AMD Ontario - pro netbooky s jediným čipem

11. 8. 2010 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

V rámci technologie Fusion přichází AMD s dalším krokem vpřed. Je jím procesor, grafické jádro a paměťový řadič v jediné součástce - prostě konkurence pro Intel Atom. Ač procesory od AMD na Intel dost ztrácí, příslibem může být zejména grafické jádro odvozené od povedené současné generace. A co vše už víme?

AMD  Ontario - pro netbooky s jediným čipem

AMD v podstatě nemá co postavit do boje o netbooky proti Atomu. Na jedné straně má opravdu úsporné, ale zcela nevýkonné řešení v podobě procesorů Geode, na druhé různé nízkonapěťové Turiony či Athlony, které ovšem potřebují ještě čipset a integrovanou grafiku a stejně odebírají energie podstatně více, než Atomy. Prostě AMD potřebuje něco přímo pro tento segment trhu.Odpověď sice na sebe nechává čekat docela dlouho, ale je tu – AMD Onterio.

Ontario je v rámci technologie Fusion takzvané APU (Accelerated Processing Unit), jindy také označované SoC (System-on-Chip), což je název spojovaný už třeba s ARM procesory. Nejde o nic objevného, prostě na jedné destičce najdete procesor,grafické jádro i paměťový řadič. Tedy pořád přesně to, co je Intel Atom. Je pravda, že při představování projektu Fusion mířilo AMD ještě dál, ke zcela integrovaným procesorům, které zvládnou všechno najednou díky vysokému počtu programovatelných jader, z tohoto hlediska je Ontario jen dalším krůčkem na ještě hodně dlouhé cestě.

Základem jsou výpočetní jádra architektury Bobcat, která budou vyráběna 40nm technologií. Vedou se debaty, která z možných továren vybavených touto technologií bude pro AMD vyrábět, prozatím se zdá že to bude tajwanská TSMC, která už teď vyrábí 40nm grafické karty ATI, ovšem možnosti jsou i v továrně Gloubalfounderies v Drážďanech, ve které má AMD podíl a dokonce křeslo ve správní radě. Oproti vlastním výrobkům, doposud jsou procesory AMD vyráběny 55nm technologií, i 45nm výrobnímu procesu Intelu je to posun k lepšímu, ovšem Intel má rozjetou výrobu 32nm procesem a začít takto produkovat i Atomy nemusí být velký problém, krom toho už umí laboratorně vyrábět i 22nm čipy.

Jádra Bobcat jsou opět postaveny na systému X86-64 a budou zvládat virtualizaci i rozšířené instrukční sady SSE, SSE2 i SSE3. Budou pouze jednovláknové, ale Hyper-Threading nenabízí ani konkurence. Naopak výhodou může být out-of-order execution, tedy provádění výpočtů mimo pořadí, což může v určitých případech práci výrazně urychlit. Navíc to Atom neumí. Dalším pozitivem Bobcatu je i široká škálovatelnost spotřeby, nejvýkonnější modely se dvěma jádry a grafickým procesorem by měly sice spotřebovat 18 W (například Atom D510 si vystačí se 13 W), ale v nejméně náročných aplikacích budou zvládat pracovat již od 1 W, nabízí se tedy nasazení i do velmi malých systémů.

Pracovní frekvence, velikosti vyrovnávacích pamětí a podobné konkrétní údaje zatím známy nejsou, presto už lze na netu nalézt první benchmark některého z prototypů tohoto procesoru (na hardware-infos.com). Bohužel se jedná o cloudový benchmark BOINC, který není příliš používaný a navíc zkoumá jen určité variace výkonu, kupříkladu vůbec nepoužívá žádné SSE příkazy. Ve srovnání ovšem překonává Intel Atom zhruba o 40% ve výpočtech s pevnou i pohyblivou řádovou čárkou.

Grafické jádro má vycházet z jádra ATI pro Mobility Radeony 5000 a bude podporovat DirectX 11, což vypadá na fakt, který by mohl trhem pohnout celkem podstatně. O konkrétním výkonu či specifikacích můžeme pouze diskutovat, každopádně by měl bez obtíží stačit na přehrávání HD filmů a i Blu-ray videa stejně jako digitálně zpracovávat až 7.1 prostorový zvuk. Výkon ve 3D je úplnou neznámou, každopádně by to ale nemusel být v rámci kategorie nijaký propadák i proto, že i když paměť bude pouze sdílená, integrovaný paměťový řadič bude podporovat i DDR3 paměti, což by kartě mohlo vyhovovat. Otázkou je, nakolik budou výrobci ochotni takovéto paměti do levných netbooků montovat.

Poslední otázkou, kterou lze ještě zodpovědět, je dostupnost. Jak je vidět z uniklých benchmarků, prototypy čipu už existují a fungují. Výrobu AMD ohlásilo na konec 3. čtvrtletí letošního roku, tedy nejspíše v září. Určitý čas si vyžádá zaběhnutí výroby, vytvoření dostatečných zásob i konstrukce a výroba u jednotlivých producentů netbooků. Fyzická přítomnost na trhu se očekává v 1. čtvrtletí roku 2011.

NA první pohled vypadají APU Ontario od AMD více než nadějně. Výpočetně by se měli konkurenci nejméně vyrovnat a velkou zbraní v boji o uživatele se, doufejme, stane grafické jádro. Navíc AMD by nějaký obchodní trhák potřebovalo jako sůl, jak pro svou pověst, tak kvůli ekonomickým výsledkům. Já tomuto projektu přeji jen to nejlepší.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: