AMD Hybrid CrossFire X - za vyšším výkonem
14. 9. 2011 07:00 Rubrika: Technologie Autor: Jakub Pavlis
U notebooků nelze mluvit o snadném zvyšování grafického výkonu přidáváním dalších čipů či karet, ale nejednoho z nás zajímá, jak si zároveň užívat vysokého výkonu pro hry a přitom dokázat být se svým lehoučkým notebookem po dlouhé hodiny mobilní. Odpovědí jsou přepínatelné kombinace integrovaných a dedikovaných grafik. Trh válcuje NVIDIA se svou technologií Optimus, ale co na to konkurence?
Hybrid CrossFire X podle mě není marketingově příliš zdařilá značka pro tak citlivou technologii, které určitě několik dalších let bude významně ovlivňovat rozhodování zákazníků při výběru notebooku. Je dlouhá, složitá a značka CrossFire nemá u zákazníků ani zdaleka takovou oblibu jako srovnatelná SLI od NVIDIA. Navíc označuje (sice logicky) především propojování grafických karet ve výkonných desktopech, takže notebookovému zákazníkovi nemusí „vonět“ ani z tohoto důvodu. Ale i kdyby se jmenovala ještě dvakrát hůř, záleží hlavně na tom, co technologie dovede. A v tuhle chvíli nabízí AMD něco velice zajímavého.
Počátkem léta AMD představilo velice přitažlivý integrovaný grafický čip Radeon HD 6620G, který například v 3DMarku 06 poráží integrovaného vládce, Intel HD3000, o více než 1100 bodů, tedy téměř o čtvrtinu. Tato karta má 400 jader taktovaných na frekvenci 444 MHz, podporuje DirectX 11 a je vyráběna 32nm procesem. Více o ní můžete najít zde. Karta má ambice rozpohybovat i současné hry při HD ready rozlišení (1366 x 768 pixelů) minimálně na střední detaily. Její hlavní brzdou jsou samozřejmě paměti sdílené přes PCI-Express (x8) sběrnici, s vlastní pamětí by určitě bylo bodové skóre o pěkných pár desítek procent vyšší. Jen pro ilustraci, ve hře Dirt 3 (2011) zobrazí karta při středních detailech kolem 40 fps (u vysokých kolem 27 fps, což již příliš luxusní), u Fifa 11 (2010) dokonce 96 fps a při vysokých detailech stále ještě krásných 60 fps.
A proč se rozepisuji ve článku o technologii propojení a přepínání grafických karet zrovna o téhle jediné? Je to jednoduché, jde o nejpokročilejší firemní řešení, dost významně poráží nejvážnějšího soupeře a navíc nijak nerezignuje na spotřebu, jde stále o součást procesoru (APU) osmičkové řady, který má TDP obvykle 45 W, v nejslabší variantě (4 jádra, 1,5 GHz, 4 MB L3 cache) dokonce jen 35 W. Zdroj notebooku tedy bude při použití těchto APU mít poměrně vysokou rezervu a nebude tedy problémem přidat další grafickou kartu, která půjde „uživit“ i uchladit, používat se bude jen v okamžicích potřeby (což také zvedá její celkovou životnost) a přitom pozvedne výkon notebooku o řádově desítky procent. Obvyklý zisk při spojení dvou totožných grafických čipů se uvádí kolem 70% (tzn. 1,7násobek původního výkonu), ale v některých aplikacích lze získat i více než dvojnásobek. Navíc není nikde psáno, že v budoucnu nepůjde použít kartu silnější.
V současnosti AMD doporučuje propojovat integrované čipy pouze s omezeným počtem karet pocházejícím ze stejné generace – totiž kartami AMD Radeon HD 5450, 5550, 5570 a 5670 při použití čipsetů AMD 880G a 890GX, které jsou dnes standardem firemní nabídky. Důležité je uvědomovat si, ze Hybrid režim znamená, že pracují obě karty naráz, tedy i se slabší a levnější AMD kartou můžete získat stejný výkon jako s kartou NVIDIA připojené k notebooku pomocí technologie Optimus (nebo u AMD/ATI s technologií PowerXpress, která se neprosadila zdaleka tolik), která všechny výpočty převede na dedikovanou kartu a integrovaná vypočtená data pouze zobrazuje na monitor. U Hybrid CrossFire počítá i jádro integrované karty.
Další výhodou je rozšíření možností technologie SurroundView, tedy zobrazování na více monitorů, kde kromě zvýšeného výkonu můžete použít také více grafických portů (HDMI nebo DVI-D, případně DispleyPort). Tato výhoda ale bude především platná majitelům business notebooků, protože výrobci budou zdvojovat porty u svých přenosných počítačů pouze výjimečně, tato možnost zůstane vyhrazena notebookům s dokovací stanicí.
Myšlenka propojení integrované a dedikované grafické karty není rozhodně nijak nová, uživatelé i výrobci o ní sní už od doby, kdy se objevily první generace přepínacích technologií jako Optimus a PowerXpress. AMD má vhodnou integrovanou kartu i vyzkoušenou technologii, navíc se jí tento logický krok povedl jako první. NVIDIA ovšem jistě nezaspí příliš dlouho a tak zůstává velkou otázkou, jak dovede AMD jeden ze svých nemnohých technologických náskoků do praxe a jak se promítne na tržbách. Přeji AMD to nejlepší, ale po předchozích zkušenostech s jejím marketingem i kvůli situaci na trhu jí zas tak velké šance nedávám.