Intel - počítače za 50 let

18. 11. 2008 19:04    Rubrika: Tiskové zprávy

K čemu budou sloužit počítače za 50 let

TISKOVÁ ZPRÁVA - v původním znění

Počítače jako součást tělesné soustavy
Autor: Ondřej Neff

Před padesáti lety vůbec nikdo nepředpokládal, že budou existovat domácí počítače, a ještě o dvacet, třicet let později lidé snili o „ústředním mozku lidstva“. Takže úvahy o technických řešeních pro rok 2058 jsou skutečně pouhá sci-fi. Je to jistě činnost zábavná a snad i užitečná, co ovšem mě zajímá nejvíc, je lidský dopad.

Dovedu si představit, že technologický vývoj povede k vyčlenění tvůrčích lidí, kteří budou spolu snadněji komunikovat, a tudíž i spolupracovat – a výpočetní technika, navíc implementovaná rovnou do tělesné soustavy, zásadně zvýší jejich výkon. Transhumanismus, to je tendence příštích desetiletí. Většinové obyvatelstvo půjde směrem konzumu a zábavy, jakéhosi umělého života.

Předvídal jsem to už v sedmdesátých létech v románu Jádro pudla, ve kterém lidé propadnou umělým, virtuálním životům. Tahle vize se naplňuje už dnes a bude se to stupňovat. Aldous Huxley ve svém Konci civilizace uvažoval o drogách jako o ultimativním prostředku ke konejšení davů. Možná se to stane, možná že ne. Spíš to bude informatika, která vstoupí do mozku hlupců a zanese tam kukaččí vejce umělé blaženosti.

Nelamentuju nad tím. Ono se nic strašného nestane – hlupci budou dál hlupci, ale bude od nich pokoj. Jde o to, abychom zůstali na druhém břehu.

Člověk nebo robot? Rozhodnou nové procesorové technologie
Autor: Intel

Informační technologie prožívají v posledních několika dekádách velký rozkvět. Procesory se zmenšují, zvyšuje se jejich výkon a dokážou zpracovat více vláken najednou. S tímto tempem se dá jen stěží odhadnout, co bude za 50 let. Justin Rattner, technologický ředitel společnosti Intel, se o to pokusil a předpověděl veliké změny v oblasti sociální interakce, robotiky a schopnosti počítačů vnímat reálný svět. „Podle některých prognóz se blížíme ke zlomovému bodu, od kterého rychlost technologického pokroku poroste exponenciálně. V blízké budoucnosti by počítače mohly člověka překonat ve schopnosti uvažovat,“ prohlásil Rattner. Laboratoře Intelu se už teď zabývají vývojem komunikačních rozhraní mezi člověkem a strojem a testují jejich budoucí využití při práci s počítačem. Některé slibné změny přijdou zřejmě mnohem dříve, než se původně očekávalo.

Společnosti Intel se povedl další triumf. Vyrobila a představila nejrychlejší desktopový procesor na světě – nese označení Intel Core i7.

Tento procesor trhá rekordy, kde může. Zatím se vyrábí ve čtyřjádrové verzi, v blízké budoucnosti by se měl počet jeho fyzických jader zvýšit, ale tím se vývoj tohoto procesoru nezastaví. Počet jader se bude zvyšovat a velikost tranzistoru naopak snižovat. Technologie použitá v tomto procesoru se bude promítat i do dalších produktů. Může být například použita i v robotické produkci. Roboti jsou v současnosti využíváni hlavně ve výrobě. Jsou pevně ukotveni do země a jejich úlohou je opakované provádění jediného úkonu. Aby je bylo možné více personalizovat, musí být podle Rattnera roboti schopni manipulovat s předměty v neuspořádaném, neustále se měnícím lidském prostředí. Musí se orientovat ve svém okolí pomocí vnímání a rozeznávání pohybu dynamického fyzického světa a učením se přizpůsobovat novým situacím.

Rattner věří nejen tomu, že se roboti budou více podobat lidem, ale že další objevy ukážou, jak vztahy mezi lidmi a stroji dále rozšiřovat. Intel Core i7 tomuto trendu pomůže. Bude „pracovat“ v počítačích vědců a návrhářů a ulehčí jim práci se složitými výpočty. Nebo alespoň ulehčí práci normálním lidem, ať už půjde o úpravu videa ve vysokém rozlišení nebo o nové hry náročné na výpočetní výkon.

Umělá inteligence nenahradí tu přirozenou
prof. Milan Mareš, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR

Psát o tom, čemu budou počítače sloužit za padesát let, to se neobejde bez věštění, co všechno budou v té době umět. A snaha o něco takového nejspíše má své číslo v katalogu psychiatrických diagnóz – stačí vzpomenout, co všechno se kolem počítačů stalo za poslední roky.

Můžeme se ale pokusit odhadnout něco jiného – KOMU a JAK budou v oné době počítače sloužit. Jistě, lidem, přičemž se nejspíše setkají dva zdánlivě protichůdné jevy – lidí, kterým budou počítače sloužit, bude mnohem víc a těch, kteří to budou bezprostředně vnímat, bude mnohem míň než dnes. Umělá inteligence už bude tak daleko, že o sobě nebude muset dávat vědět. Pokud jde o typ úloh, jsem přesvědčen, že jak hardware, tak software opřený o matematické teorie pokročilé teoretické informatiky bude v reálném čase zvládat mnohem skutečnější problémy než dnes. A že přitom zahrne i úlohy tak „nematematické“, že nám je dnes ani nenapadá svěřovat počítači. Větší reálnost úloh bude znamenat především zvládnutí mnohem masivnějších souborů dat, která navíc nebudou muset být zbavována své přirozené náhodnosti, vágnosti, nepřesnosti a chaotičnosti.

Jsem si ale také jist, že umělá inteligence při tomto vývoji nenahradí tu přirozenou. Jsou obě svou podstatou natolik různé, že se jistě budou doplňovat, budou si i pomáhat, nemohou se ale suplovat.

Počítače budou snad spolupracovat s lidmi
prof. Milan Mareš, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR

Když se ve třicátých letech začala ekonomika postupně otřepávat z hospodářské krize, pozval si prezident F. D. Roosevelt tým vědců, průmyslníků a literátů a zadal jim trochu nečekaný úkol. Vysvětlil, že Amerika už se nesmí dostat do vleku událostí, ale že má být hybatelem světového dění a k tomu musí vědět, na jaký svět se má, asi tak do konce století, připravit. Pozvaní měli bohatou fantazii a dělali, co mohli.

Předpověděli, že rychlé vlaky budou ještě rychlejší, velké parníky budou ještě větší, továrny budou produkovat víc oceli, na polích poroste, díky hnojení, víc obilí atd. Vůbec se nezmínili o letecké dopravě (která už se začínala rozvíjet), nenapadly je umělé hmoty ani televize (v laboratořích už pracovala), o kosmonautice nebo počítačích přirozeně nepadlo v jejich prognóze ani slovo. Rooseveltovi, který tak bravurně pracoval s rozhlasovou propagandou, se ani nezmínili o významu informací.

Předpovídat, k čemu budou sloužit za 50 let počítače, je dobrý způsob, jak se ztrapnit. Něco se ale předpovědět dá – možná budou trochu sloužit, ale hlavně budou spolupracovat. Doufejme, že hlavně s lidmi. Tak, jak s tím pomalu začínají už dnes. A není na nich, nýbrž na nás, aby s lidmi spolupracovaly k jejich dobru.

ANKETA – „Budou za 50 let počítače chytřejší než člověk?“

Petr Koubský, publicista: NE
Třeba v šachu jsou počítače chytřejší než my už dnes a do padesáti let bude více podobně vymezených úzkých oblastí jejich převahy. Mě ale víc zajímá nějaká chytřejší definice slova „chytřejší“. Tam se nám mohou počítače vyrovnat teprve poté, až pochopíme, jak funguje náš mozek, a to za padesát let určitě nestihneme, na to nejsme dost chytří...

Patrik Veselík, ředitel Muzea počítačů: NE
Počítače si budou více pamatovat, více vypočítají, ale že by byly chytřejší? Počítač nebude mít tolik kreativity, tolik smyslu pro nesmysl, natož aby něco dokázal tak zašmodrchat, jak to dokáže jen člověk. Počítač bude dobrý na masovější záležitosti, člověk bude stále kralovat v individualitě.

Liběna Rochová, oděvní designérka: Mám obavy, že ANO.
Technika jde za poslední století rychle dopředu, myslím, že běžný lidský mozek nemůže akceptovat tento vývoj. Myslím, že vývoj může „převálcovat“ lidskou podstatu...

Evžen Pavlovský, společnost Intel: NE
Domnívám se, že pod slovo „chytřejší“ je potřeba zařadit rovněž takové věci, jako je sociální inteligence, empatie, emoce apod. Že by se v těchto oblastech mohly počítače člověku vyrovnat, nebo ho dokonce překonat, si nějak nedovedu představit.

Milan Mareš, Akademie věd ČR: NE
Vztah mezi přirozenou a umělou inteligencí totiž nebude spočívat v tom, která je „větší“ a která „menší“, ale v tom, jestli jsou kompatibilní, jestli mohou existovat vedle sebe a spolu. Umělá inteligence bude příliš jiná, než abychom ji poměřovali – bude ale existovat spolu s tou lidskou.

Pro počítačové fandy: Co nového přináší Procesor Core i7
Autor: Patrik Veselík, ředitel Muzea počítačů

Procesor Core i7 společnosti Intel je prvním modelem nové mikroarchitektury Nehalem. Ta je podle vyjádření výrobce největší inovací od vzniku mikroarchitektury P6 (první model Intel Pentium Pro). Nehalem má modulární strukturu, kde lze při návrhu nového procesoru složit vybraný počet jader s nejádrovými součástmi, jako jsou L3 cache, paměťové rozhraní či nové sběrnice QPI. Každé jádro má vlastní cache L1 velikosti 32 + 32 KiB (data + instrukce) a cache L2 kapacity 256 KiB.

Konkrétní řada Core i7 je nativně čtyřjádrová, navíc s podporou Hyper-Threading technologie. To znamená, že je k dispozici osm vláken, což zvyšuje výtěžnost výkonu jader, případně snižuje počet přepnutí pro některé aplikace. To zohledňuje trend zvyšujícího se počtu vláken. Ovšem ne každý program je modernizován, a tak pro starší aplikace se využije Intel Turbo Boost technologie, která dokáže zvýšit výkon několika jader i pouze jednoho. Společnou cache pamětí pro všechna jádra je zde L3 s kapacitou 8 MiB. Právě společná cache usnadňuje využití procesoru vícevláknovými aplikacemi.

Intel poprvé zařadil do desktopového procesoru řadič RAM paměti. Tři kanály podporující DDR3 SDRAM umožňují osadit až šest DIMM modulů. Standardně si procesor poradí s typem DDR3-1066. Osazování po trojicích není nutné, procesor si poradí i jen se dvěma moduly. Trojice ale umožňuje elegantně vyřešit dilema, jak mít 3 GiB RAM s minimálním počtem modulů, aniž se sloty obsadí asymetricky, nebo všechny. To se využije například u některých 32bitových operačních systémů. Šest modulů zvyšuje maximální frekvenci použitých modulů, protože na jediném kanálu budou jen dva moduly. Při stejných podmínkách jsou tři sloty přece jen lepší než sloty dva.

Procesor komunikuje s okolím pomocí QPI sběrnice. Ta je plně duplexní, a tak není nutné přerušit tok dat, pokud je nutné přenášet data opačným směrem. Navíc se přenosová rychlost výrazně zvýšila, což rovněž pokrývá stoupající nároky grafických karet pro komunikaci s operační pamětí. Řadič paměti si spolu s QPI vyžádal zcela novou patici LGA1366. Ta je určena pro jednoprocesorové počítače se středním a vyšším výkonem na dobu minimálně tří následujících let. První čipovou sadou pro tuto platformu je Intel X58 Express Chipset, u nějž zaujme například PCI Express 2.0. Tu je možné mít buď jako dvě PCIe x16, nebo čtyři PCI Express x8. Samozřejmostí je podpora více grafických karet včetně podpory SLI technologie.

Procesor Core i7 existuje ve dvou podskupinách. Hlavní je reprezentována modely 920 a 940, které mají QPI o rychlosti 4,8 GT/s a ochranu před přetaktováním. Jejich vnitřní frekvence činí 2,67 a 2,93 GHz. Maximalistická řada Extreme Edition má jediný model 965, pracující na 3,2 GHz. Přenosová rychlost je vyšší (6,4 GT/s), ochrana před přetaktováním je navíc vypnutá. Všechny tři modely mají produkci tepla TDP na hodnotě 130 W.