Digitální hnízda - Intel podporuje české žáky

14. 4. 2011 20:15    Rubrika: Tiskové zprávy

Digitální hnízda: první vlaštovky už vylétají

TISKOVÁ ZPRÁVA - v původním znění

– Projekt Digitálních hnízd má za sebou další úspěšný rok existence. S pomocí několika přenosných počítačů v jedné třídě je díky němu možné žáky při výuce seskupovat podle odlišné úrovně talentu i znalostí. Z projektu původně lokálního významu se postupně a důsledně cestou „zdola“ bez jakékoli centrální či institucionální podpory stává celonárodní záležitost – Základní škola JUDr. Mareše ve Znojmě inspirovala další školy a digitální „vlaštovky“ se usazují hned v sedmi základních školách v Praze a jejím okolí, Ostravě či na Vysočině.

Základní škola Brigádníků v Praze 10 zavedla model Digitálních hnízd ve všech třech třídách prvního ročníku. „Šedesát prvňáčků ve třech třídách tak pracuje s deseti dětskými notebooky, které si s sebou vezmou i do druhého ročníku. Plánujeme, že i jedna ze dvou tříd prvního ročníku, který nastoupí v září, bude pokračovat v Digitálních hnízdech,“ uvádí ředitelka školy Alena Polanská. ZŠ Brigádníků je tak jednou ze základních škol přejímajících úspěšný model Digitálních hnízd, který se rozvíjel během uplynulých tří let v Základní škole JUDr. Mareše ve Znojmě. Těmi dalšími jsou dvě školy z Prahy 6, ZŠ v Jílovém u Prahy, Novém Městě na Moravě či v Ostravě-Vítkovicích. Znojemská škola pak nejnověji svoje pojetí digitální výuky klonuje ve své sesterské malotřídce v Konicích poblíž Znojma. Hned sedm základních škol se tak během jednoho roku rozhodlo následovat koncept, jehož silnou stránkou je, že velmi dobře odpovídá současné finanční a personální situaci českého školství.

Na co se musí připravit školy, které chtějí své žáky vyučovat digitálně? „Na počátku je nezbytná investice do techniky – několika žákovských přenosných počítačů a notebooku učitele, které jsou vzájemně propojeny v síti s interaktivní tabulí. Kolem jednotlivých žákovských počítačů žáci vytvářejí takzvané digitální hnízdo – skupinu, které učitel zadává úkoly odpovídající úrovni jejích členů. Talentovaní žáci mají díky tomu šanci jít mnohem dříve dopředu, nenudí se a nemusí čekat na ostatní, zatímco žáci, kteří jsou pozadu, nemusí prožívat frustraci z pro ně nezvládnutelných úkolů,“ vysvětluje Miloslav Hubatka, ředitel Základní školy JUDr. Mareše ve Znojmě, který projekt Digitálních hnízd před třemi roky s podporou společnosti Intel „rozjel“.

V situaci, kdy školy a jejich zřizovatelé řeší nedostatek peněz, pro ně není snadné investovat do digitalizace. Jako vhodný zdroj se nabízejí peníze z evropských fondů, z takzvaného projektu šablon, z něhož zbývá vyčerpat necelá polovina ze 4,5 miliardy Kč. V dosavadní praxi se však role investorů v rostoucí míře chápou rodiče, kteří si přeji, aby se jejich děti učily v souladu s nejnovějšími trendy výuky, a pořizují svým dětem přenosné počítače. Například v malotřídce v Konicích rodiče koupili dětem netbooky pod stromeček. Z celkem pěti žáků ve třídě jsou tak počítačem vybaveni čtyři. Na škole pak je, aby do třídy pořídila interaktivní tabuli. Digitální hnízda však lze rozběhnout už při mnohem menším počtu počítačů, děti mohou touto metodou efektivně pracovat již od počtu tří či čtyř žákovských počítačů ve třídě. „Financování digitálních hnízd je řešitelné i za současného neutěšeného stavu školství, není nutné, aby byl ze začátku každý žák vybaven přenosným počítačem. Digitalizování jedné třídy s minimálním počtem tří přenosných počítačů se dá dnes řádově pořídit už za 25 tisíc Kč, což je zhruba desetkrát méně, než kolik stojí vybavení počítačové učebny,“ říká Miloslav Hubatka, v jehož škole najdete interaktivní tabule ve všech dvaceti třídách a koncept Digitálních hnízd je pozvolna překlápěn i na druhý stupeň mezi žáky, kteří na něm přirozeně nevyrostli s příchodem do první třídy.

Miloslav Hubatka razí v souvislosti s digitalizací škol takzvaný klouzavý model, jehož podstatou je, že rozvoj techniky jde ruku v ruce s rozvojem lidských zdrojů. „Žáci i učitelé si musí prožít svou vlastní ,digitální revolucí‘, ale pro děti je z mnoha důvodů mnohem přirozenější a snazší. Pro učitele je přechod náročnější a vyžaduje od něj zásadní změny v přípravě i vedení výuky, proto je pro něj mnohem ,přátelštější‘ varianta, když si může společně s žáky celý systém vyzkoušet a sžít se s ním při menším počtu počítačů ve třídě,“ tvrdí Miloslav Hubatka na základě několikaletých zkušeností. „Získat učitele pro projekt je těžší, ne všichni z nich na začátku vykazují potřebnou počítačovou gramotnost, ale pokud se to podaří, již poměrně brzy je u žáků pozorovatelné skokové zvýšení znalostí a především celkové změny atmosféry ve třídě,“ dokládá Miloslav Hubatka výsledky průzkumu loňských prvňáčků, u nichž došlo k výraznému posunu v celkové efektivitě učení. Zatímco průměr pro Českou republiku činí 70 %, ve Znojmě docílili hodnoty 89,3 %. Díky Digitálním hnízdům se u dětí zároveň podařilo zcela obrátit vztah k původně nejméně populárním předmětům: češtině, cizím jazykům a přírodovědě, jež se v konečném hodnocení oblíbenosti nakonec dostaly na dvojnásobek celonárodního průměru.

Co se týče atmosféry ve třídě, Digitální hnízda eliminují jednu z nejmarkantnějších hrozeb, které s sebou nesou moderní technologie. Psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se specializuje na výzkumy v oblasti školství a stojí za výzkumem ve znojemské základní škole, ji pojmenovává takto: „S používáním počítačů ve výuce se pojí i menší potřeba sdílení společných hodnot, ale větší potřeba sebeprosazení. Jinými slovy, vytrácí se tak potřeba vytvářet skupiny, party, sportovní či jiné týmy a žáci se uzavírají do sebe. Vhodným způsobem jak tomu předcházet je, že žáci s počítači budou pracovat již ve skupinách a tato tendence bude eliminována. Práce a společné projekty skupiny žáků pak mají společenský charakter a rozvíjí se při nich týmový duch,“ říká psycholog Jiří Šimonek, podle něhož jsou Digitální hnízda velmi dobrým příkladem, jak si uchovat výhody digitálního vzdělávání, a přitom se vyhnout jeho hrozbám.

Příprava učitele na výuku v digitální třídě je náročnější, učitel stráví zhruba hodinu denně vyhledáváním názorných příkladů k probírané látce, tak jako například Irena Volánková ze ZŠ JUDr. Mareše, když stahuje ze serveru YouTube pro svoje čtvrťáky ilustrativní videa k vyjmenovaným slovům. Učitelé ovšem potom mohou svoje přípravy sdílet v rámci jednoho ročníku a interaktivní tabule se dostane ke slovu poněkud překvapivě třeba i při tělocviku.

Už se IT nebojíme, říkají učitelé

Příběh Martiny Uhrové, učitelky první třídy na Základní škole Brigádníků v Praze 10, není jistě ojedinělý. Když se dozvěděla, že první ročníky ve škole budou zařazeny do projektu Digitální třída pro prvňáčky a v její 1. B bude interaktivní tabule a dotykové tablety AutoCont Spolužák, nebyla z toho nadšená. Podle jejího názoru se mají prvňáci hlavně učit číst, psát a počítat. Sama navíc nebyla v tu dobu nijak zběhlá v počítačích. Po úvodním zaškolení, které se týkalo hlavně ovládání softwaru SMART Classroom Suite, a několika měsících praxe však její nedůvěru vystřídalo nadšení: děti v její třídě mají výsledky, pěkně čtou a píšou. Jejich písmo je podle Martiny Uhrové dokonce úhlednější v porovnání s jejími předchozími žáky. Martina Uhrová vyvrací zásadní námitku, že u dětí s počítači může být zanedbán rozvoj grafomotoriky: „Je to právě naopak, děti vedle standardního procvičování písma v písankách mají možnost provádět uvolňovací cvičení na interaktivní tabuli. Pozitivní roli v rozvoji grafomotoriky sehrává program Všeználek, s jehož pomocí se žáci učí psát písmena a procvičují jejich sklon.“ Interaktivní cvičení jsou k běžné výuce navíc a děti mimořádně baví stejně jako práce na dotykových počítačích, které jsou speciálně určeny dětem tohoto věku. Osmnáct prvňáků Martiny Uhrové se u interaktivní tabule a tabletů střídá po čtyřech, mezitím zbytek třídy píše do sešitů. Po deseti minutách se děti přesouvají na další pracoviště. V tom, že digitální technologie jsou pro děti při výuce mimořádně motivující, se Martina Uhrová shoduje se všemi kolegy, kteří s nimi ve třídách pracují. Ostatně i její resumé po zhruba pěti měsících sžívání s digitálními nástroji zní: Už se IT nebojím, naopak mě to začalo bavit a neměnila bych!

Školy v projektu Digitální hnízda

Již s Digitálními hnízdy pracují či je testují:
• Základní škola JUDr. Josefa Mareše a Mateřská škola, Klášterní 2, Znojmo
• Malotřídní základní škola Znojmo-Konice, odloučené pracoviště ZŠ a MŠ JUDr. Josefa Mareše ve Znojmě
• Základní škola Brigádníků, Praha 10
• Základní škola Nové Město na Moravě
• Základní škola Ostrava-Vítkovice – Primaškola

Pracují na zavedení Digitálních hnízd nebo s projektem sympatizují:
• Základní škola Petřiny Jih, Praha 6
• Základní škola Emy Destinnové, Praha 6
• Základní škola Jílové u Prahy