Intel Classmate PC - pokroková učebnice

7. 11. 2007 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Branislav Brna

S nejznámějšími zástupci levných PC v podobě Eee PC a XO-1 jsme Vás v minulých týdnech již seznámili. Dnes se podíváme na velice významného hráče na tomto poli, kolem kterého paradoxně není takový humbuk. Pojďme si představit Classmate PC přímo od firmy Intel.

Kámoš do školy
V předchozích dvou dílech našeho technologického okénka (o ASUS EEE PC a XO-1) jsme se zaměřili na nově se rodící kategorii mobilních zařízení, která se nesnaží oslnit ani tak svým výkonem, jako spíše cenou, a dostat se tak na místa, kde byste celkem logicky očekávali používaní přenosných PC, ale doposud to nebylo možné právě díky jejich ceně. Řeč je samozřejmě především o školách a různých dalších vzdělávacích institucích, kde dennodenně stojí jejich návštěvníci před nelehkým úkolem, jak nacpat všechny ty sešity, knihy a psací potřeby do tašky a následně se s nimi někam tahat. Tady bohužel nezbývá nic jiného než smutně konstatovat, že všechny aspekty našeho života prošly během let masivními změnami způsobenými informatizací, ale paradoxně oblast, ve které především mladý člověk prakticky nejvíce operuje s informacemi, pořád využívá jenom papír, pero a tabuli. Všechno tohle by se již mohlo v brzké době změnit právě díky těmto novým zařízením, ke kterým se řadí také připravovaný produkt společnosti Intel s názvem Classmate PC.

Classmate PC byl představen pár měsíců po slavném \$100 notebooku, a tak už od svého počátku je považován za přímou odpověď Intelu na to, že XO-1 využívá procesor od společnosti AMD, což po zvážení velikosti cílového trhu - školy má každá země na světě - asi dělalo vrásky nejednomu manažerovi Intelu. Jak již samotný název napovídá, Classmate PC je určený primárně pro vyučovací účely. Na rozdíl od své konkurence v podobě XO-1 si však od začátku neklade šílené a těžko splnitelné cíle, ale snaží se přinést podobně jako z části Eee PC (primárně se stále jedná o komerční produkt pro všechny) spíše školní verzi notebooku za přijatelnou cenu.

Náhrada za školní batoh
Základ Classmate PC bude na rozdíl od úsporných, ale přeci jen výkonových "ořezávátek", tvořit procesor Celeron M s frekvencí 900 MHz v kombinaci s čipsetem 915GMS, který disponuje integrovaným grafickým řešením GMA 900 s 8MB sdílenou videopamětí (aneb proč rušit výrobní linku na staré Centrino – Sonoma komponenty). Po paměťové stránce nabídne 256 MB DDR-II RAM a jak již se pomalu stává zvykem, NAND pevný disk s kapacitou až 2 GB. Jako zobrazovací jednotka poslouží 7“LCD s rozlišením 800x480 a LED podsvícením.

Co se týče komunikace s okolním světem, nabídne Classmate PC svým uživatelům možnost využít 10/100Mbit ethernet nebo Wi-Fi s podporou protokolu 802.11b/g. Z dalších specifikací stojí za zmínku podpora TPM 1.2, stereo reproduktory, mikrofon, standardní audio výstupy a 2 USB porty. Kromě klávesnice a kruhového touchpadu má být možné Classmate PC ovládat také pomocí speciálního bezdrátového pera, které již ale nebude součástí jeho základní výbavy.
Classmate PC má udržovat v chodu 6-článková baterie, díky které by se měla výdrž celého zařízení podle Intelu pohybovat kolem 4 hodin při celkové hmotnosti nepřesahující hranici 1,3 kg.

Designově není Classmate PC (podobně jako XO-1) bohužel žádný skvost - svým zpracováním připomíná spíše hračku. Pro lehké přenášení zakomponoval Intel po vzoru superodolných notebooků do terénu do jeho těla rukojeť, takže v zavřeném stavu je jej možné přenášet jako poznámkoví blok, respektive příruční brašnu.

Po softwarové stránce bude moci Classmate PC disponovat buďto jednou z distribucí Linuxu – Mandriva Discovery 2007 nebo Metasys Classmate 2.0, případně operačním systémem Windows XP (na 2GB NAND disku...). V závislosti od zvolené verze se bude odvíjet také softwarová výbava zařízení – s Windows XP najdeme Office a další produkty společnosti Microsoft, v případe Linuxu pak OpenOffice a různý další opensource software.

Velice zajímavá je softwarová ochrana, kterou Intel integroval přímo do BIOSu zařízení a která má zabránit jeho případné krádeži. Classmate PC se totiž musí v pravidelných intervalech zkontaktovat se serverem, kterým bude disponovat každá škola využívající Classmate PC, jinak se celé zařízení zablokuje a pro jeho následné odblokování bude potřebné zadat speciální kód. To, že by tato ochrana mohla být také velice efektivně využita proti záškoláctví, snad ani netřeba zdůrazňovat.

Eee PC = Classmate PC?
Jak jste si jistě všimli, zmíněné technické specifikace Classmate PC jsou téměř totožné s Eee PC od Asusu, což vedlo na internetu k jeho chybnému označení jako Classmate PC. Pravdou je v tomto případe ovšem to, že Intel sice spolupracoval s Asusem na vývoji levného přenosného PC, avšak během vývoje někoho v Asusu napadla myšlenka, že o podobné zařízení mohli mít zájem i standardní zákazníci, a tak vznikl komerčně běžně dostupný Eee PC, který je již teď aktuálně na trhu. Classmate PC je na rozdíl od Eee PC ještě pořád ve vývoji a je primárně zaměřen pouze na vzdělávací účely. V současnosti jej testují ve školách v Mexiku a Brazílii. Přesná cena Classmate PC není zatím známá – původně ohlášená cena (\$300) se pravděpodobně stejně jako při Eee PC nebo XO-1 nepodaří dodržet, nicméně prakticky stejné hardwarově vybavené Eee PC se se svou aktuální cenou pohybuje kolem \$360.

Rekapitulace aneb Intel bere vše
O tom, jakou čeká Classmate PC budoucnost, nemá aktuálně smysl diskutovat, protože Intel samotný ho plánuje prodávat jako OEM produkt výrobcům, kteří si jej následné můžou přizpůsobit svým záměrům a změnit tak zařízení určené pro rozvojové země na učební pomůcku pro studenty po celém světě. A jak také stihl předvést Asus, o levná přenosná PC mají zájem i standardní zákazníci, z čehož Intel jako jeho hlavní partner pro tuto oblast bude profitovat taktéž.

A pokud by šlo náhodou "všechno k čertu", tak má Intel ještě pojistku v podobě členství v projektu OLPC. To naznačuje, že případná další verze XO-1 (pokud tedy nějaká vůbec bude) by mohla teoreticky obsahovat právě procesor s logem "Leap Ahead".

Nejdůležitější v tomto případě je fakt, že pokud alespoň jedno ze tří námi představených zařízení uspěje, mohli by se začít o toto odvětví zajímat i další výrobci, čímž by se mohlo školství (a to nejen v rozvojových zemích) konečně přesunout do nového tisíciletí a tolik proklamované informační doby, která zuří paradoxně všude kolem jenom ne tam, kde je nejvíc zapotřebí.