Intel Xeon E3-1535M v3 – megavýkon pro profesionální notebooky

15. 6. 2016 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Není příliš mnoho situací, ve kterých byste tolik výkonu, kolik nabízí procesory Xeon, doopravdy potřebovali. Ale když nějaká taková přijde, je dobré být připraven. Sama značka Xeon byla dlouhá léta vyčleněna pro servery, případně špičkové pracovní stanice, kde šlo o dlouhodobou stabilitu při nekonečném nasazení. Jsou i mobilní varianty, které přišly právě s generací Skylake, vhodné i pro 24/7/365 nasazení?

Když jsem nedávno psal článek o Core i7-6700HQ, hned zpočátku jsem upozorňoval, že nejsme na vrcholu nabídky, pouze u nejvýkonnějšího běžně osazovaného procesoru. A dneska to bude podobné. Sice jsme se posunuli výše, ale ještě nejsme na samotném vrcholu. V rodině Xeon je model E3-1535M přesně v polovině nabídky, přestože model 1545M je taktován stejně a v praktickém nasazení dokonce bude možná podávat nepatrně nižší výkon, neboť do stejného TDP musí vměstnat i výkon lepší integrované grafiky. A na model 1575M oběma chybí 100 MHz. A pak tady máme Core i7-6920HQ, které lze v Boostu přetaktovat až na 4 GHz. Ale jak vidíte, na samotnou špičku chybí jen vlásek.

Přesto, že jde o procesor s doporučenou velkoobchodní cenou 623 dolarů, nejde o úplně exotický kus, už dnes je osazován do HP ZBooku nebo některých Dell Precisionů 7710 a 7510. Slabší Xeon pak najdeme třeba v ThinkPadech P.

Technologicky ovšem jde jen o velmi mírné úpravy běžné Skylake architektury, kterou potkáme i v běžnějších čtyřjádrových Core i7 HQ s TDP 45 W, které je i pro Xeony stejné. Hlavní výhodou by měla být vyšší efektivita daná 14nm výrobním procesem, menší proud i napětí na tranzistorech při stejném výkonu by mělo vést jak k nižší spotřebě při běžném nasazení, tak k nižší pravděpodobnosti throttlingu (snižování napětí a frekvencí kvůli hrozbě překročení max. teplot) v případě trvalého vysokého zatížení. Z toho také vyplývá jen kosmetické navýšení hrubého výkonu oproti předchozím generacím Broadwell a Haswell.

Přesto se najdou dvě výraznější úpravy, totiž paměťový řadič s podporou ECCM pamětí a integrovaná grafická karta s certifikací od řady vývojářů profesionálního grafického a modelovacího 3D software. Zde je hezké vidět, jak Intel staví svou cenovou politiku, ECCM řadiče a certifikace má stejnou hodnotu, jako 100 MHz výkonu, eDRAM paměť a trojnásobek exekučních jednotek (24 vs. 72), protože to je zásadní rozdíl mezi Xeonem a Core i7-6970.

Teď trochu přehledněji ke specifikacím: Intel Xeon E3-1535M v3 je čtyřjádrový plnonapěťový procesor s podporou technologie Hyper-Threading, kdy každé jádro zvládá paralelně počítat dvě aplikační vlákna, pro systém se tedy tváří jako osmijádrový. Samozřejmě disponuje technologií Turbo Boost, která umožňuje dočasně přetaktovat procesor, její využití je hlavně v oblasti méněvláknových aplikací, nejvyšší udávaná hodnota lze dosáhnout pouze s vytížením jediného jádra. Škálování je: 4 jádra – 3,4 GHz, 2 jádra – 3,6 GHz, jediné jádro – 3,8 GHz. Pro potřeby šetření se umí procesor podtaktovat, ovšem i výkon je odpovídajícím způsobem snížen. Nevytížená jádra procesoru se navíc mohou úplně vypnout, dochází tak k další úspoře. Vyrovnávací paměť v procesoru je třístupňová, L1 má 256 kB, L2 1024 kB a L3 celkem 8192 kB. Frekvenčně je procesor v základu naladěn na 2900 MHz, které by měl udržet i při běhu na všechna jádra v plné zátěži a s vytíženou grafickou částí, při kratší zátěži může frekvence vystoupat výše, v případě vytížení jediného jádra až na výše zmiňovaných 3800 MHz.

Intel Xeon E3-1535M v3 je plně 64bitový s podporou instrukcí SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2), x86-64 a AVX 2.0. Stejně jako u Broadwellu nechybí instrukce AES-NI, které umožňují mnohem lepší hardwarovou podporu kryptografických funkcí, projevit by se měly zejména na práci se šifrovanými disky, kde opět poklesnou latence, Intel TSX-NI pro lepší škálování paralelního výkonu a Secure Key. Samozřejmostí je i podpora obvyklých virtualizačních funkcí (VT-d i VT-x včetně EPT).

Samostatnou kapitolou je podpora různých technologií, která je stručně řečeno úplná. Ve specifikacích Intelu není jediná kolonka, ve které by nebylo napsáno obligátní „yes“. Firemní zákazníky obvykle zajímá vPro, tedy rozšířené možnosti centrální správy, nebo virtualizace. Všechno je, všechno podporuje.

Důležitou součástí je i dvoukanálový paměťový řadič, který zvládne obhospodařovat 64 GB paměti DDR4-2133, je i zpětně kompatibilní s LPDDR3-1866 a DDR3L-1600. Navíc tento procesor najdeme nejčastěji ve velkých 17'' herních noteboocích, kde je v šasi dost místa i na čtyři paměťové sloty. Dvoukanálové zapojení je především výhodné kvůli integrovanému grafickému řešení, které takto může rychleji načítat data z pamětí. Na druhou stranu – tento procesor bude téměř vždy osazován s dedikovanou grafikou. Zvláštní a již zmiňovanou kapitolou je podpora ECCM pamětí.

Díky architektuře Skylake bylo při zachování výkonu možno snížit oproti Broadwellu TDP, byť jen o 2 W, tedy jen kosmeticky. Celkové TDP je tedy 45 W a schová se pod něj i integrovaný čipset a VRM (Voltage Regulator Module – určuje napětí na jednotlivých částech procesoru).

Připraveno je i integrované grafické jádro Intel HD Graphics P530 (verze GT2). To má 24 shaderů (v intelovském názvosloví exekučních jednotek), jejichž takt se bude pohybovat mezi 350 a 1050 MHz podle toho, co TDP dovolí. Výkon bude poměrně hodně záležet na osazené systémové paměti. V případě DDR4 pamětí v dvoukanálovém zapojení by integrovaný čip měl stačit prakticky na jakékoli 3D hry v základním rozlišení a sníženými detaily, naopak při DDR3 pamětech a jednokanálovém zapojení nebudou výkony o nic moc lepší, než u starších jader generace Broadwell a řada her může běžet značně problematicky. Vzhledem k typu notebooků se toho ovšem netřeba bát, nehledě na to, že všechny tři zmiňované disponují výkonnými dedikovanými grafickými kartami. Samo o sobě může jádro soutěžit třeba s NVIDIA GeForce 920M, kterou v některých testech či hrách i předčí (podle serveru notebookcheck.net nastala tato situace například u Dirt Rally při nízkém nastavení). Z výstupů jsou nativně podporovány DisplayPort 1.2 a eDP 1.3 a HDMI 1.4a. Podpora HDMI 2.0 je možná pouze konverzí přes DisplayPort.

Chlazení procesoru Xeon a grafické karty v notebooku HP ZBook 17

V rámci výkonových testů nabízím srovnání s běžněji osazovaným procesorem Intel Core i7-6700HQ (4 jádra, 2,6-3,5 GHz, 45 W TDP), který stojí velkoobchodně 378 dolarů a je s ním možné se setkat v běžných herních noteboocích, abyste si mohli udělat představu, co za extra utracené peníze získáte navíc, jako druhým v pořadí:

• Cinebench R15 Single: 159 / 144 bodů (více je lépe)
• Cinebench R15 Multi: 744 / 676 bodů (více je lépe)
• Cinebench R11.5 Single: 1,8 / 1,7 bodů (více je lépe)
• Cinebench R11.5 Multi: 8,2 / 7,5 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 32 Bit Single: 3910 / 3385 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 32 Bit Multi: 13 894 / 12 649 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Fire Strike): 10 802 / 9711 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Cloud Gate): 7908 / 6964 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Ice Storm): 47 882 / 45 985 bodů (více je lépe)
• TrueCrypt AES Mean 100 MB: 4,1 / 3,8 GB/s (více je lépe)
• wPrime 2.0x 1024m: 214,5 / 231,2 s (méně je lépe)
• Super Pi Mod 1.5 XS 32M: 511 / 568 s (méně je lépe, zatěžuje pouze jedno jádro)

Xeon nabízí jednoznačně vyšší výkon, a to ve všech typech benchmarků, někde jen o trošku, někde výrazně více. Zda je to pro vás důvod zaplatit o dvě pětiny více, musíte ohodnotit sami. Ke značce Xeon se také váží velká očekávání a spolehlivá minulost, která je ovšem vázána na desktopové modely. Zda bude stejně úspěšná v mobilním nasazení je otázkou budoucnosti, ale já o tom nikterak nepochybuji. Třetí věcí jsou drivery. Ovladačům pro Xeony by měla být věnována větší pozornost a dá se očekávat delší servisní podpora. To ale vychází i z typu trhu, pro který je tato značka určena. Pokud vás netrápí rozpočet, je Xeon rozhodně to nejlepší, co můžete mít.