NVIDIA GeForce GT 630M - aneb jak dokonale zmást uživatele mid-level grafiky

1. 2. 2012 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

NVIDIA představila nové grafické karty s šestkou na začátku číselné řady. Ke dnešku prozatím tři, my se soustředíme na středně výkonnou kartu GeForce GT 630M. Ta stačí na hry do roku výroby 2010, u loňských i letošních již budete muset udělat některé kompromisy v nastavení. A proč? Pojďme se podívat zblízka.

NVIDIA GeForce GT 630M - aneb jak dokonale zmást uživatele mid-level grafiky

Spotřebitelský cyklus u elektroniky je ošemetná věc. Je třeba stále inovovat, nabízet nové, výkonnější a rychlejší výrobky za „rozumnější“ ceny. U grafických karet (obou hlavních výrobců) to zašlo tak daleko, že se nové karty „vyvíjejí“ vlastně tím, že se zlehka změní frekvence jader a pamětí některého staršího kousku, v lepším případě optimalizuje spotřeba a ovladače a nový produkt je na trhu. Tato praxe se těžko kritizuje, protože to nejzásadnější, tedy větší porci výkonu za lepší cenu, svým zákazníkům opravdu přinese, z hlediska výrobce zase zlevňuje náklady na vývoj (prakticky každé jádro lze udržet v oběhu dva až tři spotřebitelské cykly). A dokonce ani lidská kreativita není neomezená a každá doopravdy nová generace přístrojů stojí více než ta předchozí. NVIDIA ovšem tomuto postupu nasadila korunu, když v rámci jediného modelu používá dvě různá jádra.

Osobně to nesu velice těžce. NVIDIA GeForce GT 630M je totiž karta, která nabízí stejné základní parametry v oblasti paměti i technologií a srovnatelný výkon, ale obsahuje dvě rozdílná jádra s různým počtem shader jednotek a samozřejmě jejich taktem. Pro běžného uživatele to může i nemusí znamenat něco konkrétního, ale počítačový nadšenec bude muset pátrat a zvažovat, která z možností mu vyhovuje více. Pro základní přehled tedy musím uvést, že jádry mohou být GF 108 (GeForce GT 435M, potažmo GT 540M) s 96 shadery nebo GF 106/116 (z Geforce GT 550M) s 144 shadery.

Nejprve se budeme věnovat společným vlastnostem: Karty jsou vyrobeny 40nm procesem a mají sjednocené maximální TDP na 35 W. 128bitové paměťové rozhraní podporuje pouze paměti DDR3, což znamená, že ve výkonu budou přeci jen o něco omezenější, GDDR5 paměti zvedají výkon často o více než pětinu. V tomto je architektura karty poplatná jednoduššímu jádru GF108. Paměťová prostupnost se tak zastaví na teoretických 28,8 GB/s. Maximální velikost paměti NVIDIA neuvádí, ale jistě to nebude více než 2 GB a výrobci notebooků obvykle u těchto karet nižší střední třídy (v tuto chvíli) ani tolik neosazují.

Jádro GF106/116 vzniklo úpravami v roce 2011, stále se ale jedná o upravované a ořezávané jádro GF100, hlavní změnou bylo přepracování na úrovni transistorů, které snížilo náročnost čipu, resp. Umožnilo při stejném odběru proudu dosáhnout mírně lepších hodinových taktů. V této verzi má jádro 144 programovatelných shader jednotek na 1180 MHz a samo je taktováno na 525 MHz.

Jádro GF108 má 96 shaderů taktovaných na 1344 MHz a samo běží na frekvenci 672 MHz, výkon tedy dohání vysokými takty, zatímco 144shaderové jádro ho má postaven na propracovanějším návrhu a vyšší paralelizaci.

A výkonové benchmarky? Podle nezávislého serveru notebookcheck.com dosáhne karta NVIDIA GeForce GT 630M v testu 3DMark06 na průměrných 8407 bodů, v 3DMark Vantage 3119 bodů ve verzi s 96 shadery (pro srovnání NVIDIA GF GT 555M 3DMark06 10 453 bodů, 3DMark Vantage 4847 bodů, ovšem čerpá z výhody širší paměťové sběrnice).

Údaje jsou pro vysoké (střední) detaily a rozlišení HD ready:
• Crysis 2 (2011) – 37 fps
• Battlefield 3 (2011) – 22 fps
• Skyrim (2011) – 30 fps
• Call of Duty: Black Ops (2010) – 63 fps
Pozn.: jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps.

Stejně jako u předchůdci má karta bohatou výbavu technologiemi na zpracování multimédií, resp. videa a zvuku - je podporován Bitstream přenos zvukových dat pro HD Audio (Blu-ray) a také Dolby True HD a DTS-HD. K dekódování HD videa je používána technologie PureVideo HD (VP 4), která zvládá zpracovat kodeky MPEG -1, -2, -4 (vč. Part 2 ASP – Divx a Xvid), VC-1/WMv9 a H.264, čímž výrazně ulevuje procesoru při přehrávání videí. Naráz mohou být dekódovány hned dva proudy dat o náročnosti 1080i.

Impelmentována je samozřejmě i technologie Optimus umožňující automaticky a nepostřehnutelně přepínat mezi dedikovanou a integrovanou kartou. Je to vyzkoušená a spolehlivá záležitost, navíc 35 W špičkového výkonu už ubere řádnou minutáž z baterie notebooku.

Nechybí ani 3D Vision technologie pro sledování 3D filmů nebo hraní 3D her jak na displeji notebooku (jen při použití k tomu navržených displejů), tak externím. Pro tento účel je samozřejmě nutná podpora HDMI 1.4a, která nechybí. Pro dokonalejší prožitek z her, hlavně z modelování chování předmětů je tu také PhysX. Karta zvládá produkovat signál pro externí displeje do rozlišení 2560 x 1600 (přes Dual-link DVI nebo DisplayPort) digitálně a pro analogové VGA až do 2048 x 1536 pixelů.

NVIDIA si poslední dobou udržuje vysoký standard a žonglování s názvy a jádry se jí dá snad odpustit, každopádně má rada zní, pokud máte na výběr, rozhodněte se pro verzi se 144 shadery už jen proto, že nabízí větší potenciál.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: