Procesory AMD řady C - úsporně pro mobilní nasazení
30. 11. 2011 07:00 Rubrika: Technologie Autor: Jakub Pavlis
Pro malé a mobilní přístroje nabízí AMD procesory řady C, jednoho z přímých konkurentů Intel Atomu. Jsou ekonomické, nenáročné na spotřebu a nabízí zajímavý grafický výkon. V současnosti jsou v nabídce tři modely, které umožňují výběr z jedno i dvoujádrového řešení, navíc i s pokročilou technologií Turbo Core.
Intel Atom v podstatě vládne segmentu lehkých mobilních přístrojů, netbooků a najdeme ho i mezi subnotebooky či tablety. Ovšem monopolní situace na trhu vždy znamená pro uživatele jen to nejhorší – vysoké ceny a malou míru inovace. Často se spekuluje nad tím, že Intel si AMD v podstatě pěstuje jen proto, aby ho nikdo nenařkl z monopolního chování, a je pravda, že AMD jeho prodeje nijak zvlášť neohrožuje a rychlost jeho invence také není závratná. Ale přeci jen to konkurence je.
Různým modelům Intelu Atom se z řady C mohou za AMD postavit tři APU, tedy Akcelerované Výpočetní Jednotky, které kromě samotného procesoru obsahují i paměťový řadič a grafické jádro na jediném čipu (SoC – systém on Chip). Je to jednojádrové APU C-30 s taktem 1,2 GHz, 512 kB L2 cache a grafickým řešením Radeon. Druhou dvojici v řadě C tvoří dvoujádrové C-50 a C-60. Jsou založeny na témže jádru jako C-30, ale mají sníženou frekvenci na 1,0 GHz, což udrželo jejich TDP na stejné úrovni, jako má C-30, tedy na 9 W. Jednoduchým výpočtem nám také vyjde 1 MB L2 cache, ovšem dělené po 512 kB na jádro. Všechny APU mají i stejný paměťový řadič, který jim dovolí využívat DDR3-1066 paměti. Celkem lze použít 2 GB, ovšem pouze v jednokanálovém zapojení.
Jistě jste si všimli i faktu, že specifikace C-50 a C-60 jsou stejné, v čem je tedy rozdíl? V použité technologii Turbo Core, která je už podle názvu analogická technologii Turbo Boost od Intelu. Umožňuje APU C-60 zvýšit frekvenci výpočetního jádra o 33% (na 1,33 GHz) a také frekvenci jádra grafického, a to dokonce o 43% (až 400 MHz). V absolutních číslech to sice není tolik 330 MHz u procesoru) ale vzhledem k celkovému výkonu je tato funkce k nezaplacení, zejména v graficky náročnějších situacích.
Kódový název výpočetních jader je Ontario. Podporuje standardní instrukční sady x86, SSE /2/3/4a a AMD64 (64bitové rozšíření instrukčních sad), dále technologie NX bit (části paměti jsou chápány jako nespustitelné = ochrana proti některým typům malware), PowerNow! (šetřící technologie ovlivňující frekvenci a napětí v procesoru) a virtualizační AMD-V. Ontaria jsou stejně jako celé APU vyráběna 40nm procesem, což je také největší překážka k výraznějšímu překonání Intelu Atom. Za současné situace je totiž APU C-50 výkonově mezi jednojádrovým Intelem Atom N455 (1,6 GHz) a dvoujádrovým N550 (1,5 GHz). Pokud by se tatáž architektura vyráběla stejně jako u Intelu 32nm procesem, snížila by se ještě mírně spotřeba a přitom by jádra bylo možno taktovat o několik desítek až stovek MHz více, takže by AMD bylo jednoznačně lepší volbou, takto je výsledek spíše nerozhodný.
V APU jsou použita integrovaná grafická řešení Radeon 6250 (Wrestler, C-30 a C-50) a Radeon 6290 (Zacate, C-60). Jediný rozdíl mezi nimi je implementace Turbo Core technologie, který Radeonu 6290 umožňuje zvýšit svou frekvenci z 276 na 400 MHz, Radeon 6250 má základní frekveneci 280 MHz. V čipu se nachází 80 unifikovaných a plně programovatelných shaderů (vertex, pixel, geometry), 8 texturovacích jednotek a 4 renderovací jednotky (ROP). Založena jsou na starším dedikovaném jádru z ATI Mobility Radeonu HD 4530 z roku 2009 (jádro RV710). Samozřejmě jsou výrazně inovovaná, podporují DirectX 11, Shader model 5.0 a obsahují videodekodér UVD 3, který umožňuje bez obtíží sledovat HD video (MPEG-2, H.264, VC-1) včetně Blu-ray. Výkon ve 2D je tedy naprosto perfektní, ve 3D už to ovšem skřípe zejména kvůli nízkým frekvencím a slabému výpočetnímu výkonu procesoru, lze tedy hrát jen nenáročné nebo staré hry (Half Life 2 na střední detaily). Od netbooku, kam je procesor určen, se však o mnoho více neočekává.
APU řady C od AMD jsou jistě zajímavé produkty, které se mohou bez obav postavit Intelu s jeho Atomem, v tabletech zase některým ARM procesorům, jejich největší slabinou je 40nm výrobní proces, protože při použití procesu srovnatelného s Intelem by nejspíše byly první volbou pro celou řadu výrobců tabletů nebo netbooků. Trochu více konkurence by trhu jen prospělo. Ovšem Intel si umí, zejména marketingově, svůj podíl na trhu pohlídat a AMD bude se svými, byť dobře vymyšlenými APU, opět jen paběrkovat. Přesto těmto APU přeji co největší úspěch.
