12 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

19. 4. 2011 20:41    Rubrika: Tiskové zprávy

12 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

TISKOVÁ ZPRÁVA - v původním znění

Protipirátská organizace BSA zahajuje řízení se společnostmi, u kterých je podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Nejvíce se pirátství dopouštějí firmy s méně než sto zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě. Společnosti v průměru zaplatí odškodné 260 tisíc korun.

V průběhu dubna obdrží 12 tisíc tuzemských firem poštovní obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) se v těchto dnech na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání.

„U části obeslaných firem máme podezření z pirátství na základě různých oznámení, které jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. Další patří do kategorie společností, které jsou podle naší analýzy vystaveny velkému riziku softwarového pirátství. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě,“ vysvětluje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Protipirátská aliance rovněž firmy vyzývá, aby ohlásily případný výskyt nelegálního softwaru u konkurence. „Reagujeme tak na rostoucí počet žádostí o zásah proti firmám, které užívají nelegální software. Obrací se na nás nejčastěji management firem, které si software poctivě kupují a cítí se nekalou hospodářskou soutěží konkurence ohroženy,“ říká Jan Hlaváč.

Zejména specializované společnosti – například konstruktéři, architekti, designéři či grafici – mohou instalací pirátského softwaru snížit náklady na podnikání až o statisíce korun. „Dopouštějí se tím nezákonného jednání a získávají neopodstatněnou konkurenční výhodu. Hodláme proti nim tvrdě zakročit,“ varuje Jan Hlaváč. Pirátství může kdokoli nahlásit prostřednictvím on-line formuláře na www.bsa.org/softwarelegalne či infolinky BSA 224 811 748.

V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 37 procent softwaru nelegálně. Kvůli pirátství tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.

Nejvíce pirátského softwaru je ve společnostech do sta zaměstnanců
„Jste zaměstnáni ve firmě s méně než sto zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě? Pak je možné, že pracujete s nelegálním softwarem.“ I tak se dá stručně shrnout desetiletá evidence případů protipirátské organizace BSA.

„Další kategorií firem s vysokým výskytem nelegálního softwaru jsou specializované společnosti z kreativních oborů – například architekti, reklamní agentury, designéři, inženýrské společnosti,“ vyjmenovává závěry analýzy tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Co do prevence pirátství jsou naopak nejlépe hodnoceny firmy s více než 250 počítači, kde jsou zpravidla zavedeny dobře fungující kontrolní mechanismy. „Mezi ně patří důsledná správa užívaného softwaru, přehled o nákupu počítačového vybavení, existence interních pravidel pro práci se softwarem a proškolování zaměstnanců,“ dodává Jan Hlaváč.

Udání stále patří mezi nejčastější impulzy pro policejní prohlídky
Značné procento případů v registru BSA vyšetřovaných policií vzniklo na základě udání či vyostřeného konkurenčního boje. „Policejní prohlídky ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí – například nespokojeného zaměstnance či přímé konkurence,“ potvrdil Jan Hlaváč.

Konkurenční boj je tradičně patrný zejména mezi designéry, grafiky, architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů.

Firmy v průměru zaplatí odškodné 260 tisíc korun
Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně – třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. „Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let,“ vyjmenovává Jan Hlaváč.

Tyto tresty navíc nemají vliv na výši odškodnění poškozených výrobců softwaru, kteří se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací: až dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru. „Průměrná výše odškodného se letos vyšplhala na 260 tisíc korun. Chce-li dotyčná firma příslušný software nadále užívat, musí jej samozřejmě ještě řádně zakoupit. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení,“ uzavírá tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA Jan Hlaváč.

TABULKA: Nejčastější výmluvy softwarových pirátů (analýza BSA, 2010)

1. Za software nezodpovídám. Za legálnost softwaru zodpovídá někdo jiný, zejména správce sítě.
2. O užívání nelegálního softwaru jsem vůbec nevěděl. Často zaznívá ve snaze zbavit se odpovědnosti.

3. Na hlídání softwaru nemám čas. Máme jiné priority související přímo s podnikáním a licence neřeším.
4. Licence jsme zrovna chtěli nakoupit. Protože naše firma roste příliš rychle či došlo k fúzi nebo akvizici a zatím jsme se k narovnání licencí nedostali.
5. Licence jsou příliš drahé, chtěl jsem si je dokoupit, až se firma rozjede. Tento argument nejčastěji zazní u specializovaných firem (architekti, projektanti, grafici či konstruktéři), které používají nákladný specializovaný software.
6. Software jsme pouze testovali a pak jej zapomněli odinstalovat. Typická výmluva patřící mezi nejméně uvěřitelné. Je obvykle doprovázena argumentem, že přece není možné mít software stoprocentně pod kontrolou.
7. Jde o záložní kopie. Častý argument pirátů distribuujících nelegální software, pokud se u nich najdou instalační soubory.
8. To mi nainstaloval kamarád, já tomu vůbec nerozumím. Populární argument domácích pirátů. Uvěřitelné pouze v případě, že jde o staršího uživatele nebo pokud byl nelegální software nainstalován při nákupu počítače.


| Diskuse | Tiskové zprávy
Sdílej: