Intel Core i7-8500U – čtyři fyzická jádra i do tenkých notebooků

18. 10. 2017 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Snad konečně tlak ze strany AMD donutil Intel začít navyšovat počet jader v procesorech. A i když AMD tlačí zatím jen v rámci desktopů, těžit z toho mohou i uživatelé notebooků. Třeba díky novým procesorům z Kaby Lake refresh generace.

Intel celkem běžně během plánované životnosti jednotlivých generací svých procesorů dělá takzvaný refresh, tedy uvedení nových modelů s dílčími optimalizacemi, ale stále stejnou architekturou i výrobním procesem. Vlastně jde především o reakci na požadavky trhu. Letos se však v refresh modelech urodilo cosi velkého a vrcholně zajímavého. Totiž nízkonapěťové vícejádrové procesory.

Dosud měly Core i7 s TDP 15 W vždy dvě fyzická jádra a od nižších řad se lišily jen frekvencemi a o 1 MB větší L3 vyrovnávací pamětí. Tentokrát Intel přidal celá dvě fyzická jádra a poprvé máme v této kategorii čtyřjádrové procesory. Nebylo to zase tak jednoduché, lze to vidět na prudkém poklesu základních frekvencí, ale celkově jde o výbornou zprávu, která zase posune výpočetní výkon malých a štíhlých notebooků o notný kus vpřed.

Protože jde o pouhý refresh procesorů generace Kaby Lake, nedošlo k žádným zásadním posunům ve technologiích, prakticky vše zůstává při starém. Fin FET tranzistory, 14nm výrobní proces nebo třeba paměťové řadiče. Změnu názvu potkáme u grafické části čipu, ale jde pouze o přizpůsobení se novému modelu označování, čip je v praxi stejný jako u modelů sedmitisícové řady.

Core i7-8550U je čtyřjádrový procesor s podporou technologie Hyper-Threading, která umožňuje zpracovávat dvojnásobek programových vláken, procesor se tedy systému hlásí jako osmijádrový. Nevýhodou to je jen u velice specifických matematických výpočtů, jinak to vcelku zrychluje práci počítače při vysoké paralelizaci výpočtů a multitaskingu. Základní frekvence jader je kvůli jejich vysokému počtu pouhých 1800 MHz, ovšem Turbo frekvence dosahuje opravdu úžasných 4000 MHz při vytížení jediného jádra. Cache paměť je oproti dvoujádrovým modelům naštěstí logicky dvojnásobná, je tříúrovňová, L1 má 256 kB, L2 1 MB a nejčastěji uváděná, tedy L3 8 MB. Intel také uvádí frekvence při použití maximálního tepelného výkonu, na který jsou pro běžné užívání procesory stavěny. Pokud notebook zvládne uchladit 25 W, může být základní frekvence jader kulatých 2000 MHz. U Turba ovšem k navýšení nedochází. Podobné je to i s šetřícím nastavením, kdy se ovšem při 10W TDP budete muset spokojit se základní frekvencí 800 MHz.

Intel Core i7-8550U je plně 64bitový s podporou instrukcí SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2), x86-64 a AVX 2.0. Stejně jako u předchůdců nechybí instrukce AES-NI, které umožňují mnohem lepší hardwarovou podporu kryptografických funkcí, projevit by se měly zejména na práci se šifrovanými disky, kde opět poklesnou latence, Intel TSX-NI pro lepší škálování paralelního výkonu a Secure Key. Samozřejmostí je i podpora obvyklých virtualizačních funkcí (VT-d i VT-x včetně EPT). Naopak nemá vestavěnou technologii vPro.

Důležitou součástí je i dvoukanálový paměťový řadič, který zvládne obhospodařovat 32 GB paměti DDR4-2133, je i zpětně kompatibilní s LPDDR3-2133. Dvoukanálové zapojení je především výhodné kvůli integrovanému grafickému řešení, které takto může rychleji načítat data z pamětí.

Připraveno je i integrované grafické jádro Intel UHD Graphics 620 (verze GT2), pro Intel 9,5. generace. Jádro je v podstatě stejné jako u dvoujádrových procesorů, pouze Turbo frekvence se o 100 MHz vylepšila. Jádro by také mohlo těžit z větší procesorové cache paměti. Má 24 shaderů (v intelovském názvosloví exekučních jednotek), jejichž takt se bude pohybovat mezi 300 a 1150 MHz podle toho, co TDP dovolí. Výkon bude záležet i na osazené systémové paměti. V případě DDR4 pamětí v dvoukanálovém zapojení by integrovaný čip měl stačit prakticky na jakékoli 3D hry v základním rozlišení a sníženými detaily. Samo o sobě může jádro soutěžit třeba s NVIDIA GeForce 930M, která je založena na jádře Maxwell a má TDP 25 W, kartu GeForce 920M se starším Keplerem převálcovává na plné čáře. Z výstupů jsou nativně podporovány DisplayPort 1.2 a eDP 1.3 a HDMI 1.4a. Podpora HDMI 2.0 je možná pouze konverzí přes DisplayPort.

V rámci výkonových testů nabízím srovnání s běžněji osazovaným procesorem Intel Core i7-7500U (2 jádra, 2,7-3,5 GHz, 4 MB L3, 15 W TDP) jako druhým v pořadí:

• Cinebench R15 Single: 167 / 144 bodů (více je lépe)
• Cinebench R15 Multi: 551 / 340 bodů (více je lépe)
• Cinebench R11.5 Single: 1,8 / 1,7 bodů (více je lépe)
• Cinebench R11.5 Multi: 5,8 / 3,8 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 32 Bit Multi: 11 452 / 7835 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 32 Bit Single: 3943 / 3526 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 64 Bit Multi: 11 637 / 7945 bodů (více je lépe)
• Geekbench 3 64 Bit Single: 4113 / 3731 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Fire Strike) SP: 8820 / 5432 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Cloud Gate) SP: 6100 / 3736 bodů (více je lépe)
• 3DMark 2013 (Ice Storm) SP: 47 858 / 39 767 bodů (více je lépe)
• TrueCrypt AES Mean 100 MB: 3,3 / 2,1 GB/s (více je lépe)
• wPrime 2.0x 1024m: 361 / 485 s (méně je lépe)

Přidaná jádra se na výkonu opravdu podepisují poměrně razantně, byť jen v testech, které umí využít možnosti paralelizace výpočtů, nejlépe je to vidět na kódování a komprimaci pomocí TrueCryptu, podobné výsledky by bylo možné naměřit i při komprimaci běžnějšími nástroji, třeba WinZipem. Díky většímu čipu, který může lépe rozvádět teplo, je lepší i výkon jediného jádra. Tam hraje zásadní roli výrazné navýšení frekvence, obdobně v syntetických testech i grafická část čipu bude moci častěji využívat Turbo Boostu, proto dosahuje na vyšší výkon i bez změny technologie či přidání dalších exekučních jednotek. Na závěr se snad jen mohu zaradovat, že se jedná o skvělý procesor, který si mohou všichni majitelé malých a lehkých notebooků s klidem nadělit třeba pod stromeček – a pochopitelně i s krásným novým notebookem.