WiMAX - data dále a rychleji
29. 3. 2006 07:00 Rubrika: Technologie Autor: Jakub Pavlis
WiMAX připojí spousty dalších lidí k internetu, bude fungovat i v superrychlých vlacích, jeho dostupnost je až 70Mb/s. WiMAX nabízí spoustu užitečných věcí, ale co to vlastně je? O tom bude dnešní článek.
WiMAX je zkratka pro Worldwide Interoperability of Microwave Access (celosvětově kompatibilní mikrovlnný přístup). Má vytvořit jednotný standard a jednotnou technologii pro tvorbu metropolitních bezdrátových sítí. A "metropolitní" zde znamená "větší než lokální" (tzn. větší než Wi-Fi). Bude pracovat v licenčních i bezlicenčních pásmech od 2 do 11 GHz a chce se soustředit na tzv. last-mile připojení, tedy zajištění posledních pár kilometrů s cílem u koncového uživatele - firmy a nebo domácnosti.
WiMAX přináší celou řadu nových technologií, které dost zásadním způsobem změní možnosti využívání bezdrátových sítí. Pojďme si je představit. Jedním z nejviditelnějších přínosů budou antény nepotřebující přímou viditelnost, což je hodnotné jak v husté městské zástavbě, tak v členitější venkovské krajině. Připojit se budete moci v podstatě kdekoli v dosahu základnové stanice, takže druhý fakt: dosah WiMAXu se bude v linii přímé viditelnosti pohybovat kolem padesáti km, bez ní pak v závislosti na charakteru překážek v rámci jednotek kilometrů! A třetí nejčastější dotaz: Jaká bude rychlost připojení? Maximální teoretická propustnost na jeden sektor je až 70Mb/s. Rychlost u koncového uživatele záleží na velké spoustě okolností, například síle signálu (v závislosti na viditelnosti), agregaci nebo nastavení od poskytovatele. V globálu lze ale říci, že každopádně půjde o velmi široký broadband.
Základní fakta máme, WiMAX ale není jen další generací s pár přidanými čísly. S některými technologiemi se v takto širokém nasazení nesetkáme a přitom mohou radikálně změnit náš pohled na užitečnost bezdrátových sítí. Možná tou nejdůležitější je implementování QoS (Quality of Service), technologie, která je schopná datovým paketům přidělit prioritu, takže důležitá data jdou napřed a nikdy se neztratí. Spolu s přijatelnou dobou latence to je důvod, proč na WiMAXu je VoIP technologie (internetové telefonování) mnohem spolehlivější a přitom i jednodušší, než třeba na Wi-Fi. Stejné to je i se streamovaným videem, dohromady tak získáme třeba bezproblémové videokonference „přímo z terénu“.
Další výhodou, která je společná i pro Wi-Fi, je průmyslový standard. WiMAX je v podstatě snadno zapamatovatelná značka pro standardní technologie založené na normě IEEE 802.16-2004. Normami se řídí všichni výrobci, kteří chtějí získat certifikaci, což vede jednak k tomu, že se na trhu objeví celá řada výrobků, ze kterých si můžeme vybrat ten, který nám vyhovuje nejvíce. A konkurenční boj celé řady firem by měl vést i k tak příjemným cenám, které jsou dnes vlastní Wi-Fi.
Síla WiMAXu je i v jeho mobilitě. Standard IEEE 802.16-2004 sice má sloužit jen pro vytváření pevných bezdrátových sítí, ale už je připravená revize IEEE 802.16e, která poskytne připojení i pro mobilní uživatele. Vyřešit musela tři zásadní problémy. Změny modulace signálu při rychlém pohybu, předávání si koncové stanice mezi jednotlivými buňkami a management připojení mezi jednotlivými poskytovateli (roaming). Nyní by tak měl WiMAX fungovat až k hranici relativního pohybu koncové stanice rychlostí 150 km/h (v Čechách tedy v automobilech i „superrychlých“ Pendolinech).
Schema možností využíváni WiMAXu
Už v úvodu jsme si řekli, že WiMAX bude používat pásma jak bezlicenční, tak licencovaná. Co to znamená v praxi? V bezlicenčním pásmu (například 2,4 GHz, které je využíváno Wi-Fi) může vysílání provozovat kdokoli, jedinou podmínkou je vlastnictví vysílače. Je to tedy velmi levné (neplatí se licenční poplatky), nevystavujete se žádné byrokracii a umožňuje to fungovat i nadšeneckým sítím. Naopak se ale vystavujete nebezpečí rušení a interferencím dalších signálů (které jsou v silně zalidněných oblastech dnes už téměř pravidlem). Vysílání v licencovaném pásmu (pro WiMAX typicky 3,5 GHz) vyžaduje vlastnictví licence, kterou u nás vydává Český telekomunikační úřad. Stojí kolem 30 000 Kč na rok, ale garantuje vám volné pásmo bez rušení, což je naprosto podstatné pro celou řadu služeb. Předně, provideři vám mohou garantovat přenosové rychlosti a stabilní dostupnost signálu, na WiMAX sítích lze provozovat kritické aplikace, například vzdálenou správu počítačů nebo garantovanou IP telefonii. Výhody plynoucí z licenčního prostředí jsou také nezbytné pro využívání WiMAXu jako technologie pro vybudování páteřních sítí.
A jaký bude vztah WiMAXu, Wi-Fi a 3G celulárních sítí? Přes to, že si na první pohled mohou všechny tři sítě dost konkurovat, očekává se spíše kooperace. I když Intel už ohlásil budoucí integraci WiMAXu do Centrina, bude i nadále podporovat Wi-Fi připojení, navíc silné rozšíření WiMAXu bude několik let trvat. Předpokládá se tedy další využívání Wi-Fi hot spotů s tím, že ony budou spojeny přes páteřní síť postavenou na WiMAXu, takže koncovému zákazníkovi bude stačit Wi-Fi adaptér, ale Wi-Fi sítě bude mnohem snazší realizovat (protože access point nebude potřebovat přímou viditelnost nebo kabely pro připojení k páteřní síti). Podobná kooperace se očekává mezi WiMAXem a 3G sítěmi. Tvrdý boj se předpovídal už Wi-Fi a 2G telefonním sítím, přitom dnes právě mobilní operátoři provozují lukrativní Wi-Fi sítě jako doplněk ke svým službám. Podobný osud se prorokuje i WiMAX sítím. U nich se navíc nepočítá, na rozdíl od celulárních sítí, s „totálním“ pokrytím, takže v zatížených oblastech rozšíří operátorům nabídku i šířku pásem, ale mobilní telefon si udrží postavení přístroje pro použití „všude“.
Mám-li vše shrnout, tak se na WiMAX sítě můžeme těšit. Vzhledem k tomu, že by měli být (relativně) levné jak na zřízení, tak na provoz, a díky tomu, že vstupují na již částečně obsazený trh, můžeme doufat ve velmi přijatelné ceny stlačené konkurencí. Pomůže i stávající infrastruktuře a rozšíří výběr širokopásmového internetu jak pro podniky, tak jednotlivé domácnosti. Stačí se jen naučit všechny tyto možnosti zhodnotit.
