nVidia GeForce Go 6200 - maximální využití PCI-E ve prospěch ceny

4. 2. 2005 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Lukáš Rákosník

Po uvedení supervýkonné grafiky GeForce Go 6800 přichází nVidia s další řadou mobilních grafických karet využívajících PCI-Express sběrnici. GeForce Go 6200 hodlá nejen zabodovat v kategorii ultralehkých notebooků, ale zároveň uspět u uživatelů kladoucích důraz na nízkou cenu notebooku.

nVidia konečně přichází s novou řadou low-endových grafických karet, která by měla konkurovat vévodícím výrobkům svého věčného rivala ATi v této kategorii, především pak kartě ATi Mobility Radeon X300. GeForce Go 6200 nahrazuje produkty starších sérií GeForce FX Go 5100 a 5200. Oproti nim přináší řadu očekávatelných změn, jako jsou např. zvýšení frekvence čipů a vylepšení softwarové výbavy, zásadní inovací je ale použití PCI-Express sběrnice místo dnes již pozvolna ustupující AGP. nVidia se tak drží trendu nastoupeného high-endovou kartou GeForce Go 6800.

Podle očekávání GeForce Go 6200 svojí architekturou vychází z řady desktopových grafik GeForce 6200. První karty této řady, představené v polovině října 2004, využívaly grafické jádro NV43 (110nm) převzaté z vyšší řady GeForce 6600, samozřejmě s některými low-endovými omezeními proti původní verzi jako např. vypnutím některých pipelines (z původních 8 pixel pipelines jsou 4 výrobcem vypnuté) nebo nižší šíří paměťové sběrnice (64 nebo 128 bitů).

Další verze karty, uvedená v polovině prosince 2004, přišla s výraznými technologickými změnami významně zasahujícími i do oblasti přenosných počítačů. GeForce Go6200 se začala vyrábět na vlastním jádře NV44 (rovněž vyráběné 110nm procesem), a navíc začala používat technologii TurboCache umožňující grafické kartě plně využívat šířky PCI-E sběrnice a sdílet systémovou paměť RAM. Nové jádro NV44 je "ušito na míru" pro řadu 6200, tzn. neobsahuje žádné vypnuté pipelines, ale je vyráběno jen se čtyřmi pixelovými pipelines. Tím se snížil počet potřebných tranzistorů, snížení počtu tranzistorů znamená úsporu materiálu, úspora materiálu přináší úsporu nákladů. Technologie TurboCache působí podobně: pokud grafická karta používá sdílenou systémovou paměť, potřebuje méně své vlastní VRAM paměti - opět úspora materiálu.

Výsledkem je zmenšení čipů grafického procesoru a VRAM pamětí při zachování solidního grafického výkonu. Tuto skutečnost určitě rádi uvítají i výrobci notebooků, kteří fandí jakýmkoliv pokusům o miniaturizaci součástek, ať už z důvodu úspory prostoru, energie nebo z důvodu lepší možnosti chlazení. Díky své úspornosti v mnoha ohledech byla mobilní verze grafiky představena už 3 týdny po desktopové, což je v mobilním světě jev vskutku málo vídaný.

Použití sdílené systémové paměti u grafické karty se na první pohled zdá být krokem zpátky, který samostatnou kartu zbytečně degraduje na úroveň integrovaných grafických čipů a nedovolí plně využít potenciál grafického čipu kvůli úzkému komunikačnímu hrdlu mezi procesory a paměťmi. Ovšem Technologie TurboCache dává tomuto řešení nový rozměr. Plně využívá šířky PCI-Express sběrnice, která v obousměrném provozu činí 8GB/s a dovoluje GPU efektivně komunikovat se systémovou pamětí RAM tak, že systémová paměť funguje stejně jako grafická paměť VRAM, zabudovaná v grafické kartě. Ve výsledku se tedy karta s TurboCache a pouhými 16MB VRAM chová stejně jako karta bez TC se 128 MB VRAM. Jak už bylo řečeno, tento efekt je zajímavý z pohledu úspory materiálu na grafické kartě, na druhou stranu zůstává faktem, že ubírání systémové paměti grafikou lehce sníží celkovou výkonnost systému. Z tohoto důvodu se bude karta dodávat jen do notebooků osazených minimálně 512 MB RAM.

S grafickou kartou jsou dodávány i některé technologie obvyklé u vyšších modelových řad jako např. PureVideo Technology (hardwarová akcelerace MPEG2/DVD a WMV-HD), CineFX 3.0 (kvalita 3D zobrazování), oblíbená nView (připojení více monitorů k notebooku), energii spořící software PowerMizer 5.0, karta rovněž podporuje Microsoft DirectX 9.0 Shader Model 3.0. Za zmínku stojí LCD Overdrive - technologie potlačování "duchů" na displeji způsobených pomalou odezvou tekutých krystalů, či Accuview Antialiasing, technologie sloužící k vyhlazování obrazu na LCD monitorech notebooků. Samozřejmostí je Unified Driver Architecture - ovládací software ke kartě, který zajišťuje zpětnou kompatibilitu se staršími kartami a zároveň podporuje i budoucí výrobky.

Sony je prvním výrobcem, který ohlásil použití GeForce Go 6200 ve svých noteboocích, a to v sériích Sony Vaio S a FS, model FS 195VP již byl na našich stránkách představen a momentálně prochází naším testem. Pro úplnost uvádím výsledky výkonových testů:

3D mark 2001:
8538 SONY VAIO FS - nVIDIA GeForce Go6200 (128 MB - viz výše TurboCache)
8762 SONY VAIO GRT796SP - nVIDIA GeForce FX Go5600 64 MB,Pentium 4-M 2.5GHz
8249 Asus A2500D (A2D) - ATI Mobility Radeon 9600 64MB, Athlon XP-M 3000+ 2.2 GHz)

3D mark 2003:
2240 SONY VAIO FS - nVIDIA GeForce Go6200 (128 MB - viz výše TurboCache)
2384 Asus A2500D (A2D) - ATI Mobility Radeon 9600 64MB, Athlon XP-M 3000+ 2.2 GHz
2187 SONY VAIO GRT796SP - nVIDIA GeForce FX Go5600 64 MB, Pentium 4-M 2.5GHz

Ze srovnání je jasný přínos PCI-E sběrnice oproti sběrnici AGP: levná GeForce Go 6200 s přehledem konkuruje grafikám vyšší střední třídy pracujících se sběrnicí předchozí generace. Výsledky jsou to rozhodně zajímavé a jsme zvědavi na výkon konkurenčního čipu ATi MR X300, který se nám zatím nedostal do rukou.

Hlavní devizou nVidia GeForce Go 6200 budou malé rozměry a nízká spotřeba, tedy aspekty využitelné především u ultralehkých notebooků. Svým grafickým výkonem pokryje jak běžné kancelářské aplikace, tak i přehrávání a editaci videa. Při běžném rozlišení zvládne i nejnovější hry, i když ke kvalitě high-endových karet jí pochopitelně nějaký ten krůček bude chybět.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky