Intel Core i7-5600U – vyplatí se čekat na plnonapěťové varianty Broadwellu?

6. 5. 2015 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Intel stále nevydal „plnonapěťové“ varianty procesorů s architekturou Broadwell, pokud vám jde o maximální výpočetní výkon, můžete se buď obrátit ke staršímu Haswellu, nebo vzít za vděk broadwellovskými nízkonapěťovými variantami Core i7. Stojí to za to, nebo ještě chvíli počkat?

Intel Core i7-5600U – vyplatí se čekat na plnonapěťové varianty Broadwellu?

Výběr procesoru pro nový notebook dnes už není až tak velká věda. Vlastně se stačí orientovat v rámci názvů Core i3 / i5 / i7, rozdíly mezi jednotlivými modely už nejsou příliš velké a pokud jste schopni alespoň zhruba stanovit svoje požadavky na notebook, o moc více zkoumat netřeba. Ovšem dnes se máme zabývat nejvýkonnější variantou procesoru s TDP 15 W, tedy high-endovým produktem, o který se budou zajímat především ti, kteří potřebují špičkový výkon. Má cenu používat 15W procesor? Nebo vzít za vděk výkonnějšími, ale staršími variantami s Haswellem? Nebo ještě počkat na léto, kdy vyjdou silnější Broadwelly?

Architektura Broadwell je posledním krokem Intelu podle jejich tick-tock strategie, jedná se o tick, tedy jen mírnou optimalizaci předchozího Haswellu, ovšem s přechodem na nový, 14nm výrobní proces. Mezigeneračně (Haswell – Broadwell) nedošlo k nijak zásadnímu zvýšení výkonu, snížení TDP je svým způsobem jediným praktickým bonusem. Přináší ovšem řadu výhod – snížení odpadního tepla, tedy možnost tiššího chlazení, prodloužení doby výdrže na baterie nebo zmenšení hmotnosti a rozměrů notebooku.


Na vrcholu nabídky Intelu stojí vedle sebe dva procesory – i7-5600U a i7-5650U, jejich výkon je v podstatě srovnatelný, oba mají Turbo Boost frekvenci na 3,2 GHz, rozdíl je v tom, že i7-5600U má vyšší základní frekvenci (2,6 GHz) a slabší grafické jádro (Intel HD 5500), druhý jmenovaný naopak nižší frekvenci (2,2 GHz) a lepší grafiku (HD 6000). Při výběru mezi nimi je tedy zřejmé, že záleží nejvíce na grafickém vybavení počítače – pokud je osazen dedikovanou grafikou a vám tolik nesejde na výdrži na baterie, vyšších výkonů dosáhnete s i7-5600U. Jednak při zapnuté dedikované grafice vydrží déle v Turbo Boost modu, jednak při vyšších teplotách nespadnou pracovní frekvence tak hluboko.

Před konečným rozhodnutím si také pojďme říct základní technické údaje: Intel Core i7-5600U je dvoujádrový procesor s podporou technologie Hyper-Threading, každé jádro tedy zvládá paralelně počítat dvě aplikační vlákna, i Turbo Boost, která umožňuje krátkodobě přetaktovat procesor ze základní frekvence 2,6 GHz až na 3,2 GHz, přičemž doba výdrže v Turbo Boost módu záleží jednak na počtu vytížených jader, jednak návrhu chlazení každého jednotlivého notebooku. Naopak pro potřeby šetření se umí procesor podtaktovat až na 600 MHz, potom může být TDP pouhých 7,5 W, ovšem i výkon je odpovídajícím způsobem snížen. Vyrovnávací paměť v procesoru je třístupňová, L1 má 128kB, L2 512kB a L3 celkem 4 MB. Na ploše 82 mm2 obsahuje celkem 1 300 000 000 transistorů. Má tedy o něco málo nižší hustotu tranzistorů než i7-5650U, což teoreticky znamená, že se bude také relativně nepatrně lépe chladit. Důvodem je samozřejmě jednodušší grafické jádro, HD 5500 má samozřejmě méně tranzistorů než HD 6000, obecně-výpočetní části jsou u obou procesorů srovnatelné.


Intel Core i7-5600U je plně 64bitový s podporou instrukcí SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2), x86-64 a AVX. Důležitou součástí je i dvoukanálový paměťový řadič, který zvládne obhospodařovat 16 GB paměti DDR3L-1333/1600 a LPDDR3-1333/1600. Dvoukanálové zapojení je především výhodné kvůli integrovanému grafickému řešení, které takto může rychleji načítat data z pamětí. Pod 15W TDP se schová i integrovaný čipset a VRM (Voltage Regulator Module – určuje napětí na jednotlivých částech procesoru).

Připraveno je i již výše zmiňované integrované grafické jádro, zde pod názvem Intel HD 5500. To má 24 shaderů (v intelovské hantýrce exekučních jednotek), jejichž takt se bude pohybovat mezi 300 a 950 MHz podle toho, co TDP dovolí. Maximální frekvence je o 50 MHz rychlejší než v procesorech Core i5, i z tohoto pohledu se tedy i7 vyplatí. Výkonem se blíží například kartě NVIDIA GeForce 820M. Novinkou v této generaci je plná podpora DirectX 11.2 a OpenCL 1.3/2.0 a OpenGL 4.3. z výstupů budou nativně podporovány DisplayPort 1.2 a HDMI 1.4a.

Co se týče TDP, zařízení je schopno pracovat s minimálním (konfigurovatelným) výkonem 7,5 W, standardem je však 15 W. V tomto ohledu je situace stejná jako u předchůdců (například Core i7-4600U). Naopak výkon se díky novému výrobnímu procesu a drobným optimalizacím v návrhu architektury zlepšil a v současnosti je na úrovni haswellovského Core i5-4300M s TDP 37 W (!), je tedy více než dvojnásobně efektivní.

V rámci výkonových testů nabízím srovnání s ULV procesorem Intel Core i5-4300M (2 jádra, 1,9-2,9 GHz, 15 W TDP) jako druhým v pořadí:
Cinebench R15 Single: 130 / 126,5 bodů (více je lépe)
Cinebench R15 Multi: 301 / 313,5 bodů (více je lépe)
Mozilla Kraken 1.1: 2090,7 / 2233 ms (méně je lépe)
Geekbench 3 32bit Multi: 6179,5 / - bodů (více je lépe)
Geekbench 3 32bit Single: 2945 / - bodů (více je lépe)
3DMark 2013 (Fire Strike): 4950 / 4708 bodů (více je lépe)
Sunspider 1.0: 90,5 / 87,1 ms (méně je lépe)
TrueCrypt AES Mean 100 MB: 1,9 / -GB/s (více je lépe)
X264 HD Benchmark 4.0 Pass 1: 102 / - fps (více je lépe)
Super Pi Mod 1.5 XS 32M 624,5 / - s (méně je lépe, zatěžuje pouze jedno jádro)


Výsledky benchmarků dokazují, že Intel se nesoustředí na další navyšování výkonu svých procesorů, možná to už ani není příliš možné, jinak by určitě tak dlouho neotálel s plnonapěťovými variantami. Naopak efektivita procesorů roste přímo raketovým tempem a můžeme požadovat od stále menších a mobilnějších zařízení (a tím nemyslím ani tak notebooky, jako spíše mobily a hodinky) stále vyšší a lepší výkony – a můžeme se jich snadno dočkat.

Pokud je pro vás špičkový výpočetní výkon absolutní nutností a nákup notebooku nemůžete odložit, je určitě lepší podívat se po špičkových modelech minulé generace. Ani s plnonapěťovými Broadwelly se výrazného skoku nedočkáme, takže asi netřeba otálet, i když Intel už pomalu slibuje architekturu Skylake, která by pár procent (to asi spíše než vyloženě tři či čtyři desítky procent) výkonu navíc přinést mohla. Pokud má vaše práce nároky spíše na grafický výkon (ať už hrajete hry nebo střiháte video), rozhodl bych se pro efektivního Broadwella a spároval ho s řádně „našláplou“ grafickou kartou.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: