Intel Core i7-7700HQ – čtyřjádrový Kaby Lake pro výkonné sestavy

8. 2. 2017 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Někdy je mobilita nutností stejně jako výkon. Notebooky jako pracovní stanice sice nikdy nenabídnou stejnou dokonalost a pohodlí jako desktopy, ale minimálně po stránce výkonu nemusí být od „pevných“ řešení zase tak daleko. A do výkonných sestav je potřeba výkonný procesor – Intel má svou čtyřjádrovou řadu Core i7 HQ.

Core i7-7700HQ patří mezi nejvýkonnější řešení na českém trhu, které je běžně dostupné. Spojuje v sobě vysoké takty a nízkou energetickou náročnost. Na druhou stranu je nutné říci, že procesory Kaby Lake se od svých předchůdců v principu liší pouze vylepšeným výrobním procesem a z něj odvozenými vyššími takty. Oproti Skylaku tak výkon vzrostl opravdu jen proporčně k nárůstu frekvence – tedy o cca 5%. Jedinou viditelnější změnou je úprava video enginu o podporu nových kodeků. Shrnout se tedy dá hned na začátku – výměna Skylaku za Kaby Lake moc smysl nedává. Pokud máte procesor Haswell, určitou změnu pocítíte. A pokud starší, je Kaby Lake vynikající volba.

Čtyřjádrové plnonapěťové procesory Kaby Lake mají nejsilnější konkurenci va zlevněných Skylacích, AMD v této části trhu nemá v nabídce nic. Nepřináší mnoho nového, ale jsou široce dostupné a výrobci je docela agilně umisťují do refreshů svých notebooků. A prodejci pak nabízí často zajímavé slevy na předchozí generaci.

Architektura Kaby Lake je posledním krokem Intelu podle jejich tick-tock-optimalization strategie, Kdy se po nové architektuře a výrobním procesu všechno co nejdokonaleji doladí. Je tedy jasné, že posuny nejsou výrazné, ale zase dostáváte nejvyšší dosažitelnou efektivitu. Předchozí generace se soustředily především na snížení nároků na napájení, což trochu paradoxně vedlo k situaci, kdy nejvyšší skóre v syntetických benchmarcích měly starší procesory Haswell, byť také s podstatně vyššími energetickými nároky. Kaby Lake díky navýšeným frekvencím tuto situaci změnil a po letech se zase nejnovější procesor.

Core i7-7700HQ je čtyřjádrový plnonapěťový procesor s podporou technologie Hyper-Threading, kdy každé jádro zvládá paralelně počítat dvě aplikační vlákna, pro systém se tedy tváří jako osmijádrový. Samozřejmě disponuje technologií Turbo Boost, která umožňuje dočasně přetaktovat procesor, její využití je hlavně v oblasti méněvláknových aplikací, nejvyšší udávaná hodnota lze dosáhnout pouze s vytížením jediného jádra. Pro potřeby šetření se umí procesor podtaktovat, ovšem i výkon je odpovídajícím způsobem snížen. Nevytížená jádra procesoru se navíc mohou úplně vypnout, dochází tak k další úspoře. Vyrovnávací paměť v procesoru je třístupňová, L1 má 256 kB, L2 1024 kB a L3 celkem 6144 kB. Frekvenčně je procesor v základu naladěn na 2800 MHz, které by měl udržet i při běhu na všechna jádra v plné zátěži a dlouhodobě, při kratší zátěži může frekvence vystoupat výše, v případě vytížení jediného jádra až na 3800 MHz

Intel Core i7-7700HQ je plně 64bitový s podporou instrukcí SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2), x86-64 a AVX 2.0. Stejně jako u předchůdců nechybí instrukce AES-NI, které umožňují mnohem lepší hardwarovou podporu kryptografických funkcí, projevit by se měly zejména na práci se šifrovanými disky, kde opět poklesnou latence, Intel SGX a Secure Key. Samozřejmostí je i podpora obvyklých virtualizačních funkcí (VT-d i VT-x včetně EPT).

