Intel Iris Pro Graphics 580 - integrovaná grafika Intelu si vyšlápne i na dedikovanou nižší střední třídu

20. 7. 2016 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Nejvýkonnější integrované grafické řešení od Intelu se dodává v plnonapěťových Core i7 nebo i5 s TDP 45 W. Vysokovýkonné dedikované karty nenahradí, ale díky pokročilému výrobnímu procesu může snadno konkurovat těm z nižší a nižší střední třídy.

Pokud dostanou vývojáři Intelu dostatečný prostor a možnost vyzářit trochu tepla, dovedou si s grafickými řešeními poradit již velmi dobře. Běžnému uživateli sice jejich špičková grafická řešení zůstavají značně nedostupná, protože se integrují jen do špičkových, a tedy velice drahých procesorů. Přitom poté mohou snadno konkurovat i řešením střední třídy od konkurence, kupříkladu NVIDIA GeForce 940M, blíží se i Radeonu R9 M370X.

Intel v dohledné době ztratí svou hlavní výhodu, totiž poloviční výrobní proces. NVIDIA i AMD již uvedly své dedikované karty pro desktopy a s mobilním nasazením jistě nebudou dlouho otálet, minimálně na předvánočním trhu již jistě karty typu GeForce GTX 1060M budou, jak rychle se nové postupy dostanou i do nižší střední třídy, nebo jestli výrobci vsadí na přesunutí silnějších čipů Maxwell do nižších řad, se teprve uvidí.

NVIDIA i AMD mohou také snadno ovlivnit výkon svých karet osazením výkonnější grafické paměti – DDR3 lze dnes už poměrně levně nahradit GDDR5, což může přidat kolem pětiny výkonu, v záloze čekají třeba HBM, které jsou již dražší, ale v nejvyšších řadách se jistě brzy prosadí. Intel je stále závislý na tom, o do notebooku osadí výrobci a ani v nejlepším případě nemůže počítat s ničím více, než DDR4-2133 ve dvoukanálovém (128bitovém) zapojení.

V hierarchii intelovských grafik patří Iris 580 ke skupině GT4e, tedy k high-endu s TDP 45 W. Díky tomu může mít rozumné základní frekvence a velice vysoký Turbo Boost, který také vydrží poměrně dlouho. Zde je již ovšem přímo závislá grafika na vytížení výpočetních jader CPU. Výkon bude samozřejmě variovat i podle účinnosti osazeného chlazení, a s tím už Intel nemá vůbec co do činění, záleží opět jen na výrobci konkrétního notebooku.

GT4 zařízení nabízejí zdaleka největší hardware, setkáte se zde se 72 exekučními jednotkami, ty jsou v základu taktovány na 350 MHz, Turbo mod dosahuje 1050 MHz. Oproti běžným integrovaným grafikám ve dvoujádrových nízkonapěťových procesorech je to tedy trojnásobek EU a o 50 MHz (17 %) vyšší základní frekvence. Aby grafiky Iris vyrovnaly hendikep v připojení pamětí, disponují extrémně rychlou eDRAM pamětí, která funguje jako svým způsobem obří cache. V tomto případě má velikost 128 MB, což je dvojnásobek oproti grafikám řady GT3. Běžné grafiky GT2 nemají žádnou.

Intel Iris Pro 580 podporuje stejně jako všechna zařízení generace Skylake DirectX 12 (FL12_1) a OpenGL 4.4 stejně jako OpenCL 2.1. Velká pozornost byla věnována podpoře 4K obsahu a schopnostem čipu generovat obraz pro 4K monitor. Bohužel ještě nedošlo na integraci DisplayPortu 2.0 a HDMI 2.0 lze vyvést pouze konvertováním z DisplayPortu, ale Intel se brání tím, že na trhu není ani příslušný hardware, ani obsah, který by to vyžadoval. Podpora je tedy pro DisplayPort 1.2 a Embedded DisplayPort (eDP) do verze 1.3 pro rozlišení 4096 x 2304 při 60 Hz a HDMI 1.4a pro 4096 x 2304 pixelů při 24 Hz. To také znamená, že ani výrobci dalších grafických karet, tedy NVIDIA a AMD, nejsou motivováni do svých aktuálních mobilních grafických karet nové výstupy zavádět, většina jejich výrobků totiž používá řešení Optimus, resp. Enduro, tedy vyvedení vypočítaného obrazu pomocí integrované karty, přidaná podpora by tedy byla řešením od Intelu anulována.

Mezigeneračně asi největší cestu urazila technologie QuickSync, která se stará o kódování videí pomocí kodeku H.264 a H.265. V Iris Pro 580 je nyní dedikovaná hardwarová část, která akceleruje AVC/H.264 a HVEC/H.265. V převodech je dedikovaná část výrazně rychlejší, než pokud se kódování nechává na procesoru, a to násobně, navíc je hardwarové kódování energeticky velice nenáročné. Cenou za čas, energii a nevytěžování procesoru je kvalita, která je u výsledku nepatrně horší. U 4K filmů by to vadit mohlo, pokud jen připravujete video na youtube, těžko to někdo pozná.

K dispozici jsou samozřejmě i testy produkčního nasazení, pro zajímavost uvádím srovnání s dedikovanými kartami NVIDIA GeForce 940M a AMD Radeon R9 M370X podle nezávislého serveru notebookcheck.com. Bohužel vzhledem k nízkémů nasazování procesorů s Iris grafikou v praxi není k dispozici mnoho herních testů

• Cinebench R15 Ref. Match 64b: 97,8 / 99,6 / 98,8 bodů
• Cinebench R15 OpenGL 64b: 85,6 / 52,4 / 61,4 bodů
• Cinebench R11.5 OpenGL: 63 / 39,7 / 65 bodů
• Cinebench R10 Shading 32b: 11 355 / 6088 / 11 288 bodů
• 3DMark13 Fire Strike Standard Graphics: 1903 / 1622 / 2419 bodů
• 3DMark13 Cloud Gate Standard Graphics: 14 594 / 8818 / 15 454 bodů
• 3DMark13 Ice Storm Standard Graphics: 149 585 / 51 180 / 135 582 bodů
• 3DMark11 Performance GPU: 3220 / 2405 / 3637 bodů
• LuxMark 2.0 Room: 362 / 386 / 379 samplů
• LuxMark 2.0 Sala: 875 / 878 / 659 samplů

Následující tabulka při vysokém (1366 x 768) / nízkém (1280 x 720) nastavení ve srovnání s NVIDIA 940M a AMD Radeon R9 M370X:
• Overwatch (2016): 60 / 42 (79 / 25; - ) fps
• Rise of Tomb Rider (2016): 30 / 12,2 (28 / 11; - ) fps
• Metal Gear Solid V (2016): 59 / 23 (60 / 41; - ) fps
• Thief (2014): 43 / 30 (37 / 20; 53 / 31) fps
• Metro: Last Light (2013): 63 / 28,5 (46 / 24; 82 / 32) fps
• BioShock Infinite (2013): 101 / 51 (90 / 42; 160 / 71) fps
Pozn.: Jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps, ovšem udávaná fps jsou průměrná, což znamená, že při průměru 25 fps dochází v náročných scénách k nedostatečnému vykreslování obrazu – trhání.

Benchmarky Intelu Iris Pro 580 pocházejí z procesoru Core i7-6770HQ (TDP 45 W) s 8 GB DDR4 paměti v dual-channel, testovaným zařízením nebyl notebook, ale NUC Intel Skull Canyon. Intel ukázal, že umí postavit výbornou grafiku i v rámci celé řady omezení vyplývajících z integrované podoby. Jistě by mohl o dost více ohrožovat tržní podíl výrobců dedikovaných karet, kdyby podobným řešením vybavil i levnější procesory se dvěma jádry a níže nastavenými frekvencemi – na relaxační hraní aktuálních her by to stačilo s přehledem, což se o slabších integrovaných čipech říci nedá.