WiGig - jaký bude nástupce Wi-Fi?

7. 11. 2012 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Technologie letí stále kupředu a Wi-Fi i ve standardu n je tu s námi už nějaký čas. A pomalu přestává stačit. Je jednoznačné, že se v nejbližší době musí objevit nový standard vysokorychlostního bezdrátového připojení. A jako u všech nových technologií, i zde půjde o souboj několika standardů. Který je pro uživatele nejvýhodnější a prosadí se? Velkou šanci má WiGig.

WiGig - jaký bude nástupce Wi-Fi?

Zatím nejpokročilejší běžně užívanou technologií je IEEE 802.11 n, kterou známe spíše jako Wi-Fi n. Její teoretická nejvyšší rychlost přenosu dat je 300 Mb/s, což sice bohatě stačí na prohlížení internetu nebo stahování středně velkých souborů typu filmů v .avi nebo gigabytových archivů i při slabším signálu, ovšem teď se mluví o bezdrátových variantách přenosu streamovaného HD videa, nahrazení kabelů pro HDMI nebo DisplayPort a nebo rovnou o bezdrátovém dokování. To by namísto současných proprietárních konektorů jednotlivých výrobců mohlo přinést skutečně funkční univerzální dokovací stanice, to by vedlo k výraznému tlaku na cenu a možnosti pořídit si vlastně k libovolnému notebooku plnohodnotnou dokovací stanici namísto dnešních USB 3.0 replikátorů portů.

Když si uvědomíte, s kolika Wi-Fi přístroji se dnes setkáváme (od hot-spotů přes mobilní telefony, domácí sítě, notebooky a PC, tiskárny atd.) a kolik dalších možností se s rychlejší technologií otevře (především monitory a HDTV, zmiňované dokovací stanice, výhledově třeba i bílá technika...), je jasné, že nás čeká velká bitva formátů či standardů, protože podobně jako třeba u optických mechanik (prosadil se Blu-ray) nebo bezdrátového přenosu (Wi-Fi a Bluetooth), je tu pravděpodobně místo jen pro jediného vítěze.

V čem se tedy WiGig liší? Pokud srovnáme s Wi-Fi, není toho zas příliš mnoho, zásadní principy jsou stejné, došlo spíše k inovacím. Nejzásadnějším rozdílem je použití zcela jiného frekvenčního pásma, neboť WiGig pracuje na 60 GHz (Wi-Fi dualband na 2,4 a 5 GHz). To má své výhody, tou nejvýraznější je samozřejmě rychlost přenosu, která je v teoretickém maximu 7 Gb/s, tedy zhruba 10x více než u Wi-Fi n. Je tu ale i výrazná nevýhoda, a tou je fakt, že s narůstajícím kmitočtem se výrazně kratší vlny obtížně šíří skrz překážky. V případě WiGig to znamená účinný dosah zhruba v jedné až dvou desítkách metrů a praktická nemožnost prostupu silnější zdí. Ale třeba sadrokartonové příčky prý tak velký útlum signálu neznamenají, není tedy problém nasadit WiGig třeba v open-space kancelářích. Na druhou stranu může právě tohle být zajímavé z hlediska zabezpečení, protože bude velice obtížné signál odposlechnout.

Druhou velkou výhodou je plná zpětná kompatibilita se standardy Wi-Fi, očekávají se tedy převážně tri-band zařízení pracující ve všech potřebných pásmech – 2,4, 5 i 60 GHz. To znamená výhody obou technologií – jak vysoká rychlost na blízko, tak možnost připojit se k dnešním access pointům. Tohle je dáno především způsobem vývoje Wi-Fi a WiGig. Obě technologie mají své aliance výrobců, z nichž řada figuruje v obou. A přestože vývoj WiGig začal zcela samostatně, od května roku 2010 obě aliance spolupracují a WiGig by měla získat zároveň certifikaci jako standard IEEE 802.11 ad.

V témže roce na podzim se WiGig aliance dohodla i s Video Electronics Standards Association (VESA), která spravuje specifikace DisplayPortu a o rok později získala i licenci k HDMI. Má tedy perfektní podmínky k rozšíření pouhého vysokorychlostního datového protokolu o bezdrátové technologie o WiGig Display Extension (WDE). Pro uživatele to znamená především možnost zahodit další dva kabely, technicky je to možnost přenášet kompresovaný nebo nekompresovaný audio a videosignál do zobrazovacích zařízení s přijímačem WiGig a vstupy HDMI a DisplayPort. Možná právě WiGig bude impulsem k většímu přecházení na digitální projektory (namísto těch s VGA vstupem).

Dalším bonusem je WiGig Bus Extension (WBE), což je již dokončený standard a je k dispozici všem členům aliance, do budoucna bude možné zakoupit i licence. Jde o jednotné komunikační schema zohledňující požadavky všech přístrojů, které mohou být zapojeny přes WiGig – tedy od síťových prvků přes PC po datová úložiště, tiskárny, externí disky nebo multimediální centra. Pokud se přidržíte specifikací WBE, můžete zajistit připojení vlastně čehokoli – auta, medicínské techniky nebo domácích spotřebičů (chytré pračky a lednice apod.)

Co nejsilnější signál na nejdelší možnou vzdálenost bude znamenat zavedení beamformingu, což je laicky řečeno modifikace fáze signálu vydávaného více anténami, navíc s určitou směrovostí. Tato technologie bude využívána především u přenosů v 60GHz pásmu na delší vzdálenosti (nad 10 m) a podle WiGig aliance má být schopna ustavit robustní spojení, které sice nebude příliš rychlé, ale bude minimalizovat výpadky signálu až k hranici dosahu. Ostatně opravdu plný signál a nejvyšší rychlosti se mají odehrávat do vzdálenosti cca 3 metry, dále bude signál slábnout.

WiGig by také mělo být podstatně efektivnější a úspornější co do nakládání s energií oproti Wi-Fi, což určitě přivítají především mobilní uživatelé. Sice se zatím jedná jen o vágní prohlášení o pětinásobně vyšší efektivitě, pořád je tu ale šance, že se zvýší doba výdrže na baterie především u zařízení jako jsou smartphony a tablety. Na novou technologii se prý těší i výrobci ultratenkých Ultrabooků, jsou ke slyšení i hlasy, které tvrdí, že s nástupem WiGig by mohlo být možné vyrábět stylové Ultrabooky i zcela bez konektorů. Co se týče zvukových a obrazových výstupů, jsem s nimi za jedno, ovšem bezdrátové miniflashky a nemožnost nabít ještě mobilnější přístroje (telefon) bez USB mi pořád ještě přijde značně futuristická – snad až bude prakticky použitelná nějaká technologie bezdotykového nabíjení.

A kdo vlastně za celou věcí stojí? Wireless Gigabit Alliance tvoří kromě spousty menších nebo méně známých výrobních firem giganti jako Intel, Microsoft, AMD, Broadcom, Cisco, Dell, Huawei, Nokia, NVIDIA, Panasonic, Samsung, Texas Instruments, Toshiba nebo ZTE. Někteří z nich se angažují i v dalších, v podstatě konkurenčních projektech (Intel a WiDi), ale takto širokou základnou se jen tak někdo pochlubit nemůže. A to je velmi dobrý výhled.

A na závěr odpověď na celkem zásadní otázku: Kdy nás to čeká? Odpověď je více než příjemná: Už je to tady. Už na několika výstavách a konferencích proběhly praktické ukázky použití, například na Intel Development Foru (IDF) letos v San Francisku. A koncem minulého měsíce k představení Windows 8 uvedl Dell nový notebook Latitude 6430u, který je prvním výrobkem s touto technologií v historii. Tal Tamir, CEA firmy Wilocity, která patří do WiGig Aliance a zabývá se právě výrobou WiGig čipů, uvedl, že firma je schopna plnit první objednávky. Dell jako jediný notebook s touto výbavou zatím používá WiGig pouze ke komunikaci s dokovací stanicí, ovšem už pro první pololetí příštího roku se očekává raketový nárůst nabízených výrobků a minimálně na vánoční sezónu 2013 výrazné rozšíření přístrojů s touto technologií, především v segmentu dražších notebooků a zobrazovacích zařízení.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: