" PC (tedy levných počítačů) či notebooků, určených převážně pro kancelářskou práci. Ve hrách vám však přes poměrně širokou výbavu nepřinese mnoho zábavy, resp. využitelného výkonu. Pro takový případ zůstává nejlepším řešením externí grafická karta. I integrovaný UniChrome vám ale zajistí určitý komfort, třeba přehrávání videa díky hardwarové podpoře MPEG-2 nebo technologie DuoView pro připojení druhého monitoru.

Southbridge VT8237 pak nezůstává v podpoře nových technologií pozadu; ve výbavě nechybí rozhraní pevných disků SATA/150 s možností jejich zapojení do diskového pole RAID typu 0, 1 a 0+1 či JBOD. Dále klasických osm portů USB, 100 megabitový Ethernet a integrovaný modem. Specialitou je pak audio kodek Vinyl Audio, kterým se VIA rozhodla rozšířit standardní AC'97 do podoby kvalitnějšího zvukového subsystému. Tomu nasvědčuje výstup šesti kanálů (5.1) a 20 bitové vzorkování.

Druhým zástupcem od VIA, který si dnes popíšeme, je VIA K8T800, jen o dva týdny mladší bratr KM400. Ovšem fakt, že má "na krku jeden křížek," mu neubírá na podpoře nejnovějších procesorů od AMD, totiž 64 bitových Athlonů a serverových Opteronů. Oproti KM400 se tedy jedná o čipset pro vyšší nasazení, čemuž odpovídá i další výbava. Samotný čipset je pak dodáván ještě ve dvou výkonostních verzích, v tzv. Server/Workstation a Performance PC. První je podle očekávání směřována do menších serverů a pracovních stanic, osazených procesory Opteron, ta druhá pak pro výkonné PC a notebooky. Opět tedy VIA nic nebrání v tom nasadit čipset pro stolní počítače do notebooků - spotřeba je obvykle nízká a i kdyby bylo nutné překonat problémy s příliš vysokou tepelnou produkcí, bohatě je vyváží přínos nových technologií a výkonu původně "stolního" čipsetu.

Northbridge je v tomto případě zastoupen čipem VT8383, southbridge, tedy druhý čip v čipsetovém tandemu, je opět VT8237 jako u KM400, a to v obou variantách čipsetu K8T800, tedy jak serverovém, tak "Performance." Jelikož nám jde především o čipset užívaný v noteboocích, budeme dále popisovat především verzi Performance.
Z integrace stejného southbridge samozřejmě vyplývá podpora stejných externích zařízení a stejné vlastnosti vstupu a výstupu jako u čipsetu KM400. K8T800 tak rovněž disponuje rozhraním SATA s možností zapojení disků do RAID typu 0, 1, 0+1 a JBOD, paralelní rozhraní ATA rychlosti 133 MB/s (SATA je samozřejmě ve verzi I, tedy o maximální rychlosti 150 MB/s). Stejně tak nechybí podpora 100 Mbit Ethernetu, integrovaného modemu, osmi portů USB a VIA Vinyl Audio se šesti či dokonce osmi kanály (závisí na výkonostní verzi čipsetu).

Co se týče northbridge, ten obstarává komunikaci s procesorem a externí grafickou kartou. Zde tedy nastává největší díl rozdílností oproti KM400. Jednou z nich je i samotný způsob propojení čipu s procesorem - zatímco u KM400 byl realizován prostřednictvím klasické sběrnice FSB (front side bus) o frekvenci 266 či 333 MHz, u K8T800 již muselo dojít ke změně. 64 bitové procesory AMD totiž obsahují paměťový řadič, který dosud obstarával právě čipset v northbridge čipu. Výhodou je rychlejší přesun dat z pamětí RAM do procesoru (o charakteristice 64 bitových procesorů Athlon 64 jsme psali v samostatném článku). Čipset tedy musí být s procesorem propojen jiným způsobem, jelikož FSB je tímto poněkud eliminována. U K8T800 jde o tzv. HyperTransport Bus Link, posílajícím data o šířce 16 bitů na frekvenci 1,6 GHz (800 MHz jedním směrem, což dává ve výsledku šířku pásma 1,6 GB/s jedním směrem). Samotné paměti pak závisí na osazeném procesoru, rozhodně však půjde vždy o 64-bitové, jednokanálové moduly DDR o frekvencích 266 až 400 MHz.
Grafický čip tentokrát není integrován, počítá se pravděpodobně s tím, že čipset určený pro výkonné stolní PC a notebooky nebudou závislé na integrované grafice a jejich uživatelé raději sáhnou po výkonnější variantě v podobě externí karty. K tomu je čipsetem také podporováno rozhraní AGP rychlosti 8x.

Následuje opět blokové schéma čipsetu:

K8T800 block diagram

Posledním kandidátem na podrobnější popis bude čipset s názvem CLE266. Pokud je vám jeho jméno povědomé, pak se nemýlíte a jste pozornými čtenáři Notebooku. Jeho vlastnostem, konkrétně integrované grafické kartě, jsme totiž věnovali jeden díl v rámci seriálu grafických karet pro notebooky (viz dole přehled souvisejících článků.) Z něj si můžete všimnout, že výkon čipsetu, co se grafiky týče, není zrovna oslnivý. Jak by také ne, když čipset je tu již dva roky a od počátku byl cílen spíše na levnější a "value" sestavy a notebooky. Jako takový však stále odvádí dobrý kus práce v mnoha kancelářských přenosných strojích a není důvod jej v našem přehledu ignorovat. Navíc disponuje jednou zvláštností - podporuje totiž kromě procesorů Pentium III a Celeron i procesory VIA řady Eden a C3. Ty jsou méně známé a na okraji tržních podílů, nepřehání svůj výkon, avšak svou nízkou spotřebou (i ve stolních počítačích si vystačí často s pasivním chlazením) si nachází s úspěchem místo v nenáročných sestavách, orientovaných spíše na základní funkce a komfort (tichý provoz) - tedy různých hi-fi počítačích ("přehrávače DVD," sestavené z počítače) apod.

Jedná se opět o duální čipset. Northbridge tvoří čip VT8623 se zmíněnou integrovanou grafickou kartou (nemá ani externí AGP rozhraní). Front side bus, spojující nortbridge s procesorem, běhá na opatrných frekvencích 66/100/133 MHz, paměti pak mohou být 100 či 133 MHz SDR nebo 200/266 DDR moduly.
V-Link, spojující VT8623 se southbridgem, je pak jen o rychlosti 266 MHz, což už je na pohled opravdu málo - podpora sběrnice PCI o šířce 32 bitů a frekvenci 33 MHz však dává tušit, že ani tentokrát nebude relativní úzké hrdlo V-Linku na překážku (PCI o těchto parametrech přenese 133 MB za sekundu). Southbridge je pak zastoupen čipem VT8235, disponující na tehdejší dobu standardním rejstříkem externích rozhraní - UDMA/ATA 133 pro pevné disky, šest portů USB, 100 Mbit Ethernet, integrovaný modem a audio AC'97. Tedy žádné SATA ani RAID, ale to asi nikoho příliš nepřekvapí.

CLE266 block diagram

Parametry čipsetů nemohou chybět seřazené srozumitelně do tabulky:

Čipset	VIA KM400	VIA K8T800	VIA CLE266
CPU	AMD Athlon XP, AMD Duron	AMD Athlon 64	VIA C3, VIA Eden Series, Intel Pentium III a Celeron
Rychlost systémové sběrnice	200/266/333MHz	1,6 GHz	66/100/133MHz
HDD rozhraní	Ultra ATA 133, SATA 150	Ultra ATA 133, SATA 150	Ultra ATA 133
Podporované paměti	DDR 266/333/400 MHz	Podle procesoru	PC100/133 SDRAM, DDR266
RAID	0, 1, 0+1, JBOD	0, 1, 0+1, JBOD	--
AGP	8x	8x	8x interní (nemá externí port)
PCI	6 slotů	PCI-X, 6 slotů	5 slotů
USB	V 2.0, 8 portů	V 2.0, 8 portů	V 2.0, 6 portů
Ethernet	10/100	10/100/1000	10/100
Zvuk	AC'97, 5.1 kanálů	VIA Vinyl, 5.1 kanálů	AC'97
Šetření energií	ACPI/APM/PCI/PM	ACPI/APM/PCI/PM	Advance Mobile Power Management

Asi nejzajímavější však bude srovnání několika notebooků s těmito čipsety podle výkonu, podaného v rámci našich předchozích recenzí. Testem byly jako vždy benchmarky programu HWInfo32; nás nejvíc budou zajímat hodnoty propustnosti pamětí a výkonu CPU, neboť to jsou parametry, u kterých se výkon čipsetů projeví nejvíc. Do grafu jsme však zařadili i dvě verze 3D Marku, byť jde spíše o graficky orientovaný benchmark. I zde je však možné odpozorovat vliv a zaměření jednotlivých čipsetů, které se do výkonu nutně promítnou.

KM400 byl zastoupen třemi notebooky: Acer Aspire 1356Lmi (Mobile AMD Athlon XP 2800+, 512 MB RAM, ATI Mobility Radeon 9200 64MB), Acer Aspire 1353LC (Athlon XP-M 2400+, 256 MB RAM, VIA S3 Unichrome integrovaná se sdílenou 64 MB pamětí) a Acer Ferrari 3000 (Mobile AMD Athlon XP 2500+, 512 MB RAM, ATI MOBILITY RADEON 9200 128 MB). Nejdůležitější parametry se tedy od sebe tolik neliší - o to zajímavější pak bude srovnání výkonu.
Čipsetem K8T800 byl osazen jen jeden model, a sice Acer Aspire 1501LMi (AMD Athlon 64 3000+, 512 MB RAM, ATI Mobility Radeon 9600 64MB).
A nakonec zástupce VIA CLE266 v podobě UMAX T200V (VIA C3 Antaur 1000 MHz, 192 MB RAM, integrovaná S3 Unichrome s 64 MB sdílenou pamětí).

A zde jsou výsledky:
Graf