Téměř polovina Čechů si pořizuje software nelegálně
14. 9. 2011 00:04 Rubrika: Tiskové zprávy
Lidé tvrdí, že chránit duševní vlastnictví je sice třeba, ale přitom se pirátství sami opakovaně dopouští. Mnoho uživatelů neví, jak lze software legálně získat.
TISKOVÁ ZPRÁVA - v původním znění
Téměř polovina Čechů si pořizuje software nelegálním způsobem
47 procent Čechů si pořizuje software pirátsky: 37 procent většinou nelegálně a 10 procent vždy nelegálně. Lidé tvrdí, že chránit duševní vlastnictví je sice třeba, ale přitom se pirátství sami opakovaně dopouští. Mnoho uživatelů neví, jak lze software legálně získat: stahování softwaru z výměnných sítí považuje za legitimní 45 procent dotázaných Čechů.
Téměř polovina uživatelů osobních počítačů na světě – 47 procent – si většinou pořizuje software nelegálním způsobem. V Česku je situace stejná jako ve světě (viz srovnávací tabulka níže): „Software si pirátsky obstarává 47 procent tuzemských uživatelů, z toho 10 procent vždy nelegálně a 37 procent většinou nelegálně,“ shrnuje závěry mezinárodní studie Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA).
V Česku je v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Česko se v mezinárodním žebříčku 32. sledovaných zemí umístilo ve stahování pirátského softwaru na 17. příčce (1. místo znamená nejvyšší míru stahování).
Studie analyzuje chování uživatelů osobních počítačů: jejich postoj k softwarovému pirátství a ochraně duševního vlastnictví. Studii provedla agentura Ipsos Public Affairs, která oslovila zhruba 15 000 uživatelů osobních počítačů ve 32 zemích světa. V každé ze zemí bylo osloveno 400 až 500 respondentů.
Češi údajně nevědí, kdy porušují zákon
Studie zjistila, že podstatná část uživatelů počítačů pravidelně získává software pirátskou cestou – například si zakoupí jednu licenci určitého programu a ten pak nainstalují na více počítačů, anebo si přímo stahují programy z internetu. „Paradoxem je, že stejní lidé na straně druhé vyjadřují podporu principům ochrany duševního vlastnictví,“ konstatuje Jan Hlaváč.
Procento tuzemských uživatelů, kteří považují uvedené formy distribuce softwaru za legitimní či legální
tržnice a pouliční prodej softwaru - 19 %
instalace „půjčeného“ softwaru - 27 %
instalace SW na více počítačů v práci (1 licence) - 44 %
stažení softwaru z P2P výměnných sítí - 45 %
instalace SW na více počítačů v domácnosti (1 licence) - 54 %
nákup softwaru na on-line aukcích - 69 %
Tuzemští spotřebitelé si jsou podle průzkumu většinou vědomi, jakým způsobem by si měli pořizovat software, aby se vyhnuli pirátství. Nicméně řadu velmi rizikových distribučních kanálů považují za legitimní.
Zatímco nákup softwaru na tržnici považuje za bezpečný pouze 19 % respondentů, stahování softwaru z P2P výměnných sítí považuje za legitimní 45 % dotázaných a nákup na on-line aukcích dokonce 69 %. „Výměnné sítě a aukce přetékají pirátským softwarem, který je navíc často zavirovaný či obsahuje škodlivé kódy, které ohrozí soukromí uživatelů. Výsledky výzkumu jen potvrzují, že je třeba se dále věnovat vzdělávání uživatelů,“ upozorňuje Jan Hlaváč.
Nejčastějším způsobem šíření pirátského softwaru je zakoupení pouze jedné softwarové licence, přičemž program je pak instalován na více počítačích. „Tento způsob pirátství je dlouhodobě nejčastější ve firmách, ale začíná se rozšiřovat i do domácností. Stahování pirátského softwaru z výměnných sítí je doménou domácích uživatelů,“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Výrazná většina tuzemských respondentů (77 %) vyjádřila přesvědčení, že legální (licencovaný) software je v mnoha ohledech lepší než software pirátský: po stránce technické podpory (90 % respondentů), ochrany proti škodlivým programům, tzv. malwaru (80 %), spolehlivosti (75 %) a funkčnosti (64 %). „Lidé evidentně oceňují hodnoty, které jim legální software nabízí,“ uzavírá Hlaváč.
Piráti se mylně domnívají, že pirátství není trestné
Ze studie navíc vyplývá, že mnoho uživatelů si myslí, že softwarové pirátství je něco běžného a že pravděpodobnost přistižení je malá a případné tresty zanedbatelné. To je ale velký omyl. Pokud se přečiny proti autorskému právu dostanou k soudu, tresty mohou být naopak velmi přísné. České soudy mohou uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše sedmi let. Dále hrozí nutnost uhradit škodu způsobenou výrobcům softwaru. „Ti se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru,“ uzavírá Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
