Intel Montevina v prvním testu

15. 7. 2008 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jiří Zima

Dostal se nám do ruky předprodukční vzorek 14'' notebooku Clevo M740T (šasi z programu VBI), který je postaven na nejnovější platformě Intel Montevina. Je osazen výkonným procesorem Core 2 Duo T9400 s frekvencí 2,53 GHz a čipovou sadou Intel GM45, což znamená přítomnost integrované grafiky nové generace GMA X4500 HD. Konečně se tak můžeme podívat, co nám reálně platforma Montevina přináší.

Intel Montevina v prvním testu

Když už nám konečně vypršelo informační embargo, tak by nebylo špatné se ohlédnout, co všechno má vlastně Montevina vůbec přinést, protože toho není vůbec málo. Oprostím se však od papírových technologií a změřím se především na to, co bude mít pro nás, uživatele notebooků, větší význam.

Procesor

S ohlášením Montevina přichází i několik nových procesorů. Jejich společnou vlastností je bezpochyby rychlejší FSB (Front-Side Bus – propojení procesoru s okolními součástkami). Jinak by se dalo říct, že jde o téměř identické procesory s těmi ohlášenými už v lednu. Jen frekvence je zas o něco vyšší.

  • T9600 (2,80 GHz, 1066 MHz FSB, 6MB L2 Cache, 35W TDP)
  • T9400 (2,53 GHz, 1066 MHz FSB, 6MB L2 Cache, 35W TDP)
  • P9500 (2,53 GHz, 1066 MHz FSB, 6MB L2 Cache, 25W TDP)
  • P8600 (2,40 GHz, 1066 MHz FSB, 3MB L2 Cache, 25W TDP)
  • P8400 (2,26 GHz, 1066 MHz FSB, 3MB L2 Cache, 25W TDP)
  • X9100 (3,06 GHz, 1066 MHz FSB, 6MB L2 Cache, 44W TDP)

Nejzajímavější jsou asi oddělené modely s TDP 25 W, které jsou určeny pro menší a tenčí, ale stále plnohodnotné notebooky bez kompromisů, co se týká výkonu. Ne, že by šlo o něco revolučního, ale je příjemné, že bude jasně označeno, které procesory jsou mírně úspornější a které ne. V seznamu procesorů zatím chybí varianty se sníženým napětím LV (Low Voltage) a ULV (Ultra Low Voltage). Pro LV je však hlášeno TDP 17 W a pro ULV 10 W. Nějakou výrazně nižší spotřebu nemá cenu očekávat, ale pravděpodobně při stejné spotřebě půjdou nahoru frekvence, a to asi i o pěkný kus. Vzhledem k tomu, že ultra-mobile notebooky přecházejí na nové platformy s největším zpožděním (stále lze ještě koupit ty založené teď už na dvě generace staré platformě Napa), tak (U)LV varianty přijdou na trh o něco později.

My jsme v našem ukázkovém notebooku dostali procesor nejméně zajímavý z těch, které jsem tu vyjmenoval. Jde o standardní model Core 2 Duo T9400 s frekvencí 2,53 GHz. Ten jsem samozřejmě podrobil redakčním testům výkonu. Pro porovnání do závorky přikládám výkon notebooku Acer Aspire 8920G s procesorem Core 2 Duo T9300 s frekvencí 2,50 GHz (800MHz FSB, 6MB L2) a notebooku FSC Esprimo U9200 s procesorem Core 2 Duo T7700 (předchozí generace) s frekvencí 2,40 GHz (800MHz FSB, 4MB L2), aby bylo vidět, jak moc se podepsala rychlejší FSB.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 31 161 (T9300: 31 617, T7700: 29 196)
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 19 858 (T9300: 20 187, T7700: 17 939)

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 62 123 (T9300: 61 122, T7700: 58 502)
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 39 588 (T9300: 39 029, T7700: 25 933)

Cinebench 9.5

  • Rendering (Single CPU): 458 (T9300: 457, T7700: 402)
  • Rendering (Multiple CPU): 845 (T9300: 805, T7700: 742)
  • Multiprocessor Speedup: 1,85 (T9300: 1,76 , T7700: 1,85)

Z testu HWiNFO32 usuzuji, že hrubý výkon nijak nahoru nešel. Test Cinebench je poměrně schopným ukazatelem výkonu procesoru při výpočetně náročných aplikacích (rendering je jednou z nejnáročnějších činností, které se na počítačích dělají). Ani zde však není vidět nějaký velký pokrok. Když to trochu zjednoduším, tak kvůli procesoru určitě nemá cenu vyměnit svůj starý notebook za nový. Výkon by se neměl při stejné frekvenci lišit vlivem FSB o víc jak 5% v drtivé většině činností.

Čipová sada

Jelikož se procesory obměnily už na začátku roku, tak tam nikdo velké změny nečekal. Podívejme se ale, co přináší nová řada čipových sad Mobile Intel 4 Series Express. Mimo rychlejší FSB (1066 MHz) přibyla také možnost připojit dvě grafické karty ATI pomocí technologie Crossfire za cílem vyššího grafického výkonu.

Pokud jde o grafické karty, také by měly postupně přijít notebooky s možností rychlého přepnutí mezi integrovanou a dedikovanou grafickou kartou (jak NVIDIA, tak i ATI) k dosažení maximálního výkonu nebo maximální výdrže na baterie podle toho, co je zrovna požadováno. Některé notebooky už delší dobu používají podobné přepínání, ale vždy bylo nutné restartovat, což je přinejmenším otravné. Nyní by mělo být možné přepnutí přímo za chodu. Vždy však pracuje pouze jedna karta a není tedy možné využít obě ke zvýšení výkonu, jako je tomu u nové platformy AMD Puma (Hybrid Crossfire).

Výrazných změn doznal i paměťový řadič, který nyní mimo DDR2 podporuje i nové DDR3 moduly. Počítám s tím, že na hojnější osazení DDR3 si asi ještě chvíli počkáme a i náš testovací kus měl jen DDR2. Výkonově i podle materiálů přímo s Intelu nepůjde o žádnou revoluci, protože ve většině aplikací bude rozdíl mezi DDR2-800 a DDR3-1066 jen kolem 3-7%. Rozdíl je pouze ve spotřebě. Ta by v maximální zátěži při stejné frekvenci mohla být u DDR3 až o 25% nižší. Porovnávat však na stejné frekvenci je trochu zavádějící, takže v reálu ten rozdíl nebude tak velký.

Vzhledem k tomu, že řadič už konečně podporuje 800MHz paměti, osazeny byly moduly DDR2-800, které dosáhly v testu propustnosti HWiNFO32 výborného výsledku 3071 MB/s (Santa Rosa notebooky s DDR2-667 měly propustnost někde kolem 2500 MB/s).

Abych nic neopomněl, tak ve zkratce zmíním i Intel Matrix Storage, tedy řadič disků - přibyla výrazně vylepšená správa Intel Turbo Memory, Intel Rapid Recover (zjednodušené kompletní zálohování disku), lepší podpora eSATA, AHCI a je také možné využít hardwarového pole RAID 0 (zvýšení výkonu) i RAID 1 (zálohování). Podporu RAID ovšem musí podporovat i výrobce a vzhledem k tomu, že RAID umí už minulá generace čipových sad a stejně to drtivá většina notebooků nepodporuje, bych byl zatím spíše skeptický.

Intel Turbo Memory

Ve svých materiálech Intel o Turbo Memory moc zmínek neutrousil. V našem notebooku modul byl a byl také nainstalovaný nový software umožňující přesně vybrat, co se má akcelerovat. K ovládání slouží roztomilá aplikace Intel Turbo Memory Dashboard. V ní lze přímo vybrat, které programy nebo soubory mají být zkopírovány do flash paměti (soubory se do ní klonují a průběžně se aktualizují s tím, co je na disku).
foto
Intel Turbo Memory Dashboard

Aplikace bohužel hned při startu vyhazuje chybové hlášky a nějakých dalších se lze dočkat ještě při přidávání programů, což je značně nemilé. Z tohoto důvodu jsem paměť testoval jen zběžně nahráním nějakých větších programů, zda se něco urychlí. Žádné pozorovatelné zrychlení se však nekonalo, takže bude lepší raději počkat na nějaký ostrý kus s odladěnými ovladači. Samotný nápad výběru konkrétních aplikací a souborů se mi však velmi líbí a mohl by celkovou použitelnost řešení posunout zas o kus dále (pokud bude paměť dostatečně rychlá).
foto
ještě není všechno úplně hotové

Konektivita

V oblasti konektivity došlo také k několika změnám. Jednak se Intel snaží protlačit gigabitový ethernet jako standard, ale také to vypadá, že v minimálních podmínkách pro certifikaci nového Centrina bude nutné osadit Wi-Fi kartu s podporou standardu 802.11n (až 300 Mbps).

Volitelně přibývá možnost podpory Wireless Broadband standardu WiMAX. Ten poskytuje podstatně větší dosah a je tak vhodnější hlavně na komerční sítě. Pravděpodobně se v něm ukrývá budoucnost a Intel je jeden z těch, kteří za jeho protlačováním stojí.

Testovaný notebook měl bezdrátovou síťovou kartu Intel WiFi Link 5300 a jde tedy o řešení bez podpory WiMAX (modely 5x00 umí pouze Wi-Fi, modely 5x50 kombinují obě technologie).

Integrované grafické jádro

Omlouvám se všem, kteří nedočkavě čekali na tuto kapitolu, že jsem ji umístil až téměř na konec. Kdo se dočetl až sem, tak určitě neudělal chybu. Dalo by se říct, že nejzajímavější změny přichází právě s novým grafickým jádrem Intel GMA X4500 HD s možností sdílet až 780 MB ze systémové paměti RAM. Tuto grafiku jsme ostatně měli možnost otestovat přímo v dodaném notebooku.

Ohledně videa je konečně podporováno hardwarové dekódování AVC, VC1 a MPEG2 videa. To by mělo ulehčit procesoru, čímž by se měla především snížit spotřeba při chodu na baterie (grafický procesor může tuto činnost dělat efektivněji) – cílem je odlehčit při přehrávání Blu-ray HD videa. Z dalších nových technologií stojí za zmínku možnost akcelerace dvou videí zároveň a schopnost nelineárního roztahování při přehrávání 4:3 filmů na širokoúhlém displeji (bohužel se mi tuto funkci nepodařilo v žádném přehrávači zprovoznit).
foto
nové možnosti nastavení přehrávání videa

I ve 3D přišlo několik změn. Grafika samozřejmě podporuje standardy DirectX 10 a OpenGL 2.0 (ovšem ovladače pokulhávají a podporují pouze SM 3.0 a OpenGL 1.5). Intel se také chlubí podporou hardwarového T&L (transformace a osvětlení). Pravdou však je, že to umí i GMA X3100 s novými ovladači, na které jsme si museli od vydání čipu pěkně počkat. Nejzajímavější jsou ovšem vnitřní optimalizace návrhu jádra a jeho efektivnější práce. Díky tomu je znatelný nárůst výkonu (zejména při práci se shadery).

Pro porovnání jsem u všech provedených testů přidal do závorky i hodnoty z notebooků FSC Esprimo U9200 (Core 2 Duo T7700 2,4 GHz, Intel GMA X3100) a ASUS Lamborghini VX3 (Core 2 Duo T9300 2,5 GHz, NVIDIA GeForce 9300M G). První k porovnání s minulou generací Intel GMA a druhý k porovnání s low-end dedikovanou grafikou.

Testy 3D Mark

  • 3DMark 2001: 6621 (X3100: 6405, GF9300M: 14 361)
  • 3DMark 03: 2604 (X3100: 1774, GF9300M: 5323)
  • 3DMark 05: 1644 (X3100: 924, GF9300M: 3072)
  • 3DMark 06: 960 (X3100: 555, GF9300M: 1601)

Cinebench 9.5

  • Shading (CINEMA 4D): 552 (X3100: 465, GF9300M: 543)
  • Shading (OpenGL Software Lighting): 1181 (X3100: 856, GF9300M: 1370)
  • Shading (OpenGL Hardware Lighting): 1612 (X3100: 1184, GF9300M: 1993)
  • OpenGL Speedup: 2,92 (X3100: 2,55, GF9300M: 3,67)

Herní testy jasně ukazují, že hrubý výkon se zvýšil jen mírně, za což mohou zcela jistě i rychlejší 800MHz paměti a zvýšení počtu výpočetních jednotek (10 místo původních 8). Značné urychlení přichází v případě náročných Pixel Shader programů, které jsou v nové verzi jádra značně optimalizované. V podstatě to znamená, že starší hry (z doby Half-life 2 a Counter-Strike:Source) se proti X3100 nijak výrazně nezrychlí (maximálně o 10%). U nejnovějších her však může být reálný rozdíl klidně i 40-60%, což není vůbec málo. Celkově bych přirovnal GMA X4500 HD někam k nejslabším verzím dedikovaných grafik Radeon X2300 a GeForce 8400M G. Herní grafika to tedy není ani náhodou, ale velmi nenáročného občasného hráče může příjemně překvapit.

Poslední vylepšení se týkají možností výstupu. Nově je přímo v čipu integrován HDMI (DVI) výstup s HDCP ochranou a přibyla podpora DisplayPortu (sériový „přenos obrazu budoucnosti“). Doteď bylo možné digitální výstup vyvést jen prostřednictvím univerzálních rozhraní SDVO. Jenže k SDVO se musel připojit další čip, který provedl zpracování obrazu do vhodné podoby, a většina výrobců tak činila pouze u drahých modelů. Tento krok Intelu velmi oceňuji, protože situace kolem digitálních výstupů je u notebooků stále tristní.

Možná vás teď napadá, že komplexnější jádro bude mít i větší spotřebu. Není to úplně pravda. Jednak je opět výroba zajištěna lepšími technologiemi, ale hlavně konečně přichází i schopnost inteligentní regulace napětí a frekvence jádra grafiky v závislosti na vytížení. Úroveň šetření lze nastavit v příslušném ovládacím panelu.
foto
zjednodušené nastavení napájení

Naše testovaná verze měla jádro grafiky taktované na 533 MHz a měla by se objevit i výkonnější varianta Mobile Intel 47 Express s frekvencí 640 MHz.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Závěr

Před rokem jsem měl možnost testovat první předprodukční vzorky notebooků na Santa Rosa platformě a vyjádřil jsem se tak, že jde pouze o několik kosmetických vylepšení, ale o nic převratného. Ani tentokrát nejde o žádnou revoluci ve světě notebooků, ale několik zajímavých vylepšení Montevina přináší. Oceňuji zavedení nové řady 25W procesorů, které budou od standardních 35W verzí přehledně odděleny jiným značením. U grafiky mě víc než zvýšení výkonu ve hrách těší integrace digitálního rozhraní přímo do čipu a lepší správa napájení. Nad užitnou hodnotou WiMAX a nového Turbo Memory zatím raději nebudu polemizovat. Určitě se k těmto technologiím zde v recenzích ještě brzy vrátíme.

Pod čarou

Chtěl jsem přinést i nějaké zajímavé testy výdrže na baterii. Firma Clevo však málokdy oplývá u svých notebooků vysokou výdrží, protože její priority směřují většinou trochu někam jinam. Notebook s 52Wh nevydržel ani celé tři hodiny běžné práce se zapnutou Wi-Fi, čímž moc nenadchl, ale na základě jednoho předprodukčního kusu závěry dělat určitě nechci.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip


| Diskuse | Technologie
Sdílej: