PWM regulace podsvícení displejů i klávesnic aneb proč nás bolí oči
19. 7. 2017 08:00 Rubrika: Technologie Autor: Jakub Pavlis
Přestože nejčastěji se u počítačů řeší procesory, paměti, grafické karty, nejen u notebooků velice výrazně ovlivňují vaši spokojenost s přístrojem jiné atributy, zejména ergonomické - pohodlná a intuitivní klávesnice, hmotnost nebo funkce displeje. Před obrazovkou trávíme hodiny a dny a PWM regulace jasu je něco, co nám tento čas může výrazně znepříjemnit.
PWM neboli pulse width modulation je způsob regulace proudu v elektrickém obvodu a najdete ho leckde - třeba i v elektrických lokomotivách. Jde o velice šikovný nástroj, neboť nemění proud ani napětí, pouze dobu, kdy je obvod pod proudem. Původně vznikl pro regulaci otáček elektrických stejnosměrných motorů (proto ty lokomotivy), ovšem výrobci notebooků pro něj našli další upotřebení. Při regulaci jasu displeje podsvíceného diodami.
Základ je jednoduchý. U pulsní regulace nastavíte frekvenci, tedy jak často se přeruší a zapne průchod proudu obvodem. U elektrických motorů vlastně motor neustále ztrácí a získává výkon (je a není zapnutý), díky setrvačnosti a zatížení se to projevuje na celkovém aktuálním výkonu, resp. otáčkách. U obvodu se světlo emitujícími diodami (LED) je to ovšem jiné - diody se dokážou rozsvítit i zhasnout velice rychle, výsledkem je tedy blikání o určité frekvenci. PWM regulace se obvykle pohybuje v rozsahu frekvencí v řádech jednotek stovek hertzů. Má nás to trápit?
Možná si vzpomenete na základoškolské hodiny fyziky nebo biologie, kde se mluvilo o lidském oku a o tom, jaké má vlastnosti a schopnosti rozlišit blikání. A možná vám vytanou na mysli filmy pro pamětníky, zejména komedie. Tam je totiž vidět podobný problém – jistě si vybavíte mihotání jasu u starých němých filmů. Jejich „obnovovací frekvence, totiž počet políček promítnutých za sekundu, byl celosvětově normován na 16. Lze to zapsat jako 16 Hz. Pozdější mluvené filmy v kinech měly frekvence 24 nebo 25 snímků za sekundu. Tam už je pohyb plynulý a kolísání jasu neznatelné. To, že lidský mozek nedovede kvůli vlastnostem oka vyhodnotit zdroj jako blikání však neznamená, že by to blikání nebylo. Zkuste se chvíli dívat do blikajícího stroboskopu na diskotéce a zjistíte, že dříve nebo později vás rozbolí hlava. S PWM regulací jasu displeje je to stejné, byť v menší míře, projevuje se to až po delším čase.
Výrobci nastavují PWM regulaci různě. Za „kvalitní“ PWM regulaci mohou být považovány hodnoty na 1000 Hz a více. To dokáže rozpoznat jen oko velmi citlivého jedince. Čím vyšší frekvence, tím menší problémy. Ideální je notebook bez PWM, ale PWM je levnější než jiné způsoby regulace. Výrobci obvykle u svých výrobků podobné údaje do marketingových materiálů ovšem nedávají.
Jak se tedy PWM regulaci vyhnout? Jednou z cest je pozorné čtení recenzí, některé redakce včetně NOTEBOOK.cz dokáže PWM změřit.
Snadný orientační test si můžete provést i sami, a to díky digitálním fotoaparátům i v mobilních telefonech, podmínkou je pouze co nejmenší osvětlení prostoru. Pak stačí nahrát na video, jak měníte jas od nejvyššího k nejnižšímu nebo opačně. Na přehraném záznamu budou v případě "špatně" nastavené PWM regulace znatelné proužky přecházející vertikálně přes obrazovku. Fotočip digitální kamery má totiž vlastní frekvenci snímání, která není stejná, jako je regulace displeje. POZOR: jde jen o orientační test a ne vždy to může mít správnou vypovídací hodnotu.
Základní rada zní – pokud můžete, vyhněte se displejům s PWM regulací, je to pro vás rozhodně zdravější. Ostatně jedinou výhodou PWM regulace je cena (a možná i o něco málo menší spotřeba displeje), jde o nejlevnější způsob regulace jasu. A pokud nemáte na výběr, můžete zkusit některý z programů, které umožňují nastavit frekvenci. A vždy volte tu nejvyšší možnou.
