Intel - čipsety pro notebooky (5)

6. 8. 2004 06:00    Rubrika: Technologie    Autor: Aleš Miklík

Poslední díl našeho seriálu o čipsetech pro notebooky se podíváme na pomyslnou špici z pětice hlavních firem, které tyto produkty na trhu nabízejí. Intel bezesporu patří mezi výrobce, kteří si mohou dovolit důkladný vývoj s dobrou provázaností čipsetů s vlastními procesory. V testech jsme prohnali benchmarky desítky notebooků s různými intelovskými čipsety.

Společnost Intel jistě není nutné představovat; jestliže v minulých dílech jsme se u firem jako VIA či SiS odvolávali na rozšířené jméno mezi uživateli přenosných i stolních počítačů, u Intelu ani toto snad není zapotřebí. Svojí produkcí výborných procesorů (což v poslední době platí zejména pro notebooky) ovládá převažující část trhu s těmito základními součástkami pro počítače a heslo "Intel inside" je pro mnoho uživatelů natolik ohrané, že už je pomalu považují za jakési obecné označení každého počítače. V posledních letech sice situace na procesorovém trhu (pro stolní a přenosné počítače; jinak je Intel též méně známým osvědčeným výrobcem pro embedded systémy a různé průmyslové zařízení) není pro Intel tak jednoznačná, jak by se mu nejspíše líbilo. Jeho hlavní rival AMD mu v klíčových oborech desktopů nebezpečně šlape na paty (tím samozřejmě myslíme charakter vývoje situace, jinak stále platí, že procesor s nápisem Intel "sedí" ve čtyřech z pěti osobních počítačů), avšak mezi notebooky je zatím stále hráčem, určujícím vývoj hry.

To platí i s ohledem na čipsety. Zatímco AMD se na lukrativní segment trhu s přenosnými počítači propracovává se značným zpožděním i díky stále poměrně nedostatečné nabídce čipsetů pro svoje mobilní procesory, Intel je na tomto poli ostříleným výrobcem i obchodníkem. A zatímco AMD ze své chudé nabídky čipsetů nenabízí žádný pro své vlastní mobilní procesory, Intel tu neponechává nic náhodě: na své produktové stránce pro čipsety nabízí základní seznam 62 čipsetů, z nichž je momentálně pro notebooky uvedeno celkem šest. Nabízí se samozřejmě otázka, nakolik je výhodnější sáhnout po čipsetu od stejného výrobce jako procesoru a nebudu jistě daleko od pravdy když odhadnu, že právě podchycení takovýchto asociací u uživatelů vytváří úspěch intelovské mašinerie.

Nakonec, jedním z nejvýraznějších projevů šikovného marketingu i vývojářů Intelu poslední doby je samotná technologie Centrino. Spojení již tak úspěšného procesoru s jádrem Banias (tedy Pentium M) s čipsetem 855 a WiFi síťovou kartou od Intelu pod názvem PRO/Wireless pod jeden produkt byl z mnoha ohledů výborný i revoluční krok zároveň (natolik úspěšný, že AMD uvažuje o jeho napodobení). Řada uživatelů si dokonce Centrino zafixovalo jako název procesoru, který má výborný výkon, výdrž a obyčejně je v lehkých a tenkých noteboocích. Pro Intel nemohl plán obsadit nadějný trh bezdrátových přístrojů dopadnout lépe - nejen že se mu podařilo dostat do povědomí uživatelů, ale se svou bezdrátovou kartou a čipsetem i do obrovského množství notebooků, což by při nabídce "jedno po druhém" bylo nepoměrně složitější. Nutno ovšem dodat, že parametry trojice, tvořící Centrino, jsou skutečně na vysoké úrovni a svůj úspěch si rozhodně zaslouží.

Ale dost už obecného povídání a pojďme se rovnou podívat na čipsety, které jsme z široké nabídky Intelu vybrali. Jako vždy nás budou zajímat jen ty kusy, které v rámci našeho průběžného testování notebooků prošly redakčními benchmarky a můžeme je tedy navzájem porovnat. Zastoupení Intelu mezi čipovými sadami odráží celkový podíl této firmy na trhu (notebooků): celkové množství notebooků s těmito čipsety dosáhl čísla 45 a různých typů čipsetů mezi nimi bylo celkem šest. To je nepoměrně více než v předchozích dílech seriálu; z důvodů zvládnutelnosti článku (nejen psaní, ale i čtení) proto popis jednotlivých typů omezím na základní minimum a detailnější informace raději přehledně shrnu v tabulce.

Jednotlivé čipsety, které si popíšeme, jsou tedy po řadě tyto: Intel 440MX, Intel 845PE, Intel 852GM, Intel 855GM, Intel 855GME a Intel 855PM. Všechny nikterak překvapivě podporují jen procesory Intel, a to jejich mobilní varianty od Celeronu po Pentium-M.

Intel 440MX je z této šestice nejstarší. Založený je na legendárním jádru architektury 440BX, což jistě postačuje těm, kdo se orientují alespoň pět let zpátky na desktopové scéně. Pro ty ostatní snad bude stačit naše ujištění, že obecné povědomí o čipsetu 440BX jako nejlepší čipové sadě Intelu všech dob má z velké části opodstatněné jádro - z tehdejší podpory nejnovějších technologií dnes pochopitelně mnoho nezůstává, ovšem bezkonkurenční stabilita tohoto čipsetu je stále vzorem mnoha výrobců i snem overclockerů (podobnou pověst si však v poslední době získává i i865PE, takže se možná konečně dočkáme důstojného "nástupce" 440BX). 440MX tedy vychází z velmi dobrého rodokmenu, v dnešní době však svojí výbavou příliš lesku neposbírá (nehledě na fakt, že mezi majiteli notebooků zřejmě ani nezaboduje svými eventuálními přetaktovávacími schopnostmi). Zajímavý je však svojí jednočipovou konstrukcí, mezi čipsety málo vídanou. Integrace northbridge (čip Intel 443BX) a southbridge (PIIX4E) do jednoho čipu má výhodu v menším rozměru a spotřebě, což může být rozhodující zejména u velmi malých a/nebo levných notebooků.

Pokud si schéma prohlédnete pozorněji, zjistíte, že i440MX obsahuje EIDE řadič s jen jedním kanálem. Důvodem je celkové zaměření čipsetu na entry-level segment a tím i maximální snaha o vypuštění všeho přebytečného za účelem redukce nákladů a prostoru. Navíc pro notebooky víceméně není důvod pro dva kanály: zejména v době nástupu i440MX byl klasickou výbavou notebooku pevný disk a případně CD mechanika. Dalším důležitým zjištěním (a z dnešního pohledu ještě méně akceptovatelným) je i absence AGP rozhraní. Externí grafický adaptér tak může být připojen jen přes staré PCI. A abychom výčet nedostatků i440MX milosrdně uzavřeli, paměti jsou podporovány jen v typu SDRAM o rychlosti 100 MHz (což je i takt systémové sběrnice i440MX).

Intel 845PE je oproti i440MX již o něco dál, i tak však letošním rokem dosahuje druhých narozenin, což v rychlém tempu vývoje nevěští pro jeho výkon mnoho slibného. Jako jediný v našem přehledu je také určen pro desktopové nasazení, to však už pro čtenáře našeho seriálu nebude žádným překvapením - výrobci notebooků zhusta ignorují papírové určení čipsetů a z různých důvodů (výkonostních, finančních) integrují tyto čipy i do přenosných počítačů. U řady 845 je to poměrně pochopitelné, neboť desktopová verze (tedy námi popisovaný i845PE) má oproti mobilními podtypu i845PM několik výhod. Předně podporuje paměti typu DDR333, což byl ostatně v době uvedení i845 největší skok Intelu a překvapení pro uživatele. Intel do té doby totiž sveřepě u své vlajkové platformy P4 podporoval paměti Rambus pro jejich výrazně lepší parametry v datové šířce, avšak nástup pamětí DDR SDRAM byl nezadržitelný (hlavně díky ceně, ale i výkonu) a Intel musel kapitulovat a definitivně tak učinil právě s čipsetem i845. Další výhodou desktopové 845 oproti mobilní je pak podpora vyššího taktu sběrnice (533 MHz oproti 400 MHz).

Jak vidno, i další parametry jsou spíše na úrovni dobrého standardu a ničím přehnaně nepřekvapí ani nezklamou. Ultra ATA/100, AGP 4x, AC'97, USB. Nechme se tedy překvapit, jak si 845PE povede v benchmarcích mezi svými mobilními kolegy.

Dalším čipsetem, který prošel naší redakcí, byl Intel 852GM. Jak je pro značení Intelu obvyklé, i v tomto případě můžeme z alfanumerického kódu vyčíst základní určení čipsetu - písmeno M značí mobilní variantu, G potom integrované grafické jádro. V souvislosti s integrovanou grafikou jste se již také s tímto čipsetem mohli lehce seznámit v předchozím seriálu, věnovaném grafickým kartám pro notebooky (viz odkazy pod článkem). Pro připomenutí se jen můžeme zmínit, že co se týče výkonu tohoto grafického jádra, mnoho uživatelů zřejmě přehnaně nepřekvapil, ačkoliv pro typickou kancelářskou práci je stále více než dostačující.

Intel s tímto čipsetem přišel na začátku loňského roku jako výkonou podporu pro nové typy mobilních procesorů v čele s Pentiem 4-M na frekvenci 2,4 GHz. Klíčovým rysem byla integrace architektury Quad Pumped Bus pro 400MHz sběrnici a některá vylepšení pro správu napájení, jako je EIST (Enhanced Intel Speed Step), ACPI a další. Northbridge si rozumí s paměťmi typu DDR na 200/266 MHz (které využívá i grafické jádro jako svoji videopaměť) a southbridge v podobě čipu ICH4 zajišťuje standardní zázemí pro externí komunikaci - USB verze 2.0, ATA/100 pro pevné disky, zvukový kodek AC'97.

Pro doplnění zmiňme, že mezi další členy rodiny i852 patří i 852GME, který oproti i852GM přináší několik vylepšení - 533 MHz sběrnici, podporu pamětí DDR333 a integrované grafické jádro Intel Extreme Graphics 2. Tato čipová sada však bohužel našima rukama neprošla, takže do testu zahrnuta být nemohla, přestože by to jistě leckdo z nás ocenil.

Poslední tři čipsety, které dnes máme v popisu, můžeme s klidným svědomím zahrnout do jednoho popisu. protože tvoří úplnou množinu rodiny čipsetů pro platformu Intel Centrino - čipset i855. Jak jsme již uvedli výše, Centrino je souhrné označení pro skupinu čipset - procesor Pentium M - WiFi adaptér PRO/Wireless a právě čipset se z této trojice ještě může vyskytovat ve třech podobách: buď pod označením i855GM, i855PM nebo i855GME. Ty se liší především v použití integrovaného grafického jádra, které je typu Intel Extreme Graphics 2 a je obsaženo v obou čipsetech s písmenným označením G.

i855PM je v podstatě shodný s i855GM právě až na absenci grafického jádra, kterou si vynahrazuje přítomností portu AGP 4x pro připojení externí grafické karty.

Oba čipsety byly uvedeny loni krátce po i852 a např. maximální rychlost sběrnice pro připojení procesoru tak mají shodnou - 400 MHz. Naproti grafické jádro u i855GM má podstatně lepší parametry (opět viz díl seriálu o grafických kartách, věnovaný čipům Intel).

i855GME je pak rozšířenou verzí i855GM. Disponuje stejným grafickým jádrem s některými vylepšeními, jako je vyšší frekvence 250 MHz či technologie DPST (Display Power Saving Technology), šetřící až o 25 procent spotřebu displaye. Základní výhoda i855GME však spočívá v podpoře pamětí DDR333, což spolu s urychlením vlastní operační paměti adekvátně zvedne výkon i grafickému jádru díky tomu, že svoji videopaměť sdílí s pamětí RAM.

