Intel Core i3-6100H – plnonapěťový základ s architekturou Skylake

20. 10. 2015 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Nové procesory Skylake se pomalu objevují na trhu a na rozdíl od Broadwellu asi nebude takový problém setkávat se s jejich plnonapěťovými verzemi. První model, ke kterému jsou k dispozici nezávislé benchmarky, sice patří k těm základním, přesto ale neznačí, zda se mají uživatelé očekávající vysoký výkon v mobilním balení nač těšit.

Intel Core i3-6100H – plnonapěťový základ s architekturou Skylake

Potkat v notebooku plnonapěťový procesor Broadwell se stalo téměř stejnou raritou, jako potkat ve volné přírodě jednorožce nebo draka. Nadšení mobilní hráči se tak museli poslední rok smiřovat se staršími procesory Haswell, i když byly povedené a výkonu mají stále dost, nebo neustále čekat a odkládat nákup nového vybavení. Plnonapěťové varianty Broadwellu sice existují, ale... Zato u Skylake bude nejspíše situace jiné, alespoň fakt, že už jsou na světě první benchmarky plnonapěťového procesoru, byť ze spodní hranice nabídky Core řady, naznačují světlou budoucnost pro vysoké výkony (a příkony). Otázkou je ještě ochota výrobců vyvinout takové notebooky, ale herní stroje představují poměrně prestižní kategorii a přes menší objemy výroby jsou zajímavé díky vyšším maržím a vysokému postavení na žebříčcích výkonů.

Proč Broadwell v kategorii plnonapěťových procesorů příliš nesoutěžil? Mohu jen hádat, ale přičítal bych to potřebě Intelu co nejvíce vydělat na výrobních linkách pro 22nm proces a snad také pomalejšímu vývoji, přeci jen, hlavní objemy prodejů se dnes točí v nízkonapěťových variantách Core řady nebo low-end procesorech typu Pentií a Celeronů.


Architektura Skylake je posledním krokem Intelu podle jejich tick-tock strategie, jedná se o tock, tedy výraznou inovaci architektury založenou na již vyzkoušeném 14nm výrobním procesu. Mezigeneračně (Broadwell-Skylake) by tak mělo dojít k jasně pozorovatelnému nárůstu výkonu (byť nebude zrovna násobný), i když první odhady hovoří pouze o 5-10 % oproti Haswellu a maximálně 5% zvýšení oproti Broadwellu. Naopak nelze očekávat nějaké razantní změny v TDP a energetické náročnosti obecně, i když dílčí optimalizace vycházející z architektury budou možná významnější, než bychom čekali.

Prvním vyzkoušeným procesorem Skylake se stává dost překvapivě plnonapěťový procesor Core i3 řady, přestože budoucím prodejům budou nepochybně kralovat nízkonapěťová Core i5 U a Core i7 U (ppod. modely 6200U, 6300U a 6500U), stejně jako tomu bylo u Broadwellu.


Core i3-6100H je dvoujádrový procesor, který ve firemní hierarchii můžeme s čistým svědomím nazvat mid-level, tedy střední třídou. Nad ním cenově i výkonově budou Core i5 a i7, a to nejspíše i nízkonapěťové varianty, pod ním je zase nepřehledné království Pentií a Celeronů. Je to, jak značí písmeno H v názvu, plnonapěťový procesor s podporou technologie Hyper-Threading, kdy každé jádro zvládá paralelně počítat dvě aplikační vlákna, naopak technologie Turbo Boost, která umožňuje krátkodobě přetaktovat procesor, je vyhrazena pouze modelům Core i5 a vyšším. Pro potřeby šetření se umí procesor podtaktovat, ovšem i výkon je odpovídajícím způsobem snížen. Jedno nebo dvě jádra procesoru se navíc mohou v případě nevytížení úplně vypnout, dochází tak k další úspoře. Vyrovnávací paměť v procesoru je třístupňová, L1 má 128 kB, L2 512 kB a L3 celkem 3072 kB. Lze si tedy povšimnout, že vyrovnávací paměťový systém procesoru je shodný s nízkonapěťovými Core i5. Frekvence je pouze základní, procesor je naladěn na 2,7 GHz a tento takt by měl být schopen udržet po celou dobu práce, o výkon tedy není třeba mít velké obavy, zvládne veškerou kancelářskou práci, multimédia a většinu her, kde omezení vychází spíše z grafického výkonu přístroje.

Intel Core i3-6100H je plně 64bitový s podporou instrukcí SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2), x86-64 a AVX 2.0. Stejně jako u Broadwellu nechybí instrukce AES-NI, které umožňují mnohem lepší hardwarovou podporu kryptografických funkcí, projevit by se měly zejména na práci se šifrovanými disky, kde opět poklesnou latence, Intel SGX a Secure Key. I Core i3 teď podporuje obvyklé virtualizační funkce (VT-d i VT-x včetně EPT).

Důležitou součástí je i dvoukanálový paměťový řadič, který zvládne obhospodařovat 64 GB paměti LPDDR3-1866 a DDR3L-1600, navíc se můžeme těšit na DDR4-2133. Problémem zůstávají ceny a především nedostupnost větších než 8GB modulů, které z výkonného řadiče dělají nevyužitelný luxus. Na druhou stranu – jen pro velice málo aplikací použitelných na notebooku budete potřebovat více než 16 GB, naopak u desktopu nebýváme omezeni pouhou dvojicí slotů. Dvoukanálové zapojení je především výhodné kvůli integrovanému grafickému řešení, které takto může rychleji načítat data z pamětí. Pod celkové TDP se schová i integrovaný čipset a VRM (Voltage Regulator Module – určuje napětí na jednotlivých částech procesoru).


Připraveno je i integrované grafické jádro Intel HD Graphics 530 (verze GT2). To má 24 shaderů (v intelovském názvosloví exekučních jednotek), jejichž takt se bude pohybovat mezi 350 a 900 MHz podle toho, co TDP dovolí. Výkon bude poměrně hodně záležet na osazené systémové paměti. V případě DDR4 pamětí v dvoukanálovém zapojení by integrovaný čip měl stačit prakticky na jakékoli 3D hry v základním rozlišení a sníženými detaily, naopak při DDR3 pamětech a jednokanálovém zapojení nebudou výkony o nic lepší, než u starších jader generací Haswell či Broadwell a řada her může běžet značně problematicky. V „plné palbě“ však bude soutěžit s low-end dedikovanými kartami jako je NVIDIA GeForce 920M, kterou dost možná v některých testech či hrách i předčí (podle serveru notebookcheck.net nastala tato situace například u Dirt Rally při nízkém nastavení). Z výstupů jsou nativně podporovány DisplayPort 1.2 a eDP 1.3 a HDMI 1.4a. Podpora HDMI 2.0 je možná pouze konverzí přes DisplayPort.


Co se týče TDP, 35 W je normou pro Core i3 už od generace Sandy Bridge, drží se jí i řada Pentií a Celeronů a také procesory od AMD, důvodem tohoto nepsaného pravidla zřejmě je usnadnění návrhů chlazení pro výrobce notebooků.

V rámci výkonových testů nabízím srovnání s procesorem Intel Core i5-5200U (2 jádra, 2,2-2,7 GHz, 15 W TDP) jako druhým v pořadí:

Cinebench R15 Single: 108 / 108 bodů (více je lépe)
Cinebench R15 Multi: 292 / 3259 bodů (více je lépe)
Geekbench 3 Single: 2321 / 2499 bodů (více je lépe)
Geekbench 3 Multi: 4867 / 5001 bodů (více je lépe)
3DMark 2013 (Fire Strike): 4528 / 4155 bodů (více je lépe)
TrueCrypt AES Mean 100 MB: 1,7 / 1,5 GB/s (více je lépe)
Sunspider 1.0: 94 / 116,1 ms (méně je lépe)
Super Pi Mod 1.5 XS 32M: 732 / 734,7 s (méně je lépe, zatěžuje pouze jedno jádro)


Výsledky benchmarků ukazují, že dvě zmíněné procesory jsou výkonově prakticky totožné, a jak jsme si už řekli výše, rozdíl mezi Skylake a Broadwell není příliš velký, rozhodování mezi plnonapěťovým Core i3 a nízkonapěťovým Core i5 aktuální generace tedy bude spíše o potřebě chodu na baterie a ceně, rozdíl velkoobchodních cen Intelu je 56 dolarů.

Pokud jste čekali na Skylake procesory, nedostanete za svůj čas mnoho navíc, ale pořád jde o nejlepší aktuálně dostupnou architekturu a ceny by se oproti Broadwellům neměli moc lišit. Výkony, efektivita i spotřeba sice svoje parametry zlepšily jen trošičku, ale ve výsledku to jsou dobré procesory. Možná se díky cenové politice opět začneme setkávat s levnějšími notebooky s Core i3 plnonapěťovými procesory, ale já osobně určitě budu preferovat 15W Core i5. Do malého mobilního notebooku je to mnohem výhodnější, pokud vám však na mobilitě tolik nesejde, ušetřete, Core i3 se dá s klidným svědomím doporučit.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: