RECENZE: Acer Swift 3 (SF315-41) - AMD Ryzen, čtyřjádrový procesor s výkonnější integrovanou grafikou

16. 1. 2018 06:43    Rubrika: Recenze    Autor: J Z

15,6“ notebook od Aceru patří k první vlně počítačů vybavených 15W čtyřjádrovým procesorem Ryzen. Ten po letech vrací AMD zpět do hry ve výkonnějších segmentech. Swift 3 ve variantě s Ryzenem 5 je možné pořídit za necelých dvacet tisíc a přitom konfigurace nabízí také 256GB SSD, podsvícenou klávesnici a full-HD IPS displej.

Základní popis

Řada Swift je v nabídce Aceru vyhrazena pro notebooky klasické konstrukce, které se snaží zaujmout především běžné spotřebitele. Nabízejí kovové tělo, podsvícenou klávesnici a čtečku otisku prstu. Jednotlivé modely jsou označeny číslem a každý se snaží z hlediska ceny zabírat jinou část trhu. Orientace v modelech naštěstí není pro zákazníka moc těžká – čím vyšší číslo, tím jde o vyšší (a dražší) model.

Modely Swift 3 začínají na horní hranici segmentu, kde běžní uživatelé kupují počítače nejčastěji, a snaží se v dané ceně nabídnout co nejvíc výbavy. Zaujmout se nicméně snaží také různými barevnými provedeními základny a horní strany víka.

Zatímco konfigurací s procesorem Intel má Acer i na našem trhu dost, nové AMD zatím zkouší jen v jediné, a to této testované. Nejspíš teprve zkoumá, jak trh bude na novou platformu AMD Ryzen reagovat, a zvolil pro tuto konfiguraci neutrální šedou barvu.

Tento model notebooku v jiné konfiguraci (s procesorem Intel) jsme nedávno testovali, takže pro seznámení s ergonomií notebook další fotky se podívejte na recenzi: Acer Swift 3 - tenký notebook, s vylepšeným procesorem Core i5 nové generace. V recenzi, kterou prívě čtete, se budu věnovat rozdílům, které jsou především „pod kapotou“.

Zatímco rozměry notebooku jsou pro všechny konfigurace stejné, k variantě s AMD je přibalen malý napájecí zdroj s výkonem 45 W (154 g) a integrovanou koncovkou. Samotný notebook je v této konfiguraci také mírně lehčí (1,99 kg). Je pravděpodobné, že za silnější zdroj u předchozí konfigurace mohla přítomnost dedikovaného grafického čipu NVIDIA GeForce MX150, a menší zdroje jsou přibalovány ke všem konfiguracím vybaveným pouze integrovanou grafikou (bez ohledu na výrobce procesoru).

Hlavní HW parametry

Swift 3 je prvním notebookem v redakci vybaveným zbrusu novým čtyřjádrovým procesorem AMD Ryzen. Konkrétně jde o první vydaný model Ryzen 5 2500U, v jehož útrobách se ukrývají čtyři výpočetní jádra (každé počítá dvě vlákna současně), která dohromady s integrovanou grafikou mají stanovený mezní tepelný výkon 15 W (TDP). Základní takt 2,0 GHz se může v případě potřeby automaticky navýšit až na 3,6 GHz a tento procesor je přímo namířený proti novému čtyřjádrovému Intel Core i5-8250U (1,6/3,4GHz) se stejným mezním tepelným výkonem.

Operační paměť je i tentokrát připájena přímo k základní desce a není uživatelsky rozšiřitelná. V této konfiguraci mají použité čipy (DDR4-2400) dohromady kapacitu 8 GB a zapojeny jsou v režimu dual-channel (128-bit).

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 67020
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 50149

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 274095
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 333704

Cinebench R11.5

• Rendering (Single CPU): 1,56 pts
• Rendering (Multiple CPU): 6,00 pts
• Multiprocessor Speedup: 3,85

Cinebench R15

• Rendering (Single CPU): 135 cb
• Rendering (Multiple CPU): 510 cb
• Multiprocessor Speedup: 3,78

RAM

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 9439 MB/s

U úsporných (15W) procesorů je velmi ošemetné, že je jejich výkon ovlivněn kvalitou chlazení a nastavením konkrétního notebooku. Vzhledem k tomu, že ani ve světě zatím není moc testů ostrých kusů, nedá se posoudit, zda Swift 3 dokáže podat maximum výkonu, které v sobě AMD Ryzen ukrývá. Z určitých náznaků však vyplývá, že od maxima nebude daleko a rozdíl zcela jistě nebude větší než 5-10 %.

Vzhledem k tomu, že jde o první notebook s tímto procesorem v redakci, dal jsem si větší práci se zkoumáním jeho chování v zátěži: Při zátěži jednoho jádra (jedno výpočetní vlákno) se procesor přetaktuje na plných 3,6 GHz, kde se drží desítky sekund. Po zahřátí procesoru (70 °C) se místy krátkodobě snižuje takt, aby se teplota již nezvyšovala. V průměru proto vychází dlouhodobý takt na 3,4 GHz. Stejné chování má procesor i při zátěži programem s dvěma výpočetními vlákny a průměrný takt zůstává stejný za cenu mírného zvýšení teploty (75 °C)

Navýšení zátěže na čtyři výpočetní vlákna sníží průměrný takt na 2,7 GHz a teplota zůstává stejná (75 °C). Plná zátěž všech jader (tedy osm vláken) sníží průměrný takt na 2,6 GHz, ale teplota už nijak nestoupne. Stejný notebook v konfiguraci s Intel Core i5-8250 v takové zátěži již snižoval takt na 2,4 GHz.

Jaký je tedy výsledek? Teploty AMD a přímého konkurenta od Intelu (tj. i5-8250) jsou ve stejném notebooku přibližně shodné. Intel umí lépe utilizovat TurboBoost, takže v zátěži jednoho jádra podává vyšší výkon za cenu vyšších teplot. AMD si zas drží mírně vyšší takty (a výkon) v zátěži všech jader a je to opět za cenu mírně vyšších teplot. Z hlediska efektivity architektur to tedy vypadá na remízu – oba procesory jsou přibližně srovnatelné a rozdíly poznáte spíše než při reálném používání jen v benchmarcích.

Podávaný celkový výkon je jen o 25 % nižší ve srovnání s čtyřjádrovým desktopovým procesorem Ryzen 5 1400 (TDP 65 W). Podobný rozdíl je i ve srovnání s čtyřjádrovými mobilními procesory Core i7 s TDP 45 W. Takový výkon postačuje i pro náročnější činnosti včetně úprav fotek z RAWu a práce s videem na cestách.

Mírně ironicky může působit fakt, že v testovaném notebooku je osazeno M.2 SSD vyrobené Intelem. Má kapacitu 256 GB a připojené je přímo na sběrnici PCIe (NVMe). Výkonově nicméně odpovídá spíše rychlejším SSD pro sběrnici SATA. NVMe SSD v drahých noteboocích nabízí klidně dvojnásobek výkonu. V běžných úlohách si však těžko všimnete nějakého rozdílu.

• HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 462,2 MB/s
• Průměrná přístupová doba: 0,10 ms

Notebook opět není vybaven kabelovým konektorem (RJ-45) do počítačové sítě, přestože v jeho velikostní a váhové kategorii jde spíše o výjimku. Bezdrátová karta, která se stará o Wi-Fi /AC a Bluetooth, nicméně byla nahrazena, takže místo Intelu má nyní značku Qualcomm Atheros.

Použitá karta v testovacím kusu místy zlobila, což se projevovalo její náhlou neschopností vidět jakoukoli Wi-Fi síť. Řešením byla obvykle kombinace vypnutí notebooku a zakázání/povolení ovladače karty. To je ovšem záležitost, která by se u standardních kusů musela řešit přes servisní středisko.

Displej a grafika

Testovaný kus byl vybaven identickým displejem od BOE a platí pro něj všechny parametry uvedené v předchozí recenzi včetně ergonomicky vysoké frekvence PWM. Použitím jiného grafického jádra se změnilo místo, kde je nutné vypnout technologii snižující jas a kontrast displeje v závislosti na tom, co se zrovna vykresluje (údajně pro snížení spotřeby displeje).

Technologii je možné vypnout v programu AMD Radeon Settings, a to konkrétně na kartě „Zobrazovací zařízení“, kde se skrývá pod názvem Vari-Bright. Oproti ovladači od Intelu považuji za velkou výhodu, že jakmile technologii jednou vypnete, zůstane už vypnutá pořád a bez ohledu na připojené napájení.

Parametry displeje udávané výrobcem

• Typ obrazovky: IPS
• Počet barev: 16,7 miliónů (8bit eDP)
• Světlost: 250 cd/m^2
• Pozorovací úhel: 170° horizontálně, 170° vertikálně
• Kontrast: 800:1
• Odezva: 30 ms
• Podsvícení: W-LED

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je BOE NV156FHM-N48. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

V osazeném mobilním procesoru Ryzen 5 se nachází integrovaná grafika AMD Radeon RX Vega 8 se sdílenou pamětí. Je vybavena 512 výpočetními shadery a plně podporuje jak DirectX 12 (12_1), tak akceleraci videa ve vysokém rozlišení. Výhodou v porovnání s řešením od Intelu je plná kompatibilita s výkonnými dedikovanými čipy AMD Radeon – to znamená, že v porovnání s herními grafikami sice vše poběží s nižší snímkovou frekvencí, ale z hlediska vykreslování a kvality zobrazení bude výsledek identický.

K připojení externího monitoru lze použít výstup HDMI 2.0b, což znamená rozlišení UHD (3840x2160) v plné obnovovací frekvenci 60 Hz. Konektor USB-C bohužel ani ve verzi od AMD nemá v tomto notebooku zapojenou obrazovou část, takže HDMI je jediným přímým řešením pro připojení monitorů. Nejde však o limitaci procesorové platformy, ale čistě o technický návrh notebooku.

Testy 3D Mark

• 3DMark 11: P3459 (Graphics: 3357, Physics: 5770)
• Fire Strike (DX11): 1973 (Graphics: 2166, Physics: 7586)
• Time Spy (DX12): 728 (Graphics: 656, Physics: 1962)

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R11.5: 46,82 fps
• Cinebench R15: 48,55 fps

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

• CATIA (catia-03): 6,51
• EnSight (ensight-04): 22,42
• LightWave 3D (lightwave-01): 29,70
• Maya (maya-02): 15,33
• Pro/ENGINEER (proe-05): 2,76
• SolidWorks (sw-03): 25,27
• Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 6,15
• Siemens NX (snx-01): 6,29

SPEC viewperf 12.1 / 1900x1060 (fps)

• 3ds Max (3dsmax-05): 24,08
• CATIA (catia-04): 16,40
• Creo (creo-01): 21,61
• Energy (energy-01): 0,40
• Maya (maya-04): 17,75
• Medical (medical-01): 5,42
• Showcase (showcase-01): 9,85
• Siemens NX (snx-02): 8,82
• Solidworks (sw-03): 33,30

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1920x1080: 23,8 fps

Grafické jádro Vega 8 je příjemným překvapením, neboť v porovnání s přímou konkurencí od Intelu nabízí o 80-100% více výkonu. Vzhledem k silnějšímu integrovanému jádru je dobré ohlídat při nákupu libovolného notebooku s AMD, aby měl operační paměť zapojenou v režimu dual-channel, neboť právě grafika je na propustnosti paměti nejvíce závislá, Acer naštěstí paměťové čipy takto zapojil.

V porovnání s dedikovanými grafickými čipy nižší třídy si Vega 8 nevede špatně. Stále ještě v levnějších noteboocích rozšířenou GeForce 940MX překonává téměř o polovinu. Na novou generaci v podobě NVIDIA GeForce MX150 (jádro Pascal) ale nedosahuje. Ztráta výkonu je asi 25-30 %. Stále to však znamená, že řadu méně náročných a starších her už lze hrát plynule i v rozlišení 1920x1080. Lze spustit i náročnější hry, ale počítejte s výrazným omezením úrovně detailů a snížením rozlišení.

V plné zátěži grafiky pomocí testu FurMark se grafické jádro pohybovalo nejčastěji kolem taktu 800 MHz (místo maximálních 1,1 GHz). V případě, že během grafického testu běží také plná zátěž procesoru, projeví se ještě intenzivněji nízké TDP čipu. Grafické jádro běží v průměru jen na 350 MHz a procesorová jádra na 1,9 GHz. Vzhledem k tomu, že celý čip má stejně teplotu jen okolo 75 °C, klidně bych si dovedl představit, že se procesor za cenu vyšších teplot pokusí ze sebe vydat více výkonu. Jde nicméně o klasické chování snad všech notebooků s integrovanými grafickými jádry.

Chlazení a provozní hluk

Systém chlazení je opět zajišťován chladičem s dvojicí vedle sebe umístěných ventilátorů a jednou heatpipe, která odvádí teplo od procesoru. Ventilátory mají společné řízení a při zapnutí zůstávají delší dobu zastavené. Po zahřátí se nárazově zapínají v nejnižších otáčkách, kdy nejsou nijak rušivé.

V zátěži se ventilátory roztočí do vyšších otáček a jsou bezpečně slyšitelné i z několikametrové vzdálenosti v tišším prostředí. V běžném ruchu místnosti s více lidmi se téměř ztratí a identifikovatelný je pouze jejich mírně svištivý projev.

Rozdíl chování mezi variantou s procesorem Intel a AMD je jen malý. Subjektivně se možná ventilátory spouští častěji, pokud jde o nenáročné činnosti, ale vzhledem k nízké hlučnosti v nízkých otáčkách to není podstatné.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 29,8°C
• levá strana pod klávesnicí = 31,2°C
• pravá strana pod klávesnicí = 30,0°C
• klávesnice vlevo = 34,3°C
• klávesnice vpravo = 36,8°C
• spodek maximum = 34,0°C
• výdech chlazení = 32,6°C
• napájecí adaptér = 49,8°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 30,4°C
• levá strana pod klávesnicí = 32,4°C
• pravá strana pod klávesnicí = 30,9°C
• klávesnice vlevo = 43,0°C
• klávesnice vpravo = 42,5°C
• spodek maximum = 45,5°C (vlevo vzadu)
• výdech chlazení = 48,0°C
• napájecí adaptér = 54,9°C

teplota okolí při měření: 23°C

Z hlediska ohřátí na povrchu se varianta s AMD mírně liší snad jen v případě současného zatížení procesoru a grafiky, ale tam je důvodem absence dedikovaného grafického čipu a tedy menší celková spotřeba.

Výpočetní zátěž procesoru
(zleva: klidový stav, jedno vlákno, dvě vlákna, čtyři vlákna, osm vláken)

Grafická zátěž
(zleva: současná zátěž grafiky i jednoho jádra, současná zátěž grafiky a všech jader, zátěž pouze grafiky)

Baterie

Baterie má kapacitu přibližně 49 Wh a v našem standardním* redakčním testu stačila na 8 hodin a 6 minut provozu na jedno nabití. Při on-line kancelářské práci s polovičním jasem a Wi-Fi se výdrž pohybuje okolo sedmi hodin, případně šesti bez většího omezování. Rozdíl výdrže mezi variantami procesorů tedy hraje ve prospěch Intelu a v praxi je rozdíl jedna až dvě hodiny. Rozdíl se tím více smazává, čím je notebook výpočetně nebo graficky zatíženější. Proti dříve testované konfiguraci s procesorem Intel se pak rozdíl při grafické zátěži ještě otočí kvůli přítomnosti dedikovaného grafického čipu.

BIOS

Firmware počítače je stejně strohý jako v případě varianty s procesorem od Intelu. Rozdíl je pouze v pokročilých možnostech, kde je možné vypnout podporu virtualizace (AMD) a jednotku IOMMU (správa paměti pro IO zařízení).

Při zavádění systému je možné vypnout režim SecureBoot, pokud je ve firmware zadané heslo správce. Režim startu systému však změnit nelze a je fixně nastavený na UEFI.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace je jedinou dostupnou pro český trh a stojí doporučených 19.990,- Kč s DPH (16.520,- bez DPH). Cenově odpovídá konfiguracím s procesorem Intel Core i5-8250U bez dedikovaného grafického čipu (při shodných ostatních parametrech).

Závěr

Varianta notebooku Acer Swift 3 s procesorem od AMD se na první pohled od dříve testované konfigurace liší pouze jinou nálepkou vedle klávesnice. Nabízí se tedy otázka, co člověk volbou AMD získá a co naopak ztratí. Vzhledem k tomu, že AMD staví Ryzen 5 2500U přímo proti Intel Core i5-8250U a že Acer varianty s těmito procesory při zachování ostatních komponent ponechává za stejnou cenu, je primární výhodou AMD rychlejší integrovaná grafika. Téměř dvojnásobná rychlost integrovaného grafického jádra Radeon RX Vega 8 má smysl pro ty, co by si občas rádi něco zahráli, ale nechce se jim u Intelovské varianty připlácet za vyšší konfigurace s dedikovaným grafickým čipem NVIDIA.

Mírnou výhodu má procesor také při zátěži všech jader, ale rozdíl v konkrétním notebooku nikdy nebyl nad 10 %. Naopak v podobném odstupu AMD zaostává při zátěži jednoho jádra. Fakticky jsou nicméně rozdíly tak malé, že bude spíš záležet na konkrétním notebooku a jeho chlazení než na zvoleném procesoru.

Nevýhoda AMD se projevuje při těch nejméně náročných situacích, neboť Intel má přece jen vyladěnější šetřící schopnosti procesoru. U nenáročné kancelářské práce to znamená rozdíl přibližně 1 W spotřeby, tedy výdrž až o dvě hodiny nižší u varianty s AMD.

Ve výsledku tedy záleží čistě na preferencích uživatele, který z parametrů je pro něj důležitější. Potěšující nicméně je, že AMD po letech konečně představilo plně konkurenceschopný procesor, a právě konkurence je tím, co Intel už zoufale potřeboval.

Klady a zápory

+ tiché chlazení
+ ve srovnání s Core i5 vyšší výpočetní (pro více jader) i grafický výkon

- modifikované rozložení numerického bloku
- chybí kabelové připojení do počítačové sítě LAN

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 5% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru hwinfo32.zip