Intel HD Graphics 530 – integrovaná grafika pro plnonapěťové procesory Core

4. 11. 2015 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Dnes se seznámíme s integrovanou grafikou Intel HD 530, jedním z nejčastěji osazovaných grafických řešení pro procesory Intel generace Skylake. Jak velkou cestu urazil Intel od předchozího Broadwellu? A je QuickSync co k čemu?

Intel HD 530 bude pravděpodobně druhým nejosazovanějším grafickým řešením pro notebooky na předvánočním trhu a celý příští rok. Proč to tak je? Předně se jedná o grafiku integrovanou, a ty stále vedou v prodejích. A za druhé – jde o mainstreamové řešení pro plnonapěťové procesory s TDP od 35 W výše. A mimo to – najdeme ho i v široké škále desktopových procesorů. U notebooků se však častěji osazují nízkonapěťové varianty s TDP 15 W a jádrem Intel HD 520. Tyto procesory najdeme v nejrůznějších zařízeních od velmi tenkých a mobilních notebooků po velké herní stroje, integrovaná karta se tedy musí vypořádat s širokou škálou situací. A prakticky se všemi si ví rady dobře, jedině s výjimkou hraní 3D her, kde se ovšem její nasazení nepředpokládá, od toho jsou tu technologie jako Enduro a Optimus od výrobců dedikovaných grafik. A 3D modelování (AutoCAD a podobné programy), což je vlastně totéž v jiném použití. Ovšem multimédia, kódování filmů, kancelářskou práci, prohlížení webu a flashové aplikace... vše zvládá s přehledem.

V hierarchii intelovských grafik patří HD 530 ke skupině GT2, tedy k mainstreamu. Nesetkáme se u nich s rychlou vyrovnávací pamětí eDRAM a také není zacíleno na extrémní efektivitu jako u grafik z procesorů s nižším TDP. Stejně jako u ostatních IGP (integrovaných grafických procesorech), výkon téhož modelu, v našem případě HD 530, dost osciluje podle toho, v jakém konkrétním procesoru se nachází, jak je tento chlazený a také v jakém hardwarovém „okolí“ se nachází. Výkon „malého“ dvoujádra v notebooku může být přeci jen omezenější než u desktopového čtyřjádra v lépe chlazeném desktopu. A zcela zásadní je osazení systémových pamětí. Integrovaný čip, navíc bez eDRAM, je silně závislý na druhu a zapojení pamětí. Procesory vybavené HD 530 podporují paměti od DDR3L-1600 po DDR4-2133 a výkony v single-channel zapojených DDR3 se od duálně zapojených DDR4 budou lišit řádově o desítky procent. Samotný čip má 64bitovou paměťovou sběrnici, konkurence směrem k dedikovaným kartám bude tedy znatelně omezena jen na low-end. Mimochodem – i když se běžně píše, že si integrované čipy mohou alokovat „až“ 2 GB systémové paměti, Intel ve specifikacích uvádí pouze 1,7 GB. Nebuďte tedy překvapeni.

Stejně jako u všech GT2 zařízení, i zde se setkáte s 24 exekučními jednotkami, v Intel HD 350 jsou v základu taktovány na dobře zapamatovatelných 350 MHz, Turbo Mod dosahuje 950 MHz.Výdrž v Turbo modu záleží na celkovém vytížení procesoru, neboť jednotlivá výpočetní jádra CPU i jádro GPU sdílí stejný rámec tepelného výkonu (TDP), o který se musí podělit. Dlouhodobě vyšponovaná Turbo frekvence grafiky tak jasně ukazuje, že výpočetní jádra se musí vypnout nebo spokojit s nízkými frekvencemi. Řídící logika se samozřejmě snaží rozdělení tepelného výkonu nějak vybalancovat. Většina her nepotřebuje příliš vysoký paralelní výkon, častěji zatěžují jen jedno jádro CPU, přesto ale nelze s maximální Turbo frekvencí počítat úplně dlouhodobě. Klíčovou roli pak hraje chlazení procesoru, ovšem pokud máte notebook pouze s integrovanou grafikou, zřejmě se nepočítá s jeho použitím pro hry nebo jiné graficky náročné aplikace, pokud máte dedikované řešení, nemusíte se zase o maximální výkon integrovaného starat, dedikovaná karta ho překoná vždy už jen díky samostatnému okruhu chlazení.

Intel HD 530 podporuje DirectX 12 a OpenGL 4.4 stejně jako OpenCL 2.1. Velká pozornost byla věnována podpoře 4K obsahu a schopnostem čipu generovat obraz pro 4K monitor. Bohužel ještě nedošlo na integraci DisplayPortu 2.0 a HDMI 2.0 lze vyvést pouze konvertováním s DisplayPortu, ale Intel se brání tím, že na trhu není ani příslušný hardware, ani obsah, který by to vyžadoval. Podpora je tedy pro DisplayPort 1.2 a Embedded DisplayPort (eDP) do verze 1.3 pro rozlišení 4096 x 2304 při 60 Hz a HDMI 1.4a pro 4096 x 2304 pixelů při 24 Hz. To také znamená, že ani výrobci dalších grafických karet, tedy NVIDIA a AMD, nejsou motivováni do svých aktuálních mobilních grafických karet nové výstupy zavádět, většina jejich výrobků totiž používá řešení Optimus, resp. Enduro, tedy vyvedení vypočítaného obrazu pomocí integrované karty, přidaná podpora by tedy byla řešením od Intelu anulována.

Mezigeneračně asi největší cestu urazila echnologie QuickSync, která se stará o kódování videí pomocí kodeku H.264 a H.265. V HD 530 je nyní dedikovaná hardwarová část, která akceleruje AVC/H.264 a HVEC/H.265. V převodech je dedikovaná část výrazně rychlejší, než pokud se kódování nechává na procesoru, a to násobně, navíc je hardwarové kódování energeticky velice nenáročné. Cenou za čas, energii a nevytěžování procesoru je kvalita, která je u výsledku nepatrně horší. U 4K filmů by to vadit mohlo, pokud jen připravujete video na youtube, těžko to někdo pozná.

K dispozici jsou samozřejmě i testy produkčního nasazení, pro zajímavost uvádím srovnání s nejslabší dedikovanou kartou aktuální řady v nabídce NVIDIA 920M. Podle nezávislého serveru notebookcheck.com dosáhne Intel HD Graphics 350 v testu 3DMark13 Ice Storm Standard Graphics na medián 90 756 (63 645) bodů, v testu 3DMark13 Cloud Gate SG pak 8809 (6061) a v 3DMark13 Fire Strike SG 1080 (897,5) bodů. 3DMark Vantage dává výsledek 5586 (4254) bodů (při 1280 x 1024), 3DMark06 medián 11 357 (7518) bodů a Cinebench R11.5 40,6 (27,3) bodu Cinebench R15 OpenGL 42,3 (35,4).

Následující tabulka při vysokém/nízkém nastavení a rozlišení 1024 x 768:

• The Witcher 3 (2015): 5,3 / 13,4 ; (11 / 19) fps
• Dirt Rally (2015): 13 / 157,6 ; (17 / 136) fps
• Battlefield: Hardline (2015): 13,4 / 49,7 ; (12 / 45) fps
• Evolve (2015): 6,3 / 15,7 ; (10 / 25) fps
• FIFA 15 (2014): 46 / 65,2 ; (54 / 70) fps
• Sims 4 (2014): 2663 / 153,3 ; (32 / 148) fps
• Diablo 3 (2012): 60 / 106,7 ; (58 / 111) fps

Pozn.: Jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps, ovšem udávaná fps jsou průměrná, což znamená, že při průměru 25 fps dochází v náročných scénách k nedostatečnému vykreslování obrazu – trhání.

Benchmarky Intelu HD 530 pocházejí z herního notebooku Clevo vybaveného procesorem Core i7-6700HQ (TDP 45 W) a 32 GB DDR4-2133 paměti, představují tedy nejlepší výsledky, jichž bude možno s tímto grafickým jádrem v notebooku dosáhnout. A v této chvíli už je opravdu zbytečné kupovat low-endovou dedikovanou grafiku. I když skoro ve všech hrách má lepší výsledky, nejsou o tolik lepší, aby zásadně změnily váš herní zážitek a ospravedlnili vyšší cenu. Na druhou stranu, pokud si koupíte stejné grafické jádro, ovšem v procesoru Core i5, a notebook vybavíte běžnými 8 GB paměti v jednokanálovém zapojení, rázem může být výsledek dle mého odhadu o 40 – 50 % horší.