Intel HD Graphics 5x0 – grafiky k procesorům Skylake

8. 9. 2015 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Nové procesory Intel s architekturou Skylake byly představeny minulý týden. Na jaké pokroky se můžeme těšit v jejich grafické části? Dnes přinášíme přehled všech osazených jader, jejich základní specifikace a popis technologií, jimiž jsou vybaveny. Jestlipak už budou stačit i integrovaná grafická řešení na hry?

Intel minulý týden představil první skupinu procesorů postavených na architektuře Skylake vyráběných jako „tock“ varianta 14nm procesu. Přinesl řadu zajímavých novinek i vylepšení efektivity a poměru výkon / spotřebovaná energie, i když posun v absolutních číslech zas tak obrovský nebude, zejména u hi-endových desktopových procesorů, kde nikoho TDP netrápí, je otázka, zda kupovat Skylake procesor nebo předminulý Haswell. Pokud máte dost silný zdroj, výkony budou obdobné. Náš článek na toto téma "Intel Skylake – 6. generace procesorů Core odhalena" si můžete přečíst zde.

Zato u grafického řešení je vylepšování napříč generacemi velmi patrné a pokud vám z nějakého důvodu hodně záleží na grafickém výkonu, ale nechcete nebo nemůžete mít dedikované řešení, třeba kvůli nárokům na mobilitu, je Skylake jasná volba. A můžu předeslat hned na začátku, že grafická jádra se Intelu povedla.

Hisotricky Intel dlouho nepovažoval grafiky za nějak zásadní část své produkce, konec konců dlouho se procesory s grafickým jádrem vůbec nespojovaly. Ale rozmach mobilních technologií přinesl změnu a Intel dlouho marně chytal vítr do plachet. Mimochodem, první grafické jádro Intel představil až roku 1998. Naopak v posledních několika generacích lze pozorovat vždy poměrně velký pokrok kupředu.

Intel v současné době uvedl 9. generaci svých grafických řešení, označována jsou jako Intel HD Graphicss tříčíselným kódem s pětkou na prvním místě. Všechny jsou integrované, tedy napevno spojené s CPU. Celkově je v nabídce hezky kulatých 10 modelů rozdělených do tří skupin.

Skupina GT1 obsahuje dále neoznačené jádro Intel HD Graphics (Skylake) a Intel HD Graphics 510. Obě jádra obsahují 12 exekučních jednotek a jsou taktována na 300 MHz, Turbo Boost pak na 800, resp. 950 MHz. Najdeme je v low-end procesorech Pentium Y a U s TDP 6 nebo 15 W.

Skupina GT2 je zdaleka nejširší a obsahuje jádra Intel HD Graphics 515, 520, 530 a P530. Mají 24 exekučních jednotek opět se základní frekvencí 300 MHz, Turbo Boost je pak odstupňovaný podle modelu od 1000 MHz pro HD 515 po 1150 MHz u HD 530. Tato jádra najdeme v procesorech Intel m3/m5/m7 a Core i3/i5/i7 variant U a H. Specifické je jádro P530, které se nachází v Xeonech, má základní frekvenci posunutou na 350 MHz, ovšem Turbo mód je nižší než u základní varianty, tedy pouze 1050 MHz.

Třetí skupina, GT3, má 48 exekučních jednotek a kromě Modelu Intel HD Graphics 535 obsahují tyto modely 64 MB rychlé vyrovnávací eDRAM paměti. Pak se mění i jméno, modely s eDRAM jsou označovány jako Intel Iris Graphics 540 a 550. I zde je základní frekvence 300 MHz a Turbo Boost 1050, resp. 1100 MHz. Najdeme je v některých modelech Core i3/5/7U, varianty s 15W TDP (Iris 540) mají označení modelu končící 60, 28W varianty (Iris 550) pak 67. Výrazné navýšení TDP u Iris 550 se sice příliš neodráží v nejvyšších frekvencích, ale mělo by poměrně zásadně vylepšovat čas, kdy může grafika být provozována v Turbo Boost módu.

Jak je to s výkonem? Na první nezávislé benchmarky si musíme ještě nějakou chvíli počkat, od nadšených marketingových řečí výrobce je lépe držet trošku odstup, i když viditelná zlepšení tu jsou. Podle prvních odhadů by se výkon mainstreamového Intel HD Graphics 520, který najdeme v nejčastěji osazovaných procesorech, měl vyrovnat low-end grafické kartě NVIDIA GeForce 820M, která je sice předposlední marketingovou generací NVIDIA, ale využívá prakticky totožný čip, jako generace aktuální. U karet Iris 550 by pak výkon měl být srovnatelný s GeForce 940M, a to už mluvíme o přijatelném hraní nových 3D her v nízkém nastavení detailů ve středních rozlišeních, u HD ready panelů (1366 x 768 pixelů) pak už o více než dostatečné prokreslenost. Dlužno podotknout, že tak jako u všech integrovaných grafik, i zde bude hodně záležet na hardwarovém „okolí“, tedy především na rychlosti a zapojení systémové paměti. Dvoukanálové zapojení a případné DDR4 paměti budou zásadní, pokud byste to s hrami chtěli zkusit doopravdy.

Intel samozřejmě nepracoval jen s počtem exekučních jednotek a frekvencemi, v nových grafikách najdeme i řadu subtilnějších technologií. Celkem zásadní a pro Česko asi nepříjemnou zprávou je vypuštění podpory VGA, neboť ve spoustě míst se nachází projektory se zastaralým analogovým připojením, naštěstí to lze řešit různými redukcemi.

Grafické výstupy budou nadále pouze digitální, podporovaný je eDP 1.3 (Embedded DisplayPort) a DispalyPort 1.2 do rozlišení 3840 x 2160 pixelů při 60 Hz, HDMI pouze 1.4a ( 3840 x 2160 pixelů při 30 Hz), HDMI 2.0 může být přidána konverzí z DP. Naráz mohou být připojeny tři monitory (u notebooků tedy včetně vestavěného). Samozřejmostí je i vylepšené ovládání pro 4K monitory.

Pod Win 10 podporuje standardy DirectX 12, OpenCL 2.0, OenGL 4.4 a Vulcan, umí bezztrátovou kompresi barev. Vylepšen byl nízkoenergetický převod AVC/H.264 kodeku a přidána i hardwarová podpora HEVC/H.265 kodeku, což znamená mnohem menší zatížení procesoru při přehrávání těchto multimédií.

Intel se v 9. generaci svých grafických jader docela vytáhl, útok na low-end dedikované grafiky pokračuje, zdá se, úspěšně. Největší otázkou je, nakolik tomu uživatelé, potažmo výrobci uvěří a jak to bude s nasazením v praxi. Zvědav jsem především na počet modelů osazených eDRAM variantou procesorů. Kupříkladu Lenovo na aktuálním IDF ohlásilo ThinkPad Yoga 460 s procesory Skylake a NVIDIA GeForce 940M, kdy volitelná dedikovaná karta může být osazena údajně kvůli nespokojenosti uživatelů s grafickým výkonem procesorů Intel (myšleno především generací Haswell a Broadwell).