Jako southbridge je u všech tří čipsetů použita mobilní verze čipu ICH-4, z čehož vychází i obvyklý rejstřík externích rozhraní: USB verze 2.0, síťová "karta" 10/100 Mbit, zvukový kodek AC'97 o šesti kanálech, ATA/100 pro připojení pevných disků. Na rozhraní PCI je také v Centrinu připojen bezdrátový adaptér PRO/Wireless 2100.

Pro ucelenější přehled teď shrňme parametry čipsetů do tabulky:

A nakonec nemůže chybět graf s porovnáním výkonu notebooků s uvedenými čipsety. K tomu nám jako obvykle poslouží výstup z benchmarků programu HWInfo32, kterými recenzované notebooky trápíme. Zaměříme se také jako obvykle na benchmark CPU, pamětí i 3D Mark. Do grafu bylo vybráno jen několik zástupců ze všech průběžně testovaných notebooků v naší redakci.

Čipset i440MX měl v testu jediného zástupce, notebook Acer TM C102TCi (Intel Pentium III-M 800 MHz, 256 MB RAM, SM720 Lynx3DM 8MB RAM).
i845PE hájil také jen jeden počítač, a sice Acer TM 435LMi (ntel Pentium 4 3058 MHz, 512 MB RAM, ATI Mobility Radeon 7500, 64MB).
i852GM již zastupovaly notebooky dva: Acer TM 290LCi (Intel Celeron M 1300 MHz, 256 MB RAM, grafika integrovaná) a FSC Amilo Pro V1000 (Intel Mobile Celeron 2405 MHz, 256 MB RAM, grafika rovněž integrovaná v i852GM).
i855GM pak byl ve třech noteboocích - Acer TM 371TMi (Intel Pentium-M 1400 MHz, 512 MB RAM, grafika integrovaná), FSC AMILO Pro V2000 (Intel Pentium-M 1400 MHz, 256 MB RAM, grafické jádro integrované) a HP Comapq nx5000 (Intel Pentium-M 1597 MHz, 512 MB RAM, integrovaná grafika).
i855PM měl také tři reprezentanty: SONY VAIO VGN-A197VP (Intel Pentium-M 1700 MHz, 512 MB RAM, ATI Mobility Radeon 9700 64 MB), Toshiba Satellite M30 (Intel Pentium-M 1500 MHz, 512 MB RAM, nVIDIA GeForce FX Go5200, 64 MB) a UMAX VisionBook 935CSX (Intel Pentium-M 1700 MHz, 256 MB RAM, ATI Mobility Radeon 9600, 64MB).
A konečně i855GME byl v následujích modelech: Acer TM 8006LMi (Intel Pentium-M 1996 MHz, 512 MB RAM, ATI Mobility Radeon 9700, 128MB), FSC Lifebook S7010 (Intel Pentium-M 1700 MHz, 512 MB RAM, grafika integrovaná) a UMAX VisionBook 805CX (Intel Pentium-M 1500 MHz, 256 MB RAM, grafika integrovaná).

Jak je vidět, z testů žádné překvapení nevzešlo, snad až na obstojné umístění čipové sady i845PE. To je však dáno desktopovým zaměřením čipsetu, které díky vyšší frekvenci FSB 533 MHz a rychlými paměťmi DDR 333 snadno uniká svým některým mladším notebookovým kolegům. Výkon však není vše a v případě i845PE je v notebooku zaplacen nižší úsporou energie a horší správou napájení. Z ostatních čipsetů je bezesporu volbou bez chyby i855GME, ale ani jeho odlehčenější sourozenci své rodině nedělají ostudu. Slušně si vede i i852GM, jen i440MX je na první pohled již mimo tento čas.

Související články:
ATI - čipsety pro notebooky (4)
SiS - čipsety pro notebooky (3)
VIA - čipsety pro notebooky (2)
nVIDIA - čipsety pro notebooky (1)
Intel - grafické karty pro notebooky (3)