Intel Core i7-6700HQ – se Skylake za čtyřjádrovým mobilním výkonem

12. 4. 2016 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

I uživatelé notebooků někdy potřebují opravdu pořádnou porci výkonu, ať už na hraní, nebo kvůli práci, jako je renderování videa, úpravy raw fotografií nebo processing postmixu při práci se zvukem. Samozřejmě, že nejlepší práci odvedou desktopové pracovní stanice, ale my máme rádi mobilitu. A jako vrchol běžné nabídky nám Intel nabízí plnonapěťový procesor Core i7-6700HQ.

Intel Core i7-6700HQ – se Skylake za čtyřjádrovým mobilním výkonem

Aby bylo jasno hned od začátku – Core i7-6700HQ není nejvýkonnější mobilní procesor, není ani nejvyšším modelem Skylake nabídky, dokonce není ani nejvýkonnějším CPU s TDP 45 W. Ale z praktického pohledu je nejvýkonnějším modelem, který si můžete běžně koupit. Ve Skylake generaci nabízí Intel ještě dva výše značené a taktované modely, každý ve variantě s běžnou grafikou GT2 a lepší GT3 s eDRAM pamětí, ale jejich nasazení je opravdovou raritou a i v segmentu herních notebooků nebo pracovních stanic na velkých trzích, v Čechách pak téměř utopie. O něco větší výkon dostanete i z aktuálních mobilních Xenonů, ale s nimi je to podobné. Takže pokud hledáte notebook a máte i další přání, než jen „nejsilnější CPU ever“, nejpravděpodobněji budete vybírat z přístrojů osazených dnes představovaným Core i7.

Trh na Core i7-6700HQ čekal opravdu napjatě a byla po něm poměrně velká poptávka. Předchozí generace Broadwell sice plnonapěťovými procesory disponovala také, ale Intel jich vyrobil jen velmi málo a poměrně pozdě ve srovnání třeba s nízkonapěťovými variantami U, takže výrobci notebooků i uživatelé se těšili na ohlášený Skylake, protože čekali větší posun výkonu, než jaký se odehrál mezi Haswellem a Broadwellem.


Architektura Skylake je posledním krokem Intelu podle jejich tick-tock strategie, jedná se o tock, tedy výraznou inovaci architektury založenou na již vyzkoušeném 14nm výrobním procesu. Mezigeneračně (Broadwell-Skylake) však k zásadními výkonu nedošlo, zejména pokud se bavíme o výkonu na jedno jádro. AMD téměř vyklidil trh a Intel není konkurencí tlačen příliš vpřed, velké požadavky nejsou ani ze strany vývojářů software, kteří se u toho nejnáročnějšího soustředí na paralelizaci a využití více jader, případně směřují své nekonečné požadavky spíše k výrobcům karet grafických. Intel tedy velkou část svého snažení upírá ke zvyšování efektivity, snižování klidových odběrů a zavádění energii šetřících technologií. Výsledkem tak je, že ve výkonových tabulkách jsou Skylake procesory až pod odpovídajícími Broadwelly, které se zase nepřehouply přes Haswelly. Naopak doba výdrže notebooků se čtyřjádry za poslední tři generace vzrostla poměrně výrazně a hmotnost se naopak snížila, alespoň tedy, pokud nevytěžujete notebook zcela naplno.


Core i7-6700HQ je čtyřjádrový plnonapěťový procesor s podporou technologie Hyper-Threading, kdy každé jádro zvládá paralelně počítat dvě aplikační vlákna, tpro systém se tedy tváří jako osmijádrový. Samozřejmě disponuje technologií Turbo Boost, která umožňuje dočasně přetaktovat procesor, její využití je hlavně v oblasti méněvláknových aplikací, nejvyšší udávaná hodnota lze dosáhnout pouze s vytížením jediného jádra. Pro potřeby šetření se umí procesor podtaktovat, ovšem i výkon je odpovídajícím způsobem snížen. Nevytížená jádra procesoru se navíc mohou úplně vypnout, dochází tak k další úspoře. Vyrovnávací paměť v procesoru je třístupňová, L1 má 256 kB, L2 1024 kB a L3 celkem 6144 kB. Frekvenčně je procesor v základu naladěn na 2600 MHz, které by měl udržet i při běhu na všechna jádra v plné zátěži a dlouhodobě, při kratší zátěži může frekvence vystoupat výše, v případě vytížení jediného jádra až na 3500 MHz

Intel Core i7-6700HQ je plně 64bitový s podporou instrukcí SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2), x86-64 a AVX 2.0. Stejně jako u Broadwellu nechybí instrukce AES-NI, které umožňují mnohem lepší hardwarovou podporu kryptografických funkcí, projevit by se měly zejména na práci se šifrovanými disky, kde opět poklesnou latence, Intel SGX a Secure Key. Samozřejmostí je i podpora obvyklých virtualizačních funkcí (VT-d i VT-x včetně EPT).


Důležitou součástí je i dvoukanálový paměťový řadič, který zvládne obhospodařovat 64 GB paměti DDR4-2133, je i zpětně kompatibilní s LPDDR3-1866 a DDR3L-1600. Navíc tento procesor najdeme nejčastěji ve velkých 17'' herních noteboocích, kde je v šasi dost místa i na čtyři paměťové sloty. Dvoukanálové zapojení je především výhodné kvůli integrovanému grafickému řešení, které takto může rychleji načítat data z pamětí. Na druhou stranu – tento procesor bude téměř vždy osazován s dedikovanou grafikou.

Díky architektuře Skylake bylo při zachování výkonu možno snížit TDP, byť jen o 2 W, tedy jen kosmeticky. Celkové TDP je tedy 45 W a schová se pod něj i integrovaný čipset a VRM (Voltage Regulator Module – určuje napětí na jednotlivých částech procesoru).

Řešení chlazení v herním notebooku od MSI
Řešení chlazení v herním notebooku od MSI

Připraveno je i integrované grafické jádro Intel HD Graphics 530 (verze GT2). To má 24 shaderů (v intelovském názvosloví exekučních jednotek), jejichž takt se bude pohybovat mezi 350 a 1050 MHz podle toho, co TDP dovolí. Výkon bude poměrně hodně záležet na osazené systémové paměti. V případě DDR4 pamětí v dvoukanálovém zapojení by integrovaný čip měl stačit prakticky na jakékoli 3D hry v základním rozlišení a sníženými detaily, naopak při DDR3 pamětech a jednokanálovém zapojení nebudou výkony o nic moc lepší, než u starších jader generace Broadwell a řada her může běžet značně problematicky. V „plné palbě“ však bude soutěžit s low-end dedikovanými kartami jako je NVIDIA GeForce 920M, kterou v některých testech či hrách i předčí (podle serveru notebookcheck.net nastala tato situace například u Dirt Rally při nízkém nastavení). Z výstupů jsou nativně podporovány DisplayPort 1.2 a eDP 1.3 a HDMI 1.4a. Podpora HDMI 2.0 je možná pouze konverzí přes DisplayPort.

V rámci výkonových testů nabízím srovnání s přímým předchůdcem, procesorem Intel Core i7-5700HQ (4 jádra, 2,7-3,5 GHz, 47 W TDP) jako druhým v pořadí:

Cinebench R15 Single: 144 / 144 bodů (více je lépe)
Cinebench R15 Multi: 676 / 720 bodů (více je lépe)
Geekbench 3 Single: 2321 / 2499 bodů (více je lépe)
Geekbench 3 Multi: 4867 / 5001 bodů (více je lépe)
3DMark 2013 (Fire Strike): 9702 / 10 654,5 bodů (více je lépe)
3DMark 2013 (Cloud Gate): 6961,5 / 7403,5 bodů (více je lépe)
TrueCrypt AES Mean 100 MB: 3,8 / 4,2 GB/s (více je lépe)
X264 HD Benchmark 4.0 Pass 1: 157,5 / 166,4 ms (méně je lépe)
wPrime 2.0x 1024m: 231,2 / 206,3 s (méně je lépe)
Super Pi Mod 1.5 XS 32M: 572,7 / 567,9 s (méně je lépe, zatěžuje pouze jedno jádro)


Výsledky benchmarků ukazují, že oba zmíněné procesory jsou výkonově velice podobné, a jak jsme si už řekli výše, rozdíl mezi Skylake a Broadwell není příliš velký, dokonce pokud byste toužili pouze po hrubém výkonu, je lepší starší generace. Skylake procesory jsou především efektivnější, dokážou více spočítat za méně energie. Na výběr vlastně mnoho není – AMD do této oblasti nenabízí v tuto chvíli nic, Broadwelly na trhu prakticky nejsou a Haswelly sice také nabídnou srovnatelný výkon a často i modely s vyššími frekvencemi, ale na trhu jsou již jen staré skladové notebooky, kterým navíc chybí řada nových technologií. I u herních notebooků střední třídy s tímto procesorem dnes běžně najdete alespoň jeden USB Type-C konektor a bývají osazeny DDR4 paměťmi, na IPS displeje nehledě, ani jedna z těchto věcí nebyla v době Haswellu možná či běžná.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: