Centrino 2 aneb jak to vidí u Intelu

16. 4. 2008 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Doležal

Mobilní sada Centrino letos oslaví své páté narozeniny a jak tomu již bývá každý rok, dostane od Intelu nového sourozence - nyní již s názvem Centrino 2, neboli 'Montevina'. V dnešním článku si shrneme, co vše jednotlivé sady přinesly nového, zaměříme se na aktuální Centrino 2 Montevina a podíváme se, co na nás chystá Intel v blízké budoucnosti.

Centrino, jméno, které zná v oblasti mobilních počítačů snad každý. Jeho přítomnost na trhu rozdělila uživatele na dva tábory. Jedni vynášejí jeho funkčnost až do nebe, druzí by chtěli více otevřenosti vůči ostatním firmám. Zhruba před pěti lety se v marketingovém oddělení Intelu zrodila myšlenka, jak získat co nejvíce komponent z notebooku pod svá „křídla“. Výsledkem je mobilní čipset s procesorem a bezdrátová karta od jednoho výrobce. Konkurence se naopak vydala druhým směrem a to cestou otevřenosti. Do notebooku tak každý výrobce přispěje svou troškou. Zda je ve výsledku lepší Centrino nebo otevřená platforma, nechť si rozhodne každý sám.

Letos by Centrino mělo dosáhnout svého v pořadí již pátého evolučního stupně. Platforma Montevina aneb Centrino 2 by měla být oficiálně uvedena na veletrhu Computex show (Taipei). Jako je tomu u každé řady, i tato má snížit spotřebu, zvýšit výkon a přidat několik nových funkcí. Dříve než zde popíši přesné specifikace nového Centrina, přesuňme se do května 2003 a projděme si v rychlosti evolucí této sady.

2003: Centrino "Carmel"

Jako první se představila platforma Carmel. V oblasti notebooků se jednalo o takovou menší revoluci. Firma Intel totiž představila prakticky kompletní řešení. Z hlediska výrobců notebooků se tak jednalo o značné uspoření nákladů (Intel dával při koupi celé sady komponent znatelné slevy) a slibně vypadala i dobrá kompatibilita mezi jednotlivými částmi hardware. Jako první procesor byl použit Pentium M (Banias, později Dothan) a usazen byl do socketu 478. Čipová sada Intel 855 nabídla integrované grafické jádro Intel Extreme Graphics 2. U tohoto grafického řešení byla použita technologie DVMT (Dynamic Video Memory Technology), která dynamicky měnila velikost sdílené video paměti. V případě spuštění náročné 3D aplikace si DVMT tvářící se jako aplikace vyžádá od OS více paměti. Ihned po skončení práce ve 3D je paměť vrácena zpět systému.

Podporovány byly paměti typu DDR-266. Již z počátku sklidil Intel za svou platformu ovace i výčitky. Výrobcům notebooků zejména vadila absence Wi-Fi adaptéru s normou IEEE 802.11g. Intel se však hájil, že tento standard nebyl schválený v době vydání Carmelu a v roce 2004 byla již podpora 802.11g doplněna. Další úpravy čipsetů (855GME a 855PM) pak přinesly podporu dedikovaných grafických karet. Platforma Centrino se stala velmi rychle oblíbenou mezi výrobci i spotřebiteli - tam především díky masivní reklamní kampani Intelu (kolik zmatených lidí se potom ptalo na "notebooky s procesorem Centrino"). I přes své drobné chybky (absence Wi-Fi g, v počátcích nedoladěné ovladače) byla tato „myšlenka“ velkým krokem kupředu.

2005: Centrino "Sonoma"

V lednu roku 2005 byla uvedena druhá generace s kódovým názvem Sonoma. Použitý procesor byl také Pentium M (Dothan), avšak změnila se čipová sada a zrychlila FSB na efektivních 533 MHz. Nový čipset přinesl krom DDR pamětí také podporu energeticky úspornějších DDR2-400 a 533, SATA disků, Intel HD audio a sběrnice PCI Express. Díky poslední jmenované technologii se ke slovu dostala novinka jménem ExpressCard (PCI Express linka a jeden USB 2.0 port), která začala pomalinku nahrazovat léta používaný standard výměnných karet PC Card. S PCI Express souvisela i možnost použití vyměnitelných grafických karet standardů ATI AXIOM či NVIDIA MXM, jejich praktické rozšíření však dodnes není valné. Integrovaná grafika si však také polepšila a o výpočty se o teď starala karta řady GMA, konkrétně GMA 900 s podporou DirectX 9. V oblasti bezdrátových sítí již Intel „nezaspal“ a nabídl Intel PRO/Wireless 2200BG nebo 2915ABG do slotu mini-PCI. Zvýšení výkonu platformy oproti Carmelu si vybralo daň v podobě menší výdrže.

2006: Centrino "Napa"

Přesně o rok později přišla v pořadí již třetí generace se jménem Napa. Intel si na této platformě ozkoušel použití dvoujádrových procesorů (zatím nikoliv nativních dvoujader), zde s kódovým označením Yonah. Jednalo se o dvě jádra vycházející z osvědčeného Pentia M na jednom křemíkovém čipu sdílející L2 cache. Mobilní čipset 945 Express nesl označení Calistoga. Podpora rychlosti RAM narostla z 533 na 667 MHz.

Bezdrátová karta Intel 3945ABG nabídla podporu Wi-Fi na frekvenci 2,4 GHz (802.11b/g) a nově také 5 GHz (802.11a). Koncem roku 2006 byla vydána takzvaná „Napa Refresh“ platforma, která přinesla nové procesory. Jednalo se o dnes dosluhující čipy s jádrem Merom, které přinesly například podporu 64-bit adresování, lepší správu napájení a také výkon více závislý na velikosti L2 cache. Za zmínku jistě stojí i nově přidaná Wi-Fi karta Intel 4965AGN, která kromě standardů a/b/b podporovala také draft-n.

2007: Centrino "Santa Rosa"

Na další Centrino jsme již čekali trošku déle, a to do května 2007. Santa Rosa postavená na čipsetu GM965/PM965 přinesla řadu novinek, avšak ne všechny se povedly. Na začátku byl používán již zmiňovaný Merom, který byl v na přelomu 2007/2008 nahrazen procesorem Penryn vyráběným 45nm procesem. Podpora pamětí, respektive její maximální frekvence 667 MHz bohužel zůstala beze změny. Grafická karta GMA X3100 byla postavena na zbrusu nové architektuře unifikovaných Shaderů s podporou základů standardu DirectX 10, slibovaná hardwarová akcelerace T&L se však stále nekonala.

Novinkou byla volitelná NAND flash paměť nazvána Intel Turbo Memory, která měla urychlit práci s pevným diskem. Podle testů a zkušeností uživatelů tato technologie neobstála. Nejspíše je na vině nedoladěnost komunikace mezi hardware a software. Avšak co se v laboratořích Intelu povedlo byla automatická úprava výkonu. Čipset spolu s procesorem reaguje poměrně přesně na naše požadavky a upravuje podle toho výkon. Ve starších generacích se pouze změnil násobič procesoru. V tomto čipsetu se již pracuje i s FSB.

Jak již bylo zvykem v předchozích platformách, i Santa Rosa prošla lehčími úpravami a lze si ji koupit s technologií vPro, která byla navržena pro lepší a správu notebooku či PC. Tuto vlastnost zejména ocení správci sítí, kteří mají nad daným notebookem kontrolu, i když je vypnutý (musí být samozřejmě zapojen do sítě). Celé kouzlo spočívá v dalším čipu umístěném na základní desce. Pomocí něho má daný administrátor či uživatel přístup do notebooku ještě před startem operačního systému. Další vlastností tohoto řešení je aktivnější ochrana proti napadení zvenku. Se společností Cisco byla vyvinuta nová forma kontroly bezdrátově připojeného notebooku. Celkové zjednodušení a zrychlení ovládání by se mělo velmi pozitivně projevit na delší výdrži. V případě použití tohoto čipu se pak platforma přejmenuje z Centrino Duo na Centrino Pro.

2008: Centrino "Montevina"

Zatím poslední generací, která doslova čeká za dveřmi, je Montevina, která by měla být vypuštěna v červnu tohoto roku. Co přinese nového? Začneme hezky od „jádra“ věci. Procesor Penryn(45nm) bude usazen do desky s čipsetem z rodiny 45 Express. Pod kódovým názvem Cantiga jsou prozatím ohlášeny GM45, GM47 a PM45. Zvýšit by se měla rychlost sběrnice FSB na 1066 MHz. Frekvence procesoru by se měla běžně pohybovat od 2,26 GHz do 3,06 GHz. V roadmapě od Intelu se nacházejí i CPU s frekvencí pod 2,0 GHz, avšak také s mnohem menší spotřebou. Vybírat si budeme moci hlavně v dvoujádrových procesorů a hi-end by měl být v podobě čtyřjádrového procesoru.

Velmi podstatnou změnou je konečně podpora pamětí rychlejších než 667 MHz. Intel má v plánu posunout tuto hranici v DDR2 na 800 MHz a následně přidat podporu DDR3, konkrétně 800 a 1066 MHz. Ty jsou sice v případě desktopů oproti DDR2 velmi drahé, avšak při masivnějším nasazení se dá očekávat jejich cenový propad.

Velké změny se také odehrají v oblasti grafiky. Stávající GMA X3100 bude nahrazena zbrusu novou GMA X4500, která by již měla plně podporovat všechny standardy (DirectX 10, Shader Model 4.0,...) a její výkon by měl především plně postačit na plynulé přehrávání nastupujícího HD formátu. To vše ve jménu co nejmenší spotřeby. V oblasti grafických výstupů Intel taktéž nešetřil DisplayPort, HDMI, DVI a VGA. Dále by měla být uvedena další generace Intel Turbo Memory (Robson 2). V oblasti bezdrátových spojů bychom si měli konečně polepšit o technologii WiMAX. I tato platforma bude rozšířena technologií vPro.

Plánované procesory pro Montevinu

2009: Centrino "Calpella"

Další generace je ještě daleko, neboť šestá generace jménem Calpella je ohlášena na druhý kvartál 2009. Než zde stručně popíši jednotlivé parametry, chtěl bych upozornit, že se jedná o informace, které se můžou změnit. Srdcem této platformy budou dvou a čtyřjádrové procesory Nehalem. Čtyřjádrový procesor by již měl být nativní, nebo-li by se nemělo jednat o tzv. slepenec ze dvou dvoujader. Spolupráce procesoru s čipovou sadou by již neměla probíhat přes FSB sběrnici, ale pomocí technologie Intel QuickPath Interconnect. Komunikaci s RAM by obstarával řadič pamětí integrovaný přímo v CPU, jako je tomu u AMD. V oblasti mobilních platforem bychom se pak měli setkávat s kombinací CPU a GPU v jednom čipu (ala AMD Fusion).

Rozšířena by měla být rychlost RAM z DDR3-1066 na DDR3-1333 a DDR3-1600. Grafika použitá v tomto čipsetu by měla hravě zvládnout práci (převody, střihání) s HD videem v rozlišení až 1080p. Očekává se také přechod na hybridní disky a SSD. V oblasti Wi-Fi Intel neplánuje žádné rozsáhlé změny.

Domnívám se, že v oblasti notebooků ušel Intel kus cesty. Je sice pravda, že jeho monopolní chování (dosazování vlastních komponent) je občas smutné a ovladače by si rozhodně zasloužily také lepší vývoj (ostatně to je problém prakticky všech). Na druhou stranu však Centrino pod jednoduchou a jasně srozumitelnou značkou ve své době přineslo mobilnější notebooky s bezdrátovou konektivitou - díky přechodu od desktopových monster k opravdu mobilním procesorům s plnohodnotným výkonem a v té době nepříliš rozšířené Wi-Fi kartě.

Tehdejší konkurence byla založena na relativně výkonných, ale neúnosně teplotně a energeticky náročných desktopových či od desktopů odvozených procesorech (ať se jednalo o Pentia 4 z vlastní stáje a nebo Athlony XP a 64 od AMD), nebo sice úsporných, ale také nevýkonných procesorech (VIA, Transmeta).

Ačkoliv minimálně v oblasti procesorů se situace po příchodu Turionu 64 vyrovnala, počáteční dobrý start spojený s masivním marketingem Centrina se AMD, jako jedinému vážnějšímu konkurentu Intelu, až doposud nepodařilo dohnat.

I díky tomuto nastartování mobilního trhu ve spojení s čím dál větší unifikací a tím pádem i zlevňování notebooků se v posledních letech nezadržitelně obrací karta v boji o trh mezi notebooky a desktopy.