AMD A8-7410 - když trojnásobné TDP nestačí aneb co postavit proti Core M

11. 8. 2015 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Carrizo-L – jméno pro nízkonapěťové SoC od AMD jde to té nejtužší řeže. Minimálně podle TDP by mělo soupeřit s nejprodávanějšími procesory Intelu, totiž nízkonapěťovými Core iX s označením U za číslem modelu. Intel jejich TDP stanovuje na 15 W, AMD v rozmezí 12 – 25 W. Jak už tušíte, s výkonem to už tak srovnatelné nebude. Pojďme si tedy tohle APU představit.

AMD A8-7410 - když trojnásobné TDP nestačí aneb co postavit proti Core M

Stále platí to, co jsem psal při představení silnějšího modelu AMD A10-8700P – zatímco Intel vlastně vynalézá technologie „do zásoby“, Skylake je už na obzoru, AMD pokulhává vzadu s 28nm technologií výroby, navíc pro paralelizaci stále potřebuje fyzická jádra, zatímco Intel s Hyper-Threading technologií dokáže vytáhnout větší výkon z pouhých dvou fyzických jader, navíc často s viditelně nižším tepelným výkonem. AMD se nevzdává a snaží se tedy konkurovat alespoň cenou. Slušnou konkurenční výhodou bývala i lepší grafická jádra, ale zejména díky miniaturizaci už tenhle argument dávno neplatí, grafiky u Broadwellu jsou minimálně srovnatelné, obecně platí, že Radeon R5 v Carrizu-L je lepší než Intel v testech 3DMark a Intel v Cinebench, což ovšem platí pouze pro Core M, a zde už mluvíme přinejlepším o třetinovému, nebo taky pětinovému (AMD má proměnné TDP) TDP.

Co se týče výrobního řešení, oproti předchůdcům, nejspíše APU Beema, se vůbec nic nezměnilo, stále je používán 28nm proces a dodavatelem jsou Global Founderies. Při výrobě využívají specifický SHP proces, který byl vyvinut speciálně pro AMD. Neschopnost přejít alespoň na 20 nm mne udivovala už před 2 lety a osobně se na budoucnost AMD dívám stále zamračeněji. Jen pro představu – otevřete si eshop některého z velkých českých prodejců elektroniky a zkuste srovnat počet nabízených modelů podle procesoru. Součet všech řešení od AMD jen mírně převyšuje pouhou nabídku přístrojů s Core M a oproti nejčastějšímu řešení, některé variantě Core i5, má podíl sotva šestinový. A to se neptám na čísla prodejů, jen nabízené modely.


Jádra procesoru mají kódové jméno Excavator (volně přeloženo „bagr“) a jsou čtvrtou generací rozvíjející architekturu Bulldozer. Čip obsahuje vedle grafického jádra dva výpočetní moduly, přičemž každý má dvě integrovaná jádra a jednu jednotku pro výpočet součinů s plovoucí desetinnou čárkou (Floating-Point Unit), postaru vlastně matematický koprocesor. Ve výsledku lze tedy říci, že procesor má čtyři jádra a umí zpracovávat čtyři thready najednou, neboť AMD zatím nevyvinulo protějšek intelovské Hyper-Threading technologie. L1 vyrovnávací paměť má 32 KB pro data a 32 KB pro instrukce pro každé jádro, tedy 128 KB na modul a celkem 256 KB. L2 paměť je společná a má hodnotu 2048 KB. Základní frekvence je škálovatelná podle TDP, kterého chcete dosáhnout, referenční činí 2200 MHz, v turbo módu může být jedno jádro taktováno až na 2500 MHz.


Zvláštní kapitolou je TDP, které je vysoce škálovatelné podle použití, tedy notebooku nebo tabletu, v němž bude APU osazeno, rozmezí je od 12 do 25 W. To je hlavní rozdíl oproti APU A10, kde je možnost TDP zvýšit na 35 W. To je také nejdůležitější důvod lepších výsledků A10 – hrubá síla hrubým „přitopením“, tedy nic technologického. Intel si musí mnout ruce. Ostatně AMD podezřívám, že škálovatelné TDP je hlavně marketingový tah, aby mohlo psát na krabice s procesory alespoň podobná čísla, jako Intel.

AMD A8-4710 je plně 64bitový s podporou instrukcí SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2, 4A), x86-64, AES, AVX a FMA. Důležitou součástí je i paměťový řadič, který zvládne obhospodařovat paměti DDR3-1600.


Jak již bylo předesláno v úvodu, osazena je grafická karta AMD Radeon R5, které je srovnatelná s Intel HD 5300 osazovanou v procesorech Core M, Intel vede prakticky ve všech testech kromě nových 3DMarků zaměřených na výkon v DirectX 11, tedy 3DMark Fire Strike a 3DMark 11.

Pro představu výsledky s Intel HD 5300 jako druhým v pořadí:
- 3DMark 2013 (Fire Strike, stand. graph.): 548 / 458,5 bodů (více je lépe)
- 3DMark 11: 754 / 658 bodů (více je lépe)
- 3DMark 2013 (Cloud Gate, stand. graph.): 3291 / 4192 bodů (více je lépe)
- 3DMark 2013 (Ice Storm, stand. graph.): 36 807 / 59 555 bodů (více je lépe)
- Cinebench R15 OpenGL 64bit: 17 / 18,4 (více je lépe)
- Cinebench R11.5 OpenGL: 15,58 / 16,3 (více je lépe)
- Cinebench R10 OpenGL 32bit: 2805 / 4018 (více je lépe)


Jde také o jeden z prvních procesorů, které mají implementovanou a do praxe přináší technologii HSA 1.0 (Heteronymous System Architecture), která sjednocuje standardy pro konvenční a grafická data, jejich výměna mezi jednotlivými typy jader (skalárními a paralelními, tedy „běžnými“ a grafickými) by měla být snazší a rychlejší. V tuhle chvíli není příliš softwaru, který by HSA využíval, ale i Intel na její implementaci pracuje, takže budoucnost je více-méně zaručená. Výhody budou především tam, kde software vyžaduje hodně komunikace mezi oběma typy jader – tedy například i ve hrách.


V rámci výkonových testů nabízím srovnání AMD A8-4710 s TDP omezeným na 15 W, s procesorem Intel Core M-5Y31 (2 jádra Broadwell, 0,9 – 2,4 GHz, 4,5 W TDP) jako druhým v pořadí:
- Octane V2: 4913 / 15 898 bodů (více je lépe)
- Cinebench R15 Single: 52 / 98 (více je lépe)
- Cinebench R15 Multi: 174 / 211 (více je lépe)
- Geekbench 3 – 32bit Single: 1205 / 2270 (více je lépe)
- Geekbench 3 – 32bit Multi: 3456 / 4166 (více je lépe)
- 3DMark 2013 (Fire Strike, stand. phys.): 3002 / 3362 bodů (více je lépe)
- TrueCrypt AES Mean 100 MB: 0,9 / 1,2 GB/s (více je lépe)
- X264 HD Benchmark 4.0 Pass 1: 45,5 / 72 fps (více je lépe)
- Super Pi Mod 1.5 XS 32M: 1557 / 998,1 (méně je lépe, zatěžuje pouze jedno jádro)

APU A8-7410 najdeme například v notebooku Toshiba Satellite C55D.
APU A8-7410 najdeme například v notebooku Toshiba Satellite C55D.

Psát o procesorech od AMD není tak jednoduché, jako o Intelu, na jednu stranu mě mrzí, že AMD kulhá technologicky někde vzadu, jen lácí se udržuje v jakýchs takýchs prodejních číslech a dostala se do spirály – nízké ceny = nízké marže = nízký zisk = nízké investice = nízký technologický pokrok. Kdyby AMD nedodávalo „vnitřnosti“ pro herní konzole, nejspíše už by firma byla na hranici krachu. Grafické karty nejsou „ono“, většina hráčů, tedy nejziskovějšího segmentu trhu, preferuje NVIDIA, procesory má po většině stránek lepší Intel. Naopak mě udivuje a vždy nadchne, co všechno dokážou vývojáři s omezeným rozpočtem, jak daleko dotáhly technologie pro takto starý výrobní proces. Jen si představte, jaké by byly prodeje, pokud by takovéto procesory AMD představilo už někdy v roce 2013, kdy na 28nm technologii přecházelo.

Edit 12.8. - oprava chybně uvedeného TDP, které v testech bylo limitováno na 15 W.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: