Nové APU od AMD – 7. generace s jádry Excavator a vylepšenými grafikami

13. 7. 2016 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

AMD nemá právě na růžích ustláno a její tržní podíl je pořád stále velice nízký. Na letošním Computexu ovšem představila nové grafiky a také APU, tedy procesorové jednotky s integrovanou grafickou částí, které se mají opět trochu více dotáhnout na mid- a low-level Intely před vydáním nové generace nazvané Zen. Bude v roce 2016 AMD konkurenceschopnější?

Nové APU od AMD – 7. generace s jádry Excavator a vylepšenými grafikami

Pomalu se objevují první reálně nasazená grafické karty nové generace jak od AMD, tak od NVIDIA, vypadá to opět na tuhý souboj a pěknou konkurenci. Je dobré vědět, že AMD pořád umí navrhnout dobrý čip a také ho prodat. I na trhu s grafickými kartami je sice AMD až druhé v řadě, ale přeci jen je plně konkurenceschopné a občas NVIDIi pěkně zatopí. Situace na trhu s procesory, terminologií AMD na trhu s APU (Accelerated Processor Unit), je situace přeci jen trochu jiná, AMD za Intelem sotva paběrkuje, v mobilním segmentu se drží už jen pár výrobců notebooků, kteří od AMD procesory odebírají (ve větším už prakticky jen HP, Dell a Lenovo) a i v jejich prodejích jsou sestavy s AMD spíše marginální. To přece firma nemůže nechat jen tak.

Pro část sezony nazývanou v anglosaském světě „back to school“ a poté pro vánoční prodeje se nové technologie představují na brzce letních veletrzích, například na červnovém Computexu. Tam se představil nejen prototyp zcela nových APU Zen, mířených až na příští rok, ale hlavně 7. generace APU s názvy Bristol Ridge a Stony Ridge. Jde o pokračování dlouhé řady načlé již v roce 2011 platformou Llano, která jako první sloučila procesor a grafickou část do jednoho celku, které od té doby AMD tvrdohlavě nazývá APU, i když se nikdo jiný k tomuto nepřidal.


AMD hje dobré zejména v neustálém zlepšování téhož a to pokračuje i s novou platformou, neboť hlavní omezení, kvůli kterému prostě nemůže překonat Intel, zůstává. I procesory Bristol a Stony Ridge jsou vyráběny 28nm procesem, neumožňují tedy takovou efektivitu a za Intelem už jen z hlediska fyzikálních zákonů musí pokulhávat. Navíc opravdovou revoluci v kdečem si snad AMD nechává pro Zen, protože B/S Ridge je spíše optimalizací a úpravou stávajících čipů architektury Excavator, kterou známe už z loňského Carriza, řekněme tedy Excavator 2.0. Ale nenechme se mýlit, novinek není zase tak málo.

V první řadě AMD rozdělilo své produkty do dvou skupin podle počtu jader a TDP, Bristol Ridge cílí na střední třídu a Stony Bridge do entry-level notebooků. Hlavní novinkou je podpora DDR4 pamětí, ale také přechod na trochu jiný výrobní postup, totiž používání vylepšeného 28nm Bulk CMOS (Complementary Metal–Oxide–Semiconductor) a adaptivního řízení spotřeby AVFS (Adaptive Voltage Frequency Scaling), který umožní při stejném TDP používat o něco vyšší frekvence. Celkové zvýšení výkonu by mělo překročit 10 %, ve specifických aplikacích a zejména u grafik možná i více. Na první pohled to možná není mnoho, ale Intel i při přechodu z jedné výrobní technologie na druhou mívá výsledky spíše horší a o nějakých zvláštních zvýšeních výkonu se nedá mluvit už od generace Haswell, spíše se zvyšuje efektivita a snižuje spotřeba. K dohnání velké mezery za Intelem došlo i v řízení frekvencí v sepětí s teplotou čipu, nově mohou OEM výrobci přidávat senzory tepla a pomocí firmware řídit frekvence procesoru přes interní AMD kontroler, čipy AMD by tedy měli mnohem účelněji využívat možností chlazení a přetaktovávání (Turbo Mode) v jednotlivých modelech notebooků.


Druhou velkou změnou je jiná politika používání jader v mid- a low-level procesorech, která je prakticky okopírovaná od Intelu, ale nejspíše jde o krok správným směrem. Dosud AMD preferovalo spíše vyšší počet jader a v základních procesorech raději umisťovalo vyšší počet slabších jader (např. Bobcat), což se sice dobře použilo marketingově, ale prodejní čísla tomu neodpovídala. A především AMD hodně trpělo ve výkonu v jednovláknových aplikacích, které jsou pořád velice časté. Nově tedy obě linie procesorů používají silnější jádra Excavator a liší se jejich počet (dvě nebo čtyři) a nastavení TDP – tedy něco jako modely Core ix U a H u Intelu. Přehlednější by mělo být i jejich značení.


Řada Bristol Ridge bude obsahovat procesory se jmény FX, A12 a A10, budou vždy čtyřjádrové, ve verzích s TDP 35 W (s koncovou číslovkou 30 v označení modelu – např. FX-9830P) a s TDP 15 W (s číslem v celých stovkách, např. FX-9700P). Bristol Ridge podporuje DDR4 paměti až do 2400 MHz, což by mělo pomoci paměťové propustnosti a výrazně nahrávat grafickému výkonu integrovaných Radeonů. Ty mají označení R7 nebo R5 a mají 512 či 384 shaderů (bez závislosti na označení, liší se to i v rámci názvu podle konkrétního procesoru). Tato řada APU je přímo mířena proti Intelům Core i5 a i3, kde lze asi očekávat spíše mírně nižší výpočetní výkon, ale lepší výkon grafický. Pro nasazení v multimédiích a nejzákladnější domácí hraní by spolu s cenovou výhodou mohlo být AMD opravdu zajímavou volbou, zejména v porovnání výkon/cena.


Stony Bridge procesory se budou chtít rovnat spíše nízkonapěťovým Pentiím a Celeronům, mají vždy pouze dvě jádra a TDP 15 W, jmenovat se budou A9, A6 a E2. Jsou v podstatě polovinou Bristolu, jen grafiky (R5, R4, R2) mají vždy 192 shaderů a podporují pouze DDR4-2133.


Tržby AMD dnes leží především v dektopových grafikách, budoucnost pak možná v APU Zen. Nová generace Bristol / Stony Ridge je dle mého názoru jen taková udržovací. Oproti Caverri nepřináší příliš mnoho nového, ale přeci jen se malinko přyblížila Skylake čipům od Intelu. AMD pořád boduje v poměru cena/výkon, ale dokud se nedotáhne na Intel ve výrobním procesu, bude stále paběrkovat jen v prostředí nejlevnějších notebooků s velmi nízkou prestiží a především nízkými maržemi. Přeji AMD klid a vyrovnanost zenových mistrů a chvíli k nádechu, ale novými Ridge procesory mne příliš nepřesvědčilo.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: