Klávesy a klávesnice - druhy technologií používaných pro notebooky

22. 6. 2017 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Podsvícená, nepodsvícená, s numerickým padem nebo bez... U klávesnice obvykle nebývá příliš na výběr, přitom s ní pracujeme dlouhé hodiny a její kvalita ovlivňuje náš pocit z notebooku často více, než pár megahertzů na procesoru. Jaké klávesnice vlastně máme k dispozici?

Klávesnice poměrně zásadně ovlivňují náš pocit z výpočetní techniky. Pokud pravidelně střídáte desktopovou klávesnici a notebook, dobře víte, o čem mluvím a jak těžké někdy bývá zvyknout si na jiné zařízení.

Věcí, kterými se klávesnice liší, zejména u mobilních zařízení, není zrovna málo. I samotná velikost kláves se liší, jejich rozestupy, výška, hloubka stisku, hlasitost, dokonce i počet a umístění některých z nich. Dneska se však chceme alespoň trochu věnovat základním technologiím, které jsou pod klávesami vaší klávesnice.

Velmi obecně lze říci, že klávesnice dělíme na dvě základní skupiny – s mechanickými přepínači a bez nich. Navíc se dělí na více druhů. Začněme těmi mechanickými.

Klávesnice s čistě mechanickými přepínači už nejsou mezi notebooky právě nejběžnější, častěji je potkáme v běžných desktopových klávesnicích. Ale mají své výhody. Především je to velice jasná zpětná vazba, technologie je totiž založena na spínači, tlačítku a návratovém mechanismu s pružinkou. Druhou zásadní výhodou je možnost vyměnit jediný konkrétní spínač, nikoli celou klávesnici. Krom toho jsou mechanické klávesnice poměrně odolné a mají dlouhou životnost. Nevýhodou je především větší problém s utěsněním proti prachu nebo dokonce kapalině. V mobilní oblasti je najdeme především u dražších herních notebooků, kde často bývá inzerován i výrobce a druh přepínačů, mezi nejznámější jména patří společnost Cherry.

Zdaleka nejpoužívanější technologií klávesnic v současnosti jsou mechanické klávesnice s membránou, které se také jinak říká chiclet. Princip je jednoduchý – na základní desce klávesnice jsou kontakty, mezi klávesami a kontakty je vložena silikonová membrána s výstupky ve tvaru „čepičky“ a s uhlíkovou vodivou ploškou v každé „čepičce“. Po stlačení uhlík propojí elektrický obvod a sepne, membrána zajistí pružnost a návrat do původní polohy. Velkou výhodou je, že samotná membrána, obvykle z jednoho kusu pro celou klávesnici, zajišťuje těsnost a vodě- a prachuodolnost klávesnice, což je pro mobilní přístroje více než žádoucí. Klávesnice je poměrně levná, životnost také není špatná (obvykle 5 milionů úderů). Nevýhodou je měkčí stisk a horší zpětná vazba, která obvykle vede k mírně nižšímu skóre při počtu úhozů za minutu oproti mechanickým klávesnicím.

Specifickým druhem mechnicko-membránové klávesnice jsou klávesnice s nůžkovým mechanismem, který slouží především ke snížení hloubky ponoru kláves pří zachování přesnosti. Známé jsou především z klávesnic ThinkPadů, ale dnes jsou běžné i mezi ostatními značkami.

Existují i další technologie, které jsou ovšem poněkud exotičtější, minimálně pokud mluvíme o nasazení mezi notebooky. Jistě budete znát membránové klávesnice. Jsou to ty skoro úplně ploché, které máte v práci na kopírce nebo doma na mikrovlnce či kávovaru. Tyto klávesnice ale pro nízkou přesnost a téměř nulový feedback nejsou vhodné na běžné psaní, naposledy se v počítačích používaly v osmdesátých letech.

Kapacitní klávesnice zase využívají místo spínačů princip zvýšení elektrické kapacity při přiblížení vodivé součástky. Díky tomu, že se vyhodnocuje zvýšení kapacity, a ne kontakt v elektrickém obvodu, je jednodušší tzv. debouncing, tedy filtrace mikroskopicky krátkých sepnutí a nesepnutí obvodu během jednoho úhozu na klávesu vlivem vibrací.

Hodně specifickou oblastí jsou pak klávesnice využívající Hallova efektu, tedy klávesnice s permanentním magnetem v klávesách a senzorem změny magnetického pole. Tyto klávesnice patří mezi ty nejspolehlivější, ale také nejdražší. Používají se tedy jen tam. Kde je to opravdu nutné – v kokpitech letadel, řídících pracovištích elektráren apod.

Budoucností u extrémně malých mobilních zařízení, především tabletů, by mohla být laserem promítaná klávesnice. Laser může promítat na plochý povrch celou klávesnici a vyhodnocovat překrytí políčka prstem. Výhodou je především prakticky nulová velikost klávesnice během přepravy, ale nevýhody jsou také zřejmé – potřebujete pevný povrch, což někdy při cestování může být problém, navíc při poruše laseru nefunguje celá klávesnice, nikoli jen některé tlačítko.

Existují i další technologie, ale v noteboocích se s nimi zatím a nebo už nesetkáme. Každopádně způsob zadávání psaných informací do počítačů je věcí, která váš zážitek z používání ovlívní zcela zásadně a není divu, že výrobci herních notebooků významně propagují nadstandardní řešení (např. klávesnice SteelSeries) a nechávají si za něj také patřičně zaplatit.