AMD Radeon Pro 450 – první mobilní čip Polaris najdeme v MacBooku

30. 11. 2016 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Zatímco NVIDIA vesel chrlí mobilní grafiky střední a vyšší třídy a pokud vám to peněženka umožní, můžete prostě už téměř dva měsíce jít a notebook s grafikou postavenou na architektuře Pascal si koupit, AMD se „zaseklo“ na desktopovém trhu a do mobilního sektoru se ne a ne vrhnout. Mluvit o tom, jestli jsou čipy Polaris lepší než Pascal je jen otevírání nekonečné debaty „zelení proti červeným“, jak se tomu podle typických firemních barev obou výrobců říká. Faktem je, že desktopové karty obou výrobců jsou velice dobré, nabízejí spoustu výkonu za dosud netušeně nízkých hodnot TDP. A cenová politika obou výrobců je také docela racionální.

AMD Radeon Pro 450 – první mobilní čip Polaris najdeme v MacBooku

NVIDIA ovšem vládne mobilnímu trhu. Pascaly přinesly téměř stejný výkon, jaký mají desktopy, i do notebooků, kde AMD pouze paběrkuje v nižších výkonnostních třídách. Tam nemělo špatné procesory, zejména multimediálním dedikovaným kartám typu NVIDA GeForce 930M a podobným byly Radeon R5 nebo R7 zdatným protivníkem, byť na trhu měly o něco nižší zastoupení. Ale na druhou stranu na ně spoléhaly i špičkové firmy, jmenujme Apple nebo Lenovo s řadou svých ThinkPadů. Štěstím AMD je, že i NVIDIA začala vydávat své mobilní grafiky „odshora“, tedy od nejvýkonnějších modelů, kde drží téměř monopol a AMD zřejmě na této části trhu příliš nezáleželo. Jak to bude dále zatím ví málokdo, ale vydání mobilní NVIDIA GeForce 1050 / Ti se blíží, a to už by ani AMD nemělo být jedno.

AMD tedy musí konečně na mobilní trh vstoupit. Rozhodlo se to udělat poněkud netradičně, i když ne neočekávatelně. První dojem z mobilních Polarisů totiž spojilo se značkou, která si na designu i funkci svých produktů dává neobyčejně záležet, drží si vysokou prestiž a přitom se nijak zvlášť neorientuje na hrubý výkon – první mobilní Polaris čip najdeme v Appla MacBooku 15. Navíc AMD spolu s Applem nezvolili jako značku běžný Radeon RX, ale startují se značkou Radeon Pro, která by měla nabízet lepší možnosti pro tvůrce obsahu, zaměření na hráče ( i kvůli nižšímu hrubému výkonu) je spíše okrajové.


O tom, jak moc závisí na úspěchu MacBooku možná hovoří i fakt, že tři vydávané čipy Radeonu Pro očíslované 450, 455 a 460, dosud nejsou ani v tabulkách na webu výrobce, pouze v oficiální tiskové zprávě, a to už jsou k dispozici nezávislé benchmarky z předváděcích kusů MacBooku. Otázkou je, jak moc zůstanou tyto čipy doménou Applu, či zda se objeví i v jiných noteboocích, a případně jak moc se budou lišit, zejména hardwarově, čipy Radeon Pro od předpokládaných běžných mobilních Radeonů RX.

Pojďme se podívat, co všechno se už ví o čipu jako takovém. Samozřejmě má všechny základní technologie nabízené v generaci Polaris i v desktopových kartách – je vyráběn 14nm technologií u Globalfounderies, použity jsou FinFET transistory. AMD mluví i o tom, že jde o nejtenčí grafické čipy na světě, protože se používají waffery (destičky křemíku pro tisk čipů) o tloušťce pouhých 380 mikronů (0,38 mm). To by snad mělo také vést k lepší výtěžnosti materiálu (superčistého křemíku), a tedy k nižším nákladům a vyšší efektivitě.


Obecně je architektura s názvem Polaris dalším stupněm GCN, někdy s pořadovým číslem 4.0, tedy čtvrtou generací. Ve smyslu návrhu čipu se jedná tedy o postupný vývoj, evoluci s dílčími změnami a optimalizacemi typu větší L2 cache, lepší barevná komprese, asynchronní výpočty. Zásadní revoluce se nese jen v novém, dlouho očekávaném 14nm výrobním procesu.

Velká pozornost, a to mají stejné i Intel a NVIDIA, je věnována podpoře velkých rozlišení (5K60 po jediném kabelu, 4K120 s FreeSync, HDR displeje s 10bitovými barvami a rozlišením 4K96) a nejnovějších standardů přenosu obrazu – DisplayPortu 1,4 a HDMI 2.0b. Podobné je to i s podporou kódování videa (HEVC/H.265 do Main-10 4K60, VC1 1080p60, VP9 4K a podpora pro jejich nasazení v Skype, Hetflixu, Amazonu nebo Youtube).

Jedná se o menší čip Polaris 11, AMD používá pro model 450 kódové označení Venus, má aktivních 640 shaderů v 10 výpočetních jednotkách (Radeon RX 460 má 14 jednotek a v nich 896 shaderů, samotný čip Polaris 11 má 1024 shaderů v 16 jednotkách), dále disponuje 16 renderovacími procesory (ROP) a 40 jednotkami texturovacími. Jádro je nataktováno na 800 MHz. Výkon by měl být 992 GFLOPs, ve většině propagačních materiálů je uváděno 1 TFLOP.

Paměťová sběrnice má šířku 128 bitů, jsou k ní připojeny 2 GB GDDR5 pamětí s taktem 1250 MHz, což znamená 5000 MHz efektivně. Propustnost pamětí tak dosahuje 80 GB/s.


Zásadní by mělo být vylepšení efektivity a energetické náročnosti, čip má mít jako celek i s paměťmi TDP do 35 W, srovnatelné karty vyráběné 28nm procesem měly TDP kolem 50 W.

Vzhledem k tomu, že v praxi byl Radeon Pro 450 k dispozici jen několika serverům v ukázkových nových MacBoocích, je prozatím poměrně málo benchmarků, ale nějaké se už objevily. Výsledky syntetických benchmarků (v závorce výsledky karty NVIDIA GeForce GTX 950M generace Maxwell s 28nm architekturou a TDP kolem 50 W) podle nezávislého serveru notebookcheck.net:


• Cinebench R15 Ref. M. 64B: 99,5 (99,6) bodů
• Cinebench R15 OpenGL 64b: 69,8 (50,4) bodů
• 3DMark13 Fire Strike Graphics: 3252 (3174) bodů
• 3DMark13 Fire Strike Score: 3027 (2812) bodů
• 3DMark11 Performance GPU: 4502 (4406) bodů
• 3DMark11 Performance: 4914 (4575) bodů
• ComputeMark 2.1: 2589 (2747) bodů
• LuxMark 2.0 Room: 394 (743) samplů
• LuxMark 2.0 Sala: 774 (1242) samplů

A několik herních testů v nízkém / vysokém nastavení, opět ve srovnání s NVIDIA GeForce GTX 950M:
• Farming Simulator 17 (2016): - / 63 (185 / 65,4) fps
• Battlefield 1 (2016): 101 / 24,2 (97 / 34,3) fps
• Mafia 3 (2016): 28,3 / - (31,5 / 9,9) fps
• Deus Ex MD (2016): 51,2 / 18 (34 / 15) fps
• Overwatch (2016): 153 / 57 (152,7 / 65) fps
• Far Cry Primal (2016): - / 26 (54 / 22) fps
• XCOM 2 (2016): 63 / 15,5 (61 / 15) fps
• Rainbow Six Siege (2015): - / 39,9 (111 / 38) fps
• Fallout 4 (2015): 70 / 24,1 (68 / 22) fps
• World of Warships (2015): - / 44,6 (106 / 47) fps
• The Witcher 3 (2015): 40 / 20,3 (60 / 19) fps


AMD Radeon Pro 450 přináší do světa notebooků šikovnou low-mid level kartu, která při velice přijatelném TDP, a tedy nízkými nároky na kapacitu baterie nebo výkon chlazení, dodá zajímavý výkon vhodný i pro základní hraní ve Full HD. Je otázkou, kdy se dostanou podobné karty založené na Polaris 11 i do dalších, méně exkluzivních (a méně drahých) notebooků a kdy NVIDIA vyprodukuje pomyslné karty GeForce 1040 / 1030 a jak budou vypadat ony. AMD tak vstupuje do prostoru z určitého pohledu bez konkurence, protože Intel se svými Iris čipy je výrazně méně výkonný a NVIDIA s Maxwelly nemůže konkurovat v rámci TDP. Pokud se Radeony rychle objeví v běžných přístrojích, mohla by to být pro AMD velká vzpruha, přeci jen špičkových herních strojů s cenami okolo 40 000 Kč (aktuálně) se prodá výrazně méně, než multimediálů za 20 000 Kč, takže ani nižší marže na méně výkonných čipech by vadit nemusela.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: