Intel Iris Graphics 6100 – i Intel dělá high-end

15. 4. 2015 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

I Intel dělá high-end, i když v oblasti grafických karet to znamená něco trochu jiného, než u procesorů. I když se nová integrovaná grafika technologicky od předchozí řady příliš neodlišuje, přinese díky novému výrobnímu procesu významně vyšší výkon. Pojďme se tedy podívat, jak to vlastně je.

Intel Iris Graphics 6100 – i Intel dělá high-end

I Intel škáluje své výrobky na ty low-endové (Atomy, Celerony) a high-endové (Core i7), stejně je to i u integrovaných grafických karet. Samozřejmě mezi jejich výkon a výkon stejně pojmenovaných kategorií dedikovaných grafik od AMD nebo NVIDIA nelze položit rovnítko, ale je jednoznačně vidět, že alespoň u vyšších řad svých procesorů se Intel snaží přidávat grafická jádra, která by snižovala rozdíl mezi integrovaným a dedikovaným řešením. Ostatně jedním z marketingových taháků grafik NVIDIA generace Maxwell bylo snižování výkonnostních rozdílů mezi desktopovými a mobilními kartami. Tohle je něco podobného.

Jednu věc je stále potřeba mít na paměti. I když jsem si dovolil označit kartu Iris Graphics 6100 jako high-end mezi integrovanými řešeními, stále se jedná jen o součást nízkonapěťových procesorů a lze očekávat, že až vydá Intel vykonnostní verze svých procesoru (tzn. nejspíše koncem léta), mohou se objevit ještě výkonnější varianty.


Iris Graphics 6100 se objevuje v některých procesorech Intel Core i7 a i5 (i5-5257U nebo i7-5557U) a ve vnitřním názvosloví Intelu se k ní pro přesné odlišení přidává ještě označení GT3 (což zároveň implikuje existenci slabších řešené GT2 a GT1 pro procesory Core i5 a i3. V celku je možné říci, že se jedná stále o tutéž technologii či konkrétněji architekturu, liší se pouze množstvím osazených exekučních jednotek a samozřejmě výkonem. Mimochodem – Intel u svých grafik TDP nijak nezveřejňuje, stačit musí údaj za celý procesor, tedy 28 W.

Grafické jádro Intel Iris Graphics 6100 je z hlediska Intelu s9. generací jejich grafických řešení, přestože historicky to takto nefunguje (Haswell byl 7,5. generací a Broadwell logicky 8. generací). Intel lehce změnil názvosloví a pracuje s pojmy „slice“ a subslice“ což lze přeložit jako „plátek“ nebo v kontextu také „dílek“, určitou analogií jsou pojmy cluster a SMM bloky u čipů od NVIDIA. Každý subslice se skládá z osmi exekučních jednotek (Execution Unit = EU), tři subslice tvoří jeden slice. Iris Graphics 6100 disponuje celkem 48 EU ve dvou slicech. Základní frekvence jádra je 300 MHz, technologie Turbo Boost ji ovšem umí vyšroubovat až na 1000 MHz. Samozřejmě záleží na celkovém zatížení procesoru, ale většina her potřebuje více grafického než výpočetního výkonu, pokud tedy zatížíte notebook právě jednou hrou a neběží vám příliš dalších procesů na pozadí, dokáží čipy Broadwell udržovat vysoké takty Turbo Boostu povětšinou velice dlouho. Je to však jen obecná zkušenost lišící se podle návrhu chlazení notebooku a jeho vytížení. A důvod vyšší výdrže v TB módu? Samozřejmě pokročilá technologie výroby. 14nm proces znamená mimo jiné nižší proud potřebný k provozování výpočtů, tedy také nižší odpor a menší zahřívání čipu a nižší spotřebu. Je velká škoda pro nás uživatele, že pokročilejší technologii nevyužívají i konkurenti Intelu


Intel Iris Graphics 6100 podporuje DirectX 11.2 a OpenGL 4.3 stejně jako OpenCL 1.2 a OpenCL 2.0 s podporou virtuální paměti. Velká pozornost byla věnována podpoře 4K obsahu a schopnostem čipu generovat obraz pro 4K monitor. Konečně přibyla i částečná podpora kodeku H.265. Bohužel ještě nedošlo na integraci nových obrazových rozhraní (HDMI 2.0 a DisplayPort 2.0), ale Intel se brání tím, že na trhu není ani příslušný hardware, ani obsah, který by to vyžadoval. Podpora je tedy pro DisplayPort 1.2 a Embedded DisplayPort (eDP) do verze 1.3 pro rozlišení 3840 x 2160 při 60 Hz a HDMI 1.4a pro 3840 x 2160 pixelů při 24 Hz. To také znamená, že ani výrobci dalších grafických karet, tedy NVIDIA a AMD, nejsou motivováni do svých aktuálních mobilních grafických karet příští rok nové výstupy zavádět, většina jejich výrobků totiž používá řešení Optimus, resp. Enduro, tedy vyvedení vypočítaného obrazu pomocí integrované karty, přidaná podpora by tedy byla intelovským řešením anulována.


K dispozici jsou samozřejmě i testy produkčního nasazení, pro zajímavost uvádím srovnání s nejslabší dedikovanou kartou aktuální řady v nabídce NVIDIA 820M. Podle nezávislého serveru notebookcheck.com dosáhne Intel Iris Graphics 6100 v testu 3DMark13 Ice Storm na medián 60 636 (64 111) bodů, v testu 3DMark13 Cloud Gate pak 6190 (4413) a v 3DMark13 Fire Strike 981 (829) bodů. 3DMark Vantage dává výsledek 45717(4254) bodů (při 1280 x 1024), 3DMark06 medián 9332 (7518) bodů a Cinebench R11.5 27,9 (27,2) bodu.

Následující tabulka při vysokém/nízkém nastavení a rozlišení 1024 x 768:
• Alien: Isolation (2014): 16 / 36 ; (27 / 41) fps
• FIFA 15 (2014): 46,5/ 52,5 ; (48 / 57) fps
• Thief (2014): 10,7 / 17,3 ; (11 / 20) fps
• Dota 2 (2013): 49,5 / 78,1 ; (-) fps
• Anno 2070 (2011): 41,4 / 57,5 ; (25 / 89) fps
• TES V: Skyrim (2011): 23,9 / 41,4 ; (23 / 47) fps

Pozn.: Jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps, ovšem udávaná fps jsou průměrná, což znamená, že při průměru 25 fps dochází v náročných scénách k nedostatečnému vykreslování obrazu – trhání.

Intel se posunul zase o kousek výš, jeho v tuto chvíli nejpokročilejší grafické řešení dokáže převálcovat nejslabší, ale často osazovanou grafickou kartu od konkurence ve všech ohledech, a to jsme stále u nízkonapěťového řešení. Kam se asi dostane v „plnotučných“ procesorech, kde nebude Intel tolik limitován nízkým TDP? Na druhou stranu – 3D výkon stále stačí jen na základní hraní nebo starší hry a pokud jste jen malinko náročnější nebo preferujete vyšší rozlišení, stále dedikované řešení využijete.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: