AMD Radeon R5 M255 – nestává se nižší střední třída tak trochu zbytečnou?

29. 4. 2015 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Grafické karty z „krystalové“ linie mají pomoci AMD získat větší podíl na trhu laptopových karet. Dnes si představíme Radeon R5 M255, kartu nižší střední třídy, která při velmi střídmém TDP dokáže dodat výkon navíc i relativně malým notebookům. Otázka je, bude-li výkonu dost na to, aby ospravedlnil nutně vyšší cenu jím osazených notebooků.

AMD Radeon R5 M255 – nestává se nižší střední třída tak trochu zbytečnou?

Především Intel se zaměřil poslední dobou na rychlý vývoj svých integrovaných karet, které se v rámci nízkého TDP celých procesorů opravdu chovají generaci od generace lépe a v aktuálním Broadwellu (pořád jen v nízkonapěťových variantách) prakticky vymazali nejlevnější dedikovaný entry-level z trhu. Třeba na Intelu HD 5500 s dvoukanálovým zapojením pamětí (což není úplně běžné, ale ani úplně nezvyklé) si zahrajete na nejnižší rozlišení i řadu hezkých loňských her typu F1, Fifa 15, Sims4. AMD i NVIDIA tedy musí nabídnout podstatně víc, což stojí jak peníze, tak hluk a lepší chlazení. Není náhodou, že většina nových business notebooků se už ve verzích s dedikovanou grafikou nenabízí ani v nejvyšších konfiguracích – prostě to pro práci není zapotřebí a většina uživatelů ocení mnohem spíše tichý a lehký notebook s vysokou výdrží na baterie.

AMD pro své aktuální modely zvolilo kódové názvy podle drahých kamenů, proto „krystalová“ linie. V R5 M255 je čip s názvem Topaz Pro postavený na architektuře GCN. Sama o sobě karta s TDP 20 W nabízí jen trochu výkonu navíc, i když jde právě o rozdíl, který může znamenat možnost spustit a rozumě hrát nejnovější hry na nejnižší nastavení. Takže pro občasné hráče může dávat smysl. Trochu lepší situace může nastat, pokud zvolíte sestavu, která krom diskrétní grafiky bude mít i APU od AMD, neboť aktuální mobilní procesory Kaveri umí CrossFire zapojení svých integrovaných grafických jader s ostatními produkty AMD, poté by výkon byl ještě o něco vyšší.


Návrh grafického čipu R5 M255 vychází z architektury Graphics Core Next (GCN) s kořeny v čipech Sun minulé „hvězdné“ série, architekturou jsou stejné jako známější čipy „Mars“, ovšem mají slabší hardwarovou výbavu. Nejblíže má ke grafické kartě Radeon HD 8570M, což znamená stále 28nm výrobní proces, a tedy přes 3 roky starou historii. Disponuje 320 unifikovanými shadery a 20 texturovacími jednotkam. Jádro je taktována na 940 MHz. K dispozici je i Turbo mod (technologie PowerTune) s dočasným navýšením frekvence. Dodává se pouze s 64bitovou sběrnicí. Na sběrnici je možno připojit až 4 GB DDR3 paměti. Ta je ze strany AMD naladěna na 1000 MHz (2000 MHz efektivně), ovšem řada výrobců v zájmu snížení spotřeby frekvenci mírně snižuje, obvykle se také setkáme s menší kapacitou. Výkon, resp. propustnost pamětí je však i tak více než dostačující. Grafika má PCI Express 3.0 x16 rozhraní a podporuje DirectX 11.2 (Shader Model 5.0) a OpenGL 4.2 a OpenCL 1.2.


AMD již obvykle neuvádí TDP svých karet a dohledávat ho z neoficiálních zdrojů není ani jednoduché, ani spolehlivé. Důvodem je snad 28nm výrobní proces, takže TDP je při stávajícím výkonu v poměru výrazně horší, než třeba u Intelu s jejich 14 nm. Přesto se jedná o celkem rozumnou spotřebu se snadným chlazením, při ploše 77 mm2 je, jak již bylo zmíněno výše, TDP 20 W.

Multimediálním jádrem zůstává UVD 3, umí formáty MPEG-2, -4 AVC/H.264 a i part 2 (DivX, Xvid), VC-1, MVC a také Adobe Flash, dále AMD HD3D, tedy zobrazování 3D obsahu z Blu-ray. Plně využívá maximálních rozlišení výstupů DVI i DisplayPort (2560 x 1600), HDMI (1920 x 1200) i VGA (2048 x 1536). Přes digitální výstupy je samozřejmě přenášena i hudba ve vysokém rozlišení a prostorovém uspořádání až 7.1 ve formátech AC-3, AAC, Dolby TrueHD a DTS Master Audio. Nechybí ani technologie Enduro pro automatické přepínání dedikované a integrované grafické karty (obdoba NVIDIA Optimus), ZeroCore a PowerTune pro regulaci spotřeby a napětí.


Podle nezávislého serveru notebookcheck.com dosáhne karta AMD Radeon R5 M255 v testu 3DMark13 Ice Storm na medián 47 445 bodů, v testu 3DMark13 Cloud Gate pak 6053 a v 3DMark13 Fire Strike 1083. 3DMark Vantage dává výsledek 4804 bodů (při 1280 x 1024), 3DMark06 medián 8935 bodů a Cinebench R11.5 44,4 bodu. K dispozici jsou i profesionální testy SPECviewperf, jejichž výsledky jsou samozřejmě velice nízké, ale zde nejde jen o nízký výkon, ale také neoptimalizované ovladače, neboť práce ve 3D modelovacích programech není pro tuto řadu grafik rozhodně charakteristická, takže je ilustrativně – Maya – 5,9 fps, Siemens NX – 3,2 fps, Catia – 4,6 fps.

Následující tabulka při vysokém/nízkém nastavení:
• Evolve (2015): 10,4 / 26,2 fps
• The Crew (2014): 12,9 / 24,6 fps
• F1 2014 (2014): 30/ 64 fps
• FIFA 15 (2014): 56,2/ 75 fps
• Thief (2014): - / 21,1 fps
• Dota 2 (2013): 53,3 / 74,9 fps
• Anno 2070 (2011): 29 / 90 fps
• TES V: Skyrim (2011): 23,4 / 31,9 fps

Pozn.: Jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps, ovšem udávaná fps jsou průměrná, což znamená, že při průměru 25 fps dochází v náročných scénách k nedostatečnému vykreslování obrazu – trhání.


Grafická karta AMD Radeon R5 M255 patří do nižší střední třídy a použitelná je opravdu jako znouzectnost. Může zajistit slušný herní zážitek u několika vybraných nenáročných her, nebo pokud vám nevadí hrát 4-5 let staré tituly. Mírnou výhodou je možnost CrossFire zapojení s procesory AMD Kaveri, ale ani toto neposouvá výkon karty někam do nadoblačných výšin. Obecně si myslím, že více člověk získá buďto silnější integrovanou kartou (typicky Intel HD 5500), nebo nákupem notebooku s lepší dedikovanou kartou, v rámci výrobce minimálně ze série R7. Karty R5 přináší více problémů (vyšší spotřeba, hlučnější chlazení) než výhod (jen nevelké zvýšení výkonu, které ve většině her moc nepoznáte).


| Diskuse | Technologie
Sdílej: