AMD Yukon - pro tenké notebooky

21. 1. 2009 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Aleš Lalík

Počátkem letošního roku uvedlo AMD mobilní platformu Yukon, zaměřenou na tenké a vysoce mobilní notebooky. Navzdory původním očekáváním se tak nejedná o konkurenci pro Intel Atom, nýbrž platformu pro větší zařízení než jsou netbooky. AMD přichystalo pro Yukon kompletní balík komponent obsahující procesory, čipset i grafické karty. Má Yukon šanci uspět na současném trhu?

Již delší dobu je patrné, že ze současného trhu mobilních počítačů si stále více ukrajují netbooky, postavené v převážné části na úsporném procesoru Intel Atom. Ačkoliv původně byly netbooky zamýšleny jakožto malé stroje, postupem času se zvětšovaly a dnes je na trhu i několik 12,1" modelů osazených procesorem Atom. Ten byl však původně zamýšlen pouze pro netbooky s displeji do 10", a ve větších noteboocích ho Intel nevidí rád. Co tedy použít pro 11" a větší notebooky, které mají mít nízkou cenu?

Této mezery na trhu využila společnost AMD a představila svou mobilní platformu s kódovým označením Yukon, zaměřující se právě na notebooky s displeji o úhlopříčkách v rozmezí 11" až 13". AMD ovšem výrobce neomezuje v tom, aby osadili Yukon do větších či naopak menších notebooků, vše záleží pouze na strategii daného výrobce. AMD Yukon tudíž nemá za úkol konkurovat Atomu v nasazení u netbooků, čemuž napovídá i vyšší spotřeba Yukonu.

Trojice procesorů

AMD připravilo pro Yukon základní komponenty sestávající z procesoru, čipové sady s integrovaným grafickým jádrem a v případě touhy po vyšším grafickém výkonu i dedikovanou grafickou kartu. Nejdříve se podívejme, jaké procesory jsou pro Yukon nabízeny:

Procesory pro Yukon

Zároveň s platformou se dočkal uvedení procesor Athlon Neo, určený speciálně pro tenké notebooky. Jeho frekvence 1,6 GHz sice není závratná, nicméně pro většinu běžných činností, na které jsou tyto notebooky směřovány, bude stačit bez problému. V porovnání s Atomem bude výrazně výkonnější, ale za cenu vyšší spotřeby a vyzařovaného tepla.

Na výběr je také ze dvou mobilních Sempronů. Výkonnější verze 210U „tiká“ na 1,5 GHz a od Athlonu Neo se odlišuje poloviční cache. TDP přitom zůstalo na stejné úrovni. Nejúspornějším z uvedeného tria je Sempron s označením 200U, jehož pracovní frekvence má pouhý 1 GHz. Velikost cache zůstala na 256 KB, ovšem TDP se snížilo na příjemně nízkých 8 W.

Všechny procesory jsou vyráběny 65nm procesem, takže v případě přechodu na novější 45nm proces můžeme čekat nižší spotřebu nebo možnost dosažení vyšších frekvencí. Aby procesory zabíraly v tenkých noteboocích co nejméně místa, AMD je dodává v BGA pouzdře ASB1 s rozměry 27x27 mm a výškou 2,5 mm. Procesory mají implementovanou technologii PowerNow! pro snižování spotřeby a podporují instrukční sady SSE, SSE2, SSE3 a MMX.

Podle uniklých zpráv bychom se mohli během několika měsíců dočkat dvoujádrového modelu Athlon Neo, jehož spotřeba ani cena by údajně neměly příliš vzrůst.

Čipset a dvě grafiky

Čipset pro Yukon se skládá z kombinace postaršího severního můstku AMD M690E a jižního můstku SB600. AMD M690E, primárně určený primárně pro embedded trh, obsahuje integrované grafické jádro ATI Radeon Xpress 1250. Výhodou je použití moderního 55nm výrobního procesu, díky kterému má čipset velmi nízkou spotřebu. Při zapojení interního displeje přes LVDS a s nastaveným rozlišením 1400x1050 by se měla průměrná spotřeba pohybovat kolem 3 W, alespoň podle údajů AMD. Čipset tak dorovnává vyšší spotřebu procesorů a v konečném důsledku se příliš neliší od běžného Atomu s čipsetem Intel 945GSE.

Čipset pro Yukon

Z pohledu vlastností čipová sada podporuje jednu PCI Express x8 sběrnici a čtveřici PCI Express x1 rozhraní. Paměťový řadič v procesorech může obsluhovat paměti typu až DDR2 800. Co se týče integrovaného grafického jádra Radeon Xpress 1250, to podporuje DirectX 9.0, technologii ATI Avivo pro vylepšení obrazu a samozřejmě širokou škálu úsporných funkcí pro snížení spotřeby energie. Pro připojení externího monitoru jsou připraveny digitální výstupy DVI nebo HDMI včetně ochrany HDCP. Čipset zvládá i TV výstup. Z dalších vlastností je nutno zmínit až 10 USB portů, schopnost pracovat se 4 SATA zařízeními či dvěma ATA zařízeními.

Jak již bylo řečeno, v případě potřeby vyššího grafického výkonu je možno použít dedikovanou grafickou kartu, konkrétně model ATI Mobility Radeon HD 3410. Oproti integrované Radeon Xpress 1250 má přirozeně vyšší výkon, dále navíc obsahuje UVD čip pro hardwarovou akceleraci videa nebo možnost využít DisplayPort rozhraní pro připojení monitoru. Osazením diskrétní grafické karty se přirozeně zvýší energetické nároky celého řešení, nicméně předpokládaná spotřeba okolo 25W stále není nikterak hrozivá.

ATI Mobility Radeon HD 3400

Yukon je teprve začátek

První vlaštovkou přinášející platformu AMD Yukon je stylový notebook HP Pavilion dv2. K tenkému designu dv2 napomáhá mimo platformy samotné i LED podsvícení 12,1" displeje. HP se rozhodlo využít služeb diskrétní grafické karty ATI Mobility Radeon HD 3410. Do malého těla notebooku se sice nevměstnala optická mechanika, ovšem její externí varianta zvládá číst i Blu-ray disky. HP dv2 váží v základu 1,72 kg a cena by měla začínat na částce 699 dolarů. Notebook tedy splňuje přesně to, co AMD od své platformy a zařízeních na ní postavených očekávalo.

HP Pavilion dv2

Již nyní AMD dokončuje druhou mobilní platformu pro ultra přenosné notebooky, známou pod kódovým označením Congo. Oproti Yukonu přinese modernější komponenty, zejména severní můstek by si měl polepšit přechodem na verzi odvozenou z čipsetu M780G, což by znamenalo integrované grafické jádro Mobility Radeon HD 3200. U jižního můstku se předpokládá použití čipu SB710. Příchod platformy Congo je plánován v průběhu letoška.

Konkurenční Intel také nezahálí a údajně připravuje platformu CULV, jejíž cíle jsou v podstatě obdobné jako u Yukonu – poskytnout levnější komponenty pro dostupné notebooky s displeji v rozmezí 11" až 13", pro něž není Atom vhodný a normální notebookové procesory jsou naopak zbytečně drahé a výkonné. Platforma by se měla objevit zhruba v polovině letošního roku, bude tedy zajímavé sledovat, kterému řešení (AMD x Intel) dají výrobci přednost.

Zdroj: amd.com, bit-tech.net