NVIDIA GeForce GTX580M - náskok je třeba udržovat
29. 6. 2011 07:00 Rubrika: Technologie Autor: Jakub Pavlis
NVIDIA už se nějakou dobu pyšní nejvýkonnějším grafickým řešením na trhu, dosud ho představovala karta GeForce GTX485M. NVIDIA ovšem o své prvenství přijít nechce, proto vydala novou číselnou generaci ještě dříve, než konkurence stihla reagovat na ''čtyřstovkouvou'' řadu. Co nové řešení přináší?
Koruna krále střelců, v našem případě spíše benchmarků, je marketingově skvěle prodejná záležitost, zejména když prodáváte technologie a ne jen megahertzy a gigaflopy. GeForce GTX 580M je tedy na vrcholu žebříčku a přitom i o level nižší karty lze nabízet s technologiemi, které má i ona – CUDA, SLI, Verde ovladače... je toho dost. Jakou cestu ale urazili návrháři NVIDIA od nedávno uvedené GeForce GTX485M?
Výkon se samozřejmě zvedl, ovšem spíše než o nový výrobek se jedná o velice rozsáhlou optimalizaci předchůdce. Téměř všechny hardwarové specifikace zůstaly zachovány a hýbalo se na první pohled jen oněmi příslovečnými megahertzy a gigaflopy. Přitom ale zůstala stejná hodnota TDP, což je na celé věci asi nejdůležitější. A také se už objevilo první praktické nasazení, což je u takto výkonných a drahých kartách vždy zajímavé. Implementaci ovšem zatím vyhlásila jen jediný výrobce, navíc trochu exotický. GeForce GTX580M totiž najdeme v noteboocích firmy Alienware. Pokud vám to mnoho neříká, vězte, že se jedná o poměrně slavného výrobce čistě herních počítačů, který dbá stejnou měrou na design jako na výkon – takže notebooky i desktopy připomínají spíše vesmírné koráby, koneckonců udělejte si podle obrázků představu sami. Dnes je dříve malá a specializovaná nezávislá firma pod křídly giganta Dellu, ovšem svůj jasný rukopis si zachovali i v rámci začlenění do širokého portfólia tohoto výrobce, stejně jako vlastní firemní identitu, webové stránky atd.
Notebook Alienware M18x obsahuje hned dvě karty GeForce GTX580M ve SLI zapojení.
Nyní již k samotným technickým specifikacím. Jádro karty GeForce GTX580M se jmenuje GF114 a jde o výkonově a tepelně optimalizovanou jednotku z předchůdce. Výrobní proces zůstal na 40 nm stejně jako celkové TDP, které je stále určeno na rovných 100 W. Údaj se týká celého MXM modulu, takže jsou započteny i paměti. Při posunu výkonu mě jen napadá, co by se stalo, kdyby u NVIDIA měli možnost vyrábět jako Intel – tedy 32 nebo do budoucna dokonce 22nm procesem. Protože zásadní údaje se nijak nezměnily, je třeba se soustředit na poměr výkonu ku tepelnému Wattu.
Zásadní výhodou je také upravené řízení spotřeby. Jako všechny karty NVIDIA podporuje i tato technologii Optimus, takže je výhodné nechat aktivovanou i integrované grafické jádro v procesoru a tuto kartu používat pouze když je potřeba. Někteří výrobci pro ultimátní výkon ovšem raději použijí čistě jen supervýkonnou kartu, ta je tedy alespoň při nízkém vytížení schopna snížení taktů na 50 MHz v jádře a 100 MHz u shaderů při 2D nasazení (především přehrávání filmů a běžná kancelářská práce nebo web) a 200 a 400 MHz (jádro a shadery) v nenáročném 3D (hardwarová akcelerace prostředí Windows Aero, starší hry apod.).
V procesoru grafické karty se stále nachází 384 jader, ovšem jejich frekvence byla zvýšena o 45 MHz na celkových 620 MHz. A protože nejde jen o vyladění starého kousku, ale nový návrh jádra, věřím, že odvážný „overclocker“ by ještě pár MHZ při výborném chlazení mohl získat. Zrychlily i shadery, oproti 1150 MHZ u „čtyřstovky“ mají plných 1240 MHz, čili dalších 90 MHz k dobru. Ostatní údaje zůstaly stejné jako u předchůdce, mohu tedy prakticky zacitovat z našeho výše uvedeného článku o NVIDIA GTX 485M. Jádra obsahují 48 shaderů a po 8 texturovacích a SF jednotkách. Jsou superskalární, dovedou tedy během jednoho hodinového cyklu vykonat více než jednu instrukci a tím dochází k další paralelizaci výpočtů, z čehož mohou těžit i negrafické aplikace založené na technologiích CUDA, OpenCL nebo DirectCompute 2.1. Paměťová sběrnice má šířku 256 bitů a rychlost pamětí dosahuje 1500 MHz u GDDR5 modulů. Šíře pásma je tedy až teoretických 96 GB/s. Maximální kapacita paměti jsou 2 GB. Pro úplnost dodávám, že karta podporuje nejnovější zobrazovací standardy, které se ovšem od předminulé generace nezměnily, mluvíme tedy o DirectX 11 a Shader Model 5.0.
Dále se podíváme na výkon karty v benchmarkových testech a ve hrách. Musím připomenout, že na konkrétní výsledky má vliv i výkon ostatních součástí počítače, zejména procesoru. V závorce uvedeme hodnoty pro předchůdce ( NVIDIA GeForce GTX 485M).
Podle nezávislého serveru notebookcheck.com dosáhne karta NVIDIA GeForce GTX 580M v testu 3DMark06 na průměrných 21 118 (19 456) bodů, v 3DMark Vantage 13 315 (12 199) bodů. Starším testům nebyla podrobena.
Protože se jedná o úplnou novinku, jsou zatím k dispozici údaje pouze ze dvou her, obě v nastavení ultra (nastavení s nejvyššími detaily a rozlišením):
Dirt 3 (2011) – 43 (nehodnoceno) fps
Mafia II (2010) – 57 (59) fps
Zatímco syntetické benchmarky dopadly lépe pro novinku, horší výsledek u hry Mafia 2 přikládám především neodladěným ovladačům, důvodů může být samozřejmě více.
Pozn.: jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps.
Stejně jako u předchůdce má karta bohatou výbavu technologiemi na zpracování multimédií, resp. Videa a zvuku - je podporován Bitstream přenos zvukových dat pro HD Audio (Blu-ray) a také Dolby True HD a DTS-HD. K dekódování HD videa je používána technologie PureVideo HD (VP 4), která zvládá zpracovat kodeky MPEG -1, -2, -4 (vč. Part 2 ASP – Divx a Xvid), VC-1/WMv9 a H.264, čímž výrazně ulevuje procesoru při přehrávání videí. Naráz mohou být dekódovány hned dva proudy dat o náročnosti 1080i.
Nechybí ani 3D Vision technologie pro sledování 2D filmů nebo hraní 3D her jak na displeji notebooku, tak externím. Pro tento účel je samozřejmě nutná podpora HDMI 1.4a, která nechybí. Pro dokonalejší prožitek z her, hlavně z modelování chování předmětů je tu také PhysX.
Karta zvládá produkovat signál pro externí displeje do rozlišení 2560 x 1600 (přes Dual-link DVI nebo DisplayPort) digitálně a pro analogové VGA až do 2048 x 1536 pixelů.
Nejvýkonnější karta dneška není zrovna revoluční, ale zase o kousek posunula výkon, aniž by měla větší energetické nároky, což lze rozhodně považovat za docela dobrou cestu, stejně jako schopnost řídit svojí spotřebu podle vytížení, i když i tato technologie by se měla co nejrychleji ubírat směrem k větší dynamice, jako je tomu u CPU. A ani celkově větší střídmost by nevadily, vždyť TDP jediné součástky je na úrovni kompletního slušného multimediálního notebooku, i proto se s těmito kartami setkáme jen v několika málo modelech, což je přece škoda i pro výrobce, větší prodané objemy znamenají nižší fixní náklady a větší výdělky. A musím říci, že se už dnes těším na odpověď od AMD, bude-li tedy v bližší době jaká.