Důležitou součástí je i dvoukanálový paměťový řadič, který jako jedna z mála částí uvnitř čipu prošel inovací – tentokrát zvládne obhospodařovat 64 GB paměti DDR4 už od frekvence 2400 Mhz, pak také DDR4-2133, pak také DDR3L-1600.

TDP bylo zachováno na 45 W a schová se pod něj i integrovaný čipset a VRM (Voltage Regulator Module – určuje napětí na jednotlivých částech procesoru). Výhody 14nm FinFet+ procesu byly konzumovány zvýšením frekvencí.

Připraveno je i integrované grafické jádro Intel HD Graphics 630 (verze GT2). To má 24 shaderů (v intelovském názvosloví exekučních jednotek), jejichž takt se bude pohybovat mezi 350 a 1100 MHz podle toho, co TDP dovolí. Výkon bude poměrně hodně záležet na osazené systémové paměti. V případě DDR4-2400 pamětí v dvoukanálovém zapojení by integrovaný čip měl stačit prakticky na jakékoli 3D hry v základním rozlišení a sníženými detaily, naopak při DDR3 pamětech a jednokanálovém zapojení nebudou výkony o nic moc lepší, než u starších jader. Úspěchy ve vývoji integrovaných karet dost možná dokládá i fakt, že NVIDIA ani AMD neuvedly v nové generaci (Pascal a Polaris/Vega) lowendová řešení. Karty jako GeForce 920M nebo i 930M s obdobným výkonem jen prodražují notebooky jak svou cenou, tak složitějším chlazením. Na druhou stranu v návrhu Intel HD 630 nedošlo oproti předchozí generaci k žádnému znatelnému vývoji kromě podpory nových kodeků. Přesto lze očekávat určité navýšení výkonu, to protože výpočetní jádra čipu mohou vykonat stejnou práci jako dříve rychleji díky vyšším frekvencím, takže na grafickou část zbude více TDP – tedy alespoň teoreticky. Z výstupů jsou nativně podporovány DisplayPort 1.2 a eDP 1.3 a HDMI 1.4a. Podpora HDMI 2.0 je možná pouze konverzí přes DisplayPort.

V rámci výkonových testů nabízím srovnání s přímým předchůdcem, procesorem Intel Core i7-6700HQ (4 jádra, 2,7-3,5 GHz, 47 W TDP) jako druhým v pořadí:

• Octane V2: 38 135 / 36 290 bodů (více je lépe)
• Cinebench R15 Single: 152 / 144 bodů (více je lépe)
• Cinebench R15 Multi: 736 / 676 bodů (více je lépe)
• Mozilla Kraken 1.1: 1024,4 / 1009,6 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 32b Multi: 13 318 / 12 733 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 32b Single: 3341 / 3422 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 64b Multi: 13 753 / 13 122 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 64b Single: 3532 / 3623 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Fire Strike Physics): 10 488 / 9643 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Cloud Gate Physics): 7288 / 6923 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Ice Cloud Std. Physics): 48 949 / 41 516 bodů (více je lépe)
• TrueCrypt AES Mean 100 MB: 4,1 / 3,8 GB/s (více je lépe)
• X264 HD Benchmark 4.0 Pass 1: 173 / 157,5 fps (více je lépe)
• wPrime 2.0x 1024m: 333,8 / 233,1 s (méně je lépe)
• Super Pi Mod 1.5 XS 32M: 549,5 / 564,3 s (méně je lépe, zatěžuje pouze jedno jádro)

Kaby Lake nevítězí pouze ve dvou z celé škály syntetických testů a i to lze do určité míry připsat metodice testů – Skylaků bylo v testu přes 40, Kaby Laky 4, jejich průměrné hodnoty tedy více ovlivňují extrémy. Výsledek lze shrnout stejně jako na začátku článku – Kaby Lake jsou výborné procesory, pokud obměňujete starší techniku, ale vyhazovat kvůli nim Skylaky nebo i Broadwelly nemá smysl, tedy pokud mluvíme pouze o výkonu procesoru a nezahrneme další technologie v noteboocích – nové porty, lepší úložiště, dostupnější IPS displeje.