Intel Core i5-7Y54 – Kaby Lake a 4,5 W TDP se staronovým označením

7. 12. 2016 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Intel se před Vánoci snaží co nejrychleji dostat na trh procesory Kaby Lake. Jedním z nabízených modelů je i 4,5W Core i5. Udělal Intel s dalším přejmenováním dobře? Pojďme se na to podívat blíže.

Intel Core i5-7Y54 – Kaby Lake a 4,5 W TDP se staronovým označením

Ještě před pár měsíci měly nejslabší procesory v nabídce Intelu svoje vlastní pojmenování, totiž Core mX. Nejsem si jist, co k tomu Intel vedlo, protože nemám dojem, že by značka Core m získala tak špatnou pověst, jako druhdy Intel Atom, ale firma se rozhodla zase svůj branding překopat a změnit jména. Zavádění nové značky je samozřejmě dost drahá a ošemetná záležitost, takže pro větší zmatení nepřítele, ehm.. totiž zákazníků, jen jinak rozvrstvili modely a stávající pojmenování. Zbyla jen kategorie Core m3 pro nejslabší dvoujádrové 4,5W procesory (aktuálně je v nabídce pouze m3-7Y30). Všechno další skončilo pod značkami Core i5 a Core i7, které tak mají (prozatím) rozpětí od 4,5 W do 15 W, ale čekají se i silnější procesory s Iris grafikami a samozřejmě i desktopové modely. Předchozí generace Skylake se vyšplhal až na 140W TDP. Jde tedy o poněkud nelogické členění a osobně mi je značky Core m7 líto.

Procesor Core i5-7Y54 pochází z generace Kaby Lake, která je v rámci Intelu optimalizací, tedy třetím krokem po nové architektuře a výrobním procesu. Optimalizace mají samozřejmě za úkol přinést vyšší výkony a lepší efektivitu, ovšem jedná se jen o jednotlivá procenta. Přímo Kaby Lake těží hlavně z vylepšení a racionalizace výroby, zavádění 14nm procesu nebylo nic jednoduchého, a optimalizace také zlepšují výtěžnost křemíkových wafferů a snižují zmetkovost při výrobě. Speciální zmínku zaslouží vylepšení technologie Speed-Shift, která má na starosti řízení napětí a taktování. Ta reaguje mnohem rychleji a agresivněji (po vylepšení výrobního procesu si to může dovolit), takže procesor lépe využívá možností chlazení a lépe reaguje na požadavky programů, resp. uživatele.


Nejprve si ale projděme specifikace aktuálního procesoru. Intel Core i5-7Y54 je dvoujádrový procesor s podporou technologie Hyper-Threading, v systému se tedy tváří jako čtyřjádrová jednotka, každé fyzické jádro zvládá počítat dvě programová vlákna. Oficiálně byl vydán 30.8. 2016. Jádra jsou vyrobena 14nm technologií, což je ta nejpokročilejší na otevřeném trhu, spolu s Intelem už ji používá i AMD pro své nejlepší grafické karty (resp. její dodavatel Global Founderies) a Samsung, který nově vyrábí i některá jádra Pascal pro NVIDIA. Cache paměť je tříúrovňová, L1 má 128 kB, L2 512 kB a nejčastěji uváděná, tedy L3 4096 KB. Základní frekvence procesoru je 1200 MHz (o generaci dříve byl takto laděn procesor Core m7) a Turbo Boost frekvence může dosáhnout až 3200 MHz (o 100 MHz lepší než m7). TDP procesoru činí 4,5 W, podle požadavku výrobce zařízení může být TDP ještě sníženo na 3,5 W při 600 MHz pro delší výdrž na baterie a menší produkci tepla, případně obvody vydrží až 7 W TDP při základní frekvenci 1600 MHz, zde je ovšem potřeba počítat alespoň s nejzákladnějším nuceným chlazením.

Pohyby s TDP mají poměrně velký dopad na výkon, zejména ve výdrži v přetaktovaném (Turbo Boost) stavu. Ve velmi krátkých benchmarcích se tak i zmenšená jádra Kaby Lake dostávají na úroveň Core i5U s TDP 15 W, naopak při delší zátěži jsou pochopitelně slabší, než 15W Core i3. V praxi to znamená, že třeba při otvírání programů nebo náběhu systému, kdy se celý systém trochu zapotí, by i tyto procesory měly být velmi svižné a vy nepoznáte rozdíl. Naopak při dlouhodobé zátěži (hry, renderování, ale i rozsáhlý sken antivirem) bude systém dost pomalý.


Procesor disponuje dvoukanálovým paměťovým řadičem pro paměti DDR3L-1600 a LPDDR3-1866, zejména při osazení dvou modulů můžete dosáhnout zajímavých výsledků ve výkonu, hlavně u grafické části procesoru. Na druhou stranu – paměti, i nízkonapěťové, produkují relativně hodně tepla a výrobci raději použijí jeden kapacitnější modul než dva menší. Zde se situace oproti skylakovým m5 am7 vůbec nezměnila.

V procesoru je integrováno grafické jádro Intel HD Graphics 615, což je sice výrazně oslabená a modifikovaná, ale stále „střední třída“ mezi intelovskými grafikami, interně s označením GT2. Disponuje 24 exekučními jednotkami a až 128bitovou paměťovou sběrnicí – šířka sběrnice závisí na osazených systémových pamětech a racionálnější je uvádět ji jako 2x 64bitů. Při jednokanálovém zapojení se chová jako 64bitová, při dvoukanálovém se šířka zdvojnásobí, což má také poměrně velký dopad na výkon. Výsledky herních testů jsou i přes to tristní, slušně si z moderních her zahrajete jen ty nejméně náročné, podle dostupných testů si při rozlišení 1024 x 768 a nízkých grafických detailech můžete s přijatelnými fps spustit Tomb Ridera (2103 – 51 fps), BioShock Infinite (2013 – 36 fps), Alien: Isolation (2014 – 26 fps) nebo Dirt Rally (2015 – 71 fps). A kupříkladu na FIFA 17 se během benchmarků projevují problémy, které budou snad řešitelné úpravou ovladačů, jinak se budou výsledky pohybovat kolem 36 fps. Videoengine byl vylepšen o podporu H.265/HVEC Main 10 s 10bitovou barevnou hloubkou a hardwarově se dekóduje i kodek VP9.

Do srovnání výkonu jsem se rozhodl zařadit vedle aktuálně popsaného procesoru „středněnapěťový“ oblíbený procesor Core i5-6200U (2,3 – 2,8 GHz, 3 MB L3 cache, 15 W TDP). Pořadí hodnot respektuje uvedené pořadí procesorů:

• Octane V2: 26 711 / 27 621 bodů
• Cinebench R15 CPU Single 64bit: 111 / 115 bodů
• Cinebench R15 CPU Multi 64bit: 206 / 289 bodů
• Geekbench 3 Multi 64bit: 5293 / 5929 bodů
• Geekbench 3 Single 64bit: 2953 /2782 bodů
• 3DMark 2013 Fire Strike Standard Physics: 3088 / 4427 bodů
• 3DMark 2013 Cloud Gate Standard Physics: 2140 / 3100 bodů
• 3DMark 2013 Ice Storm Standard Physics: 24 605 / 33 585 bodů
• TrueCrypt AES Mean 100 MB: 1,4 / 1,7 GB/s
• Cinebench R10 Rendering Single CPU 32bit: 5595 / 5648 bodů
• Cinebench R10 Rendering Multi CPU 32bit: 9218 / 12 612 bodů
V následujících testech je méně lépe:
• Super Pi Mod 1.5 XS 32M: 693/ 705 sekund


Jak je vidět, maličká optimalizovaná jádra se dokážou „hecnout“ k zajímavým výkonům, především je dobře vidět, že v jednovláknových benchmarcích, kde se může jádro „rozpálit“ na nejvyšší možný výkon, neboť si pro sebe zabere celý výkon chlazení, jsou malé Core i5 Y plně konkurenceschopné i s procesory s trojnásobným TDP. Mohou za to samozřejmě vysoké Turbo Boost frekvence. V multivláknových aplikacích s vytížením oboj jader se už procesor nemůže nataktovat moc vysoko a ztrácí, ale rozhodně ne tolik, kolik by bylo možné očekávat vzhledem k rozdílu v TDP. Maličké procesory Kaby Lake si rozhodně v nejmobilnějších přístrojích zdůvodníme a pro běžnou kancelářskou práci a webové aplikace jsou perfektní, při rozumném osazení dalšími komponenty (paměti, SSD) vás pidiprocesor zdržovat nebude. Takže – co najdete pod stromečkem?


| Diskuse | Technologie
Sdílej: