HDMI 2.1 - nový standard, rozlišení až 10K, nové technologie, nové zážitky

7. 12. 2017 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Na nové specifikace jednoho z nejoblíbenějších obrazových standardů se čekalo téměř rok. Co všechno aktualizace přinesla? Pojďme se podívat, o kolik se zvýšila podporovaná rozlišení, co konsorcium firem starajících se o tento standard dokázalo v obnovovacích frekvencích či přenosových pásmech a kdy potkáme HDMI 2.1 produkty na trhu.

Aktualizace standardu digitálního přenosu s vlastním konektorem, který najdeme prakticky na každém počítači, televizi či monitoru, byl ohlášen už na počátku tohoto roku. Ovšem na uzavření specifikací bylo nutné čekat ještě jedenáct měsíců. Na konci listopadu byl ovšem standard uzavřen, a i když se ještě čeká na jeho plné zveřejnění, to znamená všech technických podrobností, jeho nové vlastnosti už známe.

Důvod aktualizace byl jasný – tlak konkurence v podobě DisplayPortu, žádosti výrobců hardwaru i obsahu a především pak touha uživatelů po stále lepší kvalitě obrazu. A nejde jen o rozlišení, byť to hraje zásadní roli. Do popředí se dostaly i obnovovací frekvence – kvůli 3D obrazu nebo požadavkům hráčů na obraz bez trhání. A co barevná hloubka, a tedy vyšší věrnost barev? A práce s jasem a kontrastem!

Zásadní úlohou pro vyřešení těchto otázek se stalo zvětšení šířky datového pásma, aby všechny informace o obraze bylo možné vůbec do zobrazovacího přístroje přenést. HDMI 2.0 zvládalo 18 GB/s, čímž stačilo přinejlepším 4K obsah při snímkovací frekvenci 60 Hz, případně 5K při nižších fps nebo barevné hloubce. Nové HDMI 2.1 posunulo šíři datového pásma až na 48 Gb/s. Je k tomu ovšem zapotřebí nový kabel s certifikací Ultra ( dříve byla nejvyšší certifikace Premium po High Speed a Standard). Chcete-li si tedy užít nových vlastností aktualizovaného standardu, budete muset počítat i s koupí ne právě levného kabelu. Výrobci za to slibují lepší stínění, které odstraní všechny případné interference. Zároveň je však HDMI 2.1 plně kompatibilní se staršími verzemi, budete-li mít tedy pouze jednu část zobrazovacího řetězce v novém formátu a ostatní ne (například po nákupu nové TV nebo pouze nové grafické karty), nemusíte si dělat žádné starosti.

Díky většímu datovému toku se mohly posunout i všechny ostatní vlastnosti. Začněme rozlišením a obnovovací frekvencí. Při nízkém fps (30 fps) zvládne nové HDMI 2.1 rozlišení do 10K se zobrazením barev v hloubce 10 bitů při podvzorkování YcbCr modelu. 8 K zobrazení pak při 30 fps v plné kvalitě a při 60 fps pořád s barevnou hloubkou 12 bitů a podvzorkováním YcbCr 4:2:0. Pokud toužíte po vysoké snímkové frekvenci nebo 3D zobrazení, tak 120 fps je možné dosáhnout v plné kvalitě při 4K rozlišení, při 5K budete muset oželet „pouze“ barevnou hloubku (8 bitů). Pokud budete používat obrazovou kompresi, lze udržet vyšší snímkovou frekvenci i u velmi vysokých rozlišení jen pomocí podvzorkování barev.

Při přehrávání filmů relativně zbytečná věc, ale pro hráče modré z nebe – variabilní snímkovací frekvence. I dnes podporuje řada monitorů technologii FreeSync (řidčeji i G-Sync), tedy původně proprietární technologie AMD a NVIDIA, které slouží k potlačení trhání obrazu ve hrách, kdy se s náročnějšími scénami zpomaluje rychlost generovaných obrazových dat ze strany grafické karty. V novém standardu bude podpora variability normovaná, takže lze očekávat, že ji většina výrobců bez potíží zavede.

Poslední velkou změnou je zavedení podpory metadat pro dynamické HDR (standard Dolby Vision nebo HDR10+) , tedy data o dynamice jasu a jeho nejvyšší hodnotě nebudou odvozena od celého filmu, ale od jednotlivých scén, takže i tmavé scény mohou být lépe barevně prokresleny. Zde je ovšem nutné si uvědomit, že nedojde ke skokovému zlepšení obrazu, dynamická HDR metadata jsou odpovědností poskytovatele obsahu, musí jej tedy nejprve podporovat výrobci filmů.

Poslední dobrou zprávou je fakt, že HDMI konsorcium nechystá žádné změny licenční politiky, takže kvůli novému formátu by se výrobcům neměly zvednout náklady. Co se uživatelů týče, je nutné počítat s tím, že některé funkce vyžadují podporu ze strany hardwaru, který musí být výkonnější a někdo ho musí navrhnout, vyrobit a zavést do prodeje.