Čipset AMD M880G - malé vítězství nad Intelem
27. 10. 2010 07:00 Rubrika: Technologie Autor: Jakub Pavlis
AMD musela fůzovat se společností ATI a stejně jen tak tak drží krok s Intelem. A ani letošní rok se pro AMD nevyvíjel úplně nejlépe, o to víc si ale slibuje pro příští rok od jednotlivých platforem pod souhrnným názvem Vision. U nich dojde zejména k omlazení procesorů, ale jedna důležitá součástka nejspíše ještě nějakou chvíli vydrží. Pojďme se podívat na čipset, který drží celou platformu pohromadě - AMD M880G.
Nejprve si krátce připomeňme, co to taková čipová sada vlastně je. Název vznikl z toho, že dříve se na základních deskách vždycky nacházely alespoň dva na sobě závislé čipy, které řídili tok dat na pamětech, obsluhovaly sběrnice, konektory a připojené periferie. Nověji byla jejich důležitou úlohou starost o výpočty grafiky pomocí integrovaných grafických čipů. Obvykle se rozdělovaly do dvou čipů, tzv. northbridge (severní můstek), který obsahoval řadič paměti a zajišťoval komunikaci procesoru s grafickým čipem přes AGP nebo PCI-Express sběrnici. Obstarával také komunikaci procesoru a southbridge. Southbridge (jižní můstek), nazývaný také I/O Controller Hub se stará o „pomalejší“ funkce základní desky, potažmo počítače, jako jsou PCI sběrnice, DMA kanál, SATA řadič, USB řadič, integrovaný zvukový kodek, případně i Ethernet nebo jednodušší RAID řadič.
AMD už před pěknými pár lety přesunula řadič paměti ze severního můstku přímo k procesoru, Intel jako první zase tamtéž odeslal grafický čip. Výsledkem je fakt, že čipovou sadu dnes tvoří jediný čip, jeho vnitřní architektura v sobě ale stále nese dědictví dvojice předchůdců. Dnes si ale máme povídat o jednom z nejpoužívanějších čipsetů mobilního dneška, navíc ho zcela jistě najdeme i příští rok ve Vision platformách, takže k němu.
Čipset M880G se poprvé objevil už loni (2009) v nejvyšší platformě Tigris od AMD, v letošním roce se v mírných modifikací objevuje v obou inovovaných platformách Nile (pro nejmobilnější notebooky) a Danube (mainstream). Platforma Nile je určena především pro procesory Athlon II Neo a Turion II Neo se sníženými frekvencemi i TDP, k tomu patří i mírně slabší integrovaná grafika, Danube má pochopitelně paletu mnohem bohatší, zahrnuje Athlony II, Turiony II a Phenomy II se dvěma, třemi i čtyřmi jádry. TDP některých z nich dosahuje až 45 W, tedy ani čipset není tak vázán nároky na energii a grafický čip je nastaven poněkud zajímavěji.
V současné době jsou čipsety vyráběny 45nm procesem, což je proti loňskému roku výhoda, ale proti Intelu pořád 13 nm schází. Nabízí podporu pro DDR3 paměti pracující na napětí 1,5 V až do rychlosti 1066 MHz, což je také znatelné zlepšení jak ve výkonu, tak spotřebě, na druhou stranu na trhu jsou k dostání paměti ještě rychlejší. Připojit k čipsetu lze až 12 USB portů specifikace 2.0, což je jistě chvályhodné, problémem pro mě spíš bude z tohoto vyplývající delší implementace USB 3.0. Výrobci totiž musí prozatím osazovat speciální USB 3.0 řadiče, což je náročné jak na prostor, kterého v notebooku není nikdy dost, tak na chlazení (součástka navíc) a hlavně je to ekonomicky nevýhodnější. Stejně naddimenzovaný je SATA-600 řadič pevných disků, šlo by jich připojit až šest, těžko však říct, kam by se v běžném notebooku vešly. Krokem kupředu je však bezesporu zvýšení datové propustnosti na 6 Gb/s. Potěší i jednoduchý RAID řadič, který své využití v některých DTR noteboocích snadno najde. Čipset může obsluhovat Wi-Fi adaptér všech standardů (a/b/g/n) i gigabitový Ethernet.
Podobně zásadní je technologie ATI PowerPlay, která se stará o power management grafických karet a zajišťuje spotřebu notebooku korelující s jeho vytížením. Zdaleka nejvíce technologií, jimiž se AMD chlubí, souvisí s grafickou kartou. Integrované čipy v obou dostupných platformách jsou prakticky tytéž, rozdílné značení pouze naznačuje jiné takty jádra a shaderů. V Danube je obsažena karta ATI Mobility Radeon HD 4250, jejíž jádro i shadery mají shodně takt 500 MHz, v Nile je logicky slabší a pomalejší čip HD 4225, který má shadery i jádro taktované na 380 MHz. Všechny ostatní vlastnosti jsou stejné – 64bitová paměťová sběrnice spoléhající na sdílení paměti se systémem (byť čistě teoreticky lze čipu přidělit až 512 MB vlastní paměti), 40 uifikovaných shaderů, podpora DirectX 10.1, zpracování digitálního 5.1 videa a podpora HDMI konektorů (stejně jako VGA a DVI). Pro uživatele také bude určitě důležitá přítomnost technologie Avivo, která se stará o hardwarové dekódování HD videa obvyklých formátů až do rozlišení 1080p, a technologie ATI Stream, která při těchto operacích rozděluje co nejvýhodněji nároky na CPU a GPU.
Čipset se samozřejmě postará i o dedikované grafické karty od AMD/ATI, které lze navíc pomocí CrossfireX spojit s obsaženým integrovaným řešením a tak levně a nenáročně ještě zvýšit grafický výkon. Ten mimochodem u integrovaného čipu HD 4250 činí v 3DMarku06 průměrně 1493 bodů a ve 3DMarku05 3423 bodů.
Čipset AMD M880G se může s cela klidným srdcem postavit své konkurenci v podobě Intelu HM55 a podobným, se kterými si ve funkcionalitě nijak nezadá a naopak v grafickém výkonu je již tradičně předčí. Takže alespoň zde jednoznačný bod k dobru pro AMD.
