Česko propadlo sociálním sítím

13. 7. 2011 23:54    Rubrika: Tiskové zprávy

Intel: Česko propadlo sociálním sítím

TISKOVÁ ZPRÁVA - v původním znění

Průzkum společnosti Intel Čechy odhalil jako nejnáruživější uživatele sociálních sítí ze všech jedenácti sledovaných evropských zemí

Pokud byste tipovali, že v Evropě na Facebooku nejčastěji visí komunikativní Francouzi, extrovertní Italové nebo jazykově bezbariéroví Britové, budete vedle. Nezávislý průzkum, který v 16 zemích Afriky, Blízkého východu a Evropy včetně České republiky nechala vypracovat společnost Intel , přesvědčivě ukázal, že v Evropě se nejčastěji k sociálním sítím připojují Češi.

Z porovnání výsledků evropských zemí Česká republika vychází jako země sociálním sítím zaslíbená . Pavel Svoboda ze společnosti Intel k výsledkům průzkumu, v němž svoje návyky s přenosnými počítači včetně chytrých telefonů popisovalo 1000 českých respondentů, uvádí: „Čtyři z pěti dotazovaných uživatelů sociálních sítí kontrolují svůj status minimálně jednou denně, z toho 5 % častěji než jednou za hodinu, 35 % třikrát až čtyřikrát denně a 41 % jednou denně. V intenzitě přístupu na sociální sítě jsme v Evropě šampioni.“

Sprcha – káva – on-line: vstáváme s počítačem

Po ránu se osprchujeme, dáme si kávu, přečteme si doručené e-maily, případně se podíváme na Facebook či odešleme zprávu či komentář a teprve pak opustíme svůj příbytek. Platí to pro všechny sledované země. Dvě třetiny (67 %) respondentů uvedly, že kontrolují svůj mobilní přístroj před odchodem do práce a téměř třetina (23 %) tak činí dokonce ještě předtím, než vstanou z postele.

Je to zkrátka nová norma bez ohledu na zemi či národnost, ale Češi jsou i zde o něco napřed. „Ráno už nemůžeme dospat, abychom se dozvěděli, co je nového. 31 % odpovídajících Čechů si kontroluje svá mobilní zařízení už v posteli, dalších 37 % během snídaně či ranní kávy. V obou kritériích jsme vysoce nadprůměrní. Pro více než čtyři pětiny (81 %) respondentů z ČR je běžné, že se připojí na internet ještě dříve, než dorazí do práce, zbytek to dožene na pracovišti,“ komentuje výsledky za ČR Pavel Svoboda ze společnosti Intel.

Z frekvence přístupu k internetu a k sociálním sítím je zřejmé, že řada uživatelů přistupuje k internetu i z pracovního počítače. „Z naší červnové analýzy dvou set českých firem vyplynulo, že po příchodu do práce mezi 8.00 a 9.00 využíváme internet v průměru 8 minut k soukromým účelům. Špička mimopracovního využití internetu pak připadá na dobu po obědě, kdy si zaměstnanci kontrolují soukromou poštu, navštěvují sociální sítě a obstarávají on-line nákupy,“ potvrzuje Martin Hnízdil, marketingový manažer technologické společnosti truconneXion vyvíjející software na monitorování zaměstnanců AuditPro.

Odpovědět na otázku, proč 81 % Čechů kontroluje svůj status nejméně jednou denně, což nás staví na evropskou špici, není snadné. Pro analytika a konzultanta v oboru informačních technologií Petra Koubského je to spíše téma na sociologickou studii. Možnou příčinu vidí Petr Koubský v horší organizaci práce. „Česká produktivita práce zaostává za průměrem EU i třeba za Slovenskem. Hodně lidí se v práci poflakuje, nudí a krátí si čas tím, co je po ruce. Takže mám podezření, že ta vysoká čísla je třeba vysvětlovat spíše špatnou organizací práce než nějakým zásadním sklonem českého národa k technickým novinkám a hračičkám,“ říká Petr Koubský.

Nejvíce nám v sociálních médiích vadí uveřejnění kompromitující fotografie

Průzkum pro společnost Intel se také zaměřil na nevhodné chování na sociálních sítích. „Respondenti v 16 zemích se shodli, že největším prohřeškem proti etiketě je používání soukromého účtu jiné osoby k odeslání žertovné zprávy (63 %). V těsném závěsu pak následuje přílišné sdílení osobních nebo soukromých informací (59 %) a označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení (58 %). Sedmdesáti procentům Čechů nejvíce vadí označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení, ale ve shodě s ostatními zeměmi všechny tři uvedené prohřešky chápeme jako nejzávažnější,“ shrnuje výsledky průzkumu Pavel Svoboda ze společnosti Intel.

Pro analytika Petra Koubského je největším prohřeškem sociálních sítí hloupost. Ta je totiž podle něj v prostředí Facebooku a Twitteru vidět víc a dřív než v realitě a taky víc obtěžuje. Petr Koubský je ale přesvědčen, že se to dá snadno řešit: „Miloš Čermák kdysi – na Facebooku, kde jinde – pravil: ,Jaký Facebook si uděláš, takový ho máš.‘ Což je pravda. V sociálních sítích má každý z nás daleko větší svobodu než v realitě, když jde o to, jakými lidmi se obklopit, s kým se stýkat. Hodně lidí to zatím ještě nechápe, a proto se mohou cítit iritováni chováním druhých. No tak si je vypněte, když vám jdou na nervy! Já to tak aspoň dělám,“ dává Petr Koubský snadno realizovatelnou radu.

Co nám naopak nejméně vadí na sociálních sítích?

Podle průzkumu společnosti Intel Čechům společně s Belgičany a Francouzi nejméně vadí pomalá reakce na zprávu nebo tweet. Podle Ladislava Špačka, experta v oblasti společenského chování a etikety, se v této ležérnosti odrážejí zvyky z e-mailové korespondence. „Češi nevynikají v rychlosti odpovídání na e-maily, ale nemůžeme generalizovat. Manažerské a podnikatelské vrstvy jsou zvyklé reagovat mnohem rychleji než ženy v domácnosti nebo studenti. Rychlost reakce je v přímé závislosti na tom, zda otvíráme poštu mnohokrát za den, nebo jednou za dva dny. Odhaduji, že se rychlost komunikace bude zvyšovat s tím, jak vzrůstá počet uživatelů, kteří se bez mailu už neobejdou.

Po Facebooku se teprve učíme chodit

Lidé jsou si jasně vědomi, že užívání mobilních zařízení, což nejsou jen chytré telefony, ale všechna další přenosná zařízení s přístupem na internet, jako jsou notebooky, netbooky a tablety, je vystavuje novým situacím. Dlouhodobě zafixovaná pravidla společenského chování se pod vlivem mobilních technologií mění a nová mobilní etiketa je teprve ve stavu zrodu, jak potvrdil nedávný průzkum společnosti Intel. Podstatnou součástí nově se koncipujícího kodexu chování jsou sociální sítě, které se významně podílejí na mobilní komunikaci, a to kvůli širokému spektru případů porušení etikety. Aby nám tato mobilní etiketa snadněji přešla do krve, připomíná znalec pro oblast společenského chování Ladislav Špaček obecné požadavky na mezilidské vztahy, které platí bez výjimky i v elektronické komunikaci a na masových sítích. „Ovládat se, nedávat se manipulovat módními vlnami, nepodléhat masovosti, zachovat si individualitu. I v užívání sociálních sítí platí stejná pravidla jako jinde, proč by právě tyto sítě měly být vyňaty z obecných pravidel etikety? Ta nás vede k ohleduplnosti, taktu, empatii, šetření zájmů a citů druhých, učí nás vzájemně si prokazovat dobro,“ shrnuje podstatu společenského chování Ladislav Špaček.

Také pro analytika a konzultanta v oboru IT Petra Koubského představují sociální sítě jen další nový prostor společenského života. Z toho plyne, že se o nich nedá mluvit jako o jednolitém celku. „Každý z nás má své okolí, svůj styl života, své přátele a tedy i svůj Facebook. A v každém z těch dílčích Facebooků platí jiná pravidla, stejně jako fungují jiné normy chování na univerzitě, jiné na policejní služebně a jiné U Vejvodů. Tedy: ne jeden kodex, formuje se mnoho kodexů a zhruba je to mapa reálného světa,“ odpovídá Petr Koubský na otázku, zda kolem sebe vidí formování nového kodexu chování na sociálních sítích, který by zajistil větší bezpečí jeho uživatelů.

Informace o průzkumu Tento nezávislý průzkum pro společnost Intel proběhl v květnu 2011. Celkem bylo osloveno 12 761 lidí v 16 zemích EMEA: Velká Británie (1000), Francie (1009), Itálie (1036), Německo (1005), Španělsko (1013), Rumunsko (500), Nizozemsko (506), Jihoafrická republika (507), Česká republika (1000), Švédsko (1122), Belgie (502), Polsko (1004), Turecko (1007), Saúdská Arábie (510), Spojené arabské emiráty (501) a Egypt (539). Průzkum pro Intel zpracovala agentura Redshift Research.

Petr Koubský pro všechny, kteří se po hlavě vrhají do sociálních sítí

Analytik a konzultant v oboru IT Petr Koubský si nemyslí, že se v novém prostředí máme stát paranoiky, jde prostě o vytvoření rozumných instinktů. „Proti sčítání lidu, kde se po nás chtělo několik nevinných údajů, vzniklo málem celonárodní hnutí. Na Facebooku o sobě většina lidí prozrazuje daleko citlivější věci – denně. Chápejte mě správně, Facebook není zlo. Facebook je prima. Ale představuje složité prostředí, v němž se člověk musí umět chovat, stejně jako ve velkoměstě musíte vědět, co to je semafor, přechod pro chodce a tak. Po městě umíme chodit odmalička, po Facebooku zatím ještě ne,“ vysvětluje analytik Koubský.

Několik pravidel:

• Uvědomte si, že internet má sloní paměť a co na něj jednou napíšete či vyvěsíte, to tam bude pořád, smazání většinou tak docela nepomůže.

• Zadruhé: u všeho, co začínáte používat, se napřed seznamte s pravidly nastavení soukromí.

• A konečně: nepište na Facebook, že celá rodina jede na čtrnáct dní na dovolenou do Thajska, takže byt na adrese Zastrčená 4 bude po tu dobu dočista prázdný. Nedávejte na web fotky svých dětí s popisem, kudy chodí ze školy, zejména když na jiné fotce vystavujete svůj Jeep Cherokee a pěknou vilku...

Poznámky:

1) Statistika v tomto případě nezahrnuje Turecko, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty či Egypt, jejichž frekvence užívání sociálních sítí je vyšší. Jihoafrická republika jako další mimoevropský zástupce je naopak za Českou republikou.

2) V pojetí České republiky sociální sítě reprezentuje zejména Facebook. V prosinci 2010 činil počet jeho uživatelů v ČR podle informací Českého statistického úřadu bezmála 3 miliony, přičemž za rok 2010 zaznamenal milionový nárůst uživatelů. To znamená, že účet na Facebooku měl na konci roku každý druhý člen internetové populace v ČR.