AMD Swift a Shrike - nové obzory technologie

20. 12. 2007 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Advenced Micro Device představilo svůj výrobní a technologický výhled, tzv. roadmap, na roky 2008 a 2009. Pro milovníky mobilních technologií je zde zajímavé především upřesnění produktů na vyvíjené technologii Fusion - tedy implementace CPU a GPU modulárním způsobem na jediný plát silikonu. Procesor Swift a platforma Shrike tak začínají získávat první obrysy.

Na výročním Dni pro finanční analytiky (annual Financial Analyst Day) představilo AMD svojí roadmap do roku 2009, zmiňuje v ní všechny zásadní oblasti své výroby, procesory či GPU a čipsety jak pro desktopy nebo servery, tak i pro notebooky. Určitým důvodem snad bylo to, že AMD stále častěji může slyšet kritiky na své zaostávání v zavádění nových technologií do výroby, a zejména na mobilním poli se Intel chová jako parní válec, jiné než Centrino notebooky spočítá na prstech jedné ruky i dítě předškolního věku. AMD tedy alespoň vyhlašuje plány, a pokud by se povedly, mohla by zase zdravá konkurence trochu popostrčit trh.

Jedním z velkých závazků AMD je například příští rok znovu dobýt pozici nejsilnější mobilní grafické karty pro značku ATI Radeon, vždyť opět konkurenční NVIDIA má náskok jako nadopovaný trinidadský sprinter nad českým maratóncem po prvních sto metrech. Nás však budou zajímat především věci, které se dotýkají implementace technologie Fusion do reálu.

Schéma budoucího CPU s jádrem Griffin.

Na technická data jsou zatím u AMD skoupí, ale alespoň máme jména a první odhady, kdy se konkrétní výrobky dostanou na trh. První APU (Accelerated Procesor Unit) dostalo kódové jméno Swift, což lze přeložit jako rorýs (tedy jeden z nejrychlejších dravých ptáků na světě). A právě na tomhle procesoru a grafice v jednom by měla být založena platforma Shrike (ťuhýk).

Swift bude nejspíše používat pro dnešek nové technologie ze sady AMD Puma, tedy procesor s jádrem Griffin a integrovanou grafikou z čipsetu RS790M, které však budou na jediném plátu silikonu, budou moci využívat jednotnou dělenou vyrovnávací paměť (tak jako to mají dnes u AMD jednotlivá jádra CPU). Zásadní změny se tedy odehrají spíše v implementaci paměťového systému a spolupráci jednotlivých komponent výsledného čipu, než v jádrech samotných. Ke zvýšení výkonu by tak měla vést především optimalizace datového toku, snížení latence při předávání dat a „zkrácení“ cesty mezi CPU, GPU a RAM.

Specifikace HyperTransport sběrnice ve třetí revizi.

Je jasné, že největší nároky budou kladeny na sběrnici a RAM, ovšem HyperTransport ve své třetí revizi a minimálně 1066MHz DDR2 paměťové moduly, spíše však už DDR3 paměti, by pro předpokládané nasazení stačit měly.

Samotný Swift bude zřejmě sestávat ze dvou CP jader a jednoho jádra grafického, systém by však už měl, zejména s výhledem do vzdálenější budoucnosti, mít schopnost přidávat další a další jádra modulárně, záležet bude pouze na velikosti křemíkové destičky, přesnosti a velikosti výrobního procesu (AMD dnes v laboratořích pokusně vyrábí 32nm čipy). Pokud bude připraven vhodný software pro paralelizaci výpočtů, mělo by být snadné vytvořit poměrně silný stroj pro hraní her prostě tím, že do jednoho čipu vměstnáme např. dvě CP jádra a čtyři GP jádra. Při dostatečně malém výrobním procesu by dokonce ani chlazení takovéhoto procesoru nemělo být nemožné.

I když ještě žádná APU neexistují, budou zřejmě k nerozeznání od dnešních CPU.

Jako několikátá reakce AMD na značku Centrino by měla na APU Swift vzniknout celá platforma Shrike (obchodní jméno bude zřejmě zcela jiné). Ani o ní se toho neví mnoho, snad ještě méně než o APU. Jediné dostupné informace hovoří o výrazném přínosu pro dobu výdrže notebooků a snad tedy i baterií samotných. Jedinou jasnou informací je tak fakt, že Shrike by měl být dostupný ve druhé polovině roku 2009.

AMD nešetří silnými sliby a ukazuje, že přes současné klopýtání se v jejích laboratořích leccos děje a vůbec se necítí odevzdaně. Intel zatím vyčkává a těží ze svého současného úspěchu, do svých laboratoří i smělých snů však nenechá nahlédnout téměř nikoho, přesto si jsem jistý, že i tam se rodí moc zajímavé nápady. Bude úspěšnější tajnůstkářský Intel nebo AMD se svojí transparentností a snahou vyvíjet otevřené standardy a normy?