RECENZE: HP 620 - základ do firmy

29. 6. 2010 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Miroslav Hoffmann

Dnes testovaný model od Hewlett-Packard je z řady Essential, jedná se tedy o 'entry-level' notebook pro firmy. Konfigurace je osazena dvoujádrovým procesorem Intel starší generace, rychlým pevným diskem a Windows 7 Home Premium - to vše za doporučenou koncovou cenu hluboko pod 15 tisíc bez DPH. Pojďme se tedy podívat, jak si HP představuje základní notebook do firemního prostředí.

Základní popis

Jak bylo již naznačeno, testovaný model je výrobcem směřovaný do segmentu small business a sám ho zařadil na nejnižší příčku mezi své firemní přístroje. To však vůbec neznamená, že byste se za něj na firemní poradě nebo na přednášce měli stydět. Notebook je s ohledem na cenu sice kompletně plastový, ale v zavřeném i otevřeném stavu vypadá jako opravdový profesionál (nebudu-li počítat lesklý displej) - ostře řezané rysy, geometrické tvary, neutrální barvy a minimum lesku - tím vším dává tušit, že se nejedná o klasického 'multimediála'.

Tmavě šedé víko pokryté jemnou plastickou texturou má naprosto pravidelné tvary, žádné moderní zúžení displeje viditelné z profilu nebo zakulacení okrajů na něm nenajdeme, vše je prostě jako podle pravítka. Design 'narušuje' pouze hliníkové logo HP vsazené do vnější strany. Jako zajímavé oživení víka působí fakt, že jeho boky jsou černé a zmíněný šedý plast je opravdu jen na jeho vrchní straně - v reálu to vypadá, jako by byl na černé víko 'navařen' silný kovový plát (stejný šedý plast viditelný na bocích i při zavřeném přístroji je použit na opěrky zápěstí, kov stejné barvy potom na vnitřní straně základny pod displejem). Samotná základna je z vnější strany také matná, výjimkou je tenký proužek z lesklého černého plastu, který se vine kolem celého jejího obvodu a jsou do něj vyraženy piktogramy jednotlivých rozšiřujících portů. Po převrácení přístroje na záda jsem byl velmi potěšen způsobem, jakým výrobce vyřešil přístup ke komponentám. Po odšroubování 4 šroubků se odsune jeden obrovský kryt, který umožní přístup ke všem důležitým součástem notebooku - pevnému disku, RAM a bezdrátovým kartám, velice jednoduše můžeme uvolnit optickou mechaniku či klávesnici kvůli jejímu vyčištění. Také chladící systém se ukáže v celé kráse, nic tedy nebrání jeho případnému vyčištění např. stlačeným vzduchem.

Zavřený notebook působí docela bytelným dojmem a základna se zdá být dostatečně pevná. K jejímu prohýbání dochází pouze v místě, kde je usazena optická mechanika, což je v této kategorii (a nejen v této) vcelku běžná věc. Pokud však zatlačíte na střed vnější strany víka, velmi snadno se prohne, a to tak moc, že už jsem se začal obávat o jeho zdraví a dál to raději nezkoušel. Jeho zpracování bych si tedy dovedl představit jednoznačně lepší, ale snad výrobce ví, co dělá, a k problémům docházet nebude. Příjemné však je, že přístroj nevydává žádné rušivé pazvuky a vrzání ani při 'promačkání', ani při manipulaci s víkem.

Po odklopení displeje je vidět, že design interiéru se nese v podobném duchu jako exteriér, zaujmou tedy pravidelné tvary, také skladba barev je stejná jako z vnějších stran. Na opěrky rukou je tedy použit stejný plast jako na vrchní stranu víka (i s texturou), jeho šedou barvu nalezneme také na perforovaném kovovém plátu pod displejem, do jehož středu je vsazen hlavní vypínač. Tyto dva šedostříbrné prvky (opěrky a kovový pruh nad klávesnicí) jsou na vnitřní stranu základny jakoby nalepeny navíc, a tím jí přidávají několik milimetrů na tloušťce. Klávesnice díky tomu působí dojmem, že je usazena v jakési prohlubni a celek působí vzhledově velmi zajímavě. Důležité však je, že vršek kláves je ve stejné úrovni jako opěrky a pruh pod displejem, nemělo by tedy docházet k obtiskávání kláves do displeje ani vzhledem k relativně menší pevnosti víka. Okolí klávesnice je ze stejného materiálu jako výše zmíněný proužek lemující obvod základny. Materiál je tedy černý a lesklý, ale otisky se na něm kupodivu moc nedrží. Displej je sice lesklý, ale potěšil mě jeho matný rámeček, který nikde neodstává (což také nebývá výjimečné) a svou funkci plní tedy dobře.

Designu trochu ustoupila ergonomie, v základně ani ve víku není žádný výřez, který by ulehčil otevírání displeje - pokud tedy chcete notebook pootevřít jednou rukou, musíte prsty mezi základnu a displej doslova vecpat. To ale většinu uživatelů pravděpodobně nebude příliš trápit, subtilně působící klouby displeje totiž drží víko vcelku silně a úplně otevřít notebook jednou rukou stejně není možné. Displej se dá otevřít do úhlu 135° a zajímavé je, že při menších i větších otřesech se vůbec neklepe a drží jako přibitý, občas se ale třeba o centimetr jednoduše posune. Není to však nic obtěžujícího - na tankodrom notebook asi nikdo brát nebude a důležitější je, že při cestě vlakem nebudou rušit kmitající odlesky na displeji.

Pokud tedy shrnu zpracování, jsem s pevností šasi spokojen (obzvláště v kategorii entry level), připomínky mám pouze k hůře zpracovanému víku. Vzhledově je na tom notebook možná ještě lépe než zpracováním, zajímavé pro mě bylo, že díky 'hranatému' designu působí přístroj mnohem menším dojmem, než jaký je ve skutečnosti - několik prvních sekund jsem si dokonce nebyl jistý, jestli mám před sebou opravdu 15,6'' stroj.

Nabídka konektorů je na nejnižší cenový segment docela bohatá. Na zadní straně stejně jako u většiny notebooků nenajdeme žádný konektor, v levé polovině přední strany je umístěna čtečka karet SD/MMC a dva klasické audiokonektory. Pravá strana obsahuje směrem od uživatele dvě USB, za nimi potom překvapení v podobě (funkčního) telefonního RJ-11, sestavu uzavírá optická mechanika. Zbyla nám tedy levá strana, na které se nalézá třetí USB, za ním HDMI a nad nimi je umístěn ExpressCard (34mm) krytý záslepkou. Pokud se posuneme dále, nalezneme ještě RJ-45 (Ethernet), konektor napájení, analogový VGA, výdech chlazení a za ním již jen zámek Kensington Lock. K rozložení bych mohl mít sice nějaké výhrady (např. audiokonektory by se na některou z bočních stran jistě vešly), ale jinak jsem s konektory a jejich množstvím opravdu spokojen.

Indikační prvky jsou řešeny vcelku originálně a až na jednu výjimku jsou i v dostatečném počtu. LED informující o zapnutí je šikovně zasazena přímo do tlačítka hlavního vypínače pod displejem, svou indikaci má přímo ve svém tlačítku ukrytou také CapsLock a samostatná klávesa přepínání bezdrátových sítí (zapnutí indikuje bílou barvou, vypnutí oranžovou). Dvě obligátní kontrolky nalezneme přímo v konektoru Ethernetu, další LED informuje o činnosti webkamery. Zbývá již jen poslední, a to indikátor nabíjení. Ten je umístěn zhruba jeden centimetr od napájecího konektoru a funguje zajímavým způsobem - při nabíjení svítí oranžově, pokud se baterie dobije na 90% své kapacity, změní svou barvu na bílou a při plném nabití zhasne úplně. Až na výjimky je základní barva LEDek bílá, což působí velmi elegantně a dobré také je, že ani v šeru příliš neoslňují. Možná si říkáte, že jsem zapomněl na indikátor činnosti disku, ale nezapomněl - opravdu tu není a docela mi chybí. Nerozumím tomu, proč výrobci tento důležitý prvek informující o činnosti počítače tak často ignorují. Kromě této k nim však nemám další výhrady.

Notebook má rozměry 372 x 250 x 28-35 milimetrů, sympatický je rozměr na šířku, který se drží na spodní hranici mezi 15,6'' přístroji. Váha je 2,5 kg, častější přenášení je tedy ještě bez problémů. Jen doplním, že dodávaný 65W adaptér patří mezi svými stejně výkonnými kolegy mezi ty menší a lehčí, je ale doplněn tříkolíkovou přívodní šňůrou.

Klávesnice a ovládací prvky

Černá klávesnice (měla by být odolná vůči polití) neobsahuje numerický blok, což ale myslím není na škodu - spousta uživatelů ho v notebooku nechce a raději má klávesnici veprostřed, je to tedy otázka vkusu každého jednotlivce. Jak ale bude vidět dále, díky absenci numerické klávesnice si výrobce mohl pro zákazníky připravit několik 'vychytávek'. Nejdříve ale k samotným klávesám. Ty jsou opět něco mezi 'klasikou' a typem chiclet, což mě osobně vyhovuje a jsem rád, že se s tímto typem setkávám čím dál častěji. Mezi jednotlivými klávesami jsou malé mezery, oddělení jednotlivých kláves je ale zvětšeno jejich tvarem jakoby jednopatrové pyramidy. K představě asi nejlépe pomůžou přiložené obrázky.

Potisk kláves má bílou barvu, na můj vkus je ale písmo příliš subtilní a tenké, v šeru se začíná ztrácet. S popisky funkčních kláves je to však horší - jejich font je ještě mnohem menší a tenčí a potisk není ani barevně odlišen, což mi při ne zrovna ideálním osvětlení činilo značné potíže. Příjemné naopak je, že samostatné klávesy jsou přiřazeny některým funkcím, které jsou na většině jiných výrobků řešeny FN klávesami. Na levé straně je tedy umístěn blok kláves, které umožňují obsluhu multimediálních přehrávačů a hlasitosti, samostatnou klávesu má také ovládání bezdrátových sítí. Klávesám pro pohyb v dokumentech patří celý sloupec kláves na pravé straně, ovládání je tedy o dost pohodlnější, než když jsou jejich zmenšená tlačítka umístěná ve vrchní řadě. Pochválit musím dvouřádkový Enter a kursorové klávesy, které sice nejsou vydělené od celého bloku, mají ale plnou velikost. Celkově jsem byl s klávesnicí spokojen. Psát se na ní dá rychle, nikde se významně neprohýbá a je (až na mezerník) i dostatečně tichá.

Touchpad s elektronikou Synaptics funguje bez problémů (včetně scrollovacího proužku) a jeho plocha je dostatečně oddělena od opěrek zápěstí. Na matném povrchu se prst nezadrhává a kursor se nepohybuje trhaně a se zpožděním, jak je možné čas od času vidět. Tlačítka touchpadu jsou sdružena do jednoho a mačkají se celkem ztuha, raději bych tedy byl, kdybych zde viděl dvě samostatná. Dodám jen, že touchpad nepodporuje multidotyková gesta, za což jsem upřímně vděčný.

Hlavní HW parametry

Jako základ výrobci posloužila čipová sada Intel GL40, což je levnější a v některých parametrech slabší verze asi nejpoužívanějšího čipsetu GM45. O rozdílech mezi nimi jsem se zmiňoval již ve své předchozí recenzi, připomenu tedy jen, že ty hlavní se týkají podpory pamětí a mírně sníženému taktu grafického jádra v neprospěch GL40. Nic z toho však nebude mít na případného uživatele žádný zásadní vliv, osazení levnější variantou tedy vůbec nevadí.

Čipset doplňuje dvoujádrový 64bit procesor Intel Pentium Dual-Core T4400 na frekvenci 2,2 GHz, který obsahuje 1 MB L2 cache, frekvence FSB je 800 MHz. Procesor sice patří spíše mezi dvoujádrový low-end, ne však ani tak z pohledu výkonu, ale spíše kvůli výbavě, jako je menší množství L2 cache nebo chybějící podpora HW virtualizace. Ale zrovna podpora virtualizace pravděpodobně nikomu chybět nebude - všechny známé virtuální stroje budou fungovat normálně a HW podpora už není potřeba ani v 'XP Mode' ve Windows 7. Jinak ale procesor obsahuje stejné vymoženosti jako (až na výjimky) ostatní sourozenci ze stáje Intelu, příkladem je funkce SpeedStep, která umí v rámci vyšší výdrže na baterii CPU podtaktovat (v tomto konkrétním případě na 1,2 GHz) a zároveň snížit jeho napětí. CPU je vyrobeno na dnešní dobu ještě moderním 45nm procesem a TDP je stanoveno na 35 W.

Z pohledu výkonu na tom T4400 není vůbec špatně, při porovnání s nejnovějším Core i3 330M (2,13 GHz) se ukáže, že v některých testech je výkon stejný, někde mírně (do cca 20%) starší model ztrácí. Faktem ale je, že pro kancelářskou práci, kam je tento notebook určen, je výkonu dostatek a na nic se příliš čekat nemusí (úzkým hrdlem stejně bývá spíše pevný disk).

specifikace čipu

Tento základ je doplněn 4 GB RAM typu DDR3, jejichž maximální frekvence je omezena čipsetem, běží tedy na 800 MHz. Při praktickém používání si však nižší frekvence nemáte šanci všimnout, určitě ale potěší, že výrobce zvolil DDR3 kvůli jejich nižší spotřebě (oproti DDR2).

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 26 752
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 17 238

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 53 822
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 34 493

Cinebench 9.5

• Rendering (Single CPU): 392
• Rendering (Multiple CPU): 706
• Multiprocessor Speedup: 1,80

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 2231
• Rendering (Multiple CPU): 4163
• Multiprocessor Speedup: 1,87

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 5,5
• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,5
• HWiNFO32 (propustnost paměti): 2957 MB/s

500 GB pevný disk Toshiba disponuje nadstandardními parametry, těšit se tedy můžeme na 7200 otáček za minutu a 16 MB vyrovnávací paměti, připojení je realizováno přes SATA 3 Gb/s. Díky těmto vlastnostem je disk velmi rychlý a řadí se ke špičce mezi notebookovými disky (SSD nepočítaje). Při položení notebooku např. na dřevěnou desku stolu však rychlý disk vyvolává vibrace, které jsou slyšitelné jako konstantní hluboké hučení (nebo spíše dunění). Pravděpodobně se jedná jen o chybu kusu, ale příjemné to rozhodně není.

Optická mechanika je klasická DVD Super Multi, bonusem navíc je přítomnost technologie LightScribe.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 152,21 MB/s
• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 83,3 MB/s
• Průměrn přístupová doba: 16,6 ms
• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Komunikační technologie jsou zastoupeny dvěma adaptéry Realtek, LAN karta je v pomalejší verzi Fast Ethernet (10/100Mb), Wi-Fi umí pracovat ve standardech b/g/n. Dvojici doplňují Bluetooth modul ve verzi 2.1 a (jako nostalgická vzpomínka na doby nedávno minulé) klasický dial-up modem.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Displej Chimei Innolux BT156GW01 vestavěný v našem kusu je (jak už bylo zmíněno) lesklý, pravděpodobně však má mírně tlumené odlesky, klasické 'zrcadlo' to tedy není. K displeji se toho moc napsat nedá, jedná se o mnohokrát popsanou HD ready TN klasiku s veškerými neduhy z toho vyplývajícími. Barvy a horizontální úhly jsou vcelku dobré, lepších vertikálních úhlů se však před nástupem nových technologií pravděpodobně nedočkáme. Obraz je ale celkově příjemný, pravděpodobně kvůli vrstvě tlumící odlesky není tolik viditelný rastr nízkého DPI, pouze jas by mohl být možná ještě o kousek vyšší.

Parametry displeje

• Úhlopříčka: 15,6''
• Rozlišení: 1366x768
• Typ obrazovky: TN
• Jas: 220 cd/m²
• Podsvícení: LED

Jako grafická karta byl zvolen nyní již jednu generaci starý model Intelu, který je však do firemního prostředí stále dobrou volbou - konkrétně se jedná o GMA 4500M. Ten se od běžnějšího 4500MHD liší pouze mírně nižším taktem jádra, v testech se však tato 'nevýhoda' (pravděpodobně kvůli relativně výkonnému procesoru) příliš neprojevila. Faktem ale je, že toto GPU je určeno pro kancelářskou práci, kterou zvládá s přehledem, stejně jako akceleraci Aera a HD filmů. Na novější hry tedy zapomeňte, zkusit můžete ty, které jsou staré tak 5 let a více.

Testy 3D Mark

• 3DMark 01: -
• 3DMark 03: 2340
• 3DMark 05: 1207
• 3DMark 06: 945

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 3,6

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 3,3

Cinebench 9.5

• Shading (CINEMA 4D): 451
• Shading (OpenGL Software Lighting): 977
• Shading (OpenGL Hardware Lighting): 1173
• OpenGL Speedup: 2,60

Cinebench R10

• Shading (OpenGL Standard): 919

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Ozvučení je překvapivě řešeno pouze jedním reproduktorem, který je ukryt za perforovaným plechem pod displejem. Stereo si tedy z vestavěných reproduktorů neužijete, na druhou stranu je zvuk velmi hlasitý, dokonce s mírným náznakem basů. Plocha membrány je asi větší, než bývá u běžně používaných 'chrastítek' zvykem, troufám si tedy tvrdit, že pokud by byly reproduktory dva, překonaly by kvalitou zvuku většinu levných multimediálních notebooků. O zpracování zvuku se stará HD kodek IDT, od tohoto výrobce je v systému také aplikace, přes kterou je možné nastavovat detailnější vlastnosti zvuku. Prostorový zvuk je z přístroje možné dostat přes HDMI, audiokonektor umí pouze stereo.

V horním rámečku displeje je umístěna 2 Mpx kamerka, jejíž činnost je indikována bílou LED. Obraz je docela kvalitní, při nejvyšším rozlišení není problém vyfotit otevřenou knihu a text bude čitelný. Toto rozlišení se však nehodí na videohovory - obraz je při něm trhaný a má velké zpoždění. Při VGA rozlišení (640x480) těmito neduhy obraz netrpí a kvalita je velmi dobrá. Pro úplnost dodám, že několik centimetrů od webkamery je v rámečku umístěn mikrofon, pro videohovory není tedy nutné již cokoliv dalšího dokupovat.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Chlazení a provozní hluk

Na spodku základny jsou jen dva velmi malé nasávací otvory, předpokládám tedy, že vzduch je nasáván ještě někde jinde, např. přes klávesnici či konektory. Toto řešení má jednu obrovskou výhodu - notebook se nezačne přehřívat ani při položení na měkkou podložku, když jsou spodní otvory ucpané (provádět tuto činnost plánovitě však z principu nedoporučuji). Ventilátor se točí i při kancelářské práci, ale jen na nejnižší otáčky, slyšitelné je jen tiché šumění (které je chvílemi přehlušeno i pevným diskem). V zátěži se rychlost ventilátorů téměř nezvýší, notebook je tedy stále velmi tichý (rozhodně tedy tišší než většina konkurentů), v běžném ruchu o něm nebudete ani vědět. Pokud je zátěž dlouhodobá, otáčky se chvílemi zvýší (pravděpodobně na maximum), a to už přístroj rozhodně nepřeslechnete, je to ale naštěstí jen chvilková záležitost - interval odhaduji na 10 ku 1. Podle naměřených teplot procesoru v zátěži je evidentní, že výrobce zvolil taktiku velmi tichého chodu na úkor vyšších (stále však přijatelných) teplot - na vyšší otáčky se ventilátor spustí až někde kolem 80-85°C teploty CPU. Při kancelářské práci se šasi zahřívá jen velmi mírně na levé straně, práce na klíně je tedy bez problémů. Náročná déle trvající práce už teploty výrazně zvýší - pravá strana sice i tehdy zůstává chladná, levá strana spodku základny ale dosahuje teplot, které už dlouhodobě příjemné nejsou. Je jasné, že tichost chlazení se někde projevit musela a nepředpokládám, že by někdo musel mít svůj notebook při dlouhodobé zátěži položený na klíně, chlazení tedy celkově chválím a jsem s ním velmi spokojený.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 29°C
• levá strana pod klávesnicí = 30°C
• pravá strana pod klávesnicí = 27°C
• klávesnice vlevo = 29°C
• klávesnice vpravo = 25°C
• spodek maximum = 30°C (u výdechu ventilátoru)
• výdech chlazení = 30°C
• napájecí adaptér = 35°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 34°C
• levá strana pod klávesnicí = 36°C
• pravá strana pod klávesnicí = 28°C
• klávesnice vlevo = 37°C
• klávesnice vpravo = 28°C
• spodek maximum = 45°C (u výdechu ventilátoru)
• výdech chlazení = 45°C
• napájecí adaptér = 43°C

teplota okolí při měření: 22°C

Při nenáročné práci je teplota CPU velmi nízká, drží se mezi 30-40°C. V zátěži se maximum u CPU pohybuje kolem 80-85°C, pevný disk si v obou případech udržuje nízkou teplotu do 35°C.

Baterie

47Wh baterie udržela notebook v redakčním testu* v provozu přesně 5 hodin a 16 minut, výdrž při prohlížení webu přes Wi-Fi a středním jasu tedy bude kolem 4 hodin, což je na levný přístroj s plnohodnotným procesorem slušná hodnota. 65W adaptér nabije akumulátor docela rychle, z 0 na 100% to zvládne přesně za 75 minut. Možnost dokoupení výkonnější baterie jsem na webu HP nenašel, možná se jako volitelné příslušenství objeví později.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nejnižším výkonovém vytížení = 12 W
• Celkový příkon při středním výkonovém vytížení = 16 W
• Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení = 35-40 W
• Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení + nabíjení = 63 W
• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 43 W

BIOS a zabezpečení

Klávesou Esc je možné se po zapnutí notebooku dostat do nabídky Startup, která slouží jako rozcestník k dalším akcím. Můžete provést diagnostiku, obnovit systém, vstoupit do BIOSu atp. O BIOSu bych v tomto případě ale měl psát spíše jako o 'EFI', což je v některých aspektech vylepšená verze klasického BIOSu. Pro běžného uživatele má výhodu především v hezčím grafickém provedení a 'klikacím' prostředí.

Obsah položek v EFI je však BIOSu velmi podobný, bývá ale obvykle možné nastavovat více položek. V tomto konkrétním případě je nabídka opravdu velmi rozsáhlá, seznam všech položek jde do desítek. Klasiku v podobě možností bootování, nastavení hesla administrátora nebo disku doplňuje množství zařízení, která je možné zakázat či povolit a detailně nastavit jejich chování. Popis všech možností by vydal na menší samostatný článek, dodám tedy jen, že zde najdete snad vše, co vás napadne.

Zabezpečení se odehrává pouze v softwarové rovině, HW prvky jako třeba TPM čip zde vzhledem k ceně nenajdeme.

Příslušenství

Kromě několika papírových příruček najdeme v krabici základní brašnu, což je asi to první, co by případný uživatel dokupoval (pokud by už jednu nevlastnil) - jedná se tedy o velmi příjemný bonus, který pár stokorun ušetří. Obnova předinstalovaného systému Windows 7 Home Premium v 32 bitové verzi je uložena na pevném disku, nic ale nebrání případnému umístění zálohy na DVD. Výrobce to tentokrát se softwarem nepřeháněl, tedy alespoň ne s tím zbytečným. Najdeme zde sice několik trial verzí programů, především MS Office, Corel Home Office, Norton Online Backup nebo obligátní McAfee SecurityCenter, o moc víc jich ale není, případná odinstalace tedy nezabere příliš času. Samozřejmostí je několik aplikací přímo od HP, namátkou Recovery Manager, HP Advisor, či Support Assistant, které dokáží být pro nepříliš zkušeného uživatele vcelku užitečné. Příslušnost k firemním modelům potom dokládá třeba HP Spare Key nebo Disk Sanitizer, který dokáže bezpečně smazat pevný disk, aby z něj nešla obnovit data. Notebook také podporuje službu 'Computrace LoJack for Laptops', tu je však nutné dokoupit samostatně.

HP Support Assistant

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace HP 620 WK346EA s procesorem Intel Pentium Dual-Core T4400, 4 GB RAM, 500GB 7200rpm pevným diskem a Windows 7 Home Premium je v prodeji za doporučenou koncovou cenu 12 492 Kč bez DPH (14 990 Kč s DPH). Na webu HP je možné si vybrat z dalších osmi konfigurací v cenách od 11 158 Kč do 15 023 Kč bez DPH.

Standardní záruka je 24 měsíců (12 měsíců při nákupu na IČO) a je možné ji rozšířit až na 4 roky 'Next Business Day' s opravou u zákazníka a pojištěním náhodného poškození.

Závěr

Přestože je HP 620 zástupcem nejnižší řady firemních notebooků Hewlett-Packard, zanechal ve mě veskrze pozitivní dojmy. Za slušnou cenu nabízí dobrý výkon pro kancelářskou práci, dostatek rozhraní a (až na víko displeje) solidní zpracování. Stejně tak potěší zajímavý a decentní design, nadprůměrná výdrž na baterii, nebo tiché chlazení. Z těch negativních věcí bych zmínil chybějící indikátor činnosti disku, slabší zpracování víka a sice rychlý, ale vibrující pevný disk.

Notebook je myslím velmi vhodný pro studenta, který si nepotrpí na hraní her a místo toho ocení spíše seriózní a neokázalý vzhled stejně jako přiměřenou cenu. Příjemné jsou také možnosti rozšíření standardní záruky, které u domácích a multimediálních přístrojů často chybí - student má většinou svůj notebook jako primární PC a zůstat v případě poruchy měsíc bez počítače se nezdá být jako dobrý nápad. To samé platí také pro firemní sektor, do kterého je také testovaný model primárně určen.

Klady a zápory

+ dobrý poměr cena/výkon/výbava
+ tiché chlazení

- horší zpracování víka
- vibrující pevný disk
- chybí indikace činnosti HDD

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip