Advenced In-Cell displeje od LG – stále tenčí a jasnější
21. 7. 2015 09:40 Rubrika: Technologie Autor: Jakub Pavlis
Uživatelé si oblíbili tenké designy nejen u mobilů, ale i u notebooků. Neustále snižování rozměrů, zejména tloušťky displeje, má své meze. Procesory, pevné disky, chlazení – tam už dnes příliš ubrat nelze – tak co displej? Jednou z odpovědí je další ztenčování displeje.
Obrazovkový standard u notebooků se pomalu ze starých TN panelů přesouvá k IPS technologii, hitem a nejspíše pro řadu zařízení i budoucností jsou displeje vybavené dotykovou vrstvou. Ty jsou ale ze všech možností nejtlustší. Proč? Dotyková vrstva může být přidána na TN i IPS displej, ale je to vrstva navíc. K tomu připočtěme krycí sklo a je jasné, že rozměry narůstají. Na první pohled jsou to jen nepatrná čísla, řádově v desetinách milimetru, ale notebooky jako MacBook Air nebo Asus ZENBOOK UX305 jsou opravdu na hraně dnešních technologických možností a titul „Nejštíhlejší notebook roku“ je marketingově velice přitažlivý. Kupříkladu ZENBOOK má tloušťku 12,3 mm v zavřeném stavu i s víkem – zeštíhlení o pouhý milimetr je tedy zlepšení o téměř 8%!
Kapacitní dotykové displeje, o kterých teď mluvíme a které znáte ze svého mobilu nebo tabletu, fungují tak, že displej je potažen tenkou vrstvou průhledného vodivého materiálu. Při dotyku prstem změníte elektrostatické pole, mezi displejem a prstem vznikne kapacita, která uzavře elektrický obvod. Nutností je, abyste se displeje dotýkali vodivým předmětem, nejčastěji vlastním prstem, ale můžete znát třeba speciální „dotykové“ rukavice.
Jak je vidět, na displej je třeba nanést vrstvu – a ať už je jakkoli průhledná, dochází ke ztrátě světla. Už samotný LCD displej se skládá z několika vrstev (polarizační filtry, tekuté krystaly, skleněný substrát) a každá ušetřená vrstva snižuje nároky. Nejlepší dotykové vrstvy nepropustí kolem 7 % světla z podsvícení. Eliminace této další vrstvy tedy povede nejen ke změně velikosti (=tloušťky), ale také ke snížení energetické náročnosti. Tedy při nižší spotřebě energie bude displej působit stále stejně jasně. Kromě výhod v jasu LG také tvrdí, že AIT displeje mají menší odrazivost, tedy se méně lesknou v protisvětle, neboť díky ubrané krycí vrstvě nemá přicházející světlo, od čeho by se odrazilo.
Standardní tloušťka LCD v noteboocích je kolem 4 mm, u telefonů, které jsou často touto technologií vybaveny, pak kolem 2,5 mm. Snížení tloušťky o 1 mm tedy představuje zlepšení o jednu čtvrtinu, přináší to s sebou i nezanedbatelné snížení hmotnosti – u 15,6'' displeje až 200 gramů, tedy o 35%, u zmiňovaného ZENBOOKU s hmotností od 1,18 (ale s úhlopříčkou 13,3'') by se nějakých 120 gramů dolu designérům jistě hodilo. Mimochodem, u miniaturních displejů v této chvíli vládne vládne Samsung, který dokázal celkovou tloušťku displeje s úhlopříčkou 2,2'' dostat pod 1 mm už před téměř 10 lety.
In-Cell technologie samotná není až takovou novinkou, v použití je od roku 2012, kdy se objevila u mobilních telefonů – například iPhonu 4S a později u LG G4. Maloformátové displeje ale mají vlastní specifika, LG teprve teď dokázalo přenést tuto technologii do velkého formátu a nabízí ji ostatním výrobcům notebooků, ponejprve v 14'' a 15,6'' variantách. O možnosti výroby dalších, především menších úhlopříček, se dále jedná. Je ovšem samozřejmé, že vyrobit menší displej je v tomto případě snazší. LG také očekává růst poptávky díky příchodu Windows 10, které jsou optimalizovány i pro ovládání dotykem a mají ambici nahradit nejen Windows 8.1, ale i Windows 7, které zůstávají hlavní volbou pro korporátní sektor. I zde tedy mohou růst nákupy business notebooků s dotykovou obrazovkou.
