Výběr notebooku 2 - dostupný hardware

11. 11. 2009 07:00    Rubrika: Ostatní    Autor: Aleš Lalík

Zatímco první díl seriálu o výběru notebooku se zabýval jejich rozdělením do jednotlivých kategorií, nyní se podíváme na přehled hardwaru pro tato mobilní zařízení. Výběr je totiž v tomto ohledu velmi bohatý a pokrývá široké spektrum od základního výkonu až po vrcholný high-end.

Po přečtení minulého dílu nazvaného "Výběr notebooku 1 - účel a použití" snad již máte lepší představu o vhodné kategorii, z níž budete svůj notebook vybírat. Avšak i v rámci jednotlivých kategorií se lze setkat s velkým množstvím různě výkonného hardware, a proto se v souhrnu podíváme na novinky v této oblasti.

Stejně jako každý rok jsme se i letos dočkali uvedení nových mobilních platforem od obou velikánů AMD a Intelu, rovněž byly inovovány i mobilní grafické karty. Mírnější změny postihly kategorie pevných disků a zejména operačních pamětí, u displejů je tentokrát pozorovatelný trend směřování ke stále více širokoúhlému formátu obrazu. Ale pojďme si vše projít podrobněji.

Platformy a procesory

Jako první se poohlédneme po mobilních platformách a procesorech, kde v segmentu notebooků stále jednoznačně kraluje Intel. Novinek jsme se v tomto směru ale dočkali v nedávné době od obou největších společností. Procesor je u notebooků bohužel jednou z komponent, které se v podstatě nedají běžně vyměnit, především z důvodu téměř nedostupnosti mobilních variant v prodeji. Ale pokud máte vybranou vhodnou kategorii notebooku, pak bude jistě vyhovovat i z ní vycházející procesor. Takže s čím se momentálně můžeme setkat?

Letošní rok se nesl u Intelu v oblasti notebooků ve znamení platforem s kódovými názvy "CULV" a "Calpella". První z nich je určena pro velmi tenké notebooky a sestává ze známých nízkonapěťových procesorů, dosud vídaných pouze u velmi drahých notebooků, které se nyní usadily i v zařízeních s cenou začínající mírně pod 15 000 Kč. Hlavní výhodou těchto úsporných procesorů jsou malé energetické nároky a z toho vyplývající nízké odpadní teplo, nevyžadující mohutně dimenzované chlazení a tudíž umožňující vyrábět notebooky s velmi tenkým tělem.

Z výkonnostního hlediska se jedná u platformy CULV o stupeň mezi procesory Intel Atom a zbývající produkcí tohoto výrobce. Prvotně jednojádrové procesory CULV se sice začínají objevovat i se dvěma výpočetními jádry, avšak frekvence zůstává na přibližně stejné úrovni. Ve srovnání se zmíněným Atomem pro mini notebooky je výkon CULV znatelně vyšší a dvoujádra posunou velmi tenké notebooky opět o kousek dále.

Popisovaný procesor Atom byl výrobcem primárně zamýšlen coby úsporné a levné "srdce" pro mini notebooky, což přesně splňuje. Výkonnostně na tom již není příliš slavně, ale právě ve spojení s mini notebooky je dostatečný na činnosti očekávané od těchto zařízení. Svou cestu si našel i do kategorie MID, kde byly dříve častou volbou zástupci společnosti VIA.

Intel dále představil letos dlouho očekávanou platformu "Calpella", určenou do high-end segmentu. Základem jsou čtyřjádrové procesory Core i7, přinášející po dlouhé době výrazné změny mezi mobilní CPU Intelu. Podrobněji jsme se jejich představení věnovali v článku "Intel 'Clarksfield' - mobilní Core CPU v novém". Vysoký výpočetní výkon je však vykoupen odpovídající cenou, následovanou energetickým odběrem a příslušným TDP. Z těchto důvodů se s nimi setkáme především v herních noteboocích a mobilních pracovních stanicích.

Zbývající notebooky si budou muset ještě nějakou dobu vystačit se stávající platformou Intel Centrino "Montevina", případně samostatnými procesory z řad mobilních Celeronů, Pentií a rozsáhlé rodiny Core. Osvěžení přinesou až zástupci s architekturou "Arrandale", obsahující na procesoru také integrované grafické jádro a řadič pamětí, kteří by se měli objevit počátkem příštího roku.

Společnost AMD přichystala pro letošní rok dvojici platforem s kódovými názvy "Tigris" a "Congo", kde první z nich směřuje do běžných notebooků a druhá se zaměří naopak na velmi tenké notebooky. Tigris dostal do vínku celkem 8 procesorů, jmenovitě dvoujádra z řad Turion II Ultra, Turion II, Athlon II a jednojádrový Sempron. Oproti předchůdcům slibují nové procesory delší výdrž díky 45nm výrobě, zlepšení se dočkalo rovněž integrované grafické jádro ATI Radeon HD 4200, volitelně nahraditelné výkonnější dedikovanou grafikou. Samotné AMD pak popisuje své nové platformy jako zaměřené primárně na multimédia.

AMD Congo nahrazuje v tenkých noteboocích nepříliš úspěšnou platformu "Yukon", oproti níž jsou hlavními změnami dvoujádrové procesory Athlon Neo a integrovaný grafický čip ATI Radeon HD 3200. Notebooky s platformou Congo tak nabídnou už v základu čip UVD pro hardwarové dekódování videa společně s příjemným grafickým výkonem. Podrobnější informace o popisovaných platformách AMD se dozvíte v článku "AMD Tigris a Congo - zaměřeno na multimédia".

Kapitolou sama pro sebe je VIA, s jejímiž výrobky se v našich končinách příliš nesetkáme. Nabízí řadu úsporných procesorů, přičemž pro mobilní zařízení jsou určeny hlavně jednojádrové C7-M a řada Nano, nejnověji v podobě Nano 3000. VIA má ve své nabídce dále několik mobilních čipsetů s integrovaným grafickým jádrem, takže je schopna výrobcům připravit kompletní balík komponent. Ostatně důkazem budiž jejich referenční designy (mini) notebooků, například VIA Surfboard C855.

Při výběru procesoru jsou hlavními parametry frekvence společně s velikostí vyrovnávací paměti (cache), která je společně s rychlostí systémové sběrnice jedním z parametrů vzájemně oddělující rodiny procesorů jednotlivých výrobců. Postupně se sice začínají ve všech oblastech objevovat možnosti využití vícejádrových procesorů, ovšem na některé činnosti (např. hry) je stále výhodnější vlastnit vysoce taktované dvoujádro než čtyřjádrový procesor s nízkou frekvencí. Zde záleží na programech a činnostech, které budou na notebooku vykonávány.

Grafické karty

Volba mezi integrovaným grafickým čipem nebo dedikovanou kartou se odvíjí od uživatelovy chutě hrát hry, případně využívat jiných výhod moderních grafik či naopak tlaku na cenu a výdrž na baterii. Výhodou integrovaných řešení je schopnost akcelerace přehrávání videa, takže dnes již stačí na drtivou většinu běžných použití notebooku – pouze na 3D výpočty náročné operace (např. hry) nestačí. Proto přibližně tři čtvrtiny notebooků stále opouštějí výrobní linky s integrovaným GPU, z čehož naprostá většina připadne Intelu. Integrovaná řešení ale nabízí rovněž AMD pro své procesory a NVIDIA pro procesory Intel, k nimž se samozřejmě přidávají dedikované grafiky obou výrobců.

AMD/ATI přichystali na letošní rok generaci grafických karet Mobility Radeon HD 4000, sahající od low-endu až po nejvýkonnější dvoučipové řešení Mobility Radeon HD 4870 X2. Karty NVIDIA se letos dočkaly novinek formou řad GeForce 100M a 200M zahrnující taktéž širokou plejádu zástupců všech výkonnostních kategorií. V obou případech je samozřejmý obligátní nárůst výkonu doprovázený snahou o snížení energetických nároků.

Volba konkrétní karty se pak odvíjí od několika faktorů, z nichž je pravděpodobně nejdůležitějším cena notebooku. Vždyť kdo z hráčů by nechtěl absolutní high-end grafiku :-). Zběžný přehled výkonu grafik ATI a NVIDIA včetně předcházejících generací si můžete prohlédnout v dřívějším článku "Mobilní grafické karty - přehled výkonu". Zde si ukážeme grafy z benchmarku 3DMark 06.

Integrované grafiky a dedikovaný lowend

Dedikované grafiky střední třídy

Dedikovaný highend

Nutno připomenout, že ruku v ruce s výkonem jdou energetické nároky karet a vznikající odpadní teplo, na které navazuje potřeba dostatečného chlazení. Obecně prostě platí, že čím více výkonu, o to těžší a větší notebook, a také se dá počítat s hlučnějším projevem při plné zátěži.

Operační paměť (RAM)

V poslední době je pozorovatelný trend stále více se prosazujících pamětí typu DDR3 na úkor starších DDR2. Této skutečnosti napomáhají zejména nové mobilní platformy, vyžadující právě typ DDR3, který je úspornější a také zvládá teoretické vyšší datové toky. Co se kapacity týče, standardem se stávají 3-4 GB, ovšem zde je nutné brát ohled na operační systém. Pokud je nainstalován systém v 32bitové verzi, efektivně využitelné je pouze necelé 4 GB.

Výhodou je, že operační paměť je téměř vždy snadno vyměnitelná, záleží pouze na záručních podmínkách výrobce, jestli tuto operaci provedenou uživatelem schvaluje. Pokud uživateli nestačí kapacita dodaná od výroby, může si snadno zakoupit větší modul a vyměnit jej, v tomto případě je ale nutné zjistit, jaké maximum RAM a o jaké rychlosti podporuje čipset a daný notebook – dnes se v drtivé většině jedná od 2 sloty na 2x 4 GB RAM, přičemž dostupnost 4GB modulů je zatím spíše teoretická.

Displeje více širokoúhlé

Před několika lety jsme se běžně setkávali u displejů s poměrem stran 4:3, který postupně vystřídaly širokoúhlé varianty s poměrem stran 16:10. Horizontální rozšíření plochy umožnilo například zobrazení dvou oken vedle sebe, milovníci filmů pak mohou argumentovat menšími pruhy na spodní a vrchní straně při sledování videa.

Přesun na širokoúhlé rozlišení ale znamenal i jednu nevýhodu, a sice zmenšení vertikálního počtu bodů na displeji, ovšem stále se jednalo o poměrně přijatelné hodnoty. V letošním roce začal masivnější nástup ještě více širokoúhlých displejů s poměrem stran 16:9, znamenající další zmenšení vertikálního rozlišení. Pro konkrétní hodnoty se podívejte do následující tabulky.

Příjemnější změnou je jistě výrazné rozšíření LED podsvícení, přinášející nejen vyšší jas, ale také nižší spotřebu a zmenšení tloušťky displejů. Tato technologie už navíc není výsadou pouze drahých notebooků, setkáme se s ní rovněž u cenově dostupných modelů. Co se týče typu panelů mobilních displejů, na výběr je prakticky pouze TN technologie, jejíž největší slabinou jsou malé pozorovací úhly a slabší barevné podání. Druhou vlastnost se snaží výrobci zlepšit použitím leštěného povrchu obrazovky, proto pokud hodláte používat notebook často venku nebo v místech s mnoha zdroji osvětlení, je vhodné se poohlédnout spíše po matném povrchu.

Pevné disky

Sice poslední v pořadí, ale rozhodně jednou z nejdůležitějších součástí počítače je pevný disk. Při výběru mnozí uživatelé tuto komponentu značně podceňují, ovšem právě rychlost pevného disku určuje svižnost odezev operačního systému a programů, zejména když většina notebooků má místo pouze pro jeden disk.

V dnešní době je již naštěstí standardem 2,5" disků rychlost otáčení ploten 5400 ot./min., v lepším případě dokonce 7200 ot./min. S hodnotou 4200 ot./min. se objevují pouze některé 1,8" disky, i zde se ale začíná výrazně prosazovat vyšší hodnota. Zejména u dražších a spíše firemně orientovaných notebooků se začínají objevovat ve výbavě SSD, vyznačující se vysokou odolností a mnohdy výrazně vyššími přenosovými rychlostmi než tradiční disky, avšak za cenu menšího úložného prostoru. SSD jsou také k vidění u mini notebooků, v tomto případě se ale nedá příliš mluvit o vysokém výkonu a rovněž kapacita se počítá na desítky GB.

Úložný prostor tradičních 2,5" disků s plotnami se posunul jenom mírně na hranici 640 GB, stále častěji se proto v noteboocích setkáváme s osazováním 500GB verzí. WD sice představil dokonce 1TB 2,5" disk, bohužel za cenu větší výšky 12,5 mm, eliminující jeho osazení do většiny notebooků.

Naštěstí pevný disk je snadno vyměnitelnou součástí notebooku, a proto si lze v případě nespokojenosti vybrat disk rychlejší / s větší kapacitou. Před touto operací je nutné prozkoumat záruční podmínky výrobce notebooku, stejně jako u operační paměti, aby nedošlo k jejich porušení. Ne všechny společnosti totiž schvalují tento krok.

Složitý výběr

Jak vidno, množství mobilního hardware je skutečně vysoké, a proto je nutné vybírat obezřetně. Nejprve je vhodné si určit účel a způsoby používání notebooku, což kupujícího nasměruje a částečně zúží tento rozsah. V dnešním ani předchozím článku jsme záměrně nedali konkrétní tipy na přesnou značku/model notebooku, protože ačkoliv jednotliví výrobci používají více nebo méně podobné sestavy komponentů pro každou kategorii, notebooky se přesto odlišují z pohledu výsledných vlastností. Podíl na této skutečnosti mají také dodatečné služby, třeba možnost nadstandardního servisu nebo různých typů příplatkové výbavy.

A protože notebook není "skládačka" jako stolní počítač, je nutné na něj nahlížet jako na celek, který by měl být co nejvíce vyvážený. Pokud volíme například zástupce z herního segmentu, měl by být vyvážený z pohledu výkonu všech komponent, aby třeba neobsahoval výkonný procesor a slabou grafickou kartu.