Čtečky elektronických knih - jak je to v teorii a v praxi

3. 8. 2011 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: František Doupal

Díky poklesu cen se elektronické knihy stávají běžnou součástí života stále většího počtu uživatelů. Pro velké množství uživatelů se však stále zároveň jedná o velkou neznámou opředenou mnoha mýty. Co to taková elektronická knížka vlastně je? Co umí? Jak se s ní pracuje? V čem je jiná oproti dnes stále populárnějším tabletům?

Trh s (hardwarovými) čtečkami elektronických knih se začal vyvíjet teprve nedávno, pouhých několik let zpátky. V té době bylo však komerčně dostupných jen několik málo zařízení (pro jejich spočítání by nám stačily snad i prsty jedné ruky) a jejich ceny se v některých případech šplhaly do astronomických výšin. Postupem času se jejich nabídka rozšiřovala a s tím přišlo také pozvolné snižování cen. V dnešní době je možné i v České republice vybírat z několika desítek přístrojů s cenami začínajícími mezi třemi až čtyřmi tisíci korun.

Klíčovou činností každé knihy by mělo být samozřejmě čtení. To je u elektronických knih realizováno prostřednictvím speciálních displejů, kterým se říká také E-Ink (elektronický inkoust). Snahou inženýrů bylo u této technologie co nejlépe napodobit skutečný reálný papír tištěné knihy. A nutno podotknout, že se jim to opravdu podařilo velmi dobře. Displeje založené na bázi elektronického inkoustu se totiž mohou pochlubit skvělou čitelností na přímém slunci, širokými pozorovacími úhly a také velmi nízkou spotřebou elektrické energie (displej energii odebírá pouze při překreslování svého obsahu, pak již vůbec nic). I díky tomu se může výdrž čteček v závislosti na dalších okolnostech pohybovat až v rozmezí několika týdnů provozu.

Abychom však byli objektivní, musíme dodat také několik méně příjemných vlastností E-Ink displejů. Začněme třeba nižší odezvou, kdy překreslení obsahu displeje trvá o něco déle než např. u LCD. V případě průměrných elektronických knih se jedná o zhruba jednu vteřinu v závislosti na tom, co je na displeji zobrazeno (překreslení PDF souboru bude trvat déle než překreslení holého textu apod.). Další méně příjemnou vlastností (protože mluvíme o elektronickém inkoustu, nepovažuji ji ani tak za nevýhodu) je to, že ke čtení potřebujete zdroj světla, protože sám displej není nijak osvětlen (řešení však existují - k některým přístrojům lze např. dokoupit lampičku s LED diodou do USB portu).

Současná generace E-Ink displejů není barevná, dokáže zobrazit pouze odstíny šedé barvy. Na barevné verzi elektronického inkoustu se však již pracuje, takže i na tomto poli dojde k nápravě.

Více se můžete dozvědět ve článku Elektronický inkoust - papír v novém.

Některé čtečky disponují také E-Ink displejem s dotykovou vrstvou. Takovéto přístroje (asi nejlepším příkladem jsou čtečky značky Sony) nabízejí lepší ovládání některých funkcí (např. práci s poznámkami), pro běžné používání však dotykový displej rozhodně není nutností, jedná se spíše o takovou pěknou „cool“ záležitost.

Další nadstandardní součástí některých přístrojů může být hardwarová QWERTY klávesnice pod displejem. Ta pak slouží např. pro rychlejší vyhledávání v textu, zapisování poznámek, zadávání adres v internetovém prohlížeči apod. Klávesnice může být v některých případech stejně jako dotykový displej velmi užitečná, ani ta však rozhodně není pro samotné čtení tím nejpodstatnějším.

Většina dnešních čteček disponuje displejem o velikosti pět nebo šest palců, výjimkou ale nejsou ani přístroje s displejem o velikosti 10 palců. I podle počtu nabízených přístrojů se jako ideální kompromis jeví úhlopříčka šest palců, která je již pro čtení zcela dostatečná, navíc ale umožňuje zachovat příjemné celkové rozměry a hmotnost přístroje. Větší úhlopříčka se však hodí např. pro práci s PDF soubory, které většinou nejsou optimalizovány pro zobrazení na malém prostoru. Při výběru čtečky se tak vždy vyplatí si předem dobře promyslet, s jakými materiály má uživatel v plánu pracovat.

Další oblastí, kde se čtečky mohou docela výrazně lišit, je podpora zobrazovaných formátů. Tu se opět vyplatí před koupí přístroje dobře prostudovat a vyhnout se tak budoucímu zklamání.

Většina elektronických knih nabídne dobře zpracovanou práci s poznámkami a záložkami, což je důležitá součást komfortu při čtení. Uživatel má většinou možnost si do textu libovolně přidávat záložky, aby se pak mohl rychle vrátit zpět k vybrané pasáži, a také si k danému místu připsat své dojmy a myšlenky. V případě čteček Amazon Kindle např. nechybí ani možnost vybrané pasáže knih pohodlně sdílet prostřednictvím Facebooku a Twitteru nebo si nechat zvýraznit pasáže dané knihy, na které nejčastěji upozorňovali ostatní čtenáři.

Velké množství čteček kromě samotného čtení nabízí také nejrůznějších doplňkové funkce typu internetového prohlížeče, hudebního přehrávače, her, kalkulačky, prohlížeče fotografií, poznámkového bloku apod. V těchto případech je však nutné počítat s tím, že většinou jsou tyto funkce velmi jednoduché a nabízejí pouze základní vlastnosti.

Všechny dnešní čtečky disponují USB konektorem pro připojení k počítači, který bude většinou sloužit jako centrum pro nahrávání knih a dalších materiálů do paměti přístroje. Stále rozšířenější záležitostí je však i Wi-Fi připojení a dokonce i 3G modem. Většině uživatelů bude zcela jistě stačit připojení přes USB, možnosti bezdrátové konektivity ale zcela jistě také mohou přijít vhod (např. Amazon Kindle takto umožňuje prostřednictvím svých čteček surfovat na internetu po celém světě).

Paměť dnešních čteček se ve většině případů pohybuje v řádech několika GB, což je pro běžné elektronické knihy, jejichž velikost se většinou pohybuje na úrovni maximálně jednotek MB, zcela dostatečné. Některé přístroje navíc umožňují paměť rozšířit prostřednictvím paměťových karet.

Čtečky elektronických knih disponují skutečně velmi dobrou výdrží, za což vděčí zejména úspornému displeji i nepříliš výkonné elektronice uvnitř. Běžně udávaná výdrž se pohybuje u většiny přístrojů v řádech několika týdnů. Zde pak již záleží, jakým způsobem je přístroj dále využíván, jak často se připojuje k počítači (ze kterého se baterie také dobíjí) apod. Modely, u kterých se aktivně využívá bezdrátové konektivita, na tom samozřejmě budou o něco hůř.

Uživatelské zkušenosti se čtečkou Amazon Kindle 3 Wi-Fi

Protože se mi naskytla možnost jednu z dnes běžně prodávaných čteček používat, podělím se s Vámi také o několik svých praktických zkušeností a postřehů.

Amazon Kindle 3 Wi-Fi je velmi tenký přístroj se šestipalcovým displejem a QWERTY klávesnicí, který je možné pořídit za velmi příjemnou cenu. I přes svou cenu jej mnozí uživatelé i recenzenti dokonce považují za vůbec nejlepší dnes dostupnou čtečku, za což může celá řada jeho vlastností (kde je vidět, že se rozhodně nejedná o první generaci přístroje, díky čemuž se výrobce nedopouští žádných výraznějších chyb ani ústupků) jako je intuitivní ovládání, dobrá výdrž, rychlé reakce přístroje a zejména špičkový displej.

Malé rozměry i nízká hmotnost hrají roli také v tom, že knihu si můžete vzít téměř všude s sebou a mít tak při sobě navíc dostatek čtiva na dlouhé měsíce. Pokud dokoupíte i nějaké pouzdro, čtečce navíc nehrozí ani žádné nebezpečí. Problémem navíc není ani čtení např. ve veřejné dopravě nebo na jiných místech, kde by se člověku např. notebook nechtělo používat. Čtečku si do ruky člověk vezme i v případech, kdy ví, že má např. jen několik minut času – jedním stiskem ji člověk zapne, druhým vypne, a nic nemusí řešit. I to při každodenním používání hraje svou roli.

Právě displej bude asi u většiny uživatelů důvodem k pořízení elektronické čtečky a stejně tak tomu bylo i v mém případě. Z praktických zkušeností mohu potvrdit, že displej je kromě tmy a šera vždy skvěle čitelný, a to i na přímém slunci. V této kategorii zkrátka nemá E-Ink konkurenci, ani notebook s matným displejem a podsvícením se mu nemůže zdaleka vyrovnat (opět mohu potvrdit z vlastní zkušenosti). Absence barev mi nevadí, u knížek grafiku většinou nepotřebuji a u dalšího materiálu většinou stejně stačí zobrazení v odstínech šedi.

Samotné čtení je nejen díky displeji, ale také díky dobré podpoře češtiny a mnoha formátů také na jedničku. Čtečka si u každé otevřené knihy pamatuje, kde jste skončili, umožňuje si podtrhnout pasáže, které vás zaujmou, umožňuje přidávat komentáře, nabízí vyhledávání v textu. To vše při čtení přijde často velmi vhod, což si člověk nejlépe uvědomí, když po nějaké době používání vezme do ruky klasickou tištěnou knihu.

Jako nevýhoda je často zmiňována absence formátu ePUB, což v drtivé většině případů znemožňuje nákup a čtení legálně zakoupených knih v českých internetových obchodech. Osobně si však vystačím se čtením volně dostupných knih a převedených internetových stránek, takže tento problém nijak nepociťuji. Osobně nejčastěji používám formáty MOBI a běžné txt, které jsou při čtení zcela bezproblémové. Čtečka nativně podporuje také zobrazování souborů ve formátu PDF, u kterých však více než kde jinde záleží na jejich podobě. V některých případech je vše skvěle čitelné, v některých případech není čtení téměř možné.

Dobrým pomocníkem při úpravách textů se může stát např. program Calibre. Ten umožňuje převádět texty do různých formátů, spravovat kolekci knih a řadu dalšího.

Při čtení často přijde vhod i nenápadné tlačítko s možností rychlé změny přetočení displeje, velikosti písma, řádkování nebo typu fontu. Texty v anglickém jazyce si je možné dokonce nechat předčítat. Velkou výhodou je také vestavěný výkladový slovník. Ten je v základu sice v anglické verzi, při troše hledání na internetu lze ale najít i slovníky v českém jazyce. Totéž platí i o prostředí přístroje - to je sice standardně anglické, i v tomto případě je však možné najít způsob, jak vše napravit do našeho rodného jazyka (toto se však již provádí na vlastní riziko). Ovládání čtečky ale zvládne každý i s minimální znalostí angličtiny.

Vestavěný internetový prohlížeč, Wi-Fi, ani možnost přímého zasílání obsahu do přístroje prostřednictvím přidělené e-mailové adresy příliš často nevyužívám. Opět jsou to ale příjemné vlastnosti, které se mohou hodit. Na přímém zasílání obsahu do paměti přístroje jsou založeny dnes stále častěji se objevující služby nejčastěji zpravodajských informačních portálů, které takto rozesílají aktuální zprávy zaregistrovaným čtenářům. Ti pak mohou „bez hnutí prstu“ číst vždy nejnovější aktuality. Prostřednictvím e-mailu lze na přístroj např. i odesílat obrázky, dokumenty a další materiály, které se před doručením do přístroje patřičně automaticky převedou do potřebné podoby. Zatím jsem nevyužil ani možnost přímého nákupu knih z nabídky společnosti Amazon.

Paměť přístroje (3,3 GB), ani výdrž baterie (která se opravdu pohybuje až v řádech týdnů) mě rozhodně nijak neomezují.

Jaké by tedy bylo mé hodnocení čtečky po zhruba půl roce používání? Velmi dobré. Jedná se o skvělý přístroj, který si zamiluje každý fanoušek literatury a čtení obecně. Z mého pohledu se nevýhody hledají jen velmi těžko. Díky velkému množství dnes dostupných čteček si však vybere opravdu každý, takže pokud někomu vadí některé ze specifických vlastností čteček Amazon, nic není ztraceno.

Čtečky elektronických knih versus tablety

Ačkoli mohou v mnoha případech tyto přístroje působit velmi podobně (a v některých ohledech tomu tak skutečně může být), je nutné mezi nimi rozlišovat.

Ačkoli jsme si řekli, že i čtečky mohou nabízet některé doplňkové funkce, jako je prohlížení internetu nebo hudební přehrávač, vždy je jejich primárním zacílením čtení. Tomu je přizpůsobeno vše – displej, hardware, tvar, baterie apod. Tablety jsou mnohem univerzálnější přístroje, které sice rovněž nabízejí možnosti čtení elektronických knih (často velmi propracované a na funkční úrovni i srovnatelné se specializovanými přístroji), ale při samotném čtení nenabídnou takový komfort. A to zejména kvůli použití LCD, které nejsou pro dlouhodobé čtení zdaleka tak vhodné a mnohem kratší výdrži baterie, která se pohybuje i u těch nejlepších maximálně okolo deseti hodin. Barevný displej má však i své nepopiratelné výhody např. při čtení komiksů nebo nejrůznějších magazínů. LCD navíc nepotřebuje žádný zdroj světla, svítí sám o sobě. Tablety jsou v drtivé většině případů také větší a těžší, a proto se nedrží zdaleka tak dobře v ruce. Čtečku bez problémů můžete používat i v jedné ruce, což se o tabletu říct nedá. Vše má zkrátka své pro a proti.

V poslední době se na trhu stále častěji vyskytují také přístroje, které „se snaží“ kombinovat vlastnosti obou kategorií. Jsou nazývány jako čtečky elektronických knih (čemuž odpovídá také výbava a nízká cena), jsou ale vybaveny běžným barevným LCD. V některých případech se může jednat o zajímavé přístroje (např. i s operačním systémem Android), vždy je však opět nutné počítat s danými negativy takovéto sestavy – tedy s nízkou výdrží baterie a hůře čitelným (i když barevným) displejem. Osobně bych tyto přístroje příliš neoznačoval jako čtečky elektronických knih, ale spíše jako univerzální multimediální přístroje.

Pokud je však čtení prioritou a hlavní zamýšlenou činností, bude volba čtečky v drtivé většině případů nejlepší. Při čtení totiž nemohou dnes běžně používané klasické barevné displeje E-Ink displejům konkurovat.

Čtečka vs. papírová kniha

Toto srovnání je velmi ožehavé a vždy bude do značné míry subjektivní. Dovolím se ale tvrdit, že při srovnání plus / mínus by čtečka vyhrála. Ne na všechno se ale lze takto dívat.

Pokud ponecháme stranou samotnou čitelnost, která je zhruba srovnatelná a vždy bude záležet jak na konkrétním nastavení čtečky, ale i použitému papíru (jinak se čte z lesklého a jinak z matného), velikosti písma, okolním osvětlení apod. Mnoho uživatelů také u knih oceňuje jejich vůni, možnost ji jednoduše půjčit dál nebo prodat dál, jejich grafické ztvárnění apod. U knihy také až tak nevadí, pokud ji někde zapomenete nebo pokud se polije, spadne do vody apod. Z elektronických knih si také nikdy nesestavíte krásnou knihovnu v ložnici či obývacím pokoji. Inu, zcela jistě nemálo plusů, které ocení zejména milovníci tradic a klasiky.

Výhod elektronických knih je ale také spousta. Za prvé to budou určitě kompaktní rozměry a hmotnost, dále možnost mít u sebe v jeden moment desítky knih a dalších textů, vestavěné slovníky, funkce pro vyhledávání, možnost dopisovat poznámky a synchronizovat je s ostatními, možnost nákupu knih přímo z přístroje apod. A to jsme zatím nepočítali ony výše zmiňované doplňkové funkce, jako je MP3 přehrávač, internetový prohlížeč, kalkulačka apod. Ty se také mohou v řadě situací hodit k nezaplacení.

V této oblasti bychom ale mohli pokračovat ještě dlouho, zde jsem se pokusil nastínit jen to nejpodstatnější. Každý by jistě podle svých vlastních zkušeností dokázal vyjmenovat i řadu dalších výhod / nevýhod obou řešení.

Závěr

Čtečky elektronických knih jsou relativně úzce zaměřené přístroje, které jsou tak trochu proti proudu dnešní snaze o co největší univerzalitu a všestrannost. Ale právě díky tomu nabízejí řadu vlastností, které nikde jinde nejsou k dostání. Díky dnešním přijatelným cenám si je navíc může dovolit již skoro každý (a díky počtu zařízení si pravděpodobně každý bude schopný vybrat tu, která mu bude vyhovovat nejvíce). Čtečka elektronických knih je skvělé zařízení pro každého, kdo rád čte; obzvláště, pokud je milovníkem technologií nebo musí často cestovat